27/05/2018 Jak si připravuji zdechlinu zvířete k jídlu?

Viry a bakterie obsažené zejména v krvi zdechliny usmrtím skrz postupné vaření v několika vodách, které zcela vylévám, čímž má i maso odkrvení. Je třeba mít dostatečně velký hrnec a v něm vařit pouze několik malých kousků masa zdechliny. Vnější paraziti by měli opustit zdechlinu do několika hodin po její smrti a ostatní parazity usmrtím skrz vaření ve vodě. Botulotoxin nemůže ve zdechlině vzniknout, protože tento jed vzniká bez přístupu vzduchu a tento toxin se odstraňuje varem po dobu minimálně 10 minut. Co se týká organických a anorganických cizorodých látek jako pesticidy atd., tak záleží na tom, jestli si uhynulá zvířat chovám sám a vím, co jedla, či jestli důvěřuji chovateli či jestli si na tyto toxiny nechám provést laboratorní vyšetření. To samé platí o mykologickém vyšetření s tím, že by houby a plísně na zdechlině zásadně neměly vznikat za jejího života, ale až po její smrti, vždy je však možno provést laboratorní vyšetření. Rakovinu u zdechliny zvířat by měla prokázat veterinární pitva, stejně jako bakteriální průjem uhynulého zvířete. Pro zmírnění bolesti zvířete před smrtí v současnosti můj veterinář používá lék s účinnou látku Meloxicam a tato účinná látka je zřejmě rostlinnou drogou stejně jako kyselina acetylsalicylová z vrbové kůry známá jako acylpyrin. Nejlepší je, když je dodržena ochranná lhůta Meloxicamu, tj. předepsané období od posledního podání tohoto léčivého přípravku uhynulému zvířeti, avšak i při nedodržení této ochranné lhůty nemám žádné zdravotní škody při malé spotřebě masa ze zdechliny zvířete. Já jsem doposud dával do vařící vody malé kousky zmraženého masa odsekávaného sekáčkem ze zmražené zdechliny uchovávaného v mrazáku v igelitové tašce, ale pro uvolnění šťáv z masa zdechliny možná budu dávat maso do studené vody a pak jej přivedu do varu. Maso vařím postupně v několika vodách v každé cca tři čtvrtě hodiny.

Poznámky:

- k výrobě protilátek proti virům používaným ve virologickém testování jsou nutné buněčné kultury a viry pěstované mimotělní cestou in vitro a tyto pěstované viry jedí tyto buněčné kultury, avšak tyto buněčné kultury  jedí zásadně fetální telecí sérum, pro jehož získání je třeba zabít krávu a plod telete těsně před porodem, proto zásadně nedělám virologické testy (to se netýká bakteriologických testů, kde jsou bakterie zásadně pěstovány na řase agaru)
- Co se týká léku proti bolesti s účinnou látkou Meloxicam, tak používám zásadně lék registrovaný minimálně před 10 lety, kde pokusná zvířata snad již zapomněla na smrt a bolest způsobené při lékařských pokusech během vývoje tohoto léku
- laboratorní testy a pitvy dělá buď konkrétní veterinář nebo v České republice Státní veterinární ústav v Olomouci

27/05/2018 How do I prepare carrion of animal for eating?

Viruses and bacteria contained especially in blood of carrion I kill through gradual boiling in several waters, that I totally pour out, by which also meat has exsanguination. It is necessary to have enough big pot and to boil  in it  only several small pieces of meat of carrion. Outer parasites should leave carrion in a few hours after its death and other parasites I kill through boiling in water. Botulism toxin cannot originate in carrion, because this poison originates without access of air and this toxin is removed by boiling for a period of minimally 10 minutes. Concerning organic and unorganical heterogeneous substances as pesticides etc., so it depends  on it, if I myself breed dead animals and I know, what they ate, or if I give credence to breeder or if I let carry out laboratory examination of this toxins. It very apply to mycological examination with it, that fungi and mold on carrion should not originate on principle during its life, but after as much as its death, however it is always possible to carry out laboratory examination. Cancer at carrion of animal should prove veterinary autopsy, as well as bacteria diarrhea of dead animal. At the present time for alleviation of pain of animal before death my veterinarian is using medicament with active substance Meloxicam and this active substance is apparently vegetable drug as well as acetyl - salicylic acid from salicylic cortex known as aspirin. It is best, when protection period of Meloxicamu is kept, i.e. prescribed period from latest giving of this medicament to dead animal, however I have no health harms at small consumption of meat from carrion of animal notwithstanding breach of this protection period. Till now I have gived into boiling water the small pieces of frozen meat severed by cleaver from frozen carrion stored in freezer in plastic bag, but for release of gravy of meat from carrion I will possibly give meat into cold water and then I bring it into boiling. I boil gradually meat in several waters in every ca. 45 minutes. 
 
Notes: 
 
 for production of anti-matters against viruses used in virology testing the cellular cultures and viruses grown in extracorporeal way in vitro are necessary and these grown viruses eat these cellular cultures, however these cellular cultures eat on principle fetal bovine serum, for which obtaining it is necessary to kill cow and fetus of calf just before birth, therefore on principle I am not doing virology tests (it has not to do with bacteriologic tests, where bacteria are grown on principle on alga of agar)
 concerning analgesic medicament with active substance Meloxicam, so I use on principle medicament registered minimally before 10 year, where experimental animals perhaps already forgot about death and pain caused at medical experiments during making this medicament
- laboratory tests and autopsies are done either by a specific veterinarian or in the Czech republic by the State Veterinary Institute in Olomouc

07/06/2018 Maso a římskokatolické křesťanské hereze

Bible (ekumenický překlad, Nový zákon, Skutky apoštolů 15
29Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi.“

(má poznámka: zmražené maso zdechliny rozdrobené sekáčkem na maso a převařené v několika vodách je zbaveno krve)

http://www.biblenet.cz/app/b?book=Acts&no=15

Katolická encyklopedie

Mnoho sněmů bylo konáno v Braga, některé z nich důležité. Autentičnost tzv. sněmu z roku 411 léta Páně je velmi pochybná. Byl pravděpodobně nalezen Otcem Bernardem Brito. Sněm 563 osm biskupů zúčastnilo, a 22 dekretů bylo promulgováno, mezi jinými následující: …
že všichni kněží, kteří se zdržují jezení masa, by měli být zavázáni jíst zeleninu vařenou v mase, aby se vyloučilo veškeré podezření nákazy Priscilianismu a že jestliže odmítli, měli by být exkomunikováni.

