Charitologie

 

FILOSOFIE ROVNOVÁHY
FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY:

 

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).

 

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

Vlastním nákladem, Hustopeče, Česká republika, copyleft 2016.

Na podporu politické Strany za práva všech živých tvorů www.spvzt.cz

Tato kniha je licencována za podmínek http://creativecommons. org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs , licence Creative Commons Uveďte autora/Zachovejte licenci 3.0.

 

E-mail: ak-gruza@seznam.cz ,

viz též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.e-polis. cz , http://youtu.be/YhOv47fQlRU , http://youtu.be/ibV-Fwh4sUc ,  www.filosofie.cz/forum/forum.asp?FORUM_ID=3

http://www.centipedia.com/images/en/8/88/AdamAndEve_fx.png

Můj text zde i na uvedených webech je licencován za podmínek http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs licence Creative Commons Uveďte autora/Zachovejte licenci 3.0, copyleft, není-li speciálně stanoveno jinak.

 

(všechny citáty z Bible v této knize z důvodu autorských práv zásadně v češtině Bible kralická viz http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/1K15.php či z BIBLE PÍSMO SVATÉ STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA |včetně deuterokanonických knih|, Český ekumenický překlad, ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST, 1995, viz www.biblenet.cz ,  angličtině  King James Version http://www.biblegateway.com/ )

 

Obsah:

Dotazník na definici lásky ve Vámi zastávaném světonázoru z hlediska vědy o lásce (charitologie) … 5

 

1) 05/03/2016 Konflikt masožravých a býložravých živých buněk v lidském těle. … 23

2) 06/03/2016 Omezení charitologie jako exaktní, tj. měřitelné vědy. … 23

3) 07/03/2016 Touha ale nevíra v moc charity u téměř všech živých tvorů. … 23

4) 13/03/2016 Jak se islám zřejmě snaží eliminovat z muslimské populace genetickou informaci homosexuality, resp. zženštilosti mužů a vychovávat z muslimských mužů vysoce maskulinní bojovníky. Dle charitologie v této souvislosti základní otázka zní: vládne světu a přírodě křesťanská láska (tj. charita) či predace? … 23

5) 15/03/2016 Dějiny židovství, křesťanství a islámu ve světle základní dějinné otázky z hlediska Filosofie rovnováhy a charitologie, která zní: Vládne světu a přírodě křesťanská láska (tj. charita) či dravost (tj. predace)? … 24

6) 25/03/2016 Vládne mužův mozek nad jeho spermiemi nebo jeho spermie vládnou nad jeho mozkem? … 33

7) 04/04/2016 Komentář Biblické knihy Jób dle Filosofie rovnováhy a fiktivní dopis Hospodina dnešnímu trpícímu Jóbovi dle Filosofie rovnováhy k důvodu jeho utrpení. … 34

8) 03/04/2016 Otázka dualismu dobra a zla ve světě z hlediska charitologie. … 37

9) 16/04/2016 Modloslužebnictví. … 37

10) 16/04/2016 Psychoanalýza Freud versus Jung. … 38

11) 17/04/2016 Konec Vesmíru, atomová válka na Zemi a obecná teorie relativity Alberta Einsteina dle Filosofie rovnováhy. … 40

12) 25/04/2016 Počátek spásy nebo konce světa při prezidentských volbách v dnešním Rakousku dle Filosofie rovnováhy. Nacismus jako důsledek křesťanské a židovské hereze? … 41

13) 28/04/2016 Lichva, zejména v České republice. … 43

14) 30/04/2016 Integrované rostlinné zemědělství nebo ekologické bio rostlinné zemědělství v České republice dle Filosofie rovnováhy. … 47

15) 03/05/2016 Můj vztah k masožravcům a býložravcům dle Filosofie rovnováhy. … 48

16) 05/05/2016 Zabíjení zvířat v hinduismu a buddhismu dle ověřených pramenů (tj. novinky.cz , Hnutí Hare Krišna, vyzivaspol.cz , Alexej Pludek: Rádce velkých rádžů atd.) … 51

17) 08/05/2016 Mé řešení problému neplodnosti mé dosavadní snoubenky. … 54

18) 08/05/2016 O historicitě Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista a o celoživotním panenství jeho matky Marie, případně o celoživotním panictví jeho otce Josefa. … 56

19) 10/05/2016 Milosrdné množení masa, jmenovitě mrtvých ryb k nakrmení zástupů Ježíšem z Nazaretu, zřejmě Kristem dle moderní exaktní vědy. … 57

20) 12/05/2016 Muslimové jako bič Boží dle Abú Bakra (asi 573 Mekka – 23. srpen 634 našeho letopočtu Medína) prvního chalífa po Muhammadovi, dle Filosofie rovnováhy trestající křesťany a židy zejména za současné křesťanské a židovské porážkové průmyslové zemědělské velkochovy – současné koncentrační tábory zde mučených zvířat … 58

21) 13/05/2016 Pravděpodobnosti konce či záchrany Západní racionální civilizace a vítězství či naopak racionalizace primitivních pudů na Zemi. … 61

22) 21/05/2016 Prorok Muhammad čili živý proti křesťanskému Mahomet či Mohamed čili mrtvý … 61

23) 28/05/2016 Proč je lepší jíst postupně pouze určité rostlinné plody a určitá rostlinná semena, a proč je lepší jíst pouze v krajní nouzi zásadně postupně pouze určitá vejce, určité chcípliny i zvířat, určitou krev, části tím neusmrcených určitých celých rostlin či pak buď jiné části určitých rostlin nebo celé určité rostliny či teprve pak určité mléko a o příčině pravděpodobného vyvraždění Kanaánců včetně jejich žen i malých dětí v knize Jozue ze strany židů a o správném zřejmě mongolském způsobu chovu mléčného dobytku. …74

24) 04/06/2016 Má Ďáblologie podle mé osobní dosavadní životní zkušenosti, tj. starozákonní Jahve jako Satan, tj. Satan jako obojí pokušitel a kat všech živých tvorů i židů (tj. i vůči židům mluvící částečně pravdu a částečně lži) a ve všem tomto zcela sloužící novozákonnímu charitnímu jedinému Bohu, komunismus, o ženách jako nástroji Ďábla, tj. Satana či proč např. i hinduisté pravděpodobně veřejně lžou o zabíjení zvířat. … 76

25) 19/06/2016 O základní metafyzické otázce, zda je možno zabít Satana čili Ďábla čili smrt, a dále o vyvlastnění bez náhrady čili komunismu a o novodobém Státu Izrael a o muslimských Palestincích a dále o nejpopulárnějších současných českých politicích Miloši Zemanovi, Andreji Babišovi a Karlu Schwarzenbergovi a o vyhnaných českých sudetských Němcích a o možná židovským Andrejem Babišem ovládnuté české politické Straně zelených a o rakouských prezidentských volbách v roce 2016. … 81

26) 30/06/2016 (Matematická definice Biblického Boha) … 86

27) 06/07/2016 Zřejmě jediná možná (i Biblická) spravedlivá filosofie masožravců, resp. i všech ostatních predátorů a dále o správném výkladu židovských a křesťanských Biblických zákonů spravedlivého boje aneb o jediné skutečné křesťanské církvi, tj. o jediném skutečném křesťanském společenství dle Filosofie rovnováhy a zřejmě i dle Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista aneb pokračování č. 2 mého článku: „Počátek spásy nebo konce světa při prezidentských volbách v dnešním Rakousku dle Filosofie rovnováhy. Nacismus jako důsledek křesťanské a židovské hereze?“ … 89

28) 15/07/2016 Moje osobní dosavadní životní zkušenost a vztah k židům … 103

29) 21/07/2016 Poznámky k Biblickému Starozákonnímu králi Davidovi z hlediska Filosofie rovnováhy a zřejmě smlouva Krista, zřejmě Ježíše z Nazaretu a Ďábla, tj. Biblického Satana o rozdělení vlády nad světem v době tohoto krále Davida a v době vzniku protestantství a v současnosti a zřejmě její podstatný obsah. … 104

30) 07/08/2016 Svědkové Jehovovi a Filosofie rovnováhy. … 129

31) 07/08/2016 Andělé a démoni. … 130

32) 07/08/2016 Funkce živých tvorů před smrtí (např. Biblických Adama i Evy) v posledním soudu. … 131

33) 09/08/2016 Proti organickým (tj ekologickým, tj bio) potravinám, tedy proti možné otrocké práci ve stylu německých nacistů nebo proti možné ortodoxní židovské provokaci a o zotročení českého státu ze strany ortodoxních židů přes lichvu jako během vlády ortodoxního žida Josefa ve starověkém Egyptě, viz Bible, Starý zákon, kniha Genesis, kapitola 47, verš 13-26? … 131

34) 12/08/2016 Proč český vládní návrh, který předkládají ministr spravedlnosti české vlády Robert Pelikán (ANO, tj. politické hnutí Akce nespokojených občanů 2011) společně s dalším ministrem české vlády Jiřím Dienstbierem (ČSSD, tj. Česká strana sociálně demokratická) a o jehož schválení by Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky měla rozhodovat 5. září 2016 a který umožní přiosvojit si dítě homosexuálního partnera i homosexuálním mužem, (tento návrh) ohrozí s relativně vysokou pravděpodobností v krizových situacích život tohoto dítěte. Otevřenou podporu tomuto návrhu vyjádřili z vrcholných představitelů České republiky (tj. jednoho z evropských států)  Andrej Babiš (ANO), Dan Ťok (ANO), Jiří Dienstbier (ČSSD), Karla Šlechtová (ANO), Kateřina Valachová (ČSSD), Lubomír Zaorálek (ČSSD), Michaela Marksová (ČSSD), Richard Brabec (ANO) a Robert Pelikán (ANO) a Jiří Dienstbier. …133

35) 22/08/2016 Otázka z evoluční biologie z Biblického hlediska: Mohli se v minulosti zkřížit a mít společné potomky masožravý tyrannosaurus a býložravý Brontosaurus? … 134

36) 14/09/2016 O pekle hříšných lidí v tomto světě … 135

37) 22/04/2017 Problém římskokatolického křesťanského náboženství a předmanželského sexu … 136

38) 27/05/2017 Proč si ženy vybírají muže s raubířskými geny? … 138

39) 03/06/2017 Evoluční teorie a úspěch na sňatkovém trhu a při oplodnění? … 138

40) 05/06/2017 Teorie úspěšné firmy z hlediska Filosofie rovnováhy … 139

41) 28/06/2017 Jak udělat z ortodoxního Izraele více neortodoxní Izrael … 139

 

Dodatky Filosofie rovnováhy aneb ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY jako biblický ráj ve světě pro všechny živé tvory našimi vlastními silami jako komentář Bible, Genesis, kapitola 1-4 … 141

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dotazník na definici lásky ve Vámi zastávaném světonázoru z hlediska vědy o lásce (charitologie)

Váš světonázor: křesťan, muslim, žid, hinduista, buddhista, jiná víra, vyplňte jaká:  , ateista, fašista či jiná pravicová diktatura, komunista či jiná levicová diktatura, pravicový liberální demokrat, středový liberální demokrat,  levicový liberální demokrat, evolucionista, nikoliv darwinista,  darwinista, kreacionista

Jako filosof a zároveň právník si kladu za cíl založit vědu o lásce (charitologii), z tohoto důvodu Vám předkládám následující dotazník, který má zjistit Vaši definici lásky(charity) jako zástupce určitého světonázoru. Anonymně vyplněný dotazník prosím zašlete k možnému zveřejnění na zakladatel@spvzt.cz . (blíže viz www.spvzt.cz , www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.spvzt.cz )

Výsledky dotazníku hlavních světonázorů dle mých teoretických předpokladů

Bez ohledu na váhu zásluh o menší obě smrt a bolest a bez ohledu na odpovědnost za větší obě smrt a bolest zvýhodnění (upozadění) ve vztahu k působení větší oběma smrti a bolesti různým živým tvorům oproti jiným živým tvorům podle hlavních lidských světonázorů

Víra od nejnovější po nejstarší:

Filosofie rovnováhy

muslim

buddhista

římskokatolický křesťan

žid

hinduista

1) Vám jako člověku oproti ostatním lidem

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

2) Vám a Vaší nejbližší rodině oproti ostatním lidem

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

3) Vám a příslušníkům Vašeho pohlaví z Vaší nejbližší rodiny oproti příslušníkům jiného pohlaví z Vaší nejbližší rodiny

Ne

ANO tj. žen / Nejvýše o málo větší obě smrt a bolest

Ne

Ne

Ne

Ano, tj. mužů / Nejvýše o obrovsky větší obě smrt a bolest

4) Vám a Vaší nejbližší rodině a Vašim vzdálenějším příbuzným oproti ostatním lidem

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

5) Vám a Vašim bližním lidem oproti ostatním lidem

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

6) ostatním lidem oproti Vašim nepřátelům-lidem

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

7) Vašim souvěrcům oproti Vašim jinověrcům

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

8) Vašim souvěrcům - Vašim přátelům oproti Vašim souvěrcům a zároveň Vašim nepřátelům - nikoliv Vašim příbuzným

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

9) příslušníkům Vaší národnosti – nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům oproti příslušníkům jiné národnosti - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

10) příslušníkům Vaší rasy - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům oproti příslušníkům jiné rasy - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest/Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

11) příslušníkům Vaší barvy pleti - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům oproti příslušníkům jiné barvy pleti - nikoliv Vašim příbuzným a Vašim nepřátelům

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

12) příslušníkům Vaší sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům oproti příslušníkům jiné sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

13) Vašim přátelům-jiným živým tvorům než lidem oproti Vašim nikoliv přátelům-lidem

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano, tj. kráv/Nejvýše o obrovsky větší obě smrt a bolest

14) Vašim přátelům-jiným živým tvorům než lidem oproti ostatním lidem- přátelům

Ne

Ano, tj. prasat / O různě větší obě smrt a bolest

Ne

Ano, tj. psích a kočičích obou samců a samic / Nejvýše o obrovsky větší obě smrt a bolest

Ano, tj. prasat / O různě větší obě smrt a bolest

Ano, tj. krav /Nejvýše o obrovsky větší obě smrt a bolest

15) lidem oproti jiným živým tvorům než lidem

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne i Ano /O různě větší obě smrt a bolest

16) lidem oproti zvířatům

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

17) lidem oproti ostatním savcům (tj. zvířatům-např. savcům)

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

18) lidem a ostatním savcům oproti ptákům (tj. také zvířatům)

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

19) lidem a ostatním savcům a také ptákům oproti plazům a plazům podobným zvířatům jako např. zásadně obojživelníkům

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

20) lidem a ostatním savcům a také ptákům a také plazům a plazům podobným zvířatům jako např. zásadně obojživelníkům oproti rybám a rybám podobným zvířatům jako např. zásadně obojživelníkům a jako hlemýžďům a jako medúzám a jako krabům a také rakům

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

21) lidem a ostatním savcům a také ptákům a také plazům a také rybám a všem jim i lidem podobným zvířatům oproti hmyzu a živočichům jim podobným a jim podobným stromům a těmto stromům podobným rostlinám

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ne s výjimkou působení menší obou smrti a bolesti krav

22) lidem a ostatním savcům a také ptákům a také plazům a také rybám a obojživelníkům a a hmyzu a všem jim i lidem podobným živočichům a jim podobným stromům a těmto stromům podobným rostlinám oproti ostatním oběma stromům a stromům podobným rostlinám, např. také některé keře

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano s výjimkou obou stromů a stromům podobných rostlin /O různě větší obě smrt a bolest

23) lidem a ostatním savcům a ostatním zvířatům a od zvířat nikoliv velmi odlišným jiným živočichům a stromům a stromům podobným rostlinám oproti květinám a květinám podobným rostlinám, např. také keře a také oběma řadě hub a řasám

Ne

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano s výjimkou obou stromů a stromům podobných rostlin/ O různě větší obě obě smrt a bolest

24) lidem a ostatním savcům a ostatním zvířatům a od zvířat nikoliv velmi odlišným jiným živočichům a dřevinám a nedřevnatým bylinám a oběma dřevinám a nedřevnatým bylinám podobným oběma rostlinám a popř. houbám oproti ostatním mnohobuněčným organismům

Ne s výjimkou působení větší obou smrti a bolesti všech následujících živých tvorů, jsou-li tito mnohobuněčné organismy, tj. mnoha živočišných spermií a neoplozeného živočišného jednoho vajíčka a živočišné jedné spermie a rostlinných mnoha semen a rostlinného plodu a rostlinného jednoho semena

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano s výjimkou obou stromů a květin a oběma stromům a květinám podobných rostlin / O různě větší obě smrt a bolest

25) lidem a ostatním mnohobuněčným organismům oproti jednobuněčným organismům a virům

Ne s výjimkou působení větší obou smrti a bolesti všech následujících živých tvorů, jsou-li tito jednobuněčné organismy, tj.  mnoha živočišných spermií a neoplozeného živočišného jednoho vajíčka a živočišné jedné spermie a rostlinných mnoha semen a rostlinného plodu a rostlinného jednoho semena

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano/O různě větší obě smrt a bolest

Ano s výjimkou mnohobuněčných organismů velmi odlišných od zvířat s výjimkou živočišného jednoho vajíčka / O různě větší obě smrt a bolest

 

Zjednodušené otázky dotazníku, zaškrtněte, případně doplňte ve formátu docx vhodnou odpověď:

 

1)

1.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vás jako člověka za cenu větší smrti a bolesti ostatních lidí?

NE                 ANO

1.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 1.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním lidem, abyste ušetřili Vás jako člověka smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

2)

2.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vás a Vaši nejbližší rodinu za cenu větší smrti a bolesti ostatních lidí?

NE                 ANO

2.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 2.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním lidem, abyste ušetřili Vás a Vaši nejbližší rodinu smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

3)

3.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vás a příslušníky Vašeho pohlaví z Vaší nejbližší rodiny za cenu větší smrti a bolesti příslušníků jiného pohlaví z Vaší nejbližší rodiny?

NE                 ANO

3.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 3.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit příslušníkům jiného pohlaví z Vaší nejbližší rodiny, abyste ušetřili Vás a příslušníky Vašeho pohlaví z Vaší nejbližší rodiny smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

 

4)

4.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vás a Vaši nejbližší rodinu a Vaše vzdálenější příbuzné za cenu větší smrti a bolesti ostatních lidí?

NE                 ANO

4.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 4.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním lidem, abyste ušetřili Vás a Vaši nejbližší rodinu a Vaše vzdálenější příbuzné smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

5)

5.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vás a Vaše bližní lidi za cenu větší smrti a bolesti ostatních lidí?

NE                 ANO

5.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 5.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním lidem, abyste ušetřili Vás a Vaše bližní lidi smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

 

6) *čtěte pozorně jiná formulace výroků

6.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit větší smrt a bolest Vašim nepřátelům-lidem než ostatním lidem?

NE                 ANO

6.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 6.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit Vaším nepřátelům-lidem, než ostatním lidem?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

7)

7.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vaše souvěrce za cenu větší smrti a bolesti Vašich jinověrců?

NE                 ANO

7.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 6.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit Vašim jinověrcům, abyste ušetřili Vaše souvěrce smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

8)

8.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vaše souvěrce - Vaše přátele za cenu větší smrti a bolesti Vašich souvěrců a zároveň Vašich nepřátel - nikoliv Vašich příbuzných?

NE                 ANO

8.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 8.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit Vašim souvěrcům a zároveň Vašim nepřátelelům - nikoliv Vašim příbuzným, abyste ušetřili Vaše souvěrce - Vaše přátele smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

9)

9.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti příslušníky Vaší národnosti - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele za cenu větší smrti a bolesti příslušníky jiné národnosti - nikoliv Vašich příbuzných a nikoliv Vašich nepřátel?

NE                 ANO

9.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 9.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit příslušníkům jiné národnosti - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům, abyste ušetřili příslušníky Vaší národnosti - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

10)

10.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti příslušníky Vaší rasy - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele za cenu větší smrti a bolesti příslušníky jiné rasy - nikoliv Vašich příbuzných a nikoliv Vašich nepřátel?

NE                 ANO

10.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 10.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit příslušníkům jiné rasy - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům, abyste ušetřili příslušníky Vaší rasy - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

11)

11.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti příslušníky Vaší barvy pleti- nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele za cenu větší smrti a bolesti příslušníky jiné barvy pleti - nikoliv Vašich příbuzných a nikoliv Vašich nepřátel?

NE                 ANO

11.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 11.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit příslušníkům jiné barvy pleti - nikoliv Vašim příbuzným a Vašim nepřátelům, abyste ušetřili příslušníky Vaší barvy pleti - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

12)

12.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti příslušníky Vaší sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele za cenu větší smrti a bolesti příslušníků jiné sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vašich příbuzných a nikoliv Vašich nepřátel?

NE                 ANO

12.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 12.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit příslušníkům jiné sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vašim příbuzným a nikoliv Vašim nepřátelům, abyste ušetřili příslušníky Vaší sociální vrstvy (třídy) - nikoliv Vaše příbuzné a nikoliv Vaše nepřátele smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

13)

13.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vaše přátele-jiné živé tvory než  lidí za cenu větší smrti a bolesti Vašich nikoliv přátel-lidí?

NE                 ANO

13.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 13.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit Vašim nikoliv přátelům-lidem, abyste ušetřili Vaše přátele-jiné živé tvory než lidí smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

14)

14.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti Vaše přátele-jiné živé tvory než  lidí za cenu větší smrti a bolesti ostatních lidí-přátel?

NE                 ANO

14.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 14.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním lidem-přátelům, abyste ušetřili Vaše přátele-jiné živé tvory než lidí smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

15)

15.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi za cenu větší smrti a bolesti jiných živých tvorů než lidí?

NE                 ANO

15.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 15.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit jiným živým tvorům než lidem, abyste ušetřili lidi smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

16)

16.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi za cenu větší smrti a bolesti zvířat?

NE                 ANO

16.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 16.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit zvířatům, abyste ušetřili lidi smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

17)

17.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi za cenu větší smrti a bolesti jiných savců než lidí?

NE                 ANO

17.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 17.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit jiným savcům než lidem, abyste ušetřili lidi smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

18)

18.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce za cenu větší smrti a bolesti ptáků?

NE                 ANO

18.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 18.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ptákům, abyste ušetřili lidi a ostatní savce smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

19)

19.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky za cenu větší smrti a bolesti plazů a obojživelníků?

NE                 ANO

19.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 19.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit plazům a obojživelníkům, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky menší  smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

20)

20.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky na úkor větší smrti a bolesti ryb a hlemýždě a medúzy a raky a kraby?

NE                 ANO

20.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 20.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit rybám a hlemýždi a medúze a raky a kraby, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

21)

21.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždi a medúze a raky a kraby za cenu větší smrti a bolesti hmyzu a jemu podobných stromů a těmto stromům podobných ostatních rostlin, např. některé keře?

NE                 ANO

21.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 21.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit hmyzu a jemu podobným stromům a těmto stromům podobným ostatním rostlinám, např. některé keře, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzu a raky a kraby smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

22)

22.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzu a raky a kraby a hmyzu a jemu podobným stromům a těmto stromům podobným ostatním rostlinám, např. některé keře za cenu větší smrti a bolesti ostatních obou stromů a keřů?

NE                 ANO

22.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 22.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit ostatním oběma stromům a keřům, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzu a raky a kraby a hmyz a jemu podobné stromy a těmto stromům podobné ostatní rostliny, např. některé keře smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

23)

23.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře za cenu větší smrti a bolesti květin a hub?

NE                 ANO

23.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 23.1, Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit květinám a houbám, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

24)

24.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře a květiny a houby za cenu větší smrti a bolesti řas a plísní?

NE                 ANO

24.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 24.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit řasám a plísním, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře a květiny a houby smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

25)

25.1 Považujete za spravedlivé v případě nutnosti ušetřit smrti a bolesti lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře a květiny a houby a řasy a a plísně a nezralé živočišné sperma a neoplozené nezralé živočišné vajíčko a nezralá rostlinná semena a nezralý rostlinný plod a nezralé rostlinné jedno semínko za cenu větší smrti a bolesti postupně vše z následujícího obojí zralé rostlinné plody a zralá rostlinná semena a také obojí neoplozené zralé živočišné vajíčko a zralé živočišné sperma?

NE                 ANO

25.2 V případě, že jste odpověděli ANO  na otázku ad 25.1, odpovězte rovněž na otázku: Nejvýše o kolik větší smrt a bolest považujete za spravedlivé v případě nutnosti způsobit postupně vše z následujícího obojí zralé rostlinné plody a zralá rostlinná semena a také obojí neoplozené zralé živočišné vajíčko a zralé živočišné sperma, abyste ušetřili lidi a ostatní savce a také ptáky a plazy a obojživelníky a ryby a hlemýždě a medúzy a kraby a raky a hmyz a stromy a keře a květiny a houby a řasy a a plísně a obojí nezralé živočišné sperma a neoplozené nezralé živočišné vajíčko a také nezralá rostlinná semena a nezralý rostlinný plod a nezralé rostlinné jedno semínko smrti a bolesti?