http://www.newadvent.org/cathen/02729a.htm 

(o povinnosti jezení masa a zákazu jezení zdechlin pro kleriky pod sankcí exkomunikace a pro laiky pod sankcí vyloučení ze svatého přijímání v pravoslavné církvi viz pravidla svatých apoštolů č. 51, 53, 63 Skutky 15,29 http://www.orthodoxia.cz/kan_01.htm#pozz27 , pravidlo svatého místního sněmu ancyrského. (r.314) č. 14 a proti odmítání manželství a proti odmítání jezení masa viz pravidla svatého místního sněmu gangrského.(r.340) č. 1, 2 http://www.orthodoxia.cz/kan_03.htm )

(o katolickou církví odsouzeném odmítání manželství a odsouzeném odmítání jezení masa pro kleriky členy manicheismu viz ZDE , priscillianismu viz https://en.wikipedia.org/wiki/Priscillian , ranných syrských mnichů viz https://is.muni.cz/th/awpo4/JS_diplomka_final.pdf , bogomilismu viz ZDE a katarství – kataři jedli rybí a račí maso viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kata%C5%99i , má poznámka: těhotné a kojící ženy a rostoucí děti potřebují jíst maso.)

Mé poznámky:

- V přírodě silnější požírá slabšího, avšak v lidské společnosti platí mezí lidmi, že nesmíme zavraždit člověka, avšak dle společnosti lidé už mohou zabít jiné živé tvory než člověka (zejména mám na mysli zvířata), mám strach, že nás tyto rozpory roztrhají.

- Jestliže jsem potrestán jako Biblický Jób po první škodové ráně, s ohledem na majetek a možná dětí, nebo jako Biblický Adam v Biblickém ráji, kterému není dobré být sám, tak mám velký strach, abych neskončil v nemocech jako tento Jób či umučen jako Ježíš z Nazaretu, zřejmě Kristus a Bohočlověk bez jejich Boží pomoci, tj. uzdravení z nemocí či vzkříšení z mrtvých.

- Hlavní životní filosofická otázka, která znamená největší stres (tlak) v prostředí podobnému Biblickému ráji, zní: Vyplatí se stále působit co možná nejméně smrti a bolesti (možnost A/) nebo se nejméně někdy nevyplatí působit co možná nejméně smrti a bolesti (možnost B/)?

- Otázka zní, jestli lze mít dítě, pokud nezabíjím pro něj zvířata (dilema)? Božím trestem za to, že v Biblickém ráji Adam s Evou snědli zakázané jablko s červem, bylo, že Adam propadl smrti a země byla prokleta a Adam z ní po celý život jedl v trápení, a i Adam v potu své tváře jedl chléb a Eva rodila v utrpení a dychtila po svém muži, který nad ní vládnul. Je otázka, jestli v budoucnosti já toto obdobné dilema (viz výše) ve svém ráji přežiji nebo nepřežiji psychicky zdravý a jestli budu mít dítě.

07/06/2018 Meat and Roman Catholic Christian heresies

Bible (King James Version), New Testament, Acts 15
29 That ye abstain from meats offered to idols, and from blood, and from things strangled, and from fornication: from which if ye keep yourselves, ye shall do well. Fare ye well.

(my note: frozen meat of carrion broken by meat cleaver and boiled in several waters is without blood)

ZDE

Catholic Encyclopedia

Many councils were held in Braga, some of them important. The authenticity of the so-called council of 411 is very doubtful. It was probably invented by Father Bernardo Brito. It the council of 563 eight bishops took part, and twenty-two decrees were promulgated, among others the following: …
that all priests who abstained from eating meat should be obliged to eat vegetables cooked in meat, to avoid all suspicion of the taint of Priscillianism, and that if they refused they should be excommunicated

http://www.newadvent.org/cathen/02729a.htm

(about duty of eating meat and ban on eating carrions for clerks under sanction of excommunication and for laymen under sanction of ban on holy communion in Orthodox church see rules of Saint Apostles number 51, 53, 63 Acts 15,29  http://www.orthodoxia.cz/kan_01.htm#pozz27 , rule of Synod of Ancyra (314 AD) number 14, and against rejection of marriage and against rejection of eating meat see rules of Synod of Gangra (340 AD) number 1, 2 http://www.orthodoxia.cz/kan_03.htm )

(about by Catholic Church condemned rejection of marriage and condemned rejection of eating of meat for clerks by members of Manichaeism see ZDE , of Priscillianism see https://en.wikipedia.org/wiki/Priscillian , of early Syrian monks see https://is.muni.cz/th/awpo4/JS_diplomka_final.pdf , of Bogomilism see ZDE and of Catharism - Cathars ate fish and crayfish meat see https://cs.wikipedia.org/wiki/Kata%C5%99i , my note: pregnant and breastfeeding women and growing children need to eat meat.)

My notes:

- In nature stronger eats weaker, however in human society it is valid among people that we must not kill a human, however according to society people already can kill other living creatures than human being (especially I keep in mind animals), I am afraid, that these contrarieties tear us.

- If I am punished as Biblical Job after first damage blow, with respect to property and possibly children, or as Biblical Adam in biblical paradise, who is not good to be alone, so I have big fear, so that I did not end in diseases as this Job or martyred as Jesus of Nazareth, apparently Christ and God - man without their God's help, i.e. recovery from illnesses or resurrection from dead.

- Main life philosophical question, which means the biggest stress in environment similar to Biblical paradise, sounds: Does it pay back still to cause the least possible death and pain (possibility A/) or at least sometimes does it not pay back still to cause the least possible death and pain (possibility B/)?

- Question sounds, if it is possible to have a child, if I do not kill for it animals (dilemma)? God's punishment for it, that in Biblical paradise Adam with Eve ate forbidden apple with worm, was, that Adam should die and cursed was the ground and in sorrow Adam ate of it all the days of his life as well as Adam ate bread In the sweat of his face and Eve brought forth children in sorrow and her desire was to her husband, who ruled over her. It is question, if in future I survive or do not survive mentally healthy this analogical dilemma (see above) in my paradise and if I have a child.

23/07/2016 Přežití více kohoutů (tj. samců slepic) umístěných společně v jednom ohrazeném prostoru

23/07/2016 Survival of more cock birds (i.e. male hens) placed together in one fenced space

12/10/2017 Proč má snaha o zavedení prodeje masa zdechlin jako současného existujícího co možná nejmilosrdnějšího zdravotně ošetřeného masa, a to i zejména pro těhotné a kojící ženy, v běžných obchodech prudce naráží v České republice zejména na fanatismus ortodoxní židovské loby.

Bible

• Leviticus 5, 2Aneb jestliže by se dotkl člověk některé věci nečisté, buďto těla zvěři nečisté, buďto těla hovada nečistého, aneb těla žížaly nečisté, a bylo by to skryto před ním, tedy nečistý bude a vinen jest. 
• Leviticus 11, 11A tak v ohavnosti vám budou, abyste masa jejich nejedli a těla jejich v ohyzdnosti měli.
  
• Leviticus 11, 24Nebo těmi byste se poškvrňovali. Protož kdož by se koli dotkl těla jich, nečistý bude až do večera.
  
• Leviticus 11, 25A kdož by koli nesl těla jich, zpéřeť roucho své a nečistý bude až do večera.
• Leviticus 11, 27A cožkoli chodí na tlapách svých ze všech hovad čvernohých, nečisté bude vám. Kdož by koli dotkl se těl jejich, nečistý bude až do večera.
• Leviticus 11, 28A kdož by koli nesl těla jejich, zpéře roucha svá a nečistý bude až do večera; nebo nečistá jsou vám.
• Leviticus 11, 35A všecko, na čež by něco z těla jejich upadlo, nečisté bude. Pec a kotliště zbořeno bude, nebo nečisté jest; protož za nečisté je míti budete.
• Leviticus 11, 36Ale studnice a čisterna, i všeliké shromáždění vod, čistá budou; však což by se dotklo umrliny jejich, nečisté bude.
• Leviticus 11, 37Jestliže by pak něco z mrchy jejich upadlo na některé semeno, kteréž síti obyčej jest, čisté bude.
• Leviticus 11, 38Ale když by polito bylo vodou semeno, a potom padlo by něco z umrliny jejich na ně, nečisté bude vám.
• Leviticus 11, 39Jestliže by umřelo hovado z těch, kteráž vám jsou ku pokrmu, kdož by se koli mrchy jeho dotkl, nečistý bude až do večera.
• Leviticus 11, 40Kdo by jedl z těla toho, zpéřeť roucha svá a nečistý bude až do večera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéře roucha svá, a nečistý bude až do večera.
• Leviticus 11, 8Masa jejich nebudete jísti, ani těla jejich mrtvého se dotýkati, nečistá budou vám.
• Leviticus 17, 15Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.
• Leviticus 22, 8Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
• Deuteronomium 14, 21Žádné umrliny jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude, aneb prodáš cizozemci, nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho.
• Deuteronomium 14, 8Též svině, nebo rozdělené majíc kopyto, nepřežívá, nečistá vám bude; masa jejího jísti nebudete, a mrchy její se nedotknete.
• Soudců 14, 8Navracuje se pak po několika dnech, aby ji pojal, uchýlil se, aby pohleděl na mrtvého lva, a aj, v těle jeho byl roj včel a med.
• Soudců 14, 9A vybrav jej na ruce své, šel cestou a jedl; a přišed k otci svému a mateři své, dal jim, i jedli. Ale nepověděl jim, že z mrtvého lva vyňal ten med.

Leviticus 5

2. Aneb jestliže by se dotkl člověk některé věci nečisté, buďto těla zvěři nečisté, buďto těla hovada nečistého, aneb těla žížaly nečisté, a bylo by to skryto před ním, tedy nečistý bude a vinen jest.
3. Aneb jestliže by se dotkl nečistoty člověka, jaká by koli byla nečistota jeho, kterouž se poškvrňuje, a bylo by to skryto před ním, a potom poznal by to, vinen jest.
4. Aneb jestliže by se kdo zapřisáhl, vynášeje to rty svými, že učiní něco zlého aneb dobrého, a to o jakékoli věci, o níž člověk s přísahou obyčej má mluviti, a bylo by to skryto před ním, a potom by poznal, že vinen jest jednou věcí z těch,
5. Když tedy vinen bude jednou věcí z těch: vyzná hřích svůj,
6. A přivede obět za vinu svou Hospodinu, za hřích svůj, kterýmž zhřešil, samici z dobytku drobného, ovci aneb kozu za hřích, a očistíť jej kněz od hříchů jeho.
7. A pakli by s to býti nemohl, aby dobytče obětoval, tedy přinese obět za vinu svou, kterouž zhřešil, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek Hospodinu, jedno v obět za hřích a druhé v obět zápalnou.
8. I přinese je k knězi, a on obětovati bude nejprvé to, kteréž má býti v obět za hřích, a nehtem natrhne hlavy jeho naproti tylu jeho, však nerozdělí jí.
9. I pokropí krví z oběti za hřích strany oltáře, a což zůstane krve, vytlačí ji k spodku oltáře; nebo obět za hřích jest.
10. Z druhého pak učiní obět zápalnou vedlé obyčeje. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn.
11. A pakli nemůže s to býti, aby přinesl dvě hrdličky aneb dvé holoubátek, tedy přinese obět svou ten, kterýž zhřešil, desátý díl míry efi mouky bělné v obět za hřích. Nenalejeť na ni oleje, aniž položí na ni kadidla, nebo obět za hřích jest.
12. Kterouž když přinese k knězi, tedy kněz vezma z ní plnou hrst svou, pamětné její, páliti to bude na oltáři mimo obět ohnivou Hospodinu, obět za hřích jest.
13. I očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil v kterékoli věci z těch, a budeť mu odpuštěn; ostatek pak bude knězi jako při oběti suché.
14. Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
15. Kdyby člověk přestoupil přestoupením, a zhřešil by z poblouzení, ujímaje věcí posvěcených Hospodinu: tedy přinese obět za vinu svou Hospodinu, skopce bez poškvrny z drobného dobytka, podlé ceny tvé, nejníž za dva loty stříbra, vedlé lotu svatyně, za vinu.
16. A tak, což zhřešil, ujímaje posvěcených věcí, nahradí, a pátý díl nad to přidá, dada to knězi; kněz pak očistí jej skrze skopce oběti za vinu, a bude jemu odpuštěna.
17. Jestliže by pak člověk zhřešil, a učinil by proti některému ze všech přikázaní Hospodinových, čehož by nemělo býti, neznaje toho, a byl by vinen, rovně též ponese nepravost svou.
18. A přivede skopce bez poškvrny z drobného dobytka vedlé ceny tvé v obět za vinu k knězi. I očistí jej kněz od poblouzení jeho, kterýmž pobloudil a o němž nevěděl, a bude mu odpuštěno.
19. Obět za provinění jest, nebo zavinil Hospodinu.