Nejvýše o málo větší smrt a bolest

Nejvýše o hodně větší smrt a bolest

Nejvýše o obrovsky větší smrt a bolest

O libovolně větší smrt a bolest

O různě větší smrt a bolest

V Hustopečích 16.2.2016 JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

 

 

 

 

1) 05/03/2016 Konflikt masožravých a býložravých živých buněk v lidském těle.

Vyjdeme-li z exaktní přírodovědecké hypotézy Filosofie rovnováhy o živých mikroorganismech schopných rozeznat a zapamatovat si svého přítele a nepřítele a přítele a nepřítele svých příbuzných mikroorganismů, pak masožravé živé buňky těla člověka, které jsou evolučním pozůstatkem masožravých živých tvorů v lidském těle (např. v lidském mozku jsou části příbuzné s plazy tzv. archikortex), potřebují ke svému přežití, aby člověk jedl v současnosti i maso, jinak tyto masožravé živé buňky umírají, nenávidí a dle výše uvedené hypotézy Filosofie rovnováhy i mstí se tomuto člověku jako svému nepříteli. Naopak vedle býložravých živých buněk těla tohoto člověka i výše uvedené masožravé živé buňky těla tohoto člověka nenávidí a dle výše uvedené hypotézy Filosofie rovnováhy i mstí se tomuto člověku jako nepříteli za jedení jejich evolučních příbuzných živých tvorů, zejména zvířat. Nutnou podmínkou k řešení výše uvedeného dilematu charity (tj. lásky) tohoto člověka a k udržení symbiózy všech živých buněk těla tohoto člověka, které jsou evolučním pozůstatkem a evolučně příbuzné se všemi druhy živých tvorů na Zemi či možná i ve Vesmíru, aby tento člověka předešel konfliktům, resp. dezorganizaci živých mikroorganismů svého těla z důvodu převládnutí jejich vzájemného nepřátelství, resp. nenávisti a zřejmě i pomsty a aby tudíž tento člověk zůstal psychicky i fyzicky zdravý, je dle výše uvedené hypotézy Filosofie rovnováhy a rovněž tak i charitologie, aby tento člověk působil co možná nejméně smrti a bolesti.

2) 06/03/2016 Omezení charitologie jako exaktní, tj. měřitelné vědy.

Omezení charitologie jako exaktní, tj. měřitelné vědy lze zřejmě dokázat následovně. Např. zřejmě není možné vždy změřit, jestli člověk usmrtí více mozkových živých buněk těla tohoto člověka v důsledku záření při telefonování mobilním telefonem než v důsledku stresu tohoto člověka z toho, že by nemohl uskutečnit tento nutný telefonický hovor s tímto mobilním telefonem.

3) 07/03/2016 Touha ale nevíra v moc charity u téměř všech živých tvorů.

Podle mé zkušenosti téměř všichni živí tvorové i dravci i jejich vůdci si jsou vědomi, že chtějí, aby světu vládla láska (charita), avšak nevěří tomu, spíše věří tomu, že světu vládna predace (dravci). Od charitologie, resp. charitologa pak chtějí dokázat, že exaktní vědecká hypotéza, že světu (Vesmíru) vládne láska (charita), je zcela správná, částečně správná nebo zcela nesprávná.

4) 13/03/2016 Jak se islám zřejmě snaží eliminovat z muslimské populace genetickou informaci homosexuality, resp. zženštilosti mužů a vychovávat z muslimských mužů vysoce maskulinní bojovníky. Dle charitologie v této souvislosti základní otázka zní: vládne světu a přírodě křesťanská láska (tj. charita) či predace?

Z níže uvedeného dokumentárního filmu Život na pobřeží: Dubaj, oáza luxusu jsem zjistil, že v Dubaji jsou zásadně dva druhy mužů, prvním druhem mužů v Dubaji jsou bohatí rodilí obyvatelé Dubaje, kteří žijí v luxusu, ze všeho lidského poznání je jím zřejmě přístupný zásadně pouze Korán a zřejmě také přírodověda, pokud není v rozporu s Koránem. Z jiných zdrojů vím, že arabské státy by měli cenzurovat internet a např. znepřístupňovat ve svých zemích rovněž také největší celosvětovou encyklopedii všeho lidského vědění přístupnou ve všech světových jazycích i arabštině, kterou je www.wikipedia.org . Druhým druhem mužů v Dubaji jsou dělníci z chudých muslimských zemí pracující zřejmě za malou mzdu několik stovek eur měsíčně, ze kterých živí své chudé rodiny v domovských chudých islámských zemích. Tito chudí dělníci často odvádí velmi tvrdou práci, např. při výstavbě mrakodrapů a řády jiných velkých staveb z betonu v Dubaji pracují i 12 hodin denně, často ve vedru kolem 50 stupňů celsia na venkovním vzduchu s jedním dnem odpočinku v islámem svěcený pátek. V Dubaji jsou od sebe oddělovány ženy a muži, muži a ženy se zde prakticky nesetkávají a spolu nekomunikují, a to s výjimkou malých dětí před raným dospíváním a s výjimkou mužů a žen v úzké rodině, tj. zejména s výjimkou bratrů a sester a s výjimkou manžela a manželky, příp. manželek (vím, že v islámských státech je za určitých podmínek povoleno mnohoženství), jestliže muž v Dubaji potká, např. na pláži cizí ženu, je téměř vždy zcela zahalena, takže z jejího těla jsou zásadně vidět jen oči úzkým otvorem v jejím oděvu, aby při svém pohybu po ulicích se mohla pomocí svých očí orientovat, ve vodě jsou odhalení v plavkách pouze muži a pak velmi mladá děvčátka před dosažením rané dospělosti. Mužové po dosažení rané dospělosti - rodilí obyvatelé Dubaje před svatbou se setkávají a komunikuji pouze mezi sebou a možná se ani jinde, např. ve škole nesetkávají s nezahalenými ženami a nekomunikují s ženami, např. se svými vrstevnicemi (v tomto smyslu nebylo vyjádření arabského mladíka rodilého obyvatele Dubaje ve shora uvedeném dokumentárním filmu zcela jasné), muž rodilí obyvatel Dubaje po svatbě se zřejmě setkává z nezahalených žen a komunikuje z žen pouze se ženami ze své nejbližší rodiny. (viz výše). Manžela pro mladou ženu pak vybírají zásadně její rodiče, zásadně její otec, tato dohoda o budoucí svatbě jejich dcery se děje často již pro velmi malé děti, relativně časté jsou tzv. vraždy mladých dívek ze cti příslušníky její rodiny, jestliže mladá dívka si najde manžela sama, zejména jestliže proto odmítne jejími rodiči vybraného manžela (viz http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/382782-tehotnou-kurdskou-uprchlici-v-nemecku-zabila-rodina-aby-si-uchranila-cest.html ). Výše uvedení dospělí mužové dělníci z chudých muslimských zemí nemají v Dubaji zřejmě ani ženy ze své nejbližší rodiny a s nezahalenými ženami vyjma rodilých děvčátek před dosažením rané dospělosti se v Dubaji nesetkávají ani tam s ženami přímo nekomunikují. Mužové v Dubaji po dosažení rané dospělosti, kteří začnou v této zásadně výlučně mužské společnosti, a to se týká zejména pohlavně dospělých mužů před svatbou, sexuálně obtěžovat jiné muže, jsou bezprostředně ohroženi v souladu s pravidly islámu dle Koránu smrtí či radikálními, resp. ortodoxními muslimy rovnou zabiti (viz http://www.novinky.cz/krimi/395820-zadna-nenavist-ale-nabozensky-text-haji-pred-soudem-knihu-muslim-sanka.html ). Tímto způsobem se zřejmě islám snaží eliminovat z muslimské populace genetickou informaci homosexuality, resp. zženštilosti mužů a vychovávat z muslimských mužů vysoce maskulinní jedince.

 

Literatura: Život na pobřeží: Dubaj, oáza luxusu (10/10), Dokument, Francie 45 minut vysíláno 11. 3. 2016, 18:00 - ČT 2 (tj. Česká televize, druhý program), viz https://tv.seznam.cz/?date=2016-3-11

 

5) 15/03/2016 Dějiny židovství, křesťanství a islámu ve světle základní dějinné otázky z hlediska Filosofie rovnováhy a charitologie, která zní: Vládne světu a přírodě křesťanská láska (tj. charita) či dravost (tj. predace)?

Tento základní vzorec dle charitologie jako vědy o lásce, tj. charitě dle Filosofie rovnováhy použitý mnou pro pochopení a výklad dějin tří velkých příbuzných světových náboženství židovství, křesťanství a islámu lze jednoduše zobrazit následovně: Např. jestliže matka příslušnice křesťanské církve či ateistka a pokud obě věří v milosrdnost či křesťanskou lásku (tj charitu) a řeknou svému dítěti, že ve světě vládne milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita)  a že její syn či dcera mají být proto také milosrdní, tak tyto matky musí očekávat od nezanedbatelné části svých potomků např. takovouto odpověď, včera jsem mami viděl kočku, jak chytila živou myš, nejdříve ji kočka mučila (tj. hrála si sní), pak ji kočka zabila a snědla, a ty mami jíš a dáváš nám jíst také maso zvířat, která jsou mučená a zabitá v průmyslových porážkových zemědělských velkochovech (např. po narození je v těchto velkochovech zvířatům znemožněn volný pohyb, aby nehubla, tato zvířata jsou nakrmena léky, aby rychle tloustla, a krátce po narození často ještě jako mláďata či krátce po dosažení dospělosti jsou tato zvířata zabita), to ti mami máme věřit, že v přírodě či ve světě vládne milosrdnost či křesťanská láska, tj. charita a nikoliv dravost, tj. predace, ty nám mami lžeš a velká část těchto dětí si na základě této úvahy za své náboženství zvolí dravost či predaci, ať již v podobě islámu, židovství či se stanou pokryteckými dravými křesťany či dravými hinduisty či dravými ateisty či věří darwinismu,  a neuvěří tomu, že světu či přírodě vládne milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita), případně Bůh, který by měl být milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita). Židovská či muslimská matka by své výše uvedené dceři či synovi zase zřejmě dle židovství či islámu odpověděla, že být dravý či predátor je naprosto v pořádku, že její syn či dcera mají být milosrdní či laskaví či charitní pouze vůči svým přátelům a s ostatními živými tvory, zejména ostatními lidmi, ostatními živočichy a ostatními rostlinami budou muset po celý svůj život ve světě bojovat na život a na smrt jako dravec či predátor, dokud je nepřipojí ke své smečce, nezabije či nezotročí, jako to dělají např. draví vlci, kteří jsou milosrdní či laskaví či charitní pouze ke členům své vlastní smečky vlků a s ostatními živými tvory, zejména se svou kořistí či s jinými vlčími smečkami musí bojovat na život a na smrt. Toto stanovisko nadvlády dravosti ve světě ke shora uvedené otázce charity či dravosti světa vycházející z židovství či islámu je zase sporné dle Filosofie rovnováhy, přestože toto stanovisko židovství či islámu sice zní rozumně, protože se do značné míry shoduje se zkušeností všech živých tvorů, avšak dle Filosofie rovnováhy všechny dětí, všechny matky a rovněž tak i všichni otcové či ostatní všichni muži či všichni ostatní živí tvorové nadvládu dravosti ve světě nikdy zcela nepřijmou, i kdyby to odporovalo nevyvratitelnému rozumovému důkazu, který však dosud nikdo nepředložil, protože dle Filosofie rovnováhy všichni živí tvorové ve skutečnosti cítí, že se jim nadvláda dravosti ve světě velmi nelíbí (tj. velmi odporuje jejich citu) a ve skutečnosti ji velmi nechtějí (tj. velmi odporuje jejich vůli).

 

Dějiny Izraelců jako velkého národa začínají dle Bible v egyptském otroctví Izraelců, jehož příčinou bylo dle Bible zotročení pomocí lichvy egyptských obyvatel Izraelským rádcem faraona Josefem, Josefův faraon byl dle moderní historické vědy příslušníkem semitských kmenů Hyksósů příbuzných s Izraelci, tyto kmeny dobyly severní Egypt v první polovině 17. století před naším letopočtem (počítaného v křesťanském světě od narození Ježíše z Nazaretu, podle Filosofie rovnováhy zřejmě Boha, dále jen „náš letopočet“) Tito zotročení Egypťané po vyhnání Hyksósů zotročili naopak Izraelce, kteří se dle Bible za vlády Hyksósů a rádce Josefa jako pravnuka Biblického Abrahama a jako vnuka Biblického Izáka syna Abrahama a jako syna Biblického Jakoba zvaného Izrael přesunuli v krajní nouzi ze smrti hladem jako hosté do Egypta. Izraelci dle Bible jako potomci Abraháma a Izáka ovládli území dnešní Palestiny a Izraele ve vražedné dobyvačné válce vedené dle Bible jediným Starozákonním a Novozákonním Bohem dle historické vědy zřejmě kolem roku 1000 před naším letopočtem, kde dle Bible Izraelci vyvraždili veškeré místní obyvatelstvo včetně žen a dětí poté, co byli v osvobozenecké válce vedené dle Bible rovněž výše uvedeným jediným Bohem osvobozeni jako národ z výše uvedeného egyptského otroctví. Otázka vyvraždění všeho místního obyvatelstva Izraelci při jejich dobývání území dnešního Izraele a Palestiny je sporná (moderní archeologie ve vykopávkách v Izraeli zřejmě neprokázala náhlé vypálení, resp. zánik většího počtu měst uvedených v Bibli v Knize Jozue ve spojení s Jozuovou válkou v tak krátkém intervalu v rozhodném časovém období, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Book_of_Joshua#Historical_and_archaeological_evidence , moderní archeologie tak spíše předpokládá postupnou asimilaci Izraelců a dřívějšího místního obyvatelstva v Izraeli a Palestině), skutečností však zůstává, že je dnes a zřejmě i v minulosti bylo velmi těžké konvertovat, tj. připojit se k náboženství Izraelců, resp. dnešních židů, dále, že Izraelské náboženství je zásadně národní náboženství pokrevně příbuzných osob, dnešní židé, resp. Izraelci si neberou zásadně za ženy, resp. nemají děti s příslušnicemi jiných národů a dnešní židovky s příslušníky jiných národů, to však s častými výjimkami porušujícími tuto zásadu, děti z těchto smíšených vztahů se mohou velmi snadno v dnešní době připojit k židovskému národu a konvertovat k židovskému náboženství. Dle Bible židé po dobytí Izraele a Palestiny provozovali největší jatka dobytka ve starověku ve svém chrámu v Jeruzalémě. Toto velké vraždění možná lidí, ale zcela jistě zvířat bylo ve starověku dle Filosofie rovnováhy největším důvodem Izraelských porážek ve válkách s ostatními sousedními národy, rozpadu Izraelského království na severní Izrael a jižní Judeu, dále po dobytí severního Izraele okolními národy důvodem zániku všech izraelských kmenů s výjimkou dnešních židů z tehdejší Judeje, tj. potomků Josefova Biblického bratra Judy a také levitů, tj. potomků jiného Josefova Biblického bratra Léviho, pouze levitům byla v severním Izraeli a jižní Judeji vyhrazena jejich výlučná úloha kněžské služby jedinému Bohu v izraelském chrámu.

 

Kolem roku 33 našeho letopočtu židé dali dle Nového zákona Bible popravit Ježíše z Nazaretu, dle Filosofie rovnováhy zřejmě Krista, který hlásal reformu židovství, avšak při jejím odmítnutí židy a ohrožení Ježíšova života židy Ježíš odmítl zahájit vražednou válku proti římským okupantům a rovněž odmítl vést proti židům se svými učedníky vražednou občanskou válku, viz dále, a Ježíš se raději nechal mučit a popravit dle Biblického Nového zákona římskými okupanty Judeje, jejichž vůdce v Judeji Pilát Pontský k tomu dal dle Bible příkaz, až po tvrdém nátlaku židů, kteří v opačném případě hrozili vzpourou proti Římanům v Judeji, z těchto důvodů židé Ježíše neuznali jako spasitele, mesiáše, Krista. Po jeho smrti se část židů přidala ke křesťanství a ke křesťanům se přidala i řada příslušníků dalších národů, židé tehdy podněcovali Římany, aby prvotní křesťany pronásledovali, mučili a zabíjeli, pověstné je pronásledování prvotních křesťanů za římského císaře Nera, který prvotní křesťany obvinil z velkého požáru hlavního města Říma starověké Římské říše, Nero dával prvotní křesťany pro pobavení místního obyvatelstva ve velkém množství mučit a zabíjet i ve velkých římských cirkusech v hlavním městě dnešní Itálie Římě. Jižní židovskou Judeu dobyli a židy z ní na téměř dva tisíce budoucích let vyhnali do vyhnanství (tj. světové židovské diaspory) Římané po druhém celožidovském povstání proti římské nadvládě, které se odehrálo v letech 132–135 našeho letopočtu pod vedením Šimona bar Kochby, kterého část židů a židovských náboženských vůdců prohlásilo za spasitele, hebrejsky mesiáše, řecky Krista. Výsledky války byly pro židy hrozivé. Římané pod vedení jejich císaře Hadriána zakázali židům jejich náboženství, popravovali jejich učence a zakázali jim vlastnit a užívat Tóru, tj. nejdůležitější část Biblického Starého zákona. Většina židů z dnešního Izraele a dnešní Palestiny byla tehdy odvedena do otroctví nebo byla zavražděna. Na místě Jeruzaléma nechali Římané postavit římské město Aelia Capitolina, do kterého byl židům vstup zakázán. Poté osídlili celý dnešní Izrael a celou dnešní Palestinu nežidovští obyvatelé, z nichž vznikl dnešní palestinský národ.

 

Během následných zmatků a vražedných občanských válek v rámci starověké Římské říše byl v roce 306 našeho letopočtu prohlášen za císaře Konstantin Veliký. V roce 312 našeho letopočtu zvítězili Konstantinovi vojáci s Kristovým monogramem na štítech v bitvě u Milvijského mostu v rámci římské vražedné občanské války a v následujícím roce vydal Konstantin v Mediolanu (dnešní Milán) tzv. Edikt milánský, jímž uznal křesťanství za rovnocenné náboženství, které se formálně stalo pouze tolerovaným, ve skutečnosti však preferovaným náboženstvím Římské říše, křesťanská církev se již za Konstantina stala pilířem říšské moci. V roce 312 dosáhl Konstantin vlády nad západem Římské říše a v roce 324 se po vítězství v římské vražedné občanské válce ustavil jediným vládcem celého impéria. Kromě uznání křesťanství bylo jeho vládnutí významné ještě jednou událostí: založením Nového Říma – Konstantinopole. Těžiště římské říše v 6. století našeho letopočtu v době stěhování národů (resp. ovládnutí západořímské říše, tj. dnešní Západní Evropy Germány a Východní Evropy, tj. především dnešního Ruska Slovany, v obou případech se jedná o tzv. indoevropské národy původně pocházející zřejmě z Indie, oba tyto národy přijali za své náboženství křesťanství) s definitivní platností přesunulo do její bohatší a stabilnější východní poloviny s centrem v Konstantinopoli, která vznikla v Asii po zániku Západořímské říše cca v roce 476 našeho letopočtu.

 

Islám založil Muhammad koncem 6. století našeho letopočtu, Muhammad se narodil a žil v Mekce jako obchodník. Islám navazuje na židovství a křesťanství, podle některých vědců měl Muhammad k dispozici při formulování základů islámu v Mekce některé nepřesné překlady židovského Starého zákona a křesťanského Nového zákona od židovských a křesťanských kmenů, zřejmě židovských a křesťanských sekt, jejichž členové byli v té době přítomni v Mekce buď jako trvale usazení obyvatelé nebo jako obchodníci, protože bohatá Mekka byla v té době nejvýznamnějším obchodním střediskem Arabského poloostrova, úryvky z těchto překladů se vyskytují rovněž v Koránu a podle těchto úryvků se Západní vědci rovněž pokoušeli identifikovat tyto překlady. Podle Muhammada mu islám nadiktoval při jeho náboženském vytržení Bůh prostřednictvím archanděla Gabriela. Podle Muhammada na základě tohoto zázraku byl prorokem jediného Boha, jehož cílem bylo zjevit Muhammadovi a jeho prostřednictvím celému světu skutečně pravdivou podobu židovského Starého zákona a křesťanského Nového zákona tak, jak jej ve skutečnosti světu zjevili předchozí židovští a křesťanští proroci, např. Mojžíš (hebrejsky Moše, arabsky Musa) či Ježíš, kterého Muhammad a jeho islám nepokládali za vtěleného jediného Boha ale za jednoho z proroků. Později před Muhammadem mělo dojít ke zkreslení Bible židy a křesťany. Muhammad zprvu předpokládal, že se k jemu zjevené skutečné podobě židovských a křesťanských Svatých knih přidají dobrovolně všechny národy, zejména jeho soukmenovci v Mekce, všichni Arabové z Arabského poloostrova, všichni židé a všichni křesťané. Muhammad se zprvu pokoušel přesvědčit obyvatele Mekky, aby dobrovolně přijali islám. V tomto období jej obyvatelé Mekky zprvu ignorovali, avšak, když se mu podařilo získat mezi obyvateli Mekky některé stoupence, tak proti němu použila vládnoucí vrstva Mekky prostředky represe. Označili ho za šílence a, když ani s tím neuspěli, tak se ho pokoušeli zabít. Podle Filosofie rovnováhy bylo možná hlavní příčinou tohoto odporu obyvatel Mekky k islámu to, že Muhammad jedl v této pouštní krajině Arabského poloostrova především produkty pastýřů, tedy poražená živá zvířata, ztělesněná rovněž živými buňkami v tělech obyvatel Mekky, které by tak nebyli obrazně řečeno ochotny připustit, že někdo, kdo jí jejich příbuzné živé tvory a za tím účelem je velmi bolestivě zabíjí nebo nechává zabít, by měl být prorokem jediného Boha, který by měl spojit ve svém náboženství všechny dravce a všechnu jejich kořist. Jinými slovy, že takto za velkou smrt a bolest odpovědný člověk, např. Muhammad by byl schopen opravit správně dle skutečnosti Svatá písma Bible. Možná proto se Muhammad a jeho stoupenci ocitli pod velkým tlakem svého okolí v Mekce a rovněž v bezprostředním ohrožení svého života. Tuto svou situaci v Mekce vyřešil Muhammad a jeho stoupenci útěkem do jiného arabského města, konkurenční Medíny, tento útěk se nazývá v islámu hidžra a odehrál se roku 622 našeho letopočtu a od něj se v arabském světě počítá nový islámský letopočet. Od této doby v Medíně Muhammad a jeho stoupenci přestali věřit v dobrovolné připojení lidí k islámu a dali přednost jeho šíření násilím vražednou válkou a zabíjením lidí. Podle Filosofie rovnováhy může spravedlivý člověk vést válku proti svým nepřátelům, v této válce může zranit nějakého člověka, aby ho vyřadil z boje, jestliže ho však musí zabít, tak se jedná možná o podstatnou morální chybu tohoto člověka zabíjejícího v boji jiného člověka, tj. možná nejenom člověka zabitého v tomto boji. Dále podle Filosofie rovnováhy se možná slabý člověk rozhodne pro tento boj, kde je ochoten zabít jiného člověka, možná ze strachu způsobeného Ďáblem, dle Filosofie rovnováhy ztělesňujícího vakuum či smrt. Vakuum však nikoho nezabíjí, způsobí jenom podtlak čili u obyčejných lidí možná nepřekonatelný strach, v jehož důsledku se přitáhne a srazí hmota a roztříští se na malé kousky, čili člověk zemře. Srážka s čistým vakuem, tedy s ničím či s téměř ničím totiž není schopna rozbít žádnou hmotnou věc. Muhammad jako člověk, nikoliv jako Bůh se rozhodl pro vražednou válku ze strachu ze smrti, tedy ze strachu o svůj život a život svých blízkých.