Leviticus 11

1. I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka jim:
2. Mluvte k synům Izraelským, řkouce: Tito jsou živočichové, kteréž jísti budete ze všech hovad, kteráž jsou na zemi:
3. Všeliké hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá, jísti budete.
4. A však z těch, kteráž přežívají, a z těch, kteráž kopyta rozdělená mají, nebudete jísti, jako velblouda; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
5. Ani králíka, kterýž ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
6. Ani zajíce; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
7. Tolikéž ani svině; nebo ač má rozdělené kopyto, tak že se rozdvojuje, ale nepřežívá, nečistá bude vám.
8. Masa jejich nebudete jísti, ani těla jejich mrtvého se dotýkati, nečistá budou vám.
9. Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Všecko, což má plejtvy a šupiny u vodách mořských i v řekách, jísti budete.
10. Všecko pak, což nemá plejtví a šupin v moři i v řekách, buď jakýkoli hmyz vodný, aneb jakákoli duše živá u vodách, ohavností bude vám.
11. A tak v ohavnosti vám budou, abyste masa jejich nejedli a těla jejich v ohyzdnosti měli.
12. Což tedy nemá plejtví a šupin u vodách, to v ohavnosti míti budete.
13. Z ptactva pak tyto v ohavnosti míti budete, jichžto nebudete jísti, nebo ohavnost jsou, jako jest orel, noh a orlice mořská,
14. Též sup, káně a luňák vedlé pokolení svého,
15. A všeliký krkavec vedlé pokolení svého,
16. Také pstros, sova, vodní káně, a jestřáb vedlé pokolení svého,
17. A bukač, křehař a kalous,
18. A porfirián, pelikán a labut,
19. Též čáp a kalandra vedlé pokolení svého, dedek a netopýř.
20. Všeliký zeměplaz křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
21. A však ze všelikého zeměplazu křídla majícího, kterýž na čtyřech nohách chodí, jísti budete ty, kteříž mají stehénka na nohách svých, aby skákali na nich po zemi.
22. Titoť pak jsou, kteréž jísti budete: Arbes vedlé pokolení svého, sálem vedlé pokolení svého, chargol vedlé pokolení svého, a chagab vedlé pokolení svého.
23. Jiný pak zeměplaz všeliký křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
24. Nebo těmi byste se poškvrňovali. Protož kdož by se koli dotkl těla jich, nečistý bude až do večera.
25. A kdož by koli nesl těla jich, zpéřeť roucho své a nečistý bude až do večera.
26. Všeliké hovado, kteréž má rozdělené kopyto, ale není rozdvojené, a nepřežívá, nečisté vám bude. Kdož by koli jeho se dotekl, nečistý bude.
27. A cožkoli chodí na tlapách svých ze všech hovad čvernohých, nečisté bude vám. Kdož by koli dotkl se těl jejich, nečistý bude až do večera.
28. A kdož by koli nesl těla jejich, zpéře roucha svá a nečistý bude až do večera; nebo nečistá jsou vám.
29. Také i toto vám nečisté bude mezi zeměplazy, kteříž lezou po zemi: Kolčava a myš a žába, každé vedlé pokolení svého;
30. Též ježek a ještěrka, hlemejžď, štír a krtice.
31. Tyto věci nečisté vám budou ze všelijakého zeměplazu. Kdož by se koli dotkl jich mrtvých, nečistý bude až do večera.
32. A všeliká věc, na kterouž by padlo něco z těch již mrtvých těl, nečistá bude, buď nádoba dřevěná, neb roucho, neb kůže, aneb pytel. A všeliká nádoba, kteréž se k dílu nějakému užívá, do vody vložena bude a nečistá zůstane až do večera, potom čistá bude.
33. Všeliká pak nádoba hliněná, do níž by něco toho upadlo, i což by koli v ní bylo, nečisté bude, ona pak rozražena bude.
34. Všeliký také pokrm, jehož se užívá, jestliže by na něj voda vylita byla, nečistý bude; a všeliký nápoj ku pití příhodný v každé nádobě nečisté bude nečistý.
35. A všecko, na čež by něco z těla jejich upadlo, nečisté bude. Pec a kotliště zbořeno bude, nebo nečisté jest; protož za nečisté je míti budete.
36. Ale studnice a čisterna, i všeliké shromáždění vod, čistá budou; však což by se dotklo umrliny jejich, nečisté bude.
37. Jestliže by pak něco z mrchy jejich upadlo na některé semeno, kteréž síti obyčej jest, čisté bude.
38. Ale když by polito bylo vodou semeno, a potom padlo by něco z umrliny jejich na ně, nečisté bude vám.
39. Jestliže by umřelo hovado z těch, kteráž vám jsou ku pokrmu, kdož by se koli mrchy jeho dotkl, nečistý bude až do večera.
40. Kdo by jedl z těla toho, zpéřeť roucha svá a nečistý bude až do večera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéře roucha svá, a nečistý bude až do večera.
41. Tolikéž všeliký zeměplaz, kterýž se plazí po zemi, v ohavnosti bude vám; nebudete ho jísti.
42. Ničeho, což se plazí na prsech, aneb cožkoli čtvermo leze, aneb více má noh, ze všeho zeměplazu, kterýž se plazí po zemi, nebudete jísti nebo jsou ohavnost.
43. Nezohavujtež duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí, a nepoškvrňujtese jimi, abyste nečistí nebyli učiněni skrze ně.
44. Nebo já jsem Hospodin Bůh váš; protož posvěťtež se, a svatí buďte, nebo já svatý jsem, a nepošvrňujte duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí po zemi.
45. Nebo já jsem Hospodin, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha; protož svatí buďte, nebo já jsem svatý.
46. Toť jest právo strany hovada, ptactva a všeliké duše živé, kteráž se hýbe u vodách, a každé duše živé, kteráž se plazí na zemi,
47. Aby rozdíl činěn byl mezi nečistým a čistým, a mezi živočichy, kteříž se mají jísti, a mezi živočichy, kteříž se nemají jísti.

Leviticus 17

10. A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.
11. Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.
12. Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.
13. A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.
14. Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.
15. Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.
16. A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.

Leviticus 22

1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.
3. Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.
4. Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,
5. Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:
6. Člověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.
7. A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.
8. Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
9. Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.
10. Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.
11. Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.
12. Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.
13. Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.
14. Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,
15. Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,
16. A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.

Deuteronomium 14

1. Synové jste Hospodina Boha vašeho, protož nebudete se řezati, aniž sobě uděláte lysiny mezi očima vašima nad mrtvým.
2. Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národů, kteříž jsou na tváři země.
3. Nebudeš jísti žádné věci ohavné.
4. Tato jsou hovada, kteráž jísti budete: Voly, ovce a kozy,
5. Jelena, dannele, srnu, kamsíka, jezevce, bůvola a losa.
6. Každé hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá mezi hovady, jísti je budete.
7. A však ne všech přežívajících, aneb těch, kteráž kopyta rozdělená mají, budete jísti, jako velblouda, zajíce a králíka; nebo ač přežívají, však kopyta rozděleného nemají, nečistá jsou vám.
8. Též svině, nebo rozdělené majíc kopyto, nepřežívá, nečistá vám bude; masa jejího jísti nebudete, a mrchy její se nedotknete.
9. Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Cožkoli má plejtvy a šupiny, jísti budete.
10. Což pak nemá plejtví a šupin, toho jísti nebudete; nečisté vám bude.
11. Všecko ptactvo čisté jísti budete.
12. Těchto pak jísti nebudete: Orla, noha, orlice mořské,
13. A sokola, supa a luňáka vedlé pokolení jeho,
14. A žádného krkavce vedlé pokolení jeho,
15. Pstrosa, sovy, vodní káně a krahulce vedlé pokolení jeho,
16. Raroha, kalousa a labuti,
17. Pelikána, porfiriána a křehaře,
18. Čápa, volavky vedlé pokolení jejího, dedka a netopýře.
19. A všeliký zeměplaz létající nečistý bude vám, nebudete ho jísti.
20. Každého ptáka čistého jísti budete.
21. Žádné umrliny jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude, aneb prodáš cizozemci, nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho.

Soudců 14

5. Tedy šel Samson a otec jeho i matka jeho do Tamnata. Když pak přišli k vinicím Tamnatským, a aj, lev mladý řvoucí potkal se s ním.
6. I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a roztrhl lva, jako by roztrhl kozelce, ačkoli nic neměl v rukou svých. A neoznámil otci ani mateři své, co učinil.
7. Přišed tedy, mluvil s ženou tou, a líbila se Samsonovi.
8. Navracuje se pak po několika dnech, aby ji pojal, uchýlil se, aby pohleděl na mrtvého lva, a aj, v těle jeho byl roj včel a med.
9. A vybrav jej na ruce své, šel cestou a jedl; a přišed k otci svému a mateři své, dal jim, i jedli. Ale nepověděl jim, že z mrtvého lva vyňal ten med.
10. Tedy šel otec jeho k ženě té, a učinil tam Samson hody, nebo tak činívali mládenci.
11. Když pak jej viděli tam, vybrali z sebe třidceti tovaryšů, aby byli při něm.
12. I řekl jim Samson: Vydám vám pohádku, kterouž jestliže mi právě vysvětlíte za sedm dní těchto hodů a uhodnete, dám vám třidceti čechlů a třidcatero roucho proměnné.
13. Jestliže mi pak nebudete moci uhodnouti, dáte vy mně třidceti čechlů a třidcatero roucho proměnné. Kteříž odpověděli jemu: Vydej pohádku svou, ať ji slyšíme.
14. I řekl jim: Z zžírajícího vyšel pokrm, a z silného vyšla sladkost. I nemohli uhodnouti pohádky té za tři dni.
15. Stalo se pak dne sedmého, (nebo byli řekli ženě Samsonově: Namluv muže svého, ať nám vyloží tu pohádku, ať nespálíme tě i domu otce tvého ohněm. Proto-liž, abyste našeho statku dostali, pozvali jste nás? Či co?
16. I plakala žena Samsonova na něj, řkuci: Jistě nenávidíš mne a nemiluješ mne; pohádku jsi vydal synům lidu mého, a mně jí nechceš povědíti. Kterýž řekl jí: Hle, otci mému a mateři neoznámil jsem, a tobě mám povědíti?
17. I plakala na něj do sedmého dne, v nichž měli hody). Dne tedy sedmého pověděl jí, nebo trápila jej; kterážto oznámila pohádku synům lidu svého.
18. Muži tedy města toho dne sedmého, prvé než slunce zapadlo, řekli jemu: Co sladšího nad med, a co silnějšího nad lva? Kterýž řekl jim: Byste byli neorali mou jalovičkou, neuhodli byste pohádky mé.
19. I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a šel do Aškalon, a pobil z nich třidceti mužů. A vzav loupeže jejich, dal šaty proměnné těm, jenž uhodli pohádku, a rozhněvav se velmi, odšel do domu otce svého.
20. Žena pak Samsonova dostala se jednomu z tovaryšů jeho, kteréhož on byl k sobě připojil.

Zdroj: (c) Bůh. Použito s laskavým svolením, Bible kralická, http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Gn1.php

12/10/2017 Why my effort for implementation of sales of meat of carrions as the contemporary existing most possible merciful sanitated meat, namely also especially for pregnant and breast-feeding women, in mainstream shops violently clash in Czech Republic especially with fanaticism of orthodox Jewish lobby.