 

Muhammad se zřejmě z výše uvedeného důvodů rozhodl pokládat za předka všech Arabů z Biblických postav Izmaela. Izmael byl dle Bible prvorozeným synem historicky nedoloženého židovského a arabského Biblického praotce Abrahama (arabsky Ibrahim), Abraham si ze všeho nejvíce ve svém životě podle Bible přál, aby z jeho potomků vznikl národ, zjevil se mu Bůh a přislíbil mu to. Abraham měl v té době jedinou manželku Biblickou Sáru, s tou však neměl až do jejího věku, kdy jsou téměř všechny ženy již neplodné žádné děti. Abrahám a zejména Sára, proto přestali těmto zjevením Boha Abrahamovi a těmto údajným příslibům Boha o svých potomcích věřit, Sára pořídila Abrahamovi egyptskou otrokyni Hagar, se kterou měl Abraham svého prvorozeného syna Izmaela. Poté navštívili Abrahama a Sáru andělé a sdělili Sáře, že bude mít vlastního syna. Sára se těmto poslům vysmála a nevěřila jim, protože si myslela, že je již neplodná. Poté však Sára porodila Abrahamovi druhorozeného a Sářina vlastního syna Izáka (hebrejsky Jicchak). Po jeho narození postupně začaly bratrovražedné boje mezi oběma Abrahamovými syny a jejich matkami o dědictví vůdcovství kmene poté, co by Abraham zemřel. Sára poté donutila Abrahama, aby Hagar a jejího syna vyhnal do pouště s malou zásobou vody, kde jim hrozila bez vody pravděpodobná smrt. Bůh, který se dle Bible zjevil Abrahamovi mu údajně sdělil, že má Sáru v tomto poslechnout. Poté Abraham vyhnal Hagar a jejich prvorozeného syna Izmaela do pouště s nedostatečnou zásobou vody. Když Izmaelovi a jeho matce Hagar hrozila v poušti bezprostřední smrt žízní, našla a podle Bible ji Bůh ukázal studnu a oni přežili. Podle Bible vznikl z potomků Izmaela a jeho egyptské ženy, kterou mu našla jeho matka Hagar, velký národ, který bojoval a bojuje proti všem svým bratřím, zejména proti potomkům Izáka, tj. dnešním židům. Poté Sára zemřela. Poté si Izák našel svou ženu Rebeku a z jejich potomků vzešli dle Bible Izraelci, resp. židé. Poté se Abraham znovu oženil a měl se svou novou ženou několik dalších synů. Abraham však všechno, co měl, odkázal Izákovi.

 

Ohledně vedení vražedné války za záchranu života svého a svých blízkých je Muhammada možno dát do protikladu k Ježíšovi Nazaretskému v getsemanské zahradě před jeho zatčením židy před jeho mučením a popravou, kdy Ježíš, resp. Bůh měli dle Bible připustit, aby apoštol Petr uťal židovskému vojákovi ucho, tedy ho zranil, ale když to nepomohlo, tak nepřipustil, aby jeho učedníci za něj vedli vražednou občanskou válku proti židům či proti Římanům, dalo by se říci, že měl sílu nepodlehnout Ďábelskému strachu ze své smrti (Bible, Jan 18,1-10). Podle Filosofie rovnováhy mají všichni strašně trpící živí tvorové právo požadovat po možném Bohu, který by měl být dle křesťanství láska, tj. charita (Bible, 1. Janův 4,16), aby, je-li to potřeba, nejen dopustil strašné utrpení živých tvorů, ale byl sám toto strašné utrpení ochoten i prožít, tudíž z hlediska Filosofie rovnováhy mají živí tvorové právo požadovat po možném Bohu, který by měl být dle křesťanství láska, tj. charita, aby z důvodu soucitu byl mučen a zemřel, což sice nedokazuje dokonale, že Ježíš z Nazaretu skutečně existoval (Ježíše z Nazaretu a Biblická evangelia jako nedokazatelnou báji či manipulaci tvrdila především komunistická historická věda) či, že Ježíš z Nazaretu byl Bůh, ale z hlediska Filosofie rovnováhy se to jeví z výše uvedených důvodů více pravděpodobné než nepravděpodobné, minimálně se jedná v případě Biblických evangelií o geniálně promyšlený základ charitologie jako vědy dle Filosofie rovnováhy vzniklý před 2000 lety za velmi primitivních podmínek, když ještě nebyly položeny základy moderní vědy a v té době židé obvykle psali na pergamen, tedy kůži často mučených a zavražděných zvířat (Ježíš sám údajně nic nesepsal, Biblický Nový zákon sepsali na pergamen až jeho následovníci), Filosofie rovnováhy a charitologie vychází minimálně z 51% z Bible, zejména 1-4 kapitoly knihy Genesis, evangelií Nového zákona a 1. Janová listu 4. kapitoly.

 

Muhammad tedy pomocí vražedné dobyvačné války nejdříve ovládl Medínu, zde vyvraždil v této vražedné válce celý jeden židovský kmen, který usiloval o jeho život, poté vedl vražednou válku proti své rodné Mekce, kterou se mu posléze podařilo ovládnout s pomocí svých stoupenců, kteří s ním odešli z Mekky do Medíny a s pomocí obyvatel Medíny, po dobytí Mekky Muhammadova stále se rozšiřující armáda ještě za jeho života ovládla celý Arabský poloostrov. Arabové považovali za důkaz, že Muhammad je Boží prorok a že vražednou válkou plní Boží vůli, Muhammadovi úspěchy v boji, zejména to, že s malou armádou svých relativně mála stoupenců z Mekky, kteří s ním uprchli z Mekky do Medíny a s relativně málo svými stoupenci získanými v Medíně několikrát i ze začátku porazil či odrazil mnohem silnější armádu, kterou proti Muhammadovi a Medíně vyslali obyvatelé Mekky po Muhammadově útěku do Medíny. Na základě tohoto vývoje islámu a života Muhammada jsou v Muhammadově Koránu, tj. Svaté knize islámu mírumilovné Súry Mekkánského období, které jsou radikálními, resp. ortodoxními muslimy vykládány jako Súry platné v období, kdy je islám slabý, a násilné Súry shora uvedeného Meddinského období, které mají být podle radikálních, resp. ortodoxních muslimů uplatňovány v době, kdy muslimové jsou silní a mohou vést válku proti nevěřícím. Darul  Harb, tj. země války je zemí bezvěrců, muslimové jsou radikálními, resp. ortodoxními muslimy žádáni, aby do  těchto  zemí pronikali, obraceli je na svou víru a sami se množili, dokud se jejich počet nezvýší, a poté začali s válkou a bojovali a zabíjeli lidi, ustanovili islám jako náboženství a připojili tuto zemi k Darul Islam (země islámu). Po Muhammadově smrti podle arabské tradice z důvodu otravy jídlem zajatou židovkou Zajnab z Muhammadovou armádou poražených nepřátel pokračovali islámem sjednocení Arabové ve vražedné  dobyvačné válce a dobyli řadu dnešních islámských zemí na Blízkém východě, v Africe a Asii. Muslimové toto období svých válečných úspěchů považují za ideální věk islámu provázený a dokazující přízeň jediného Boha vůči muslimům a chtějí jej stále napodobit.

 

Po Muhammadově smrti se však v důsledku vzájemného mocenského boje mezi muslimy, v nichž byl zabit i Alí Muhammadův nástupce a zároveň Muhammadův bratranec a zároveň Muhammadův zeť, který si vzal za manželku jeho dceru Fátimu, muslimské obce trvale rozštěpily na sunnity, kteří byli věrní vítězi nad Alím, novému chalífovi, a šíity, kteří za pravoplatného chalífu považovali a dodnes považují Alího. O krizi islámu a jeho rozpad na jednotlivé malé chalífáty se hovoří od 14. století našeho letopočtu.

 

V té době se však již objevují v Asii noví dobyvatelé, kterými jsou Mongolové. Spojení a podrobení mongolských kmenů dosáhl vražednými dobyvačnými válkami Temudžin chán Mongolů, mongolsky Čingischán, což by mělo v překladu znamenat velký či světový vladař. Temudžin byl synem náčelníka jednoho z mongolských kmenů, jeho otce však otrávil nepřátelský kmen a asi 10 letý Temudžin se octil v přímém ohrožení smrti. Po  revoluci v rámci Temudžinova kmene nástupce jeho otce vyhnal Temudžina z kmene do mongolské stepi a řekl mu, že se pro něj vrátí, až dospěje, aby Temudžina poté v boji zabil. Mladý Temudžin se spřátelil se synem náčelníka jiného kmene Jamuchou, který se posléze ujal vedení svého kmene. Jamucha chránil mladého Temudžina proti jeho nepřátelům zejména z jeho kmene, kteří ho po jeho dospělosti chtěli zabít.Temudžin si poté získal svých chováním a svou odvahou přátelství jednotlivců z různých mongolských kmenů s pomocí, kterých vedl vražednou dobyvačnou válku proti svým nepřátelům a podařilo se mu posléze s pomocí stále se rozšiřující jeho armády dobýt a sjednotit všechny Mongoly (i jejich příbuzné Tatary, dále též pouze jako Mongolové), nakonec byl Temudžin nucen zřejmě zabít i svého přítele a zachránce jeho života z mládí Jamuchu, který se mu odmítl podřídit.

 

Temudžin stanovil v Tajné kronice Mongolů tři základní zákony mongolských bojovníků: Nezradit svého chána, resp. vůdce (trestalo se smrtí mnohdy i rodinných příslušníků zrádce), bojovat s nepřítelem až do konce a zákaz zabíjení žen a dětí. Zákaz zabíjení žen a dětí měl následující účel. Mongolové bojovali proti všem cizím národům, které se jim nepodřídily s tím, že po svém vítězství zásadně zabili všechny dospělé muže i dospělé chlapce, avšak nezabíjeli zásadně ženy a velmi mladé chlapce. Z těchto žen učinili své otrokyně a často je znásilnili proti jejich vůli tak, aby jim porodili děti. Tím výše uvedení velmi mladí chlapci, synové těchto žen a Mongoly zabitých dospělých Mongolům nepřátelských otců získali polorodé sourozence ze stejné matky a odlišného otce a v dospělosti se tak často smířili se smrtí svých otců a byli věrní Mongolům jako členové jejich armády, přestože jim zabili otce, v opačném případě by museli bojovat na život a na smrt se svými polorodými sourozenci narozenými ze stejné matky, jako měli oni, a odlišného mongolského otce. Případně by museli bojovat na život a na smrt i se svou matkou, která by se musela rozhodnout, jestli má chránit svého dříve narozeného syna svého Mongoly zabitého dřívějšího manžela nebo jestli má chránit svého nového syna, kterého porodila svému novému Mongolskému manželovi.

 

Obdobnou taktiku ohledně menšího zabíjení nepřátelských žen a dětí, a to jak dívek jakéhokoliv věku tak  zřejmě i velmi mladých chlapců, uplatňuje rovněž islám. Islám dává lidem z podmaněných území na výběr, buď se stanou muslimy a pak mohou přežít, nebo jsou křesťany či židy, dle Muhammada národy knihy, kteří se musí podřídit muslimům, resp. je muslimové musí zotročit, dospělí mužští příslušníci ostatních náboženství či ateisté jsou po své porážce muslimy zabiti, ženy a děti, a to jak dívky jakéhokoliv věku tak  zřejmě i velmi mladí chlapci, jsou muslimy spíše zotročeni a ženy znásilňovány. V tomto smyslu, i když byli Mongolové i islám náboženstvím predátorů, kde se musí dospělí mužové i nepřátelé absolutně podřídit svému vůdci, jinak by byli zpravidla krutě mučeni a zabiti, tak ženy požívají o něco větší ochrany a bezpečí než dospělí muži, protože ženy nejsou zásadně zabíjeny.

 

Ve vražedné dobyvačné válce Mongolové dobyli území Asie, zejména Číny (viz středověký evropský, resp. italský cestovatel Marco Polo, který měl údajně navštívit Čínu za vlády Temudžinova nástupce v Číně Kublajchána), v tažení dále na západ do Evropy Mongolové dobyli celé Rusko, dosáhli Polsko a Uhry, Mongolům se nepodařilo dobýt Japonsko. S centrem na ruském Kavkaze, zřejmě poblíž dnešního ruského Volgogradu, dříve též nazvaného Stalingrad založili Mongolové spolu s Tatary posléze vlastní stát později nazvaném Rusy tzv. Zlatá horda, která ovládala původně ohromný Mongoly dobytý prostor východní Evropy a Sibiře, mimo jiné celé území dnešního Ruska a dřívějšího Sovětského svazu. Ruská knížectví formálně nebyla součástí území Zlaté hordy, ale byla Mongolům podřízena. Pokud chtěla rurikovská, tedy všechna ruská knížata vládnout ve svých zemích, musel je v jejich postech potvrdit chán poté, co uznala jeho svrchovanou moc, tedy příslušnost k mongolské říši. Do poloviny 14. století byla Zlatá horda nejrozsáhlejším a vojensky nejsilnějším státem východní Evropy. Do jejího centra v Saráji plynuly nevýslovné příjmy, které pocházely z daní vybíraných v podmaněných zemích, z kontroly tranzitu probíhajícího po Volze, jež spojovala severomořsko-baltskou oblast s Orientem, z obchodních transakcí Benátčanů a Janovanů, jejichž faktorie byly rozesety po pobřeží Černého a Azovského moře. Mongolové a Tataři ze Zlaté hordy přijali za své náboženství islám, avšak náboženstvím převládajícím v Mongolsku se stal buddhismus, který Mongolové poznali v jimi dobyté Číně.

 

Ve Zlaté hordě se projevily decentralizační tendence, osamostatnila se některá její území. V důsledku toho začala ruská knížata, jejichž postavení se naopak upevňovalo, pomýšlet na ozbrojený odpor. Mongolové a Tataři byli poraženi roku 1350 našeho letopočtu v první velké otevřené bitvě na Kulikovském poli s Rusy vedenými Dmitrijem Donským, který po smrti svého otce zdědil moskevský trůn a který byl kanonizován pravoslavnou církví. Poté Rusové postupně ovládli celé území dnešního Ruska a podmanili si zdejší rozdrobené mongolské a tatarské státy.

 

Obdobně byli Mongolové pro svou nejednotnost posléze vyhnáni zpět do Mongolska kolem roku 1380 z Číny místními obyvateli Číny vedenými místní čínskou dynastií vládců Ming.

 

Z mongolské a tatarské Zlaté hordy vzhledem k výše uvedené vojenské taktice zotročování žen z poražených národů v oblasti Kavkazu zřejmě vzešli míšením Mongolů a místního obyvatelstva rovněž seldžučtí a osmanští Turci jako dva zástupci z více tzv. turkotatarských národů, kteří založili tzv. Osmanskou říši (též Otomanská říše) s centrem na území dnešního Turecka v Istanbulu, která byla jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru při Středozemním moři. Osmanská říše existovala v letech 1299 až 1922 a během této doby zahrnovala oblasti Malé Asie, Balkánu, Černomoří, Blízkého a Středního východu a severní Afriky. Osmanská říše měla od 16. století zcela islámský charakter Božího státu, ve kterém již od počátku vládli sultáni dynastie Osmanů.

 

Osmanská říše hraničila a vedla řadu válek s pravoslavným křesťanským Ruskem, které převzalo dědictví východní křesťanské Byzantské říše s centrem v Konstantinopoli. Konstantinopole (neboli Konstantinopolis), v roce 1930 oficiálně přejmenována na Istanbul, která byla hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později nazývaného Byzantská říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše. Byzantská říše se bránila shora uvedeným dobyvačným vražedným válkám Arabů po smrti Muhammada v období 7–12. století našeho letopočtu, v důsledku čehož utrpěla Byzantská říše značné územní ztráty. Obzvláště ztráta bohatého Egypta, který se vzdal Arabům téměř bez boje zradou monofyzitského alexandrijského patriarchy Kýra (tj. křesťanského náboženského a politického vůdce, jehož náboženské pojetí Ježíše z Nazaretu tzv. monofyzitismus vycházelo z toho, že Ježíš z Nazaretu, zřejmě Kristus měl pouze jedinou, a to zcela božskou a nikoli lidskou přirozenost a že tedy nelze rozlišovat "mezi Otcem a Synem a mezi božstvím a lidstvím v Kristu, tento monofyzitismus byl prohlášen křesťanstvím za jeden z tehdejších četných kacířských bludů), východořímskou říši rozhodným způsobem oslabila.

 

V rámci boje proti jinému náboženskému pojetí Ježíše z Nazaretu se na Západě začalo tvrdit, že Duch Svatý vychází nejen z Otce, ale i ze Syna, což se stalo teologickou záminkou Velkého schizmatu západořímského křesťanství (katolické církve) a východořímského pravoslavného, tj. ortodoxního křesťanství kolem roku 1054 našeho letopočtu. K tomuto velkému schizmatu však vedlo již předchozí dlouhé období vzájemného odcizení obyvatelstva bývalých dvou polovin římské říše. Prvotní příčinou tohoto schizmatu byly spory o autoritu římského papeže, který si nárokoval moc nad ostatními čtyřmi starověkými patriarcháty na Východě, ačkoli mu východní patriarchové přiznávali jurisdikci pouze nad západním patriarchátem římským. Postupný rozklad Byzantské říše vyvrcholil pádem Konstantinopole v roce 1453 a dobytím zbývajících byzantských území osmanskými Turky. V průběhu své tisícileté existence sloužila Byzantská říše jako záštita křesťanství, čímž výrazně přispěla k ochraně Evropy před šířením islámu. Dědicem politiky a náboženství Byzantské říše se stalo zejména pravoslavné Rusko.

 

Na počátku středověku v době stěhování národů kolem 6. století našeho letopočtu východní Evropu ovládli křesťanští Slované a západní Evropu křesťanští Germáni, kteří se smísili s místním obyvatelstvem. Ve středověké Evropě tak vládlo křesťanství, které odolalo postupně vražedným dobyvačným válkám Arabů (V Evropě zastavil v té době arabskou invazi, která začala přeplavením Arabů z Afriky do Španělska a ovládnutím území Španělska, svým vítězstvím na řece Ebro na severovýchodě Španělska kolem roku 800 našeho letopočtu germánský, resp. francký král Karel I. Veliký, který tak uchránil křesťanství před jeho zánikem a Evropu před islamizací), vražedným dobyvačným válkám Mongolů, a vražedným dobyvačným válkám Osmanské říše. Jediným povoleným náboženstvím bylo ve středověké Evropě zpočátku křesťanství vynucované státní mocí a méněcenné zotročené židovství, židé však byli často mučeni a zabíjeni křesťany.

 

Ke změně došlo s nástupem novověku od 14. století našeho letopočtu, kdy evropští křesťané vedli po objevení Ameriky a Austrálie vražedné dobyvačné války v těchto světadílech, kde z velké části vyvraždili místní obyvatele, zejména Indiány v Americe, a dále vražedné dobyvačné války v Africe, křesťanství se v této době rozpadlo na řadu vzájemně se nenávidějících církví, které lze rozdělit základním způsobem na katolíky v čele s římským papežem a protestanty, v této době rovněž nastal úpadek křesťanství v Evropě, rozvoj světských přírodních i společenských věd a s tím i osvobození židů z křesťanského otroctví v Evropě. Příčinou tohoto úpadku křesťanství dle Filosofie rovnováhy bylo, že křesťanství jako Ježíšovo náboženství lásky, tj. charity přestalo a možná nikdy nebylo pro lidi věrohodné, v novověku je obyvatelé Západu začali nahrazovat čím dál více filosofii dravosti, tj. predace, jako např. darwinismem, čímž se začali blížit pojetí světa zastávaným islámem a židovstvím, i když mnozí židé byli Ježíšovým náboženstvím lásky, tj. charity velmi přitahováni. Důvodem této nevěrohodnosti bylo zejména to, že lidé viděli, že mezi lidmi a živočichy a rostlinami v přírodě či ve světě vládne vzájemná predace čili dravost a nikoliv vzájemná láska ( tj charita), a lidé nechápali, proč by měli za této situace věřit církvi, jejíž kněží tvrdili, že přírodě či světu vládne láska, tj. charita, zejména když se sami křesťané ve svém skutečném jednání převážně chovali a nadále převážně chovají tak, jakoby světu vládla predace čili dravost (avšak jako křesťan spíše doufám dle Bible, Matouš 16, 15Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ 16Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ 17Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. 18A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.).

 

Velký příspěvek k odhalení tohoto velkého křesťanského pokrytectví přinesla moderní věda a především osvobozenecký boj židů z jejich středověkého křesťanského zotročení rozšiřováním ve vědě židovské ideologie, že světu nevládne křesťanská láska, tj. charita, nýbrž predace, tj. dravost a že Ježíš z Nazareta v tomto údajně lhal nebo se mýlil. Tyto židovské a novověké útoky proti Ježíšově náboženství lásky, tj. charity a odhalení obrovského pokrytectví valné většiny křesťanů, kteří se chovají jako dravci v souladu se židovstvím či islámem, nikoliv charitně, provázený nadprůměrným podílem židovských manažerů na vedení Západního světa v novověku zavádějícího v souladu s tímto židovským přesvědčením o vládě dravosti nad světem ve velkém rozsahu shora uvedené průmyslové porážkové zemědělské velkochovy mučící a vraždící zvířata se však obrátily zejména proti samotným židům.

 

Dosavadním vrcholem této krize křesťanství na Západě se stal německý nacismus. Německý nacismus kromě toho, že vycházel z předpokladech, že světu vládne predace čili dravost a že je třeba k vítězství jeho ideologie vést vražednou dobyvačnou válku, čímž se podstatně nelišil od starších židovství či islámu, tak v souladu s darwinismem, který vycházel z toho, že účelem této dravosti, resp. predace evoluce v přírodě či ve světě je přirozený výběr živých jedinců či druhů živých jedinců, kteří se mají rozmnožit, a těch, kteří mají vymřít v tomto přírodním boji o život, pod krutými tresty zakázal smíšená manželství a sexuální vztahy Němců, zejména s židy ale i se Slovany, a dále se německý nacismus snažil urychlit tento přirozený výběr v přírodě či ve světě totálním vyvražděním podle něj vzhledem k Němcům, resp. Germánům méněcenným či k nim konkurenčním lidským rasám, jako měli být dle německých nacistů židé a možná i Slované. Německý nacismus tak ve svých vražedných dobyvačných válkách usmrcoval a počítal v konečném důsledku s usmrcením zejména všech židů a možná i Slovanů, a to včetně jejich žen a dětí, a to na rozdíl od vražedných dobyvačných válek současného židovství a většinou celých dějin islámu. Německý nacismus na základě svého přesvědčení o vládě dravosti či predace nad světem, prvním ideovým předchůdcem tohoto přesvědčení bylo zejména staré židovství, začal se židy zacházet stejně, jako židé zacházeli se zvířaty, německý nacismus začal pro židy budovat průmyslové porážkové velkochovy, jejichž cílem bylo získat na základě údajné dravosti světa z židovských lidských těl maximální hospodářský užitek, začal židy soustřeďovat v koncentračních táborech, obdobou průmyslových zemědělských porážkových velkochovů pro zvířata, vystavil židy otrocké práci s co možná nejmenším množstvím a cenou jídla, německý nacismus začal na židech dělat neomezené lékařské pokusy, následovalo masové usmrcování práceneschopných vyčerpaných mučených židů v plynových komorách v koncentračních táborech, které bylo obdobně mechanizované jako porážka hospodářských zvířat v průmyslových porážkových zemědělských velkochovech, obdobně nacisté zpracovávali všechny části židovských lidských těl k hospodářskému užitku, tak jsme mohli vidět na první pohled absurdní nacistické lampy potažené židovskou kůží, nacistické odnímaní a hospodářské zpracování vlasů a zubů židům před jejich usmrcením za účelem jejich hospodářského využití. Německý nacismus však naopak chránil zvířata a přírodu, německé nacistické zákony byli nejdokonalejšími zákony na ochranu přírody a zvířat, které byly kdy v Evropě nějakým státém přijaty. Tyto německé nacistické zákony na ochranu přírody a zvířat přečkali porážku německého nacismu a zůstaly platit v Západním Německu a posléze v roce 1990 ve sjednoceném celém Německu z velké části do současnosti.

 

Druhým výsledkem židovského osvobozeneckého boje ze středověkého křesťanského zotročení židů byla komunistická ideologie o diktatuře proletariátu, kterou založil svou filosofií Karel Marx židovského původu a k ovládnutí carského Ruska tuto komunistickou ideologii využil někdejší vůdce bolševické revoluce z roku 1917, Vladimir Iljič Lenin, který byl zřejmě částečně židovského původu, dokazovat to má dopis, který napsala Leninova starší sestra Anna Uljanovová a který bylo možno přečíst na nově otevřené výstavě v moskevském Státním historickém muzeu, Uljanovová tvrdí, že jejich dědeček z matčiny strany byl ukrajinský žid, který konvertoval ke křesťanství, aby se vyhnul povinnému přesídlení do oblasti vyhrazené pro židy a aby mohl studovat, "Pocházel z chudé židovské rodiny a byl podle křestního listu synem Mojžíše Blanka původem ze (západoukrajinského) Žytomyru“, napsala Uljanovová sovětskému vůdci Josifu Stalinovi. (viz http://relax.lidovky.cz/vudce-revoluce-lenin-byl-zid-dokazuje-dopis-jeho-sestry-pjh-/zajimavosti.aspx?c=A110524_093101_ln-zajimavosti_pks ) Josif Stalin byl původem Gruzínec, pocházel tedy z oblasti ruského Kavkazu, který byl v minulosti střediskem mongolsko-tatarského státu Zlatá Horda. Stalin se ve své politice v Rusku doslova řídil výše uvedenými třemi základními zákony mongolských bojovníků: Nezradit svého chána, resp. vůdce (trestalo se smrtí mnohdy i rodinných příslušníků zrádce), bojovat s nepřítelem až do konce a zákaz zabíjení žen a dětí. Stalin po smrti Lenina ovládl komunistické hnutí v Rusku, ačkoliv však Stalin nechal usmrtit velké množství svých odpůrců, tak zásadně nezabíjel jejich ženy a děti, v ruských koncentračních táborech Gulazích byli Stalinem umísťováni zásadně pouze nepřátelští dospělí mužové, ať již Rusové, Němci či z jiných národností. Děti těchto ruských nepřátel v Rusku Stalin posílal zásadně do státních dětských domovů na převýchovu. Stejný postup byl uplatňován Stalinem proti tamním německým nacistům, příp. jejich služebníkům z jiných národů na Rusy dobytých nacistických územích, nepřátelští dospělí mužové byli po dobytí jejich území Rusy ve velkém množství vyvražďováni, jejich ženy byli ve velkém množství znásilňovány ruskými vojáky, což mělo zřejmě za následek řadu německých dětí z těchto smíšených sexuálních vztahů, a posléze to, že v dnešní době už není velký problém nenávist mezi Němci a Rusy, spíše se jedná o přátelství, viz výše, např. současná německá kancléřka Angela Merkelová často působí jako prostředník při mocenských i vražedných válečných střetech Ruska a Západních spojenců, příkladem bylo její dojednání zastavení bojů v současnosti ve vražedné občanské válce na Ukrajině. Nacistické Německo ovládlo celou Západní Evropu, a neúspěšné bylo až při pokusu dobýt Stalinovo komunistické Sovětské Rusko, se Sovětským Ruskem se spojili v rámci druhé světové války i jeho dosavadní nepřátelé Velká Británie a Spojené státy americké, společně pak nacistické Německo porazili.