Bible

• Leviticus 5, 2 Or if a soul touch any unclean thing, whether it be a carcase of an unclean beast, or a carcase of unclean cattle, or the carcase of unclean creeping things, and if it be hidden from him; he also shall be unclean, and guilty.
• Leviticus 11, 11 They shall be even an abomination unto you; ye shall not eat of their flesh, but ye shall have their carcases in abomination.
• Leviticus 11, 24 And for these ye shall be unclean: whosoever toucheth the carcase of them shall be unclean until the even.
• Leviticus 11, 25 And whosoever beareth ought of the carcase of them shall wash his clothes, and be unclean until the even.
• Leviticus 11, 27 And whatsoever goeth upon his paws, among all manner of beasts that go on all four, those are unclean unto you: whoso toucheth their carcase shall be unclean until the even.
• Leviticus 11, 28 And he that beareth the carcase of them shall wash his clothes, and be unclean until the even: they are unclean unto you.
• Leviticus 11, 35 And every thing whereupon any part of their carcase falleth shall be unclean; whether it be oven, or ranges for pots, they shall be broken down: for they are unclean and shall be unclean unto you.
• Leviticus 11, 36 Nevertheless a fountain or pit, wherein there is plenty of water, shall be clean: but that which toucheth their carcase shall be unclean.
• Leviticus 11, 37 And if any part of their carcase fall upon any sowing seed which is to be sown, it shall be clean.
• Leviticus 11, 38 But if any water be put upon the seed, and any part of their carcase fall thereon, it shall be unclean unto you.
• Leviticus 11, 39 And if any beast, of which ye may eat, die; he that toucheth the carcase thereof shall be unclean until the even.
• Leviticus 11, 40 And he that eateth of the carcase of it shall wash his clothes, and be unclean until the even: he also that beareth the carcase of it shall wash his clothes, and be unclean until the even.
• Leviticus 11, 8 Of their flesh shall ye not eat, and their carcase shall ye not touch; they are unclean to you.
• Leviticus 17, 15 And every soul that eateth that which died of itself, or that which was torn with beasts, whether it be one of your own country, or a stranger, he shall both wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the even: then shall he be clean.
• Leviticus 22, 8 That which dieth of itself, or is torn with beasts, he shall not eat to defile himself therewith; I am the Lord.
• Deuteronomium 14, 21 Ye shall not eat of anything that dieth of itself: thou shalt give it unto the stranger that is in thy gates, that he may eat it; or thou mayest sell it unto an alien: for thou art an holy people unto the Lord thy God. Thou shalt not seethe a kid in his mother's milk.
• Deuteronomium 14, 8 And the swine, because it divideth the hoof, yet cheweth not the cud, it is unclean unto you: ye shall not eat of their flesh, nor touch their dead carcase.
• Judges 14, 8 And after a time he returned to take her, and he turned aside to see the carcase of the lion: and, behold, there was a swarm of bees and honey in the carcase of the lion.
• Judges 14, 9 And he took thereof in his hands, and went on eating, and came to his father and mother, and he gave them, and they did eat: but he told not them that he had taken the honey out of the carcase of the lion.

Leviticus 5

2 Or if a soul touch any unclean thing, whether it be a carcase of an unclean beast, or a carcase of unclean cattle, or the carcase of unclean creeping things, and if it be hidden from him; he also shall be unclean, and guilty.

3 Or if he touch the uncleanness of man, whatsoever uncleanness it be that a man shall be defiled withal, and it be hid from him; when he knoweth of it, then he shall be guilty.

4 Or if a soul swear, pronouncing with his lips to do evil, or to do good, whatsoever it be that a man shall pronounce with an oath, and it be hid from him; when he knoweth of it, then he shall be guilty in one of these.

5 And it shall be, when he shall be guilty in one of these things, that he shall confess that he hath sinned in that thing:

6 And he shall bring his trespass offering unto the Lord for his sin which he hath sinned, a female from the flock, a lamb or a kid of the goats, for a sin offering; and the priest shall make an atonement for him concerning his sin.

7 And if he be not able to bring a lamb, then he shall bring for his trespass, which he hath committed, two turtledoves, or two young pigeons, unto the Lord; one for a sin offering, and the other for a burnt offering.

8 And he shall bring them unto the priest, who shall offer that which is for the sin offering first, and wring off his head from his neck, but shall not divide it asunder:

9 And he shall sprinkle of the blood of the sin offering upon the side of the altar; and the rest of the blood shall be wrung out at the bottom of the altar: it is a sin offering.

10 And he shall offer the second for a burnt offering, according to the manner: and the priest shall make an atonement for him for his sin which he hath sinned, and it shall be forgiven him.

11 But if he be not able to bring two turtledoves, or two young pigeons, then he that sinned shall bring for his offering the tenth part of an ephah of fine flour for a sin offering; he shall put no oil upon it, neither shall he put any frankincense thereon: for it is a sin offering.

12 Then shall he bring it to the priest, and the priest shall take his handful of it, even a memorial thereof, and burn it on the altar, according to the offerings made by fire unto the Lord: it is a sin offering.

13 And the priest shall make an atonement for him as touching his sin that he hath sinned in one of these, and it shall be forgiven him: and the remnant shall be the priest's, as a meat offering.

14 And the Lord spake unto Moses, saying,

15 If a soul commit a trespass, and sin through ignorance, in the holy things of the Lord; then he shall bring for his trespass unto the Lord a ram without blemish out of the flocks, with thy estimation by shekels of silver, after the shekel of the sanctuary, for a trespass offering.

16 And he shall make amends for the harm that he hath done in the holy thing, and shall add the fifth part thereto, and give it unto the priest: and the priest shall make an atonement for him with the ram of the trespass offering, and it shall be forgiven him.

17 And if a soul sin, and commit any of these things which are forbidden to be done by the commandments of the Lord; though he wist it not, yet is he guilty, and shall bear his iniquity.

18 And he shall bring a ram without blemish out of the flock, with thy estimation, for a trespass offering, unto the priest: and the priest shall make an atonement for him concerning his ignorance wherein he erred and wist it not, and it shall be forgiven him.

19 It is a trespass offering: he hath certainly trespassed against the Lord.

Leviticus 11

1 And the Lord spake unto Moses and to Aaron, saying unto them,

2 Speak unto the children of Israel, saying, These are the beasts which ye shall eat among all the beasts that are on the earth.

3 Whatsoever parteth the hoof, and is clovenfooted, and cheweth the cud, among the beasts, that shall ye eat.

4 Nevertheless these shall ye not eat of them that chew the cud, or of them that divide the hoof: as the camel, because he cheweth the cud, but divideth not the hoof; he is unclean unto you.