 

Během druhé světové války v koncentračních táborech bylo vyvražděno nacistickým Německem cca 5,2 miliónů židů včetně jejich žen a dětí. židé po této jejich katastrofě v rámci druhé světové války dále trvají na své ideologii založené židovským náboženstvím ve starověku, že světu vládne dravost či predace, nikoliv láska, tj charita. Tuto svou ideologii uplatnili židé v opětovném jejich návratu do a ovládnutí Izraele a Palestiny ve vražedné dobyvačné válce proti místním Palestincům, kteří se hlásí částečně ke křesťanství a většinově k obdobné ideologii islámu o vládě dravosti, tj. predaci ve světě. Dále trvání na této své ideologii založené židovským náboženstvím ve starověku, že světu vládne predace, tj. dravost nikoliv láska, tj charita uplatnili židé, kteří jsou v současné době nadprůměrně zastoupeni mezi manažery na Západě, po druhé světové válce v mohutném obnovení rozvoje průmyslových porážkových zemědělských velkochovů na Západě mučících a zabíjejících zvířata – současných koncentračních táborů zvířat. Dále trvání na této své ideologii založené židovským náboženstvím ve starověku, že světu vládne predace, tj. dravost nikoliv láska, tj charita uplatnili židé při svém trvání na kacířství Ježíše z Nazaretu z pohledu židovského náboženství, což má za následek, že židé, kteří konvertují ke křesťanství, nemohou získat občanství v novodobém židovském státu Izrael, a to na rozdíl např. od židovských ateistů.

 

Výsledkem soupeření dravé ideologie židovství a dravé ideologie islámu a dravého křesťanského Západu, který pod vlivem židovství a jeho ideologického osvobozeneckého boje židů z křesťanského středověkého otroctví z velké většiny ztratil či nikdy neměl křesťanskou víru, že světu vládne láska, tj charita, je, že svět stojí na pokraji vražedné jaderné války, která může z důvodu hromadné ničivosti jaderných zbraní s podstatnou pravděpodobností vyhubit veškeré lidstvo, a to v současnosti zřejmě především vzhledem ke konfliktu v Izraeli a Palestině mezi na jedné straně dravými ortodoxními islámskými státy, které se snaží získat jaderné zbraně a získat zpět ve vražedné dobyvačné válce území Izraele a Palestiny, a na druhé straně dravým novodobým židovským státem Izrael a dravým židovským i křesťanským Západem, oběma vlastnícím jaderné zbraně, přičemž oba nejsou schopni se vyrovnat muslimům v porodnosti, bojovnosti, ochotě umírat na bojišti a zároveň Západní a židovské obyvatelstvo se v důsledku pokroku vědy a civilizace stává zženštilým a postupně přirozeně vymírá.

 

Summary: Tento základní vzorec dle charitologie jako vědy o lásce, tj. charitě dle Filosofie rovnováhy použitý mnou pro pochopení a výklad dějin tří velkých příbuzných světových náboženství židovství, křesťanství a islámu lze jednoduše zobrazit následovně: Např. jestliže matka příslušnice křesťanské církve či ateistka a pokud obě věří v milosrdnost či křesťanskou lásku (tj charitu) a řeknou svému dítěti, že ve světě vládne milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita) a že její syn či dcera mají být proto také milosrdní, tak tyto matky musí očekávat od nezanedbatelné části svých potomků např. takovouto odpověď, včera jsem mami viděl kočku, jak chytila živou myš, nejdříve ji kočka mučila (tj. hrála si sní), pak ji kočka zabila a snědla, a ty mami jíš a dáváš nám jíst také maso zvířat, která jsou mučená a zabitá v průmyslových porážkových zemědělských velkochovech (např. po narození je v těchto velkochovech zvířatům znemožněn volný pohyb, aby nehubla, tato zvířata jsou nakrmena léky, aby rychle tloustla, a krátce po narození často ještě jako mláďata či krátce po dosažení dospělosti jsou tato zvířata zabita), to ti mami máme věřit, že v přírodě či ve světě vládne milosrdnost či křesťanská láska, tj. charita a nikoliv dravost, tj. predace, ty nám mami lžeš a velká část těchto dětí si na základě této úvahy za své náboženství zvolí dravost či predaci, ať již v podobě islámu, židovství či se stanou pokryteckými dravými křesťany či dravými hinduisty či dravými ateisty či věří darwinismu, a neuvěří tomu, že světu či přírodě vládne milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita), případně Bůh, který by měl být milosrdnost či křesťanská láska (tj. charita). Židovská či muslimská matka by své výše uvedené dceři či synovi zase zřejmě dle židovství či islámu odpověděla, že být dravý či predátor je naprosto v pořádku, že její syn či dcera mají být milosrdní či laskaví či charitní pouze vůči svým přátelům a s ostatními živými tvory, zejména ostatními lidmi, ostatními živočichy a ostatními rostlinami budou muset po celý svůj život ve světě bojovat na život a na smrt jako dravec či predátor, dokud je nepřipojí ke své smečce, nezabije či nezotročí, jako to dělají např. draví vlci, kteří jsou milosrdní či laskaví či charitní pouze ke členům své vlastní smečky vlků a s ostatními živými tvory, zejména se svou kořistí či s jinými vlčími smečkami musí bojovat na život a na smrt. Toto stanovisko nadvlády dravosti ve světě ke shora uvedené otázce charity či dravosti světa vycházející z židovství či islámu je zase sporné dle Filosofie rovnováhy, přestože toto stanovisko židovství či islámu sice zní rozumně, protože se do značné míry shoduje se zkušeností všech živých tvorů, avšak dle Filosofie rovnováhy všechny dětí, všechny matky a rovněž tak i všichni otcové či ostatní všichni muži či všichni ostatní živí tvorové nadvládu dravosti ve světě nikdy zcela nepřijmou, i kdyby to odporovalo nevyvratitelnému rozumovému důkazu, který však dosud nikdo nepředložil, protože dle Filosofie rovnováhy všichni živí tvorové ve skutečnosti cítí, že se jim nadvláda dravosti ve světě velmi nelíbí (tj. velmi odporuje jejich citu) a ve skutečnosti ji velmi nechtějí (tj. velmi odporuje jejich vůli). S nástupem novověku rovněž nastal úpadek křesťanství v Evropě, rozvoj světských přírodních i společenských věd a s tím i osvobození židů z křesťanského otroctví v Evropě. Příčinou tohoto úpadku křesťanství dle Filosofie rovnováhy bylo, že křesťanství jako Ježíšovo náboženství lásky, tj. charity přestalo a možná nikdy nebylo pro lidi věrohodné, v novověku je obyvatelé Západu začali nahrazovat čím dál více filosofii dravosti, tj. predace, jako např. darwinismem, čímž se začali blížit pojetí světa zastávaným islámem a židovstvím, i když mnozí židé byli Ježíšovým náboženstvím lásky, tj. charity velmi přitahováni. Důvodem této nevěrohodnosti bylo zejména to, že lidé viděli, že mezi lidmi a živočichy a rostlinami v přírodě či ve světě vládne vzájemná predace čili dravost a nikoliv vzájemná láska (tj charita), a lidé nechápali, proč by měli za této situace věřit církvi, jejíž kněží tvrdili, že přírodě či světu vládne láska, tj. charita, zejména když se sami křesťané ve svém skutečném jednání převážně chovali a nadále převážně chovají tak, jakoby světu vládla predace čili dravost (avšak jako křesťan spíše doufám dle Bible, Matouš 16, 15Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ 16Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ 17Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. 18A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.). Výsledkem soupeření dravé ideologie židovství a dravé ideologie islámu a dravého křesťanského Západu, který pod vlivem židovství a jeho ideologického osvobozeneckého boje židů z křesťanského středověkého otroctví z velké většiny ztratil či nikdy neměl křesťanskou víru, že světu vládne láska, tj charita, je, že svět stojí na pokraji vražedné jaderné války, která může z důvodu hromadné ničivosti jaderných zbraní s podstatnou pravděpodobností vyhubit veškeré lidstvo, a to v současnosti zřejmě především vzhledem ke konfliktu v Izraeli a Palestině mezi na jedné straně dravými ortodoxními islámskými státy, které se snaží získat jaderné zbraně a získat zpět ve vražedné dobyvačné válce území Izraele a Palestiny, a na druhé straně dravým novodobým židovským státem Izrael a dravým židovským i křesťanským Západem, oběma vlastnícím jaderné zbraně, přičemž oba nejsou schopni se vyrovnat muslimům v porodnosti, bojovnosti, ochotě umírat na bojišti a zároveň Západní a židovské obyvatelstvo se v důsledku pokroku vědy a civilizace stává zženštilým a postupně přirozeně vymírá..

6) 25/03/2016 Vládne mužův mozek nad jeho spermiemi nebo jeho spermie vládnou nad jeho mozkem?

Pro spermie muže je charakteristický boj či predace, po průniku spermii do pochvy ženy tyto spermie spolu soutěží, která nejdříve pronikne k ženině zralému vajíčku v děloze a toto vajíčko oplodní, pouze tato jediná spermie z běžných cca 50 miliónů spermií v jednom mužově ejakulátu přežije a stane se základem zárodku nového člověka, ostatní spermie z tohoto počtu nejpozději během několika dnů v pochvě ženy zahynou. Mozek člověka se naopak snaží přesvědčit svět, všechny živé tvory a i tělo (tj. organismus) muže, že světu vládne charita, a to včetně pohlavních buněk muže, tedy spermií, mozek muže má na tento důkaz charity i všem živým buňkám mužova organismu, včetně spermií poměrně dlouhou dobu, úspěch nebo neúspěch této mozkové činnosti se ukáže až v rozhodném okamžiku oplodnění ženina zralého vajíčka v děloze při mužově a ženině pohlavním styku, jestli při tomto pohlavním aktu mezi spermiemi při jejich výše uvedeném boji o přežití, ve kterém může z výše uvedených důvodů zvítězit zásadně pouze jediná z běžných cca 50 miliónů spermií jednoho běžného mužova ejakulátu, bude vládnout nemilosrdná dravost či predace nebo částečná nebo úplná charita či spolupráce v boji všech soutěžících spermií o život, resp. o oplodnění ženina zásadně jediného zralého vajíčka v děloze. Téměř všechny dosavadní světové filosofie, které jsou zásadně plody běžného mužského mozku, by v tomto důkazu charity vůči spermiím naprosto selhali, když by došlo na boj spermií mužova ejakulátu v pochvě ženy o přežití, resp. o oplodnění ženina zralého zásadně jediného vajíčka, zřejmě velmi rychle, dříve nebo později by tyto spermie zavrhli téměř všechny dosavadní světové filosofie charity a nemilosrdně by bojovali o záchranu svého života jako dravci či predátoři, tj. každá spermie proti každé spermii, v tomto boji spermií o život by pak téměř vždycky, možná úplně vždycky zvítězila ta nejdravější spermie, dle křesťanství ve spojení s racionální mystikou mé Filosofie rovnováhy tuto nejdravější spermii ztělesňuje a vždycky ztělesňoval Biblický Ďábel, výjimkou byl možná dle křesťanství Ježíš z Nazaretu, který se dle katolické teologie narodil z Marie, která zůstala i po jeho početí Bohem otcem pannou, tudíž Ježíš z Nazaretu nebyl možná počat z výše uvedeného boje spermií na život a na smrt, a Ježíš z Nazaretu, který je dle křesťanství jediný existující Bohočlověk, zřejmě nepočal nikdy žádné dítě. Proti těmto dosavadním zřejmě téměř všem zásadně mužským nedokonalým (tj. filosofiím charity v rozhodný okamžik oplodnění ženina vajíčka podlehnuvším filosofiím predace u mužských spermií, snad s výjimkou možná pouze částečně dochované filosofie charity Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista v učení jeho stoupenců) filosofiím charity chci postavit Filosofii rovnováhy založenou minimálně z 51% na současném pojetí filosofie charity Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista. Podle mé praktické zkušenosti totiž nerozhoduje o atraktivitě určitého muže u žen, i když mu to zásadně velmi tají, resp. o oplodnění jejího vajíčka nejvíce bojovnost či predace muže, resp. bojovnost či predace určité mužovi spermie, ačkoliv si to zřejmě myslí většina mužů či potažmo možná i většina jeho spermií, ale jejich charita, obě tyto vlastnosti, jsou u muže evolučně potřebné k ochraně nejenom silných ale zejména i slabých společných potomků tohoto určitého muže a jeho manželky. Jinými slovy z biologického hlediska nejenom spermie mezi sebou soutěží, která oplodní ženino vajíčko, ale i mikroorganismy, především živé buňky ženina těla si z těchto soutěžících spermií vybírají tu, která bude v tomto boji úspěšná a které naopak tyto mikroorganismy ženského těla usmrtí, v tomto výběru pak pro tyto mikroorganismy těla ženy zřejmě z výše uvedených důvodů si necení nejvíce bojovnost či predaci určité jedné spermie ale její charitu, i když i bojovnost této určité spermie je rovněž velmi důležitá.

7) 04/04/2016 Komentář Biblické knihy Jób dle Filosofie rovnováhy a fiktivní dopis Hospodina dnešnímu trpícímu Jóbovi dle Filosofie rovnováhy k důvodu jeho utrpení.

Můj příteli,

jsi v současné chvíli jakoby v situaci Biblického Jóba a já jako jeden z jeho přátel, kteří k němu přišli, aby ho utěšili, avšak nakonec ho ještě slovně napadli, Bůh však pak zachránil a odměnil trpícího Jóba a tyto jeho přátele odsoudil a potrestal, proto ti posílám následující komentář knihy Jób dle Filosofie rovnováhy a doufám, že ti pomůže a že mne Bůh za něj neodsoudí a nepotrestá jako výše uvedené Jóbovi přátele. Následující je mou osobní životní zkušeností, kdy jsem se já sám ocitl v situaci Biblického Jóba a zachránil si svým výlučným dlouhodobým spoléháním na charitu definovanou níže uvedeným způsobem až doposud svůj život a dostal jsem postupně ještě víc, viz dále.

 

(Shrnutí Biblické knihy Jób: Jób 1: 3Jeho stáda čítala sedm tisíc ovcí, tři tisíce velbloudů, pět set spřežení skotu a pět set oslic. Měl také velmi mnoho služebnictva. Ten muž předčil všechny syny dávnověku. 13Nastal pak den, kdy Jóbovi synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra. 14Tu přišel k Jóbovi posel a řekl: „Právě orali s dobytkem a při něm se popásaly oslice. 15Vtom přitrhli Šebovci, pobrali je a čeleď pobili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to .“ 16Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: „Z nebe spadl Boží oheň, zachvátil ovce a čeleď pozřel. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to .“ 17Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: „Kaldejci rozdělení do tří houfů napadli velbloudy, pobrali je a čeleď pobili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to .“ 18Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: „Tvoji synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra. 19Vtom se zvedl od pouště silný vítr a opřel se ze všech čtyř stran do domu. Ten se na mladé lidi zřítil a oni zahynuli. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to .“  Jób 2: 1A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina. 4Satan však Hospodinu odpověděl: „Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má.  5Ale jen vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do očí zlořečit.“  6Hospodin na to satanovi odvětil: „Nuže, měj si ho v moci, avšak ušetři jeho život.“ 7A satan od Hospodina odešel a ranil Jóba od hlavy k patě ošklivými vředy.  8Jób vzal střep, aby se mohl škrábat, a posadil se do popela. 9Jeho žena mu však řekla: „Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři.“)

 

Fiktivní dopis Hospodina dnešnímu Jóbovi dle Filosofie rovnováhy:

 

Jóbe (v současnosti),


nechci tě příliš hostit, aby se nezvětšovala tvá i má odpovědnost z důvodu pomsty
(Toto se zřejmě netýká Ježíše z Nazaretu zřejmě Krista, protože ten zřejmě nezemřel umučen na kříži v důsledku pomsty za své chyby, protože, jestliže byl Ježíš z Nazaretu zřejmě Kristus totožný s Bohem, kterým je charita, tak zřejmě nemohl spáchat žádný hřích či chybu proti tomuto Bohu, tj. charitě, pak Ježíš z Nazaretu zřejmě Kristus zemřel umučen na kříži v důsledku jeho soucitu s trpícími, aby jim tento Bůh ukázal, že jejich utrpení má smysl a tento Bůh ho nejen dopustí na živé tvory, ale i sám je ochoten a schopen ho i osobně snášet. Protiargument, že Ježíš z Nazaretu zřejmě Kristus nejméně při velikonoční večeři jedl beránka, tedy mládě ovcí pro něj krutě zabité, čímž by způsobil velkou smrt a bolest tomuto mláděti i jeho rodičům a ostatním jeho příbuzným a nejméně tato zvířata už ho zřejmě nikdy nebudou pokládat za jediného Boha, který by měl být charitou, je minimálně sporný z důvodu následujícího Biblického citátu z Janova evangelia: Jan 4, 31Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“  32On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“ 33Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“ 34Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.) zejména zvířat (a jejich živých buněk a jejich příbuzných mikroorganismů, které jsou dle exaktní, tj. měřitelné vědecké hypotézy mé Filosofie rovnováhy schopny rozeznat a zapamatovat si např. uložením do jejich genetického kódu svého přítele a nepřítele, zejména v rámci koordinace těchto mikroorganismů, zejména živých buněk v těle, resp. organismu živého tvora) mučených a i krutě zabitých v současných zemědělských průmyslových porážkových velkochovech za tvé, příp. tvých předků či potomků (jejichž těla každá z cca 60 bilionů živých buněk má dle exaktní vědy s tebou částečně totožný genetický kód, např. každá z cca 60 bilionů živých buněk těla tvého rodiče či tvého dítěte má z poloviny shodný genetický kód s každou z cca 60 bilionů živých buněk tvého těla, proto dle výše uvedené exaktní vědecké hypotézy mé Filosofie rovnováhy o schopnosti živých mikroorganismů rozeznat a zapamatovat si svého nepřítele a přítele, jestliže živé buňky těla nějakého živého tvora pokládají za nepřítele či přítele živé buňky tvého těla, tak budou z poloviny pokládat za nepřítele či přítele živé buňky těla tvého dítěte, jinak řečeno to je dle této exaktní vědecké hypotézy mé Filosofie rovnováhy důvod, proč se nenávist živých tvorů přenáší z rodičů na jejich potomky, podle Bible zřejmě až do čtvrtého pokolení, a rovněž tak důvod, proč se přátelství živých tvorů přenáší z rodičů na jejich  potomky, podle Bible zřejmě až na nesčetná pokolení)  jedení nemilosrdných potravin, např. jejich poraženého masa, pecen chleba, který je zásadně z pšenice stojí cca 30,- Kč, pokud budeš podle mé Filosofie rovnováhy jíst co možná nejmilosrdnější potraviny, způsobující co možná nejméně smrti a bolesti, tj. z tvé takto milosrdné stravy co možná nejvíce rostlinné plody a rostlinná semena jako lidé v Biblickém ráji a výrobky výhradně z nich či v případě potřeby v co možná nejmenším množství i ty moje přirozeně zemřelé (zásadně na stáří) mršiny zvířat, zásadně po pitvě veterináře a převařené v několika vodách, tak by se ti dle mé Filosofie rovnováhy měli zvětšit tvé příjmy a měl by jsi odvrátit (protože živé buňky a jimi tvoření živí tvorové časem zapomenou na svou nenávist, resp. si tě uloží do své genetické informace jako přítele nikoliv jako nepřítele, tj. dle exaktní vědy se postupně obmění všechny živé buňky tvého těla, a to zásadně s výjimkou nervových buněk, jinak řečeno hříšné či chybné živé buňky tvého těla se obmění za spravedlivé živé buňky v tvém těle) i své ostatní tresty (jako např. nemoci, pronásledování apod.) za tvé chyby (které jsou však dle Filosofie rovnováhy tebou nezaviněné, protože jsou způsobené nedokonalostí tvého mozku, jehož činnost je však dle současné exaktní vědy zřejmě objektivně daná např. přírodou /dle náboženství Bohem/, resp. tebou zvenku neovlivnitelnými vnitřními propojováními cca 100 miliard buněk tvého mozku, a to po počáteční krizi, kterou však nemusíš přežít, začneš-li se změnou příliš pozdě /čím dříve začneš plnit stálou povinnost každého dle Filosofie rovnováhy působit co možná nejméně smrti a bolesti, tím máš větší šanci se zachránit/, plynoucí z toho, že si tví nepřátelé budou myslet, že jsi psychicky či fyzicky zeslábl a tudíž konečně nastal čas jejich pomsty za tvé chyby, tj. dle Filosofie rovnováhy zásadně za tebou způsobenou o hodně větší než co možná nejmenší smrt a bolest, v tvém případě zřejmě zejména jiných živých tvorů než lidí, zejména zvířat, viz výše)

Pozn. níže uvádím citáty Bible-evangelií, o které se opírají výše uvedená tvrzení Filosofie rovnováhy:

Matouš 13

 

Matouš 25

Marek 4

Lukáš 8

8) 03/04/2016 Otázka dualismu dobra a zla ve světě z hlediska charitologie.

Vládne, resp. kraluje nad světem dobro či zlo, resp. charita či predace? Charitu definuji jako stále nepůsobení více než co možná nejméně smrti a bolesti s nejvyšším cílem žít v budoucnosti ve světě, kde se budou mít všichni rádi. Predaci definuji jako úmyslné působení smrti a bolesti, a to jak co možná nejméně obou smrti a bolesti tak i více, i o hodně více než co možná nejméně obou smrti a bolesti. Na tuto otázku existuji následující logické odpovědi: 1) Svrchovaným vládcem světa je výlučně tato charita (tedy např. jediný Bůh jako výlučně tato charita). 2) Svrchovaným vládcem světa je výlučně tato predace (tedy např. Ďábel jako obojí jediný Bůh a výlučně tato predace). 3) Svrchovaným vládcem světa jsou výlučně obě tato charita a tato predace (tedy např. světu vládnou výlučně oba Bůh jako výlučně tato charita a Ďábel jako výlučně tato predace). 4) Svrchovaným vládcem světa je částečně tato charita (tedy např. bůh jako výlučně tato charita je pouze jedním z více bohů). 5) Svrchovaným vládcem světa je částečně tato predace (tedy např. Ďábel jako výlučně tato predace je pouze jedním z více bohů). 6) Svrchovaným vládcem světa není ani tato charita ani tato predace (tedy např. obě tato charita a tato predace, resp. oba toto dobro a toto zlo neexistují, nebo jediný Bůh není ani tato charita ani tato predace).

9) 16/04/2016 Modloslužebnictví.

Jak může Satan z jediného Boha udělat pouhou modlu či obrázek či předmět a ten si podřídit a zneužít k působení velkého zla, tedy dle Filosofie rovnováhy k působení o hodně větší než co možná nejmenší smrti a bolesti. Příkladem jsou např. nacisté. Německý Wehrmacht měl ve výstroji svých vojáků na opasku heslo „Gott mit uns“, tedy v překladu do češtiny „Bůh s námi“, mohli si tam klidně napsat i „Ježíš z Nazaretu s námi“, jak to propagovali např. středověcí katoličtí křižáci či středověká římskokatolická inkvizice. Podle Bible Nového zákona je však jediný Bůh totožný s charitou. Zneužít stejným způsobem slovo „charita“ je zřejmě velmi těžké, ne-li v současnosti dokonce zcela nemožné, jestliže by např. výše uvedení nacističtí vojáci Wermachtu měli na opasku napsáno „charita s námi“, nikoliv „Bůh s námi“ a stejně tak katoličtí křižáci či římskokatolická inkvizice, tak by zřejmě měli zřejmě těžko překonatelné, ne-li v současnosti nepřekonatelné zábrany páchat válečné zločiny, jako např. zejména zabíjet bezbranné ženy a děti, jak to dělali v rozsáhlém měřítku výše uvedení vojáci Wehrmachtu za druhé světové války, či ve středověku katoličtí křižáci i římskokatoličtí inkvizitoři. Přesto v minulosti k výše uvedenému zneužití Satanem slova „láska“ již došlo, v latině ve starověkém Římě se pro slovo „láska“ používalo původně slovo „amor“, slovem „Amor“ čili česky „láska“ byl posléze starověkými Římany nazván jeden z mnoha bohů jejich polyteismu, tento starověký římský bůh lásky Amor nabyl poté spíše významu jako bůh sexu, který obsahoval a schvaloval či doporučoval rovněž různé sexuální deviace jako např. pedofilní či homosexuální sex, které byly ve starověkém Římě posléze četnými a společensky doporučovanými způsoby sexu. Proto, když sv. Jeroným překládal v Biblickém Novém zákoně (tzv. Vulgata) do latiny ve 4.-5. století našeho letopočtu větu z Bible, Nový zákon, 1 Janův „4:8Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“, v jeho latinské Vulgatě Joannis I „4:8 qui non diligit non novit Deum quoniam Deus caritas est“, tak nepoužil pro slovo „láska“ ve starověkém Římě velmi zdiskreditované latinské slovo „amor“, ale vytvořil pro toto slovo „láska“, kterou má být Biblický jediný Bůh (viz výše), v latině zcela nové slovo „caritas“ v češtině „charita“ (odvozené od latinského slova „carum, caro“, tj. v češtině „drahý“ či „cenný“, ve francouzštině „cher“, v italštině „caro“). Se znalostí této historické zkušenosti je výše uvedené slovo láska ve smyslu „caritas“ či „charita“ dle mého názoru Satanem prakticky nezneužitelné.

Literatura: http://janbarton.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=441864 , http://www.biblenet.cz/app/b?book=John1&no=4 , http://vulsearch.sourceforge.net/html/1Jo.html , https://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgata , http://www.vira.cz/otazky/Caritas-vyznam-slova.html

 

10) 16/04/2016 Psychoanalýza Freud versus Jung.

 

Příteli,

 

tvůj hlavní současný problém vidím, jako tvou odpověď na následující otázku:

 

Má se pravověrný římský katolík stále snažit porazit Ďábla ve smyslu, jestli se má tento katolík stále snažit Ďábla zabít (české slovo "porazit" je zde přeloženo jako anglické slovo "slaughter") nebo se má tento katolík stále snažit pouze nad Ďáblem vyhrávat a tohoto Ďábla si podrobit (české slovo "porazit" je zde přeloženo jako anglické slovo "defeat").

 

Ohledně této otázky platí dle mé Filosofie rovnováhy podle mne v evangeliích tato Ježíšova slova: "Milujte své nepřátele" Matouš 5, 44, Lukáš 6, 27, Lukáš 6, 35, čili správná odpověď na výše uvedenou otázku dle Filosofie rovnováhy zní: "Nad Ďáblem je třeba stále vyhrávat a podrobovat si ho (tj. je správné české slovo "porazit" přeložit do angličtiny slovem "defeat") a není správné chtít tohoto Ďábla jednou provždy zabít, popř. jej předtím ještě mučit, jako on mučil Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista na kříži (tj. není správné české slovo "porazit" přeložit do angličtiny slovem "slaughter").

 

Zabít Ďábla (např. v sobě) není v souladu ani s psychologií Carla Gustava Junga (viz Jungovou psychologií inspirovaná kniha Anselma Gruna, Jak zacházet se zlým, s podtitulem Boj s démony ve starém mnišství, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1995) ani s psychologií Sigmunda Freuda (podle které všechny psychické choroby jsou způsobeny sexuálními deviacemi a všechny fyzické choroby jsou způsobeny těmito psychickými chorobami, jde o tzv. Freudův pojem "psychosomatiky"). Cílem Filosofie rovnováhy není zničit pohlavní orgány ve prospěch mozku, ani podřídit mozek pohlavním orgánům, jak toto posledně jmenované činil ve své psychologii zřejmě Freud, ale aby se pohlavní orgány dobrovolně podřídily mozku, jak se o to pokoušel Jung (viz zřejmě Jungovo podobenství o zlu jako vzteklých psech, které nemáme zabít či uvěznit v podvědomí či nevědomí psychiky, ale máme se je snažit milosrdně vychovávat a integrovat do naší psychiky). Toto sice odpovídá Jungově učení avšak zřejmě nikoliv Jungovu praktickému životu, podle Freudovských kritiků Jung a jeho žáci měli se svými bohatými psychicky nemocnými Jungem a jeho žáky léčenými klientkami často sex, dělali z nich své milenky a následně psycholožky, resp. Jungiánské psychoanalytičky, čímž je často nejenom nevyléčili, nýbrž jim psychicky ještě více ublížili. (blíže viz http://www.knihovnice.cz/recenze/noll-r-carl-gustav-jung-tajny-zivot-arijsky-kristus.html , Vydal Triton v roce 2002. Nyní v roce 2006 vychází dotisk s novým přebalem a pozměněným názvem: „Carl Gustav Jung - tajný život - Árijský Kristus“.)

 

Text Filosofie rovnováhy k této otázce je následující:

 

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

Měl jsem schizofrenní myšlenky v cca 20 letech, že jeden můj blízký je Ďábel a že ho musím zabít, po delším duševním boji jsem došel k závěru, že i kdyby můj blízký byl Ďábel, tak je to a vždy bude můj blízký a já ho mám rád a nemohu ho zabít.

 

Jediné dogma neboli axiom neboli jediná výchozí pravda mé Filosofie rovnováhy zní:

 

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory(spekulace). To platí o celé mé Filosofii rovnováhy.

 

Otázkou je, co by se stalo, kdybychom zabili veškerou smrt neboli Ďábla, jestli bychom se rovněž tím zbavili veškeré bolesti. Podle mne nikoliv, čímž uznávám svou chybu ve svých spekulacích ve své Filosofii rovnováhy o tom, že duševní bolest znamená pouze smrt neuronů v mozku. Podle mne duševní bolest může mít rovněž podobu postupné ztráty dosaženého vědění živého tvora, kdy tento živý tvor postupně stále více a více nezadržitelně hloupne, čili ztrácí své nabyté znalosti. Tato ztráta znalostí nemusí podle mne mít pouze podobu smrti živých buněk, ale rovněž může mít podobu jejich hubnutí, a to až na úroveň fotonů. Znalosti neboli data rozumu jedince jsou totiž uloženy ve hmotě a při zmenšení této úložní hmoty může dojít ke zmenšení objemu těchto dat z velkého množství dat (tvořených dle programátorů 1-jedničkami a 0-nulami čili různými dvěma anglicky psáno i čteno „bits“, česky čteno i psáno „bity“ základního binárního kódu počítačů neboli kousky čili střídání světla a tmy, fotonů a vakua) až na výlučné fotony nebo výlučné vakuum, tedy úplné nevědění.

 

Jinými slovy, jestliže zabijeme Ďábla neboli smrt neboli zlikvidujeme vakuum, docílíme sice věčného života jedinců bez bolesti ze smrti živých tvorů, avšak se vzrůstajícím hladem jedinců, protože nebude co jíst (potravou živých tvorů jsou vždy mrtvoly živých tvorů), dojde k hubnutí těchto jedinců a jejich postupné nezadržitelné ztrátě všech jejich znalostí uložených v hubnutím ztracené jejich hmotě, tato postupná a nezadržitelná ztráta rozumu všech živých tvorů provázená jejich hubnutím až na úroveň fotonů bude znamenat jejich nezměrnou duševní bolest.

 

Z hlediska Vesmíru likvidace vakua se projeví zřejmě jako entropie Vesmíru, čili jeho přeměna na Vesmír jednolitě nekonečně roztažený kaší tvořenou světlem tvořeném fotony, protože dle mé Filosofie rovnováhy za přitažlivými, zejména gravitačními silami ve Vesmíru stojí podtlak vakua, které tak způsobuje vznik hmotných těles ve Vesmíru a soudržnost celého Vesmíru.

 

Před vznikem našeho Vesmíru před velkým třeskem zřejmě došlo naopak k likvidaci veškerého světla ve Vesmíru zřejmě jeho roztažením (viz výše) a jeho výlučnému vyplnění absolutním vakuem, tedy obrazně řečeno k zabití a smrti Boha z rukou Ďábla. Důsledkem byla obdobná ztráta veškerého vědění Ďábla, jehož rozum byl zaplněn samými nulami, tedy vakuem bez jediného fotonu světla, avšak výlučně nulami nelze zachytit a uložit žádnou myšlenku či informaci či žádná data. Tedy došlo k nezměrnému duševnímu utrpení Ďábla, kterému však Bůh zřejmě při velkém třesku při počátku našeho Vesmíru daroval opět foton světla o obrovské energii. Následně vlivem podtlaku okolního vakua zřejmě došlo a i nadále dochází k jeho rozpínání v podobě rozpínání našeho Vesmíru. To byla zřejmě ona v mé Filosofii rovnováhy uváděná srážka absolutního vakua a světla, která stála u zrodu našeho Vesmíru velkým třeskem. Filosofie rovnováhy 379-380


 

Podle mne tvé problémy spočívají v tom, že jsi buď zavraždil v minulosti tvého blízkého, kterého jsi pokládal za Ďábla, nebo jsi v současnosti nebo budeš v budoucnosti připraven zabít, popř. předtím i mučit (jako Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista mučili na kříži) tvého blízkého, kterého budeš pokládat za Ďábla.

 

Ještě další text Filosofie rovnováhy k této problematice.

 

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

Pozn.: seriál „Byl jednou jeden život“ (viz literatura) 3 DVD, díl „9. Mozek“, čas 2:30-3:55 před 200 milióny let se vyvinul primitivní mozek, tj. mozková kůra plazů-archikortex, umožňující primitivní reakce jako agresivní obrana teritoria, tyto primitivní reakce a tato část mozku existují také u moderního člověka, před 100 milióny let to byl paleokortex, (tj. mozková kůra savců viz 1 DVD, díl „1. Planeta Buněk“, čas 4:48-5:06) zprostředkující obavu, strach, počátky paměti, čas 4:10-5:48 před 100.000 lety to byl neokortex tvořící 85% hmotnosti mozku umožňující sdílení myšlenek, počítání, umění, přemýšlet o příčinách a chovat se civilizovaně, a problémová komunikace neokortexu a primitivní mozkové kůry (archikortexu a paleokortexu), čas 23:30-25:50 mozek má víceméně úplnou kontrolu nad člověkem, komunikace neokortexu a primitivní mozkové kůry (archikortexu a paleokortexu) způsobuje věčné dilema mezi agresivním či civilizovaným řešením situace živým tvorem, primitivní část mozku se pořád snaží převládnout. Mozek skladuje většinu toho, co vnímáme vědomě, z toho, co vnímáme nevědomě, mozek ukládá asi 1/100, mozek vnímá vše najednou. Každá část těla je kontrolována určitou oblastí mozku, větší části mozku jsou potřeba na citlivější části těla, např. ruce a obličej. Přenos do mozku se děje prostřednictvím povrchových buněk těla a jeho smyslů a pomocí nervů, resp. jejich nervových buněk-neuronů a jejich výběžků-dendritů vedených po celém těle, a to pomocí chemických látek neurotransmiterů-nervových přenašečů. Literatura: "Byl jednou jeden život", v originále: "Il était une fois ... la Vie", created by Albert Barillé, music composed by: Michel Legrand, characters designed by: Jean Barbaud, copyright PROCIDIS-Paris, v České republice copyright: BH promo CZ 2008, titulní píseň Jana Mařasová, Ľuba, 1,2,4,5 DVD 104 minut, 3,6 DVD 130 minut, 26 dílů seriálu. Filosofie rovnováhy 395-396


 

11) 17/04/2016 Konec Vesmíru, atomová válka na Zemi a obecná teorie relativity Alberta Einsteina dle Filosofie rovnováhy.

 

Současnou exaktní fyzikou obecně přijímaná skutečnost je, že se Vesmír od svého vzniku rozpíná, což bylo zjištěno fyzikou na základě toho, že se od Země všechny Vesmírné objekty ve všech směrech vzdalují, což bylo fyzikou určeno na základě pozorování tzv. reliktního záření, které by mělo existovat v nezměněné podobě od počátku Vesmíru, a na základě pozorování tzv. Dopplerova jevu u vlnění ve Vesmíru (tj. při pohybu zdroje vlnění vůči pozorovateli nebo naopak se mění jejich relativní rychlost, a to buď součtem nebo rozdílem jejich rychlostí, tím se mění rovněž odvozené veličiny jako vlnová délka a frekvence vlnění). Vyřešením Einsteinových rovnic obecné teorie relativity Alexandrem Fridmanem pak z těchto rovnic plyne, že Vesmír se buď smršťuje, nebo rozpíná, čili že ve Vesmíru nemůže nastat rovnovážný stav, kdy je Vesmír v klidu. Avšak ani Einsteinova obecná teorie relativity není všeobecně fyziky přijímána, po dlouhou dobu totiž Einstein koketoval s myšlenkou zavést do rovnic obecné teorie relativity tzv. kosmologickou konstantu, po Hubblově objevu rozpínání Vesmíru však Einstein označil zavedení nenulové kosmologické konstanty za "největší chybu svého života", podle některých fyziků by však v současné situaci opětné zavedení nenulové kosmologické konstanty mohlo být pro teorii velkého třesku doslova záchranným pásem, tím, že nenulová kosmologická konstanta je ve své podstatě libovolná, lze totiž její hodnotu zvolit tak, aby se odstranil rozpor mezi stářím objektů ve Vesmíru a stářím Vesmíru, odvozeným z konstanty Hubblovy, není to přirozeně nijak zvlášť elegantní řešení, nicméně není úplně vyloučeno, že největší Einsteinovou životní chybou bylo právě jeho prohlášení o největší životní chybě (viz kniha nejznámějšího českého astrofyzika a zároveň katolíka Jiřího Grygara - věda a víra, psáno pro revue České křesťanské akademie UNIVERSUM, 24. 2.1996, viz www.vira.cz/Texty/Knihovna/Velky-tresk-krize-teorie.html ). Dále dle současné exaktní fyzikální teorie konce Vesmíru předpokládající jeho tepelnou smrt, tedy vysokou entropii, vyznačující se nízkou schopností Vesmíru jako fyzikální soustavy konat fyzikálně vymezenou práci, by v důsledku roztažení, rozředění a poklesu teploty k 0 kelvinů Vesmíru nebylo možno z něj získat žádnou organizovanou formu (změnu) energie, jinými slovy by to znamenalo konec života ve Vesmíru, tedy, že veškerý vývoj Vesmíru směřuje k jeho zániku. Na otázku, jestli Vesmír skončí velkým krachem čili návratem Vesmíru k jedinému bodu, ze kterého se měl od počátku rozpínat, či naopak Vesmír skonči výše uvedenou entropií čili jeho nekonečným roztažením tedy nedává současná fyzika jednoznačnou odpověď. Dle Filosofie rovnováhy je hmota Vesmíru složena výlučně z vlnění o rychlosti světla a vakua, na tyto dvě složky se totiž tato hmota zřejmě rozloží při jejím dokonalém shoření, vlnění o rychlosti světla pak v našem Vesmíru zřejmě způsobuje jeho rozpínání a vakuum svým podtlakem naopak přitažlivost či gravitaci našeho Vesmíru, problém konce Vesmíru by tak šlo dle Filosofie rovnováhy zjednodušit na otázku, zda je ve světě (tj. v našem Vesmíru a i v ostatních možných vesmírech) více vlnění o rychlosti světla nebo více vakua. Podle současné exaktní fyziky však ani není jasné, zda ve Vesmíru existuje vůbec nějaké absolutní vakuum čili čisté nic, jehož pozorování nebylo současnou exaktní fyzikou dodnes ve Vesmíru nikde uskutečněno. Tento problém je řešen rovněž pomocí nejmodernějších částicových urychlovačů (např. viz Evropská laboratoř pro fyziku částic, která je známa též pod zkratkou CERN, ve francouzštině „Conseil Européen pour la recherche nucléaire“), která se snaží objevit nedělitelnou nejmenší částici pomocí fyzikálních experimentů, dle fyzikálního pozorování je touto dosud nejmenší objevenou částicí možná Higgsův boson, dle současné exaktní fyzikální teorie by jimi však mohli být i dvourozměrné struny, praktickou zkušeností však v současnosti je, že se fyzikům každou dosud údajně nejmenší částici hmoty vždy podařilo znovu a znovu rozdělit na ještě menší částici, i když se často domnívali, že již onu nejmenší nedělitelnou částici v určitý okamžik dosavadního vývoje fyziky nalezli (viz např. částice jako atom, jejíž pojmenování vychází ze starověké řecké filosofie atomistů, řecké slovo „ἄτομος, átomos“ v řečtině původně znamená nedělitelný, avšak i jedna z objevených mikročástic nazvaná fyziky „atom“ již relativně dávno v exaktní fyzice není nejmenší nedělitelnou částicí, avšak toto pojmenování mu zůstalo dodnes). Jestliže exaktní fyzika objeví nejmenší nedělitelnou částici, pak zřejmě bude možné spočítat budoucí vývoj, příp. konec Vesmíru, určit, zda je ve Vesmíru více vlnění o rychlosti světla či více vakua a určit povahu tohoto vakua. Podle Filosofie rovnováhy založené většinově na Biblickém Novém zákoně je však spíše pravděpodobné, že se v případě vakua jedná o konečný počet, příp. jediný bod časoprostoru o nulové relativistické hmotnosti o rychlosti nižší než rychlost světla roztažených do časoprostoru, k pozorování tohoto bodu časoprostoru by však bylo potřeba dokonale nekonečné rozdělení určité hmotné věci (dokonalé nekonečno již nelze zvětšovat, resp. dokonalou nulu již nelze dělit, dokonalé nekonečno je protikladem dokonalé nuly, u dokonalé nuly nejde o nula metrů ale o nulu všech jednotek, tj. věcí, protože nula metrů znamená nepřítomnost pouze metrických jednotek a připouští přítomnost jiných jednotek, tj. věcí, např. geometrických bodů prostoru nultého rozměru, u nula metrů čili jednotkové nuly nejde tedy o dokonalé nic, tedy dokonalou nulu), dokonalé nekonečno by mělo být spočitatelné zřejmě pouze Biblickým jediným Bohem, existuje-li, a Biblický Satan pak byl stvořen tímto Bohem jako výše uvedený jediný bod časoprostoru nebo konečně početné body časoprostoru a dokonalá nula jako dokonalé nic ve světě neexistuje (čili dle katolické víry Biblický jediný Bůh by měl být všudypřítomný, tedy přítomný i v tomto Satanovi, který je vždy podřízen tomuto Bohu jako jeden ze synů tohoto Boha, viz Biblická kniha Jób (Bible, Jób 2,1) nebo jako poslušný (Bible, Jób 2,1 a Jób 2,6), popř. vzbouřený sluha, tj. anděl tohoto Boha viz Biblická kniha Jób a Biblický Nový zákon, ani tohoto Satana a tohoto Boha živí tvorové spíše nikdy nedosáhnou a tito oba Bůh i Satan mohou zřejmě být dosaženi pouze Biblickým jediným Bohem, existuje-li vůbec). Jinak řečeno určit, jestli je ve Vesmíru více vlnění o rychlosti světla či vakua se exaktním fyzikům - živým tvorům zřejmě nikdy zcela nepodaří, a Biblický jediný Bůh jim to zřejmě nikdy úplně neukáže, protože jednak všichni živí tvorové nebudou zřejmě nikdy zcela tomuto Bohu věřit v tomto jeho výroku, a za druhé, i kdyby tomuto Bohu všichni živí tvorové přesto uvěřili, pak by zřejmě nezbylo žádné místo pro víru, ale všechno by se stalo spočitatelné, (tj. racionální čili rozumové) a z tohoto důvodu ani Satan pravdu o tom zřejmě nikdy všem živým tvorům neprozradí a živí tvorové nejsou spíše ani schopni odhalit všechny Satanovi chyby v jejich rozumovém modelu světa a racionálně zcela dokázat existenci či neexistenci Biblického jediného Boha jako ztělesnění dokonalého nekonečna či dosáhnout dokonalé nuly při dělení hmoty. Podle Filosofie rovnováhy je poznání, jestli je ve Vesmíru více vlnění o rychlosti světla či více vakua možné pouze nepřímo, tím, že se ve svém životě buď spolehneme hlavně na charitu (tj. na rovnováhu mezi vlněním o rychlosti světla a vakuem ve Vesmíru), kterou by měl být jediný Bůh, nebo jinak se budeme zřejmě nakonec muset spolehnout hlavně na predaci čili na větší než co možná nejmenší ničení (tj. na nerovnováhu mezi vlněním o rychlosti světla a vakuem ve Vesmíru), ničím čili vakuem by mohl být Satan a Satan by mohl být totožný s Biblickým jediným Bohem např. tímto posledně zmíněným způsobem. Toto nepřímé poznání je tak zřejmě možné pouze podle toho, jestli se nám v našem životě dlouhodobě lépe osvědčí charita nebo naopak predace, čímž budeme nepřímo dokazovat rovnováhu nebo naopak nerovnováhu vlnění o rychlosti světla a vakua ve Vesmíru. Jinými slovy nelze-li spíše z výše uvedených důvodů spočítat, jestli je ve Vesmíru více vlnění o rychlosti světla či více vakua, není zřejmě ani možné, aby živí tvorové sami s jistotou racionálně určili, zda Vesmír skončí výše uvedeným velkým krachem či ve výše uvedené totální entropií. Podle Filosofie rovnováhy založené většinově na Biblickém Novém zákoně je zde i třetí možnost, že v budoucnu bude postupně čím dál více zřejmě v dokonale nekonečném čase nastolena ve Vesmíru rovnováha mezi vlněním o rychlosti světla a vakuem tedy, že z dlouhodobého hlediska nejsilnějším zákonem Vesmíru je charita, neboli organizovaný pohyb všeho vlnění o rychlosti světla a všeho vakua téměř beze srážek, to jest jinak řečeno, že v budoucnu svět neskončí atomovou válkou a že se nám podaří v budoucnu silami všech živých bytostí obnovit, resp. prvně dosáhnout Biblický ráj ve světě, tj. dosáhnout světa, kde se budou mít všichni (zejména všichni živí tvorové) rádi, a proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti (viz jediné dogma mé Filosofie rovnováhy), avšak ani toto zřejmě nebude nikdy možné s jistotou racionálně zcela spočítat jakýmkoliv živým tvorem, zřejmě stále zde zůstane nějaké místo pro víru živých tvorů (slovy Biblického evangelia Matouš 25, 1Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. … 13Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.)

 

12) 25/04/2016 Počátek spásy nebo konce světa při prezidentských volbách v dnešním Rakousku dle Filosofie rovnováhy. Nacismus jako důsledek křesťanské a židovské hereze?