5 And the coney, because he cheweth the cud, but divideth not the hoof; he is unclean unto you.

6 And the hare, because he cheweth the cud, but divideth not the hoof; he is unclean unto you.

7 And the swine, though he divide the hoof, and be clovenfooted, yet he cheweth not the cud; he is unclean to you.

8 Of their flesh shall ye not eat, and their carcase shall ye not touch; they are unclean to you.

9 These shall ye eat of all that are in the waters: whatsoever hath fins and scales in the waters, in the seas, and in the rivers, them shall ye eat.

10 And all that have not fins and scales in the seas, and in the rivers, of all that move in the waters, and of any living thing which is in the waters, they shall be an abomination unto you:

11 They shall be even an abomination unto you; ye shall not eat of their flesh, but ye shall have their carcases in abomination.

12 Whatsoever hath no fins nor scales in the waters, that shall be an abomination unto you.

13 And these are they which ye shall have in abomination among the fowls; they shall not be eaten, they are an abomination: the eagle, and the ossifrage, and the ospray,

14 And the vulture, and the kite after his kind;

15 Every raven after his kind;

16 And the owl, and the night hawk, and the cuckow, and the hawk after his kind,

17 And the little owl, and the cormorant, and the great owl,

18 And the swan, and the pelican, and the gier eagle,

19 And the stork, the heron after her kind, and the lapwing, and the bat.

20 All fowls that creep, going upon all four, shall be an abomination unto you.

21 Yet these may ye eat of every flying creeping thing that goeth upon all four, which have legs above their feet, to leap withal upon the earth;

22 Even these of them ye may eat; the locust after his kind, and the bald locust after his kind, and the beetle after his kind, and the grasshopper after his kind.

23 But all other flying creeping things, which have four feet, shall be an abomination unto you.

24 And for these ye shall be unclean: whosoever toucheth the carcase of them shall be unclean until the even.

25 And whosoever beareth ought of the carcase of them shall wash his clothes, and be unclean until the even.

26 The carcases of every beast which divideth the hoof, and is not clovenfooted, nor cheweth the cud, are unclean unto you: every one that toucheth them shall be unclean.

27 And whatsoever goeth upon his paws, among all manner of beasts that go on all four, those are unclean unto you: whoso toucheth their carcase shall be unclean until the even.

28 And he that beareth the carcase of them shall wash his clothes, and be unclean until the even: they are unclean unto you.

29 These also shall be unclean unto you among the creeping things that creep upon the earth; the weasel, and the mouse, and the tortoise after his kind,

30 And the ferret, and the chameleon, and the lizard, and the snail, and the mole.

31 These are unclean to you among all that creep: whosoever doth touch them, when they be dead, shall be unclean until the even.

32 And upon whatsoever any of them, when they are dead, doth fall, it shall be unclean; whether it be any vessel of wood, or raiment, or skin, or sack, whatsoever vessel it be, wherein any work is done, it must be put into water, and it shall be unclean until the even; so it shall be cleansed.

33 And every earthen vessel, whereinto any of them falleth, whatsoever is in it shall be unclean; and ye shall break it.

34 Of all meat which may be eaten, that on which such water cometh shall be unclean: and all drink that may be drunk in every such vessel shall be unclean.

35 And every thing whereupon any part of their carcase falleth shall be unclean; whether it be oven, or ranges for pots, they shall be broken down: for they are unclean and shall be unclean unto you.

36 Nevertheless a fountain or pit, wherein there is plenty of water, shall be clean: but that which toucheth their carcase shall be unclean.

37 And if any part of their carcase fall upon any sowing seed which is to be sown, it shall be clean.

38 But if any water be put upon the seed, and any part of their carcase fall thereon, it shall be unclean unto you.

39 And if any beast, of which ye may eat, die; he that toucheth the carcase thereof shall be unclean until the even.

40 And he that eateth of the carcase of it shall wash his clothes, and be unclean until the even: he also that beareth the carcase of it shall wash his clothes, and be unclean until the even.

41 And every creeping thing that creepeth upon the earth shall be an abomination; it shall not be eaten.

42 Whatsoever goeth upon the belly, and whatsoever goeth upon all four, or whatsoever hath more feet among all creeping things that creep upon the earth, them ye shall not eat; for they are an abomination.

43 Ye shall not make yourselves abominable with any creeping thing that creepeth, neither shall ye make yourselves unclean with them, that ye should be defiled thereby.

44 For I am the Lord your God: ye shall therefore sanctify yourselves, and ye shall be holy; for I am holy: neither shall ye defile yourselves with any manner of creeping thing that creepeth upon the earth.

45 For I am the Lord that bringeth you up out of the land of Egypt, to be your God: ye shall therefore be holy, for I am holy.

46 This is the law of the beasts, and of the fowl, and of every living creature that moveth in the waters, and of every creature that creepeth upon the earth:

47 To make a difference between the unclean and the clean, and between the beast that may be eaten and the beast that may not be eaten.

Leviticus 17

10 And whatsoever man there be of the house of Israel, or of the strangers that sojourn among you, that eateth any manner of blood; I will even set my face against that soul that eateth blood, and will cut him off from among his people.

11 For the life of the flesh is in the blood: and I have given it to you upon the altar to make an atonement for your souls: for it is the blood that maketh an atonement for the soul.

12 Therefore I said unto the children of Israel, No soul of you shall eat blood, neither shall any stranger that sojourneth among you eat blood.

13 And whatsoever man there be of the children of Israel, or of the strangers that sojourn among you, which hunteth and catcheth any beast or fowl that may be eaten; he shall even pour out the blood thereof, and cover it with dust.

14 For it is the life of all flesh; the blood of it is for the life thereof: therefore I said unto the children of Israel, Ye shall eat the blood of no manner of flesh: for the life of all flesh is the blood thereof: whosoever eateth it shall be cut off.

15 And every soul that eateth that which died of itself, or that which was torn with beasts, whether it be one of your own country, or a stranger, he shall both wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the even: then shall he be clean.

16 But if he wash them not, nor bathe his flesh; then he shall bear his iniquity.

Leviticus 22

1 And the Lord spake unto Moses, saying,

2 Speak unto Aaron and to his sons, that they separate themselves from the holy things of the children of Israel, and that they profane not my holy name in those things which they hallow unto me: I am the Lord.