V prvním kole v prezidentských volbách v Rakousku zvítězil dědic myšlenek německého nacismu „kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, podpořilo ho 36,4 procenta voličů, a expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který získal 20,4 procenta hlasů, reprezentanti vládních stran utrpěli debakl: kandidát sociálnědemokratické strany (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna Rudolf Hundstorfer a uchazeč (její křesťanské) koaliční lidové strany (ÖVP) Andreas Khol získali shodně jen 11,2 procenta hlasů. Oba (tj. Norbert Hofer a Alexander Van der Bellen) se utkají ve druhém kole 22. Května“ 2016. (viz http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/401427-hofer-necekane-zvitezil-v-prvnim-kole-prezidetskych-voleb-v-rakousku.html ) Podle mne zde probíhá v současné době zásadní ideový střet v současné nejčistší ideové podobě, čili střet mezi charitou a predací. Německý nacismus, který mimo jiné rovněž pocházel z Rakouska a jehož vůdcem byl rakouský občan Adolf Hitler, byl totiž v minulosti politickou stranou, která zavedla nejdokonalejší ochranu zvířat a přírody, které kdy byly v Evropě uzákoněny. Jinak řečeno i samotný Adolf Hitler ztělesňující zřejmě v současnosti Rakousko by se dnes musel v prezidentských volbách v Rakousku rozhodnout, jestli bude volit to, co v jeho duši bylo charitní (tj. Caritas), nebo naopak to, co v jeho duši bylo predátorské, tedy, zda bude volit Stranu zelených nebo naopak Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ), která je zřejmě alespoň z části nacistická, a dalo by se tak říci, že i sám Adolf Hitler by se nyní musel rozhodnout, zda v něm zvítězí strana charity či dobra nebo naopak predace či zla, jinak řečeno, jestli má Adolf Hitler jako predátor sloužit charitě nebo naopak charita v něm má sloužit predaci či jinak řečeno, jestli Satan slouží Bohu nebo Bůh slouží Satanovi. Jinými slovy lidé ztělesňující zvířata, která kolosálně po druhé světové válce trpěla v židovských a křesťanských porážkových průmyslových zemědělských velkochovech-současných křesťanských a židovských nacistických koncentračních táborech či lágrech zvířat, se budou v těchto volbách muset rozhodnout, zda se rozhodnou pro pomstu se zřejmě nacistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) a znovu budou chtít zavést nacistické koncentrační porážkové tábory lidí, především židů nebo naopak pro odpuštění a nápravu se Stranou zelených, jestliže rakouská Strana zelených slíbí zavést křesťanskou milosrdnost i vůči zvířatům (v duchu Biblických veršů:  Deuteronomium 32 35Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno.“  36Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným. viz http://www.biblenet.cz/b/Deut/32#v35 ), nebo jiného obdobného Biblického verše: Římanům 12: 19Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ (viz http://www.biblenet.cz/b/Rom/12#v19 ). Jsem již řadu let členem Strany zelených a od svého narození jsem pokřtěným členem řimskokatolické církve a jsem také objevitelem Filosofie rovnováhy, jejímž jediným dogmatem je: FILOSOFIE ROVNOVÁHY, FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY: "Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace). Zároveň je to zkouška především křesťanů ale i židů, aby konečně prohlásili za blud následující část učení Tomáše Akvinského-Sancti Thomae Aquinatis (1225 – 1274), katolického filosofa a teologa, který je církví považován za největšího křesťanského myslitele všech dob, SUMMA THEOLOGIAE, Pars Prima, 20. De amore Dei. 2. Utrum Deus amet omnia. I q. 20 a. 2 ad 3, Summa teologická I. část, 20. O BOŽÍ LÁSCE, 2. Zda (Bůh) miluje všechno, I ot. 20 čl. 2 k 3,: K třetímu se musí říci, že přátelství nelze míti, leč k rozumovým tvorům, v nichž nastává opětování lásky a společenství v dílech života a jimž bývá dobře nebo zle podle osudu a štěstí; jakož i k nim vlastně je blahovůle. Ale tvorstvo bez rozumu nemůže dospět k milování Boha, ani ke společenství v rozumovém a blaženém životě, jímž Bůh žije. Tak tedy Bůh tvory bez rozumu nemiluje ve vlastním smyslu láskou přátelskou, nýbrž jaksi láskou dychtivosti, pokud je zařizuje k rozumovým tvorům a také k sobě; ne jako by jich potřeboval, nýbrž pro svou dobrotu a náš prospěch. Neboť dychtíme po něčem pro sebe i pro jiné. V latině: Ad tertium dicendum quod amicitia non potest haberi nisi ad rationales creaturas, in quibus contingit esse redamationem, et communicationem in operibus vitae, et quibus contingit bene evenire vel male, secundum fortunam et felicitatem, sicut et ad eas proprie benevolentia est. Creaturae autem irrationales non possunt pertingere ad amandum Deum, neque ad communicationem intellectualis et beatae vitae, qua Deus vivit. Sic igitur Deus, proprie loquendo, non amat creaturas irrationales amore amicitiae, sed amore quasi concupiscentiae; inquantum ordinat eas ad rationales creaturas, et etiam ad seipsum; non quasi eis indigeat, sed propter suam bonitatem et nostram utilitatem. Concupiscimus enim aliquid et nobis et aliis. (viz http://www.cormierop.cz/Summa-teologicka-Icast.html a http://www.corpusthomisticum.org/sth1015.html ) Důsledkem výše uvedeného bludu Tomáše Akvinského je, že většina křesťanských církví, zejména katolická církev tvrdí na jedné straně, že jediný Bůh je láska (tj. charita), na druhé straně jim však nevadí a nijak neprotestují proti zemědělským porážkovým průmyslovým velkochovům – dnešním koncentračním táborům zvířat v současnosti ve velkém rozsahu mučícím a zabíjejícím hospodářská zvířata. Tato herese je zřejmě v rozporu s elementárním citem živých tvorů, zejména s elementárním lidským citem, a také v rozporu s evoluční teorií exaktní přírodovědy, podle které i zvířata a ostatní živí tvorové mohou postupně zdokonalit svůj rozum, a to zřejmě rychleji než lide, protože se mohou od lidí učit, a je to také v rozporu s nejméně s jednou Biblickou částí, např. Starý zákon, Genesis 3, 1Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ (viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Gen&no=3 ), kde had, tedy zvíře mluvilo a mělo zřejmě tudíž i rozum, a je to také v rozporu s Biblickými verši Nového zákona, v evangeliu: Lukáš 10, 29Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“ 30Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. 31Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. 32A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. 33Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;  34přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. 35Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘  36Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“  37Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ (viz http://www.biblenet.cz/b/Luke/10#v29 ) Dále zkouška židů, jestli se pak z výše uvedených důvodů vzdají své touhy obnovit židovský chrám v původní podobě, která představovala největší a možná tudíž i nejkrutější jatka starověku, a jestli židé začnou chovat zvířata až do jejich přirozené smrti, zásadně na stáří a jíst i přes zákaz Biblického Starého zákona mršiny, tj. hebrejsky „nevelot“ (Bible, Deuteronomium 14, 21Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Buď ji dáš bezdomovci, který žije v tvých branách, aby ji jedl, nebo ji prodáš cizinci. Vždyť jsi svatý lid Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky. , viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=14 ), Jinak můžeme čekat, že volby v Rakousku se v krátkém čase promítnou do voleb v Německu, zejména v Bavorsku, jako tomu bylo před druhou světovou válkou, a protože Německo je evropským vůdcem, tak nacismus opět může ovládnout Evropu a zřejmě tak může rozpoutat i novou světovou válku, zejména proti židům v Izraeli, jestliže by takováto nacistická Evropa poskytla islámským státům v okolí židovského Státu Izrael jaderné zbraně.

13) 28/04/2016 Lichva, zejména v České republice.

A) Mé opravené nové stanovisko k některým soudobým tendencím v insolvenčním a exekučním právu, mj. k posouzení přihlašovaných odměn exekutorů v oddluženích mnou jako insolvenčním správcem (viz také http://www.novinky.cz/finance/400134-lichvari-dal-nici-lidi-bez-financnich-rezerv.html ) z hlediska mé Filosofie rovnováhy (blíže viz www.spvzt.cz , www.filosofierovnovahy.sweb.cz či www.spvzt.sweb.cz ) a současného českého ústavního práva

Pokud soudní exekutor přihlásí v insolvenčním řízení svou pohledávku z titulu nákladů exekučního řízení, ve kterém ničeho nevymohl, nemá na ně podle názoru Nejvyššího soudu nárok vůbec, a to s odůvodněním, že „pohledávka (soudnímu exekutorovi vzniká právo na náhradu nákladů exekuce) v okamžiku, kdy vymohl při provádění exekuce pohledávku nebo její část.“ (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5/2014 ze dne 22. 12. 2015) Pokud tak exekutor nevymohl ničeho, je na místě pohledávku exekutora popřít co do pravosti. (viz http://www.ismorava.cz/clanky/305-naklady-soudniho-exekutora-v-insolvencnim-rizeni )

 

Z níže uvedeného plyne, že je v současnosti vedeno všemi soudními exekutory cca 3,000,000/0,7=4,300,000 exekucí, na jednu exekuci pak připadá cca 350,000,000,000/4,300,000=81,000 Kč průměrné jistiny vymáhané částky, pak je z 3,000,000(nevymahatelných exekucí)*6,500 Kč(cca minimální odměna a náklady soudního exekutora obojí bez DPH)/157(současný celkový počet soudních exekutorů)=19,500,000,000 Kč/157=124,000,000 Kč průměrný příjem na jednoho soudního exekutora z částek minimální odměny a nákladů těchto nevymahatelných exekučních řízení + ze zbývajících 30% vymožitelných exekucí v průměrné výši jistiny 81,000 Kč(viz výše, přičemž tato částka průměrné jistiny bude zřejmě podstatně nižší, protože dle mé zkušenosti jsou zásadně exekučně vymožitelné pouze nízké pohledávky do maximální výše jistiny cca 30,000 Kč, čím nižší je výše jistiny, tím je vyšší pravděpodobnost úspěšnosti dané exekuce), z nichž je v současnosti 12,150 Kč (odměna soudního exekutora)+3,500 Kč (paušální výše nákladů soudním exekutorem zásadně požadovaná)=15,650 Kč (případně 7,500 Kč z mnou vyzkoušené vymožitelné jistiny cca 30,000 Kč) průměrná odměna soudního exekutora a jeho náklady obojí bez DPH*1,300,000 (vymožitelných exekucí, viz výše)/157 (současný celkový počet soudních exekutorů)=130,000,000 Kč (případně 65,000,000 Kč dle mé zkušenosti, viz výše) průměrný příjem na jednoho soudního exekutora, tj. celkový roční příjem průměrného jednoho soudního exekutora je kolem 124,000,000/10 (exekuční řízení může teoreticky za současného právního stavu probíhat celý život dlužníka, což platí zejména o výše uvedených nevymožitelných exekucích, u těchto exekucí proto počítám průměrnou dobu trvání minimálně 10 let do zastavení exekučního řízení)=12,400,000 Kč maximálně ročně z nevymožitelných exekucí pro jednoho exekutora+130,000,000 (případně 65,000,000)/3 (dle mé zkušenosti u vymožitelná exekuce trvá v průměru cca 3 roky)= 43,000,000 (případně 21,500,000) ročně z vymožitelných exekucí u jednoho průměrného soudního exekutora, tj. celkový roční hrubý příjem průměrného soudního exekutora z vymožitelných i nevymožitelných exekucí by měl být  cca 55,5 (případně 33) miliónů Kč ročně, na jednoho soudního exekutora pak připadá průměrně 20 zaměstnanců (tj. 3000 zaměstnanců, tj. zřejmě celkový počet zaměstnanců všech soudních exekutorů/157 současný celkový počet soudních exekutorů=20), náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance z jejich průměrné hrubé mzdy 27,706 Kč měsíčně v České republice v roce 2016 jsou zhruba 37,200*12=450,000 Kč ročně, pak to je na průměrných 20 zaměstnanců jednoho soudního exekutora celkem cca 450,000*20=9,000,000 Kč, tedy roční čistý příjem samotného jednoho průměrného soudního exekutora po odečtení všech režijních nákladů a všech nákladů na jeho zaměstnance před odvody daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění soudním exekutorem by měl být cca 55,500,000 (případně 33,000,000)-2*9,000,000 Kč (počítáme-li režijní náklady u průměrného soudního exekutora ve shodné výši jako náklady na všechny jeho zaměstnance, protože nejdražší jsou při podnikání obecně zaměstnanci)=37,5 miliónů(případně 15 miliónů) Kč ročně, tedy teoreticky je zde prostor pro snížení celé částky 12,4 miliónů Kč ročně z nevymožitelných exekucí u každého jednoho průměrného soudního exekutora (což v podstatě odpovídá současné judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu České republiky, a záleží na poctivosti či nepoctivosti jednotlivého exekutora, zda tuto judikaturu ve svých rozhodnutích respektuje či nerespektuje, u poctivých soudních exekutorů, kteří tuto judikaturu respektují, v zásadě není prostor pro další razantní snížení jejich odměn a nákladů z exekucí) a není třeba ani zavádět teritoriální příslušnost soudních exekutorů podle krajů, protože dle výše uvedeného např. menší exekutorská firma, která má cca 5 zaměstnanců, mároční hrubý příjem samotného soudního exekutora včetně režijních nákladů jeho exekutorského úřadu po odečtení mezd jeho zaměstnanců: cca 55,5(případně 33, případně po odečtení celé částky 12,4 miliónů Kč ročně z nevymožitelných exekucí na každého jednoho průměrného soudního exekutora, tj. 43, případně 20,5) miliónů Kč (na průměrných 20 zaměstnanců)/4(na průměrných 20/4=5 zaměstnanců)=13(případně 8, případně po tomto odečtu částky z nevymožitelných exekucí částku 11, případně 5) miliónů Kč ročně -2,3 miliónů Kč na zaměstnance(tj. na 5 zaměstnanců = 5*450,000 Kč, viz výše)=cca 10,5(případně 5,5, případně po tomto odečtu částky z nevymožitelných exekucí částku 7,5, případně 3,7) milionů Kč ročně.

 

Literatura:

1) Newsletter Konkursních novin, číslo 7 | 15. dubna 2016 | ročník XIX | celostátní vydání | mesíčník, článek: „V případě, že exekutoři budou nuceni svou činnost ukončit, hrozí náhrada škody ve výši 100 miliard. Podstatné snížení exekučního tarifu povede podle exekutorů k rozpadu systému vymáhání práva“, podle nějž je v současnosti vedeno všemi exekutory cca „tří milionů aktuálně vedených marných exekučních řízení“, „nevymahatelných exekucí (až 70 % řízení)“, „exekutoři aktuálně vymáhají jistinu ve výši 350 miliard korun“, exekutoři mají zřejmě „více než 3000 zaměstnanců“

2) v současnosti je obsazeno 157 exekutorských úřadů, viz http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru

3) http://www.penize.cz/kalkulacky/vypocet-ciste-mzdy#mzda

4) https://ispis.cz/kalkulacka?module=VD/exekutor.cgi

5) nález Ústavního soudu České republiky sp. zn./č. j.: II. ÚS 928/14-1: Právní věta: I. Z ústavně konformní interpretace dikce § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném do 31. prosince 2007, se podává, že na oprávněného by povinnost k náhradě nákladů exekuce měla být přenášena pouze ve zcela výjimečných případech. Nelze se ztotožnit s výkladem, dle něhož exekutor má mít vždy zajištěnu úhradu nákladů exekučního řízení. Je to exekutor, který má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat nejen k uspokojení oprávněného, ale ani k náhradě nákladů exekuce, přičemž toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na oprávněného. II. Jen výrok rozhodnutí je způsobilý přivodit účinky, které zákon spojuje s jeho právní mocí a vykonatelností. Jestliže při přezkumu usnesení soudního exekutora v jeho výroku o nákladech exekuce odvolací soud převzal jako závazný závěr soudního exekutora o důvodu zastavení exekuce a otázku správného určení tohoto důvodu podle ustanovení § 268 odst. 1 občanského soudního řádu již dále nezkoumal, vyvodil vadný závěr o tom, kdo zastavení exekuce zavinil. Posoudil-li obecný soud vadně otázku procesního zavinění oprávněného na zastavení exekuce jako předpokladu pro uložení povinnosti oprávněnému k náhradě nákladů exekuce dle § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. 12. 2007, porušil tím právo oprávněného na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

Pozn.: „Váš výpočet je naprosto chybný, protože do Vašeho výpočtu nevstupují např. mnohočetné exekuce“ (anonymizované a zestručněné stanovisko se mnou spolupracujícího soudního exekutora). Mé vyjádření k tomuto stanovisku je, že, pokud jde v případě mnohočetné exekuce o nevymahatelnou exekuci, tak poctivý soudní exekutor stejně neúčtuje své minimální náklady a svou minimální odměnu této exekuce, pokud však jde o vymožitelnou exekuci, tak soudní exekutor stejně obdrží 15% jistiny vzniklé součtem všech jistin zahrnujících všechny exekuční tituly obsažených v mnohočetné exekuci, tudíž v obou případech mnohočetné exekuce výsledek shora uvedeného výpočtu neovlivní. 

B) Zveřejňuji i mé starší zcela opačné stanovisko ohledně lichvy v České republice, protože ze své osobní zkušenosti moc nevěřím hnutí ANO Andreje Babiše, který ovládá řadu masmedií v České republice, která nemusí tak být v podstatné míře objektivní, a jehož hnutí ANO řídí mj. české ministerstvo spravedlnosti, protože toto hnutí ANO je financováno z kolosálního utrpení zvířat v zemědělských průmyslových porážkových velkochovech zvířat jako dnešních koncentračních táborech zvířat v jeho zemědělském gigantu Agrofert (viz též http://svobodneforum.cz/tajna-analyticka-zprava/ , o možné hodnověrnosti tohoto zdroje o Andrejovi Babišovi viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_%C5%A0afr ) a, je-li nějaká vyšší spravedlnost, tak lidstvo za tuto zbytečnou kolosální smrt a bolest zvířat musí velmi potrestat.

 

Mé starší stanovisko z hlediska mé Filosofie rovnováhy (blíže viz www.spvzt.cz , www.filosofierovnovahy.sweb.cz či www.spvzt.sweb.cz ) a současného českého ústavního práva k některým soudobým tendencím v insolvenčním a exekučním právu, mj. k posouzení přihlašovaných odměn exekutorů v oddluženích mnou jako insolvenčním správcem

 

Pokud soudní exekutor přihlásí v insolvenčním řízení svou pohledávku z titulu nákladů exekučního řízení, ve kterém ničeho nevymohl, nemá tento soudní exekutor na ně podle názoru Nejvyššího soudu (tj. v pořadí druhého českého nejvyššího soudu pod českým Ústavní soudem)  nárok vůbec, a to s odůvodněním, že „pohledávka (soudnímu exekutorovi vzniká právo na náhradu nákladů exekuce) vzniká v okamžiku, kdy vymohl při provádění exekuce pohledávku nebo její část.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5/2014 ze dne 22.12.2015). Pokud tak exekutor nevymohl ničeho, je na místě pohledávku exekutora popřít co do pravosti. (viz http://www.ismorava.cz/clanky/305-naklady-soudniho-exekutora-v-insolvencnim-rizeni ) Tento a podobný společenský trend mi připomíná pogromy proti židovským obchodníkům s penězi, resp. dluhy, někdy nazývaným též lichvářům ve středověku, kdy stát nejdříve zrušil pohledávky židů proti jejich dlužníkům, čímž řadu z nich často zcela ožebračil, a poté je Stát neochránil a často Stát i podněcoval dav v protižidovských pogromech, ačkoliv židé, zásadně obchodníci s penězi, resp. dluhy byli většinou pod přímou právní ochranou panovníka a zajišťovali životně nutné financování středověkých států, zásadně království. Současná česká právní úprava oddlužení je dle mého názoru v souladu s přirozeným právem, současný český insolvenční zákon dle mého názoru od dlužníků nepožaduje pravdomluvnost (tj. mluvení a psaní pravdy), ale hlavně jejich poctivost (slovy zákona "poctivý záměr dlužníka", která podle mne znamená povinnost každého působit co možná nejméně smrti a bolesti /rozumněji zejména lidí, ale i ostatních živých bytostí/), tedy co možná nejméně smrti a bolesti jak dlužníků, tak i jejich věřitelů i obchodníků s penězi či dluhy, ve středověku zásadně židy, dnes jde o banky (tj. hodné lichváře), zlé lichváře, exekutory, insolvenční správce, oddlužovací agentury apod. Současný demokratický český systém obchodování s dluhy má tyto vlastnosti, dluhy se mají plnit (tj. stará právní zásada "pacta sunt servanda"), dlužník – fyzická osoba, který dluhy neplní, musel udělat v životě nějakou velkou chybu (podle mne působili on či jeho rodina, zejména jeho předci či potomci, hodně zbytečné smrti a bolesti lidí ale i ostatních živých tvorů), za tyto chyby zřejmě nenese vinu, protože dle současné exaktní přírodovědy je myšlení zřejmě pouhým výsledkem propojení cca 100 miliard nervových buněk v mozku, přesto však jedinec musí nést za tyto chyby odpovědnost, aby bylo do jeho genetického kódu, resp. myšlení uloženo poučení z těchto chyb, což je dle mého názoru základem celoživotního vzdělávání, resp. učení všech živých tvorů a rovněž tak dle mého názoru základem evoluce přírody (slovy práva v případě dlužníků jde v případě jejich úpadku, zásadně jejich předlužení dle mé Filosofie rovnováhy zřejmě o objektivní odpovědnost za jejich chyby bez jejich zavinění), proto by trest vůči dlužníkům – fyzickým osobám za neplnění jejich dluhů měl být výchovný, nikoliv zničující, při tomto výchovném trestu v současném demokratickém právním řádu vůči dlužníkům v úpadku, zásadně při jejich předlužení, zpravidla jim poskytli první půjčku banky (tzv. hodní lichváři) za relativně výhodný úrok, jestliže dlužníci nejsou schopni splácet těmto hodným lichvářům své půjčky, zásadně dle mé Filosofie rovnováhy z důvodu dlužníkova porušení povinnosti každého působit co možná nejméně smrti a bolesti, tak se dostanou tito odpovědní dlužníci do existenční nouze a další půjčku jim poté mohou poskytnout pouze zlí lichváři na relativně vysoký úrok (sankční úrok, resp. jakékoliv jiné sankční přirážky jsou omezeny současnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR na dohromady celkově maximálně 0,5% denně z dlužné částky, tj. cca 180% ročně se zohledněním požadované běžné úrokové míry, resp. RPSN (tj. roční procentní sazby nákladů) dané půjčky, resp. úvěru, např. je-li RPSN půjčky, resp. úvěru 100% z dlužné částky ročně u vysoce nesolventních dlužníků, nemohou již sankční přirážky dosahovat dohromady celkem výše uvedených 0,5% denně z dlužné částky, nýbrž tyto sankční přirážky musí být v tomto případě mnohem nižší), těmto dlužníkům již nepůjčí peníze žádná banka, protože jsou v registru dlužníků, i tito zlí lichváři plní společensky prospěšnou funkci, protože půjčují i dlužníkům v krajní existenční nouzi s takřka nulovou schopností splácet jejich půjčky, kterým již nikdo není ochoten půjčit peníze a tak tyto dlužníky i jejich rodiny tito zlí lichváři často zachraňuji od smrti hladem či skončení na ulici bez přístřeší, podle mé dlouholeté zkušenosti insolvenčního správce se často jedná o rozvedené matky s malými dětmi, i tito zlí lichváři jsou však podnikatelé a musí z něčeho žít, tedy účelem jejich podnikání je zisk, např. půjčí-li podnikající zlý lichvář za celý svůj život před důchodem celkem jen 10 dlužníkům bez všech přirážek 1 milion Kč, např. každému z těchto 10 dlužníků 100.000,- Kč, musí i průměrný podnikající zlý lichvář získat za rok nejméně čistý příjem cca 1,3 milion Kč v současné České republice, aby měl z čeho žít on i jeho rodina, jestliže např. 7 z těchto dlužníků (s takřka nulovou schopností splácet jejich půjčky) splatí dohromady celkem 300.000,- Kč za rok po celou dobu vymáhání jejich půjčky, pak musí zbývající 3 dlužníci (I jejichž životy zlý lichvář pomocí výše uvedené půjčky často zachránil v krajní existenční nouzi s takřka nulovou schopností splácet půjčky těchto dlužníků stejně jako životy ostatních jeho výše uvedených 7 dlužníkům) musí dohromady zaplatit zlému lichváři (jinak zlý lichvář zkrachuje a stane se z něho rovněž dlužník v krajní existenční nouzi s takřka nulovou schopností splácet své půjčky) celkem minimálně 1 milion Kč s obvyklými bankovními úroky za celou dobu vymáhání jejich půjčky místo oněch výše uvedených 7 dlužníků, kteří často nesplatí ani to, co si půjčili, protože se tito v budoucnu solventní 3 dlužníci s poskytnutým časem v budoucnu finančně zotaví a mají na splacení jejich půjček v tomto budoucím čase již dostatečné finanční prostředky, např. i v exekuci a nezvládnou-li dlužníci splatit jejich půjčky v exekuci, tak např. i s pomocí oddlužení, během kterého za 5 let doby trvání tohoto soudního řízení dlužníci mohou splatit zásadně nejméně pouze 30% svých dluhů ve výši počítané k datu zahájení tohoto soudního řízení, aby byli tito dlužníci oddluženi insolvencím soudem v tomto soudním řízení, ale dle mého výkladu českého insolvenčního zákona může být splaceno z důležitých sociálních důvodů i méně, přičemž z výše uvedeného hlavního požadavku „poctivého záměru dlužníka“ není vyloučena dle mého výkladu českého insolvenčního zákona ani mluvení či psaní milosrdné lži dlužníkem v krajní nouzi (dle čl. 6 odstavce 1 české Listiny základních práv a svobod: Každý má právo na život. Přičemž pravdomluvnost (tj. mluvení a psaní pravdy) není speciálně chráněna žádným článkem této české Listiny základních práv a svobod), tzn. v současnosti tak může pravděpodobněji legálně prakticky každý poctivý dlužník projít oddlužením, ačkoliv dlužník v krajní nouzi se pohybuje na hraně zákona (např. darovací smlouvy ve prospěch dlužníka omezené jen pro účel oddlužení, které jsou velmi těžko vymahatelné či které zřejmě nejsou vymahatelné vůbec proti dárcům dlužníka někým jiným než dlužníkem), tedy i exekutor či insolvenční správce tak mohou hrát a hrají v tomto demokratickém právním systému obchodování s dluhy kladnou úlohu, protože pomáhají hodným lichvářům (tj. bankám) a také zlým lichvářům vychovávat dlužníky, aby se napravili, dle mého názoru tím, že i dlužníci budou v budoucnu lépe plnit stálou povinnost každého působit co možná nejméně smrti a bolesti (zejména lidí ale i ostatních živých tvorů či bytostí). Proto i exekutoři a insolvenční správci mají nárok na svou přiměřenou odměnu a stát, který je v zastoupení tohoto Státu pověřil obchodováním s dluhy, jim ji nemůže zásadně odpírat (dle čl. 11 odstavce 1 české Listiny základních práv a svobod: "Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu." či dle čl. 28 české Listiny základních práv a svobod: "Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci ..." či dle čl. 2 odstavce 3 Ústavy České republiky: "Státní moc slouží všem občanům ..."), proto mají i exekutoři dle mého názoru v případě jejich přihlášky do oddlužení svých minimálních nákladů exekuce ve výši cca 8000,- Kč, ze kterých stejně v případě většiny oddlužení dlužníků teprve v průběhu 5 let získají dle mé dlouholeté zkušenosti insolvenčního správce pouze cca 2700,- Kč, tj. nejmenší povolenou míru uspokojení 30%, pokud v dané exekuční věci byli činní, a to i když nic nevymohli, nárok na přiznání těchto nákladů insolvenčním soudem a výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR  je podle mne v rozporu s ústavním pořádkem ČR a budu jejich nároky zásadně uznávat.

 

14) 30/04/2016 Integrované rostlinné zemědělství nebo ekologické bio rostlinné zemědělství v České republice dle Filosofie rovnováhy.  

 

Zřejmě poměrně nový zřejmě český, možná inspirovaný i mou Filosofií rovnováhy přístup integrovaného rostlinného zemědělství, které se snaží spojit výhody „ekologického“ (tzn. „bio“) a „konvenčního“ (tzn. běžného, resp. v mé Filosofii rovnováhy pod názvem „standardního“) zemědělství uzákoněním jeho pravidel s ohledem na místní zejména klimatické podmínky určitého státu, k jeho pravidlům patří například minimalizace, nebo úplné vyloučení hnojiv a pesticidů (tj. integrovaná produkce usiluje o dosažení optimálních výnosů při zajištění vyšší kvality produktů způsobem, který nezatěžuje životní prostředí, integrovaná produkce upřednostňuje ekologicky přijatelné metody hospodaření, zejména minimalizuje používání agrochemikálií, integrovaná produkce se snaží o co největší využívání biologických a ostatních nechemických metod ochrany rostlin a co nejmenší spotřebu pesticidů, v rámci integrované produkce používané pesticidy nesmějí být nebezpečnými jedy a musí působit selektivně, tedy jen na cíleného škůdce, integrovaná produkce musí být ekonomicky efektivní, tj. zisková, šetrná, musí poskytovat zdravé, kvalitní produkty bez látek rizikových pro zdraví člověka, produkty integrované produkce poznáte podle loga, které je na nich vytištěno – příklady viz obrázky a blíže viz http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=integrovana_zemedelska_produkce&site=puda ), je v současné době v České republice zřejmě v řadě případů více v souladu s mnou navrhovaným Symbiotickým zemědělstvím než bio zemědělství, protože bio rostlinné zemědělské produkty se dováží do České republiky podle mé zkušenosti zásadně většinou z velké vzdálenosti nejméně ze Španělska či Itálie, a to zejména vzhledem k  teplému podnebí vhodnému pro ekologické (tzn. bio) zemědělství v těchto vzdálených státech, čímž tyto bio rostlinné zemědělské produkty přestávají být ekologické. (blíže viz http://www.spvzt.cz/symbiotickezemedelstvi.htm )

 

Literatura: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinohradnictv%C3%AD (cituji: „Tento nešetrný přístup je již nahrazován takzvanou Integrovanou produkcí vína, která v mezinárodním měřítku stanoví jasná pravidla, mezi které patří například minimalizace, nebo úplné vyloučení hnojiv a pesticidů při produkci vinné révy.“), http://www.vinotekabudamont.cz/show-free.htm?fid=32 (cituji: „Co je to mešní víno a jaký je postup výroby?“„Vinice musí být alespoň v integrované produkci“ … „Na vyčištění (mešního) vína se smí použít jen filtrace. Pro odstranění bílkovin lze použít bentonit (pozn. autora: tj. nikoliv látky živočišného původu, jako např. želatina)“.), http://www.katyd.cz/clanky/jake-je-tajemstvi-mesniho-vina.html (cituji: „Pravidla, podle nichž musí proběhnout výroba mešního vína, stanovuje pro naše území Česká biskupská konference. Ta požaduje, především aby hrozny, z nichž má být víno vyrobeno, pocházely z území Čech a Moravy. Další podmínka pak říká, že při výrobě mešního vína nesmí být užito žádných přídavných látek, jako jsou barviva, aromata či cukry.“)

 

15) 03/05/2016 Můj vztah k masožravcům a býložravcům dle Filosofie rovnováhy.

 

A) FILOSOFIE ROVNOVÁHY, FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY: "Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).

 

B) Bible, Genesis 1

29Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. 30Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak. 31Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. (viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Gen&no=1&search=Otev%C5%99%C3%ADt )

 

Takže i v Biblickém ráji zřejmě byli např. i lvi, tj. predátoři a měli svůj smysl, ale jejich strava zřejmě stejně jako strava býložravců v Biblickém ráji byla především rostlinná semena a rostlinné plody a nejhůře ostatní části rostlin, což je rovněž cíl mé Filosofie rovnováhy ve vztahu k predátorům i býložravcům. Podle židovské kabaly tento Biblický ráj není někde v nebi, ale existuje na na naší Zemi či ve Vesmíru, pouze my sami jsme si jej zdeformovali, resp. zpotvořili do současné podoby, kde se živí tvorové vzájemně nenávidí a bojují na život na smrt o přežití dle darwinismu.

 

C) Proto ideální živočich  v současnosti jí ze všech živých tvorů pouze rostlinná semena a rostlinné plody, u kterých předpokládám splnění shora uvedených třech podmínek. Tedy, že působím co nejméně bolesti a strachu snězených rostlinných semen a rostlinných plodů. Zároveň nevzniká mezi námi, tedy mezi mnou člověkem a rostlinným semínkem či plodem nenávist, nemilujeme se, ale snášíme se, protože to tak musí být (Pomáhám jím se rozmnožovat, protože utrhnu-li rostlinný plod s rostlinným semenem, sním ho a přenesu jej dále, tak semena mají větší možnost vyrůst, protože nespadnou všechna pod jednu rostlinu, kde by se vzájemně udusila. Zároveň všechna semena nemohou vyrůst, protože není dostatek půdy, kterou tvoří uhynulé živé organismy, když z jednoho semínka vyroste např. klas o stu rostlinných semen atd. Průchod zažívacím ústrojím je u některých rostlinných semen zároveň podmínkou, aby mohla vyrůst), je to nejmenší možné zlo ve shora uvedeném koloběhu života.  Při trávení, popř. již dříve při vaření rostlinných plodů a rostlinných semen dochází k jejich usmrcení, i rostlinné plody a semena jsou totiž tvořeny živými buňkami, které zřejmě cítí nějakou podobu  bolesti při jejich předčasné smrti, avšak  protože se jedná evolučně o nejjednodušší možné druhy organismů, (resp. o zárodky nových rostlin), které mohou sloužit člověku jako přirozená potrava, jde zde o nejmenší možnou způsobenou bolest člověkem. S klesající evoluční vyspělostí živého organismu totiž klesá bolest vnímaná při poškození či smrti tohoto organismu. Filosofie rovnováhy s.115-116

D) Z uvedeného plyne má domněnka, že člověk jako všežravec (zde též masožravec) není schopen trvale přežít na čistě rostlinné stravě, mléčných výrobcích s mikrobiálními syřidly a vejcích, já sám jsem byl čistě na této stravě od 16.1.2011 (tedy tři měsíce), kdy jsem vypustil ze své stravy worcesterskou omáčku. Domnívám se, že z exaktně vědeckého hlediska (stranou ponechávám Racionální mystiku mé Filosofie rovnováhy) … ty náboženství, která přikazují a dosvědčují možnost trvalého čistého vegetariánství jako hinduismus, nemluví pravdu a lidé, kteří tvrdí, že jsou čistými vegetariány, tak buď nevědomě přijímají stravu z mrtvých zvířat (např. jako já worcesterskou omáčku, která mimo jiné zřejmě pochází z Indie sídla hinduismu či případ dalajlámy) nebo vědomě nemluví pravdu. Podle mne je nutné jíst i v případě každého člověka jako všežravce z dlouhodobého hlediska v co možná nejmenší míře mrtvoly zvířat, aby se předešlo jeho vážným zdravotním potížím. Zde je nutno podle Filosofie rovnováhy, aby člověk jedl zřejmě pouze mrtvoly přirozeně uhynulých zvířat (jak doporučovali již staří Romové). Filosofie rovnováhy s. 383 Jedení přirozeně uhynulých zvířat, zásadně na stáří člověkem není nová myšlenka, nýbrž tato myšlenka je tisíce let stará a pochází z Indie. Přežila u starých Romů (někdy také cikánů), kteří pocházejí a přišli ve středověku do Evropy z Indie. "Podle starých Romů jsou zdechliny čistší maso, protože zvíře nezemřelo násilnou smrtí", a Romové vymysleli také geniální recept, jak jíst zdechliny, "zdechliny se vyvářely ve více vodách" (viz
http://www.mills.cz/assets/Absol_prace/AP2010-SP_denni/Rosecka-SP2010.pdf ), a to před minimálně tisíci lety, kdy přišli do Evropy a kdy ještě nikdo neslyšel o sterilizaci chirurgických nástrojů. PŘÍRUČKA STRANY ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ s. 33-34

E) čl. I. Věčná povinnost všech živých tvorů (1) Základní povinností všech živých tvorů je působit co možná nejméně smrti a bolesti. Dokonalý živý tvor jí tedy ze všech živých tvorů pouze rostlinné plody a rostlinná semena. (dále též věčná povinnost členů) (4) Člen je oprávněn také jíst pouze postupně v krajní nouzi (zejména z vážných zdravotních důvodů) vejce, v krajní nouzi chcípliny živých tvorů zemřelými přirozenou smrtí, zásadně na stáří, případně v krajní nouzi odebranou krev neporažených zvířat a lidí a mléko, případně v krajní nouzi rostliny, vše vždy co možná nejmilosrdněji chované a zabité, a výrobky výhradně z nich. Filosofie rovnováhy s. 23

F) Závěry mého pokusu: ... je masožravec a nemůže žít pouze z vegetariánské stravy. ... by měl v rámci lidskosti dostávat kvalitní vegetariánské krmivo (též nejlépe domácí vejce, kde nenechávají porážet ani kohouty, a polotvrdý či tvarohový sýr z mikrobiálních sýřidel nejlépe z mléka z ekologického chovu, kde nenechávají porážet ani samce) a krmivo z přirozeně uhynutých, neporažených, příp. zmražených zvířat. .... by měl dostávat co možná nejméně krmiva z přirozeně uhynutých, příp. zmražených zvířat tak, aby nebylo vážně poškozeno jeho zdraví, .... Tělo přirozeně uhynutého, příp. zmraženého zvířete .... by se mělo převařovat v několika vodách, aby se předešlo vážným nemocem ohrožujících i člověka na životě.  ... choval rovněž jiná zvířata např. slepice pro domácí vejce a dále ty zkrmoval masožravci při jejich přirozeném úhynu, kdy má úplnou jistotu, že se nejedná o poražená zvířata, a to po lékařské pitvě.  .... Obdobná pravidla by se měla pokusně určit z důvodu lidskosti (Biblického ráje na Zemi) i pro ostatní masožravce. .... Masožravce, např. některé hady, kteří nemohou žrát chcípliny, nemůže doma chovat člověk před smrtí, jiní lidé je zřejmě mohou chovat doma, může je chovat Bůh venku v přírodě. Filosofie rovnováhy s. 299

G) V římskokatolické církvi většinou věřící včetně kněze jedí na památku Ježíše Nazaretského možná Krista při tzv. svatém přijímání údajně tělo Krista, tzn. nekvašený chléb, vyrobený z vody a obilí, tedy frutariánsky (rostlinná semena a vodu jako v ráji, kde jedli také rostlinné plody). Tedy, kdo jí jako v ráji, tedy jen rostlinné plody a rostlinná semena s vodou (příp. minerály) jí údajně Krista Filosofie rovnováhy s. 334 Tento chleba se také zřejme v podobě oplatků používá v římskokatolické církvi při svatém přijímání, jako tělo Ježíše Nazaretského, možná Krista, kromě jeho jako krve, tj. mešního vína, obsahujícího více volné glukózy nutné pro masožravce. Filosofie rovnováhy s. 339 Hroznové víno a vinné hrozny mohou být však např. pro psa smrtelné.

H)  „Dělená strava“ (někdy označovaná též jako dieta Dr. Haye) dle Filosofie rovnováhy ... tato metoda zakládá na faktu, že určité potraviny potřebují pro svoje trávení kyselé pH prostředí, kdežto jiné potřebují pH zásadité a proto by se tyto potraviny neměly kombinovat. Mezi typické kyselinotvorné potraviny patří mimo jiné maso a rostlinná semena, mezi typické zásadotvorné potraviny patří rostlinné plody. Zbývající potraviny jako mléko, vajíčka a zelenina jsou sporné či zařazovány podle druhu do obou skupin ŘEŠENÉ PŘÍKLADY A KOMENTÁŘE DLE FILOSOFIE ROVNOVÁHY s. 111 ... nejkvalitnější čistě vegetariánské bio krmivo yarrah  u psa či čistě vegetariánské krmivo ami pro kočky (podle mé zkušenosti pes ani kočka nepřežije pouze na čistě vegetariánském krmivu yarrah pro psy, resp. ami cat pro kočky, i když výrobce uvádí, že jde o kompletní krmivo, při dlouhodobém užívání pouze čistě vegetariánského krmiva ami dog můj pes trvale dávil žlutou vodu), které podle mé zkušenosti zvířatům chutná, a sledujeme nastoupení příznaků alergické reakce zvířat na tato krmiva. Příznaky alergické reakce na tato krmiva jsou dávení, zvracení, nadměrný třes, drbání či průjmy psa či kočky, po nastoupení této alergické reakce psovi či kočce okamžitě podáme 200 gramů zmražené mršiny zvířete Symbiotické zemědělství a přírodovědecké experimenty prokazující Filosofii rovnováhy s.6  ... AMI CAT je kompletní a vyvážené krmivo pro kočky, obohacené TAURINEM. TAURIN je protein s řetězci aminokyselin, který lze vyrobit bez nutnosti zabíjet zvířata (u kterých je přítomen ve svalovině). Absence taurinu ve výživě koček je příčinou vážných poruch a onemocnění. Přítomnost taurinu v AMI CAT spolu s přírodními a zdraví prospěšnými přísadami, které jsou charakteristické pro výrobky AMI, zajišťují vaší kočce vždy dobré zdraví a kondici. Filosofie rovnováhy s. 314 ... 100% BIO ORGANIC YARRAH Adult Dog food, vegan, 100% Certified organic, no added sugar / 100% Yarrah bio strava pro dospělé psy, veganská, 100% certifikované bio, žádný přidaný cukr, Composition/složení: wheat/pšenice, soya beans/sojové boby, corn/kukuřice, sunflower seed husks/vyloupnutá slunečnicová semínka, semolina/tvrdozrnná pšenice-semolina, minerals/minerály, brewer yeast/pivovarské kvasnice (viz
http://www.amipetfood.com/ , http://www.yarrah-bio.cz/content/1-psi )

I) Integrované rostlinné zemědělství nebo ekologické bio rostlinné zemědělství v České republice dle Filosofie rovnováhy. Zřejmě poměrně nový zřejmě český, možná inspirovaný i mou Filosofií rovnováhy přístup integrovaného rostlinného zemědělství, které se snaží spojit výhody „ekologického“ (tzn. „bio“) a „konvenčního“ (tzn. běžného, resp. v mé Filosofii rovnováhy pod názvem „standardního“) zemědělství uzákoněním jeho pravidel s ohledem na místní zejména klimatické podmínky určitého státu, k jeho pravidlům patří například minimalizace, nebo úplné vyloučení hnojiv a pesticidů (tj. integrovaná produkce usiluje o dosažení optimálních výnosů při zajištění vyšší kvality produktů způsobem, který nezatěžuje životní prostředí, integrovaná produkce upřednostňuje ekologicky přijatelné metody hospodaření, zejména minimalizuje používání agrochemikálií, integrovaná produkce se snaží o co největší využívání biologických a ostatních nechemických metod ochrany rostlin a co nejmenší spotřebu pesticidů, v rámci integrované produkce používané pesticidy nesmějí být nebezpečnými jedy a musí působit selektivně, tedy jen na cíleného škůdce, integrovaná produkce musí být ekonomicky efektivní, tj. zisková, šetrná, musí poskytovat zdravé, kvalitní produkty bez látek rizikových pro zdraví člověka, produkty integrované produkce poznáte podle loga, které je na nich vytištěno – příklady viz obrázky a blíže viz
http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=integrovana_zemedelska_produkce&site=puda ), je v současné době v České republice zřejmě v řadě případů více v souladu s mnou navrhovaným Symbiotickým zemědělstvím než bio zemědělství, protože bio rostlinné zemědělské produkty se dováží do České republiky podle mé zkušenosti zásadně většinou z velké vzdálenosti nejméně ze Španělska či Itálie, a to zejména vzhledem k  teplému podnebí vhodnému pro ekologické (tzn. bio) zemědělství v těchto vzdálených státech, čímž tyto bio rostlinné zemědělské produkty přestávají být ekologické. (blíže viz http://www.spvzt.cz/symbiotickezemedelstvi.htm ) Literatura: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinohradnictv%C3%AD (cituji: „Tento nešetrný přístup je již nahrazován takzvanou Integrovanou produkcí vína, která v mezinárodním měřítku stanoví jasná pravidla, mezi které patří například minimalizace, nebo úplné vyloučení hnojiv a pesticidů při produkci vinné révy.“), http://www.vinotekabudamont.cz/show-free.htm?fid=32 (cituji: „Co je to mešní víno a jaký je postup výroby?“„Vinice musí být alespoň v integrované produkci“ … „Na vyčištění (mešního) vína se smí použít jen filtrace. Pro odstranění bílkovin lze použít bentonit (pozn. autora: tj. nikoliv látky živočišného původu, jako např. želatina)“.), http://www.katyd.cz/clanky/jake-je-tajemstvi-mesniho-vina.html (cituji: „Pravidla, podle nichž musí proběhnout výroba mešního vína, stanovuje pro naše území Česká biskupská konference. Ta požaduje, především aby hrozny, z nichž má být víno vyrobeno, pocházely z území Čech a Moravy. Další podmínka pak říká, že při výrobě mešního vína nesmí být užito žádných přídavných látek, jako jsou barviva, aromata či cukry.“)

J) Vážený hinduisto, ... Dělal jsem na sobě pokus … s dlouhodobou ovo-lakto vegetariánskou stravou (pro nezasvěcené jedl jsem dlouho rostlinnou stravu, z živočišných potravin pouze mléko a vejce), přičemž jsem si hlídal složení svých potravin, aby tam nebyla žádná případná živočišná složka z poražených zvířat, např. éčka, dále jsem nejedl žádné doplňky stravy ani vitamíny, které by mohli být vyrobeny z poražených zvířat. Výsledkem této mé dlouhodobé ovo-lakto vegetariánské stravy byly následující zdravotní problémy: bolest břicha, nadýmání, průjmy, zvracení, vředy na sliznici, loupání kůže, alergický šok (svědění a vyrážka po celém těle), bolest kloubů a kloubní chrupavky, vyčerpanost či únava při jakékoliv větší námaze, tyto problémy mě zmizí vždy, když sním maso z mých mršin zvířat. Kvůli Vašim morálním zábranám jíst mršiny nehodlám umřít na výživovou nedostatečnost, ani proto nemusím, ani proto nehodlám zase ze svých morálních zábran úmyslně zabít ani nechat zabít nějaké zvíře za účelem své potravy a budu i nadále jíst při svých výše uvedených zdravotních příznacích minimální potřebné množství mršin zvířat. PŘÍRUČKA STRANY ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ s. 32-33

k) Proti hadům (v České republice zřejmě: zmije obecná - Vipera berus https://cs.wikipedia.org/wiki/Zmije_obecn%C3%A1 , užovka obojková - Natrix natrix https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_obojkov%C3%A1 , užovka hladká - Coronella austriaca https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_hladk%C3%A1 , užovka podplamatá - Natrix tessellata https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_podplamat%C3%A1 , užovka stromová či jinak řečeno užovka Aeskulapova - Zamenis longissimus https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_stromov%C3%A1 , v bývalé Československé socialistické republice byly užovky chráněné, Literatura: Ilustrovaný encyklopedický slovník, III. díl Pro-Ž, zpracoval kolektiv autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd pod vedením hlavní redakce Československé encyklopedie, Redakční uzávěrka 31.12.1981, vydala ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1982, vydání 1., hesla: "zmijovití" s. 925, a "užovkovití" s. 702)  a kudlankám ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Kudlanka_n%C3%A1bo%C5%BEn%C3%A1 ) je třeba činit přiměřená protiopatření, která je přinutí přeprogramovat jejich stravovací (zřejmě geneticky dané) návyky z hlediska milosrdnosti jejich potravy minimálně, aby se stali mrchožrouty, žádného hada ani kudlanku není možno zásadně úmyslně zabít, to vše výjma případů, že tím způsobíme co možná nejméně smrti a bolesti. Výše uvedené je třeba aplikovat v rámci jediného dogmatu mé Filosofie rovnováhy: FILOSOFIE ROVNOVÁHY, FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY: "Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).

16) 05/05/2016 Zabíjení zvířat v hinduismu a buddhismu dle ověřených pramenů (tj. novinky.cz , Hnutí Hare Krišna, vyzivaspol.cz , Alexej Pludek: Rádce velkých rádžů atd.).

 

Hinduisté v Nepálu v rámci svátku rozpoutají největší jatka světa. Hinduističtí věřící v Nepálu začnou od pátku s největšími dvoudenními jatky na světě. I přes silnou nevoli a protesty obětují v rámci hinduistického rituálu Gadhimai statisíce zvířat. Informovala agentura AFP. Během svátku Gadhimai hinduisté obětují statisíce zvířat. Pátek 28. listopadu 2014, 10:06. Ochránci zvířat tvrdí, že porážka zvířat – od buvolů až po krysy – ve vesnici Barijápur není ničím jiným než hromadně páchanou krutostí na zvířatech. A nespokojení jsou i někteří místní obyvatelé, podle nichž kvůli zápachu smrti nepůjde ve vesnici vůbec dýchat. Navzdory zásahu indického nejvyššího soudu, který nařídil zákaz vývozu buvolů, se na dvoudenní slavnosti Gadhimai pořádané v blízkosti indické hranice očekávají početné davy. Při poslední slavnosti Gadhimai v roce 2009 v Nepálu zmasakrovali 200 tisíc zvířat. Zdroj: Reuters. Statisíce lidí se každých pět let shromáždí v místním chrámu a doufají, že obětováním zvířat potěší hinduistickou bohyni moci Gadhimai. Při posledním festivalu v roce 2009 tu bylo sťato či podřezáno odhadem 300 000 zvířat včetně kuřat, kachen, holubů či prasat. Tím se svátek zapsal do dějin jako největší zvířecí oběť na kterémkoli místě světa. Tradiční svátek. Podle legendy se první zvířecí oběť v Barijápuru odehrála před několika stoletími, kdy se hinduistická bohyně Gadhimai zjevila ve snu vězni a vyzvala ho, aby na její počest postavil chrám. Když se probudil, jeho pouta byla otevřená a on mohl z vězení odejít. Postavil chrám a jako poděkování v něm obětoval zvířata. Praktika rituálních obětí má v konzervativním, převážně hinduistickém Nepálu dlouhou tradici. Věřící během velkých svátků obětují bohům kozy a buvoly v naději, že si tím zajistí zdraví a štěstí. "Někteří lidé nám říkají, že bychom neměli obětovat zvířata," řekl 36letý nepálský úředník, který se chystá obětovat kozu. "Ale my máme svou víru. Při minulém svátku jsem poprosil Gadhimai, aby pomohla vyřešit problémy mé rodiny kolem nemovitosti, a ona mi přání vyplnila," dodal. Místní kněz Mangal Čaudhárí, který je ve své rodině už desátou generací služebníků chrámu, říká, že počet věřících neustále stoupá. "Nikoho nenutíme, aby přišel obětovat. Lidé přicházejí z vlastní vůle," uvedl. Od místních přichází i kritika. Aktivisté ale tvrdí, že hlavní motivací organizátorů je vydělat peníze. Proto zvyšují počet obětí, aby pak mohli prodat maso. "Není na tom nic náboženského ani duchovního. Všechno je to jen o penězích," řekli představitelé indické skupiny na ochranu zvířat. Zatímco někteří z místních obyvatel vnímají svátek jako nedílnou součást své historie, pro jiné představuje značné nepohodlí. Podle Pavána Kumára Bjajuta, který žije v sousední vesnici, je to "nepříjemný zážitek". "Po obětech je země nasáklá krví. Vzduchem se nese podivný puch, který je cítit až k nám. Těžko se dýchá," řekl. Kampaň za zákaz festivalu získala podporu řady celebrit včetně britské herečky Joanny Lumleyové a francouzské filmové legendy Brigitte Bardotové, které poslaly nepálskému prezidentovi petici, aby skoncoval s touto "krutou tradicí". Zahraniční i domácí aktivisté proti svátku se ale naopak stávají terčem kritiky, že se snaží "pošlapat místní tradice". "Nejsem příznivcem hromadného podřezávání zvířat, ale musíme být citliví vůči historickým a kulturním aspektům festivalu," řekl šéfredaktor listu Republica Subháš Ghimir. "Nevšiml jsem si, že by byl podobný poprask kvůli Díkůvzdání (Pozn.: v USA v tomto dni jsou zabity a snědeny miliony krocanů) – proč tady je reakce tak odlišná?" dodal. Novinky, ČTK http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/354823-hinduiste-v-nepalu-v-ramci-svatku-rozpoutaji-nejvetsi-jatka-sveta.html 