3 Say unto them, Whosoever he be of all your seed among your generations, that goeth unto the holy things, which the children of Israel hallow unto the Lord, having his uncleanness upon him, that soul shall be cut off from my presence: I am the Lord.

4 What man soever of the seed of Aaron is a leper, or hath a running issue; he shall not eat of the holy things, until he be clean. And whoso toucheth any thing that is unclean by the dead, or a man whose seed goeth from him;

5 Or whosoever toucheth any creeping thing, whereby he may be made unclean, or a man of whom he may take uncleanness, whatsoever uncleanness he hath;

6 The soul which hath touched any such shall be unclean until even, and shall not eat of the holy things, unless he wash his flesh with water.

7 And when the sun is down, he shall be clean, and shall afterward eat of the holy things; because it is his food.

8 That which dieth of itself, or is torn with beasts, he shall not eat to defile himself therewith; I am the Lord.

9 They shall therefore keep mine ordinance, lest they bear sin for it, and die therefore, if they profane it: I the Lord do sanctify them.

10 There shall no stranger eat of the holy thing: a sojourner of the priest, or an hired servant, shall not eat of the holy thing.

11 But if the priest buy any soul with his money, he shall eat of it, and he that is born in his house: they shall eat of his meat.

12 If the priest's daughter also be married unto a stranger, she may not eat of an offering of the holy things.

13 But if the priest's daughter be a widow, or divorced, and have no child, and is returned unto her father's house, as in her youth, she shall eat of her father's meat: but there shall be no stranger eat thereof.

14 And if a man eat of the holy thing unwittingly, then he shall put the fifth part thereof unto it, and shall give it unto the priest with the holy thing.

15 And they shall not profane the holy things of the children of Israel, which they offer unto the Lord;

16 Or suffer them to bear the iniquity of trespass, when they eat their holy things: for I the Lord do sanctify them.

Deuteronomium 14

1 Ye are the children of the Lord your God: ye shall not cut yourselves, nor make any baldness between your eyes for the dead.

2 For thou art an holy people unto the Lord thy God, and the Lord hath chosen thee to be a peculiar people unto himself, above all the nations that are upon the earth.

3 Thou shalt not eat any abominable thing.

4 These are the beasts which ye shall eat: the ox, the sheep, and the goat,

5 The hart, and the roebuck, and the fallow deer, and the wild goat, and the pygarg, and the wild ox, and the chamois.

6 And every beast that parteth the hoof, and cleaveth the cleft into two claws, and cheweth the cud among the beasts, that ye shall eat.

7 Nevertheless these ye shall not eat of them that chew the cud, or of them that divide the cloven hoof; as the camel, and the hare, and the coney: for they chew the cud, but divide not the hoof; therefore they are unclean unto you.

8 And the swine, because it divideth the hoof, yet cheweth not the cud, it is unclean unto you: ye shall not eat of their flesh, nor touch their dead carcase.

9 These ye shall eat of all that are in the waters: all that have fins and scales shall ye eat:

10 And whatsoever hath not fins and scales ye may not eat; it is unclean unto you.

11 Of all clean birds ye shall eat.

12 But these are they of which ye shall not eat: the eagle, and the ossifrage, and the ospray,

13 And the glede, and the kite, and the vulture after his kind,

14 And every raven after his kind,

15 And the owl, and the night hawk, and the cuckow, and the hawk after his kind,

16 The little owl, and the great owl, and the swan,

17 And the pelican, and the gier eagle, and the cormorant,

18 And the stork, and the heron after her kind, and the lapwing, and the bat.

19 And every creeping thing that flieth is unclean unto you: they shall not be eaten.

20 But of all clean fowls ye may eat.

21 Ye shall not eat of anything that dieth of itself: thou shalt give it unto the stranger that is in thy gates, that he may eat it; or thou mayest sell it unto an alien: for thou art an holy people unto the Lord thy God. Thou shalt not seethe a kid in his mother's milk.

Judges 14

5 Then went Samson down, and his father and his mother, to Timnath, and came to the vineyards of Timnath: and, behold, a young lion roared against him.

6 And the Spirit of the Lord came mightily upon him, and he rent him as he would have rent a kid, and he had nothing in his hand: but he told not his father or his mother what he had done.

7 And he went down, and talked with the woman; and she pleased Samson well.

8 And after a time he returned to take her, and he turned aside to see the carcase of the lion: and, behold, there was a swarm of bees and honey in the carcase of the lion.

9 And he took thereof in his hands, and went on eating, and came to his father and mother, and he gave them, and they did eat: but he told not them that he had taken the honey out of the carcase of the lion.

10 So his father went down unto the woman: and Samson made there a feast; for so used the young men to do.

11 And it came to pass, when they saw him, that they brought thirty companions to be with him.

12 And Samson said unto them, I will now put forth a riddle unto you: if ye can certainly declare it me within the seven days of the feast, and find it out, then I will give you thirty sheets and thirty change of garments:

13 But if ye cannot declare it me, then shall ye give me thirty sheets and thirty change of garments. And they said unto him, Put forth thy riddle, that we may hear it.

14 And he said unto them, Out of the eater came forth meat, and out of the strong came forth sweetness. And they could not in three days expound the riddle.

15 And it came to pass on the seventh day, that they said unto Samson's wife, Entice thy husband, that he may declare unto us the riddle, lest we burn thee and thy father's house with fire: have ye called us to take that we have? is it not so?

16 And Samson's wife wept before him, and said, Thou dost but hate me, and lovest me not: thou hast put forth a riddle unto the children of my people, and hast not told it me. And he said unto her, Behold, I have not told it my father nor my mother, and shall I tell it thee?

17 And she wept before him the seven days, while their feast lasted: and it came to pass on the seventh day, that he told her, because she lay sore upon him: and she told the riddle to the children of her people.

18 And the men of the city said unto him on the seventh day before the sun went down, What is sweeter than honey? And what is stronger than a lion? and he said unto them, If ye had not plowed with my heifer, ye had not found out my riddle.

19 And the Spirit of the Lord came upon him, and he went down to Ashkelon, and slew thirty men of them, and took their spoil, and gave change of garments unto them which expounded the riddle. And his anger was kindled, and he went up to his father's house.

20 But Samson's wife was given to his companion, whom he had used as his friend.