 

Autor: Antonín Valer, Trilokátma dása, mluvčí Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna. Time: 11/12/2012. ... Znovu se ptám, která písma anebo autority myšlenku jedení zdechlin podporují? Kde anebo kým je vaše tvrzení doloženo? Védská kultura fungující pod vládou zbožných králů na území Indie a dalších místech před tisíci lety jedení masa velmi přísně omezuje. Navíc král se staral o to, aby tato omezení byla dodržována. Pokud se však někdo nedokázal jedení masa vzdát, mohl za určitých omezujících podmínek jíst maso kozy, drůbeže a jiných nižších zvířat. Tyto skupiny obyvatel však nikdy nebyly hlavním proudem a fungovaly víceméně v ústraní, aby nenarušovaly obyvatele spokojené s laktovegetariánskou stravou. Tyto informace jsou velmi podrobně uvedeny v Puránách zejména v Bhágavata Puráně, nazývané též Šrímad Bhágavatam, ale i na mnoha dalších místech védské literatury jako je Manuův zákoník - Manu samhita. ... budete podobně jako tehdejší jedlíci masa vykázáni do ústraní a přinejlepším považováni za nekulturní barbary. ... Podepsán Antonín Valer, Trilokátma dása, mluvčí Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna. viz http://www.spvzt.cz/SPVZTprirucka.htm#7 , PŘÍRUČKA STRANY ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ s. 35-36

 

Ksat znamená ublížení a ksatriya je ten, kdo chrání před ublížením (trayate znamená chránit). Ksatriyové se učí zabíjet v lese. Dříve bývalo zvykem, že ksatriya šel do lesa a s mečem se postavil tygrovi. Když ho zabil, zvíře čekala královská kremace. Tento zvyk dodnes zachovávají kšatrijští králové v Jaipuru. Ksatriyové se učí vyzývat na souboj a zabíjet, protože násilí motivované náboženskými zásadami je někdy nezbytné. Náhle přijmout sannyas, stav odříkání, se jim proto nikdy nedoporučuje. Nenásilí může být v politice diplomatickým krokem, ale nikdy není zásadou. V náboženských zákonicích je uvedeno: … „Král či ksatriya, který se na bitevním poli utkává s jiným, zlovolným králem, je způsobilý dosáhnout po smrti nebeských planet, stejně jako jich dosahují brahmanové obětováním zvířat v obětním ohni.“ Zabití na bojišti, které je motivované náboženskými zásadami, a zabití zvířat v obětním ohni tedy rozhodně nejsou považovány za násilné činy, protože jejich náboženská stránka přinese prospěch všem. Obětované zvíře dostane okamžitě lidské tělo, aniž by muselo procházet postupnou evolucí z jedné životní formy do druhé, a ksatriyové zabití na bojišti dosáhnou nebeských planet stejně jako brahmanové, kteří jich dosahují konáním obětí. (výše zmíněné viz kapitola.sloka: 2.31, s. 102-103) Ve védské literatuře je popsáno mnoho činností, které jsou předmětem sporu. Například je řečeno, že zvíře se smí zabít při oběti, ale zároveň jsou někteří myslitelé zastánci toho, že zabíjení zvířat je velmi špatné. Přestože védská literatura zabití zvířete při oběti doporučuje, není považováno za zabité – oběť mu má přinést nový život. Někdy duše zvířete zabitého při oběti dostane nové zvířecí tělo a někdy je okamžitě pozvednuta do lidské podoby. Mezi mudrci však panují různé názory. Někteří tvrdí, že zabíjení zvířat se je třeba se vždy vyvarovat, a jiní říkají, že zabíjet za účelem určité oběti je v pořádku. … (výše zmíněné viz kapitola.sloka: 18.3, s. 714) … Ksatriya, vládce má mnoho velmi nepříjemných povinností – musí používat násilí k zabíjení nepřátel a někdy musí z diplomatických důvodů lhát. Tyto věci provázejí politiku, ale to neznamená, že by se ksatriya měl zříci své povinnosti a snažit se konat povinnosti brahmany. … Dokonce i brahmanové, kteří konají různé oběti, musí někdy zabíjet zvířata, protože ty je třeba v některých obřadech obětovat. A když ksatriya při konání svých povinností zabíjí nepřátele, také nejedná chybně či hříšně. (výše zmíněné viz kapitola.sloka: 18.47, s. 744) …  Literatura: Bhagavad-gita-taková jaká je, šri Šrimad A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada – zakladatel celosvětové Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna, The Bhaktivedanta Book Trust International, Inc., 1998

 

Hinduismus. Pro stravování hinduistů je charakteristické vegetariánství a zákaz požívání hovězího masa. Ve starých hinduistických textech se však dočteme, že konzumace hovězího masa byla běžnou záležitostí. Je možné, že pozdější zákaz konzumace hovězího masa (1000 n. l.) byl snahou odlišit se od muslimů. Tyto stravovací praktiky jsou dodržovány hlavně lidmi z vyšších kast, u kast nižších je konzumace hovězího tolerována, zřejmě i z toho důvodu, že hovězí maso je významným zdrojem bílkovin pro fyzicky pracující. Kastovní systém ve velké míře zasahuje i do stravovacích praktik, určuje totiž, kdo s kým může stolovat, kdo může stravu od koho přijmout apod. Přijetí jídla od příslušníka kasty nižší „znečistí" duchovní čistotu zástupce kasty vyšší. Jen některé produkty (pocházející z krávy) jsou považovány za čisté a nemohou být znečištěny dotykem. Mezi tyto čisté produkty patří: pročištěné máslo (ghee) a mléko. U hinduistů se nejčastěji setkáváme s vegetariánstvím, nekonzumují maso, ryby, někteří i vejce. Vyskytují se však i výjimky. Kasta bojovníků Ksatriya ryby konzumuje, ryby jsou v tomto případě důležitým zdrojem bílkovin, jejich nedostatek by totiž mohl mít negativní vliv na jejich bojeschopnost. Půst hinduisté obvykle dodržují dva až tři dny v týdnu. Tyto dny je povoleno pouze „čisté" jídlo (mléko, ovoce, ořechy nebo kořínky obsahující škrob). Postní období je ovlivněno náboženskými oslavami a příslušností k dané kastě. Ve hnutí Hare Krišna má postoj k jídlu zásadní význam. Jídlo zde neslouží pouze k posílení těla, ale hlavně k posílení ducha. Jídlo je přijímáno ve formě „prasádam" (jídlo obětované nejvyšší osobnosti božstva). Přípravu jídla a jeho konzumaci bychom mohli přirovnat k bohoslužbě. Velký důraz je kladen na výběr surovin, udržování čistoty, volbu oděvu při vaření, kulturu stolování a hlavně neustálého upření mysli na Krišnu. Mezi zakázané potraviny se řadí: maso, vejce, alkohol, kakao, cibule, česnek, houby, pór, káva a čaj. Důležité je také to, aby člověk konzumoval pouze to, co si sám připraví. Jídlo totiž přebírá negativní materialistické energie kuchaře. Při vaření je též zakázáno jídlo ochutnávat, Krišna musí být první, který si na jídle pochutná. Rty, kterými se Krišna dotkne nabízeného pokrmu, obohatí hmotnou potravu o duchovno. Toto je podstatou „prasádam". Prasádam má údajně moc duchovně pozdvihnout nejen člověka oddaného Krišnovi, ale i člověka světského. viz http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/jak-ovlivnuji-jednotliva-nabozenstvi-stravovaci-navyky.html

 

„Nedostal se ani k nikomu ze známých mužů, přátel krále Pauravy, marně mu vzkázal po sluhovi, aby s dívkou nespal, zoufale bloudil dlouho do noci po zahradě, kolem Pauravova příbytku, obětoval Pradžápatimu kůzle a Indrovi páva, aby svou božskou mocí zabránil zločinu. Byla to neobvykle velká oběť, zvláště večer, musel si vymýšlet, musel lhát, aby se nestal nápadným;  budu se přece brzy ženit, vysvětloval otci, který ho při této oběti přistihl. Chci, aby rozhodnutí o mé svatbě bylo šťastné, aby mé manželství bylo z vůle bohů požehnané!” (výše zmíněné viz s. 36) … „Bíle odění mladíci, brahmačarinové, přijímali dary od poutníků, kteří se přicházeli poklonit novému králi Árjavarty před královský palác a zúčastnit se obřadů, aby si vysloužili milost u Brahmy Stvořitele nebo Višnua Udržovatele či Šivy Životadárce.“ (pozn.: obdoba Božské Trojice, Bůh Otec, Syn a Duch Svatý či Satan) … „Ulice byly nasyceny dýmem doutnajících tyčinek, vůní květů a voňavek, pečeného cukroví a smažených proužků masa, rybího, pavího, jehněčího a gazelího.“ (výše zmíněné viz s. 58) … „Tam bývají odedávna pořádány slavnosti samádže, hry, veselice, pouti, odtud vyjíždívá král na hon do lesa, jenž je pokračováním parku a v němž je ukryto několik skrovných obydlí šramanů a malá vihára buddhistických bhikšuů poblíž stinné pramenité tůně. (nový odstavec) Rádhagupta byl ohlušen tímto rykem, zpěvem, jásotem, barvami, skvělostí, bohatstvím, vůněmi a třpytem; ale přesto nemohl zapomenout na otřes, který ráno prožil při pohledu na hrnoucí se potoky krve z proříznutých šíjí tří set býků, pěti set gazel a tisíce pávů, vlečených za úsvitu k obětišti na prostranství mezi palácem a Gangou.“ … „Proč dovolí, aby mu bylo obětováno to, co stvořil, aby žilo? Byla to guruova slova. (nový odstavec) Tak odsuzoval Pápúra před svými žáky védské obřady, tak zpochybňoval nesrozumitelné sútry a mantry, tak pohrdal poníženým vztahem k bohům, jaký si vynucovali na prosebnících bráhmanští obřadníci. (nový odstavec) Tentýž pocit ho ještě silněji ovládl na zápasišti, po velkolepém nástupu gardy, palácové stráže, jízdy, pěchoty, vozby a slonů, po zapálení ohňů na všech čtyřech světových stranách, chválících krále, oblíbence Indrova, Jamova, Varunova a Pradžápatiho, hlavních bohů védských hymnů, po alegorickém průvodu Brahmy, Višnua a Šivy s manželkami, nejvyšších bohů éry upanišad; na zápasišti byl uspořádán zápas divokých slonů, zápas na život a na smrt, obrovských, rozvášněných, zuřivých, troubících a supících, drážděných proti sobě, pečlivě vybraných z nedávno ulovených stád v královských lesích na sever od Gangy. (nový odstavec) Mohl by se na toto krveprolévání nevinných zvířat dívat sám Pradžápati, Pán tvorů? Je to spíš rouhání než chvála, spíš urážka než vzývání. Poražené zvíře, ubíjené vzteklým bodáním dlouhých klů vítěze, jeho funění, dunivý, tlumený nářek a proud krve, valící se z tlamy, to není vůle boha, ani oslava života, ani podívaná hodná moudrých lidí.“ (výše zmíněné viz s. 63-64) Literatura: Alexej Pludek, Rádce velkých rádžů, Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1975.

 

S rozvojem a rozšířením buddhismu po dalších zemích Asie - China, Tibet, Japonsko nebo Korea - se rozšiřovalo také vegetariánství, které je, stejně jako u hinduismu, jedním z pravidel zásadně ovlivňujících stravovací návyky. Základním elementem tohoto prastarého náboženství je tzv. Ahimsa – koncepce prvního přikázání spočívajícího v nezabíjení nebo neubližování živým bytostem (jap. tu - sesšó, sanskrt. ahimsa). V tomto aspektu buddhismus intenzivně ovlivnil právě hinduismus - Buddha zavrhuje také oběti, při nichž jsou zabíjena zvířata. V praxi se však konzumace masa zdržují vesměs pouze mniši a ortodoxní věřící. Jako paradoxní fakt se tak může jevit, že chov zvířectva pro maso buddhismus nezakazuje ani svým nejoddanějším ovečkám. Maso z uhynulého zvířete však může být konzumováno obecně, stejně jako ryba, není-li však zabita (tzn. pouze ryba náhodně vyvržená na břeh). Je tedy zřejmé, že maso jako takové může být pojídáno, pokud nebylo získáno za účelem potravy. V kontrastu k jiným náboženstvím buddhismus neuznává nikoli samu konzumaci, ale především samotný akt zabití. Způsob, jakým silně věřící mniši získávají stravu, je také poměrně zajímavý - žebráním. (viz http://is.muni.cz/th/101234/lf_b/bakalarska_prace.txt , http://www.petrginz.cz/o-buddhismu.html , http://www.animalrights.webz.cz/chranit_zive.htm )

 

17) 08/05/2016 Mé řešení problému neplodnosti mé dosavadní snoubenky.

Protože má snoubenka se mnou nechce z našich zdravotních důvodů mít dítě a tyto její zdravotní potíže jsou způsobeny dle mé Filosofie rovnováhy jejím běžným jedením poraženého masa a pomstou živých buněk těchto poražených zvířat a jejich příbuzných živých buněk vůči mé snoubence (a má snoubenka, přestože je katolického vyznání, dle kterého by jediný Bůh měl být láska, tj. caritas, nechce změnit tento svůj názor přes mé vysvětlení, že takováto obrovská zbytečná, tj. o hodně větší než co možná nejmenší smrt a bolest nemůže zůstat bez trestu, je-li nějaká vyšší spravedlnost), tak se s ní na delší dobu rozejdu v jejím věku 44,5 let, tedy 3,5 roků před její téměř jistou neplodností dle exaktní medicíny, nezmění-li do této doby tento svůj názor (protože podle exaktní vědy se živé buňky v těle člověka vyjma nervových buněk zcela obmění jednou za 7 let, viz http://hejnic.webnode.cz/jara/hlava/uceni/biologie-cloveka/ , http://knihovna.orgfree.com/kafka/5.html , tj. za 3,5 roku se může obměnit zhruba polovina živých buněk jejího těla, tedy nenáviděných nemilosrdných živých buněk za milosrdné živé buňky a má snoubenka minimálně v této době může stihnout se podstatně uzdravit, aby mohla mít se mnou děti), abych ji dal příležitost mít dítě i s někým jiným než se mnou, než bude v jejím věku 48 let dle exaktní medicíny téměř jistě neplodná. Po tomto našem rozchodu si zatím nezačnu hledat jinou snoubenku, s níž bych mohl mít dítě za následující podmínky (viz dle níže uvedených pravidel Filosofie rovnováhy přiměřený protiútok proti shora uvedenému útoku, tj. tlaku ze strany společnosti, která mi nepřeje vlastní dítě): Za současných podmínek bych úmyslně neobětoval život žádného zvířete pro mé případné dítě, které bude muset jíst z mrtvých zvířat pouze mršiny (tj. zvířata zemřelá sama od sebe) dle geniálního minimálně tisíc let starého romského receptu převařené v několika vodách a po veterinární pitvě ohledně jejích zdravotní nezávadnosti, jinak budu až do své smrti bezdětný (Tj. dle níže uvedených pravidel Filosofie rovnováhy jakákoliv má úmyslná smrt zvířete, resp. zvířat pro mé případné dítě by v současné situaci nemohla předejít stejně veliké smrti a bolesti, tedy s pravděpodobností 95-100% zachránit stejně hodnotný život nějakého živého tvora, protože v současnosti vzhledem k přelidnění zeměkoule lidstvu vůbec nehrozí vyhynutí vyjma jaderné války či Vesmírné katastrofy. Dále je možné si položit otázku, zda jsem snad lepší než Ježíš z Nazaretu, zřejmě Kristus, který rovněž zřejmě nemá, neměl a nebude mít vlastní dítě, ani o ně neusiluje, a to na rozdíl od Boha otce, jenž by měl mít dle křesťanství jediného vlastního syna, a to právě Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista, viz níže uvedené římskokatolické krédo). Přesto si nejsem příliš jistý, že moje řešení problému neplodnosti mé snoubenky je skutečně lepší než níže uvedené řešení Abrahámovo.

Pozn.:

 

FILOSOFIE ROVNOVÁHY

FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY:

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).

 

Povinnost nezabít nic živé kromě případů, kdy je to naprosto nezbytné:

1.) Člověk nesmí nikdy zabít žádného živého tvora, zejména člověka (ani sebe). (tj. podle mne při pravděpodobnosti 0-5% zabití člověka člověkém musí ten druhý člověk začít zachraňovat tohoto prvého člověka, v nejhorším případě pouze ustupovat)

2.) Člověk má povinnost zabít co možná nejméně (tj. při ochraně života) živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest. (tj. podle mne člověk může zabít živého tvora jen při nejméně 95-100% pravděpodobnosti, že tím zachrání život jiného živého tvora, tak aby tím způsobil co možná nejméně smrti a bolesti)

 3.) Z toho plyne, že pro mě jako člověka je zdravé (tj. pokud nezvracím a nemám podváhu či alergický šok) jíst ze všech živých tvorů pouze nevzklíčená rostlinná semena (dále jen rostlinná semena, vzklíčená semena jsou už mladé rostliny) a rostlinné plody se semeny, jejichž oddělení od rostliny ji nemůže usmrtit a zároveň jde o způsob rozmnožování těchto rostlin s maximálním zdraví nepoškozujícím množstvím soli, popř. příslušným množstvím jiných minerálů a vody (tj. např. pro dospělé a děti ve věku nad 11 let maximální denní dávku šesti gramů soli, pro menší děti pět gramů, pro kojence jediný gram soli. Mělo by zřejmě jít o semena rostlin (sója, hrách, fazole, obilí apod.) a plody rostlin se semeny, zejména stromů (např. jablka, hrušky, datle). Filosofie rovnováhy s. 24

 

Použijeme-li pro vysvětlení shora uvedených fyzikálně matematických definic obecného českého jazyka lze říci následující:

ad 1.)

1.1. V případě útoku na určitého jedince ze strany společnosti živých tvorů nutí tento útok ze strany společnosti živých tvorů tohoto určitého jedince k ústupu vůči této společnosti živých tvorů.
1.2. V případě ústupu společnosti živých tvorů nutí tento ústup ze strany společnosti živých tvorů jedince k útoku vůči této společnosti živých tvorů.

ad 2.) Rozumné jednání:

2.1. V případě útoku ze strany společnosti živých tvorů na určitého jedince je rozumné, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.1. nikoliv ústupem nýbrž přiměřeným útokem vůči této společnosti živých tvorů (Např. při svádění osobou stejného pohlaví je možno odpovědět vlastní představou jejích pohlavních orgánů) a
2.2. V případě ústupu ze strany společnosti živých tvorů vůči určitému jedinci je rozumné, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.2. nikoliv útokem nýbrž přiměřeným ústupem vůči této společnosti živých tvorů.

ad 3.)

3.1. Přiměřený útok určitého jedince jako odpověď na útok společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto útoky dříve nebo později (tedy výchovně, nikoliv ničivě) neutralizuje (resp. nuluje).
3.2. Přiměřený ústup určitého jedince jako odpověď na ústup společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto ústupy dříve nebo později neutralizuje (resp. nuluje).

Výsledkem tohoto postupu je dříve nebo později stabilní vývoj společnosti všech živých tvorů. Filosofie rovnováhy s. 47

 

V případě přiměřeného útoku jako odpověď na útok ze strany společnosti živých organismů je třeba vždy zvážit, jestli:

1.) jsme schopni daný útok ze strany společnosti živých organismů dříve nebo později zastavit sami bez toho, aby nám útočník závažně ublížil, a abychom způsobili co možná nejmenší smrt a bolest živých tvorů (viz proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu), nebo
2.) jsme schopni útok ze strany společnosti živých organismů pouze zbrzdit (viz proměnná vektoru hybnosti p2 v mém shora uvedeném nákresu) bez toho, aby nám útočník vážně ublížil, a abychom způsobili co možná nejmenší smrt a bolest živých tvorů, zastavení útoku ze strany společnosti živých organismů v tomto případě poté musíme ponechat na jiném živém organismu (viz proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu). Filosofie rovnováhy s. 47

 

Nicejsko-konstantinopolské vyznání

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky:  Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Pravý Bůh z Pravého Boha,  zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno.

(viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nicejsko-konstantinopolsk%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD )

 

Bible, Genesis 15 2Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ 3Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ 4Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ 5Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“  6Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. Genesis 16 1Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar. 2Jednou řekla Sáraj Abramovi: „Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní.“ Abram Sárajiny rady uposlechl. 15Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael. Genesis 17 17Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: „Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?“ 18Proto Abraham Bohu řekl: „Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!“ 19Bůh však pravil: „A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Bude se smát) . Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou. 20A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ. 21Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase.“ 22Bůh skončil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od něho. Genesis 21 1Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil. 2Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl. 3Abraham dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák. 5Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil. 9Sára však viděla, že syn, jehož Abrahamovi porodila Hagar egyptská, je poštívač. 10Řekla Abrahamovi: „Zapuď tu otrokyni i jejího syna! Přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.“ 11Ale Abraham se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna. 12Bůh však Abrahamovi řekl: „Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka. 13Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.“ 14Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi. 15Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním křoviskem. 16Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se. 17Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: „Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je. 18Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ.“ 19Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít. 20A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem. 21Usadil se v Páranské stepi a jeho matka mu dala ženu z egyptské země. (viz http://www.biblenet.cz/ )

 

(Izák je dle Bible praotec Izraelitů, resp. židů s jejich největšími jatkami starověku v židovském chrámu, a Izmael je dle Koránu praotcem Arabů válčícími v současnosti proti židům na život a na smrt s jejich v současnosti nejmučivějšími košer a halal porážkami zvířat)

 

Řešení problému neplodnosti jeho manželky mým dědem Josefem Ročkem bylo následující: S manželkou žil bezdětný do svého věku 59 let, tj. do její zřejmé neplodnosti dle exaktní medicíny, poté si můj děda Josef Roček našel mladou milenku, tj. moji babičku, s níž měl jeho jediné dítě, tj. jeho dceru, tj. mou matku, krátce po narození této jeho dcery můj děda zemřel na rakovinu, předtím však odkázal veškerý svůj majetek mé babičce, tj. své výše uvedené mladé milence, krátce po narození této mé matky byl tento veškerý majetek odkázaný této mé babičce mým dědem po komunistické revoluci v České republice komunisty znárodněn a má babička a také tato její jediná dcera, tj. má matka prožily svůj další život až do dospělosti mé matky v bídě, pak má matka v jejím věku 38 let zemřela na rakovinu a krátce po její smrti zemřela také má babička, můj otec a můj bratr narozený ze stejné matky a ze stejného otce žijí dosud.

 

18) 08/05/2016 O historicitě Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista a o celoživotním panenství jeho matky Marie, případně o celoživotním panictví jeho otce Josefa.

Z mnou shlédnutého obsahu filmu (viz Literatura níže) uvádím: Jméno Ježíš v hebrejštině יְהוֹשֻׁעַ‎‎ (Jehošua – tzn. Bůh zachraňuje), viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1 . Ježíš se měl vydat jako Bůh na smrt dobrovolně. Ježíš neměl bratry, protože odevzdal na kříži svou matku Marii do péče apoštola Jana, nikoliv do péče nějakého svého bratra. Bratr (V Matoušově evangeliu jsou však výslovně uvedeni Ježíšovi bratři Jakub, Josef, Juda a Šimon a nejmenované sestry, Bible, Mt 13, 55 a 56, křesťané věří, že Maria počala Ježíše jako panna, některé církve např. římskokatolická či pravoslavná vyznávají, že Maria pannou zůstala po celý život, toto vyznala Lateránská synoda roku 649, ale protože nešlo o všeobecný sněm, nepatří toto dogma mezi ta, která byla slavnostně vyhlášena. Liturgicky však panenství Mariino nemá vlastní svátek. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_(matka_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ova)#Mariino_panenstv.C3.AD ) v Izraeli měl v Bibli širší význam i ostatních členů širší rodiny. Proč se hosana synu Davidův změnilo na Ukřižovat u většiny tehdejších židů, protože Ježíš pobuřoval farizejské vůdce svým tvrzením, že je syn jediného Boha, viděli v něm mocenského konkurenta, a protože tím, že ho vydali římským okupantům k ukřižování, chtěli, aby se projevil jako mesiáš tím, že začne válčit proti římským okupantům Izraele a Palestiny a tím se zároveň prvním zabitím nepřítele jako Bůh zcela zdiskredituje. Proč neexistují u tehdejších židovských dějepisců zmínky o Ježíšovi, buď, protože byli Ježíš a jeho proces z jejich hlediska nevýznamné záležitosti, nebo protože tito židovští dějepisci zmínky o něm úmyslně potlačovali. První zmínka o Ježíšovi u židovského dějepisce se vyskytuje u Josefa Flavia (žil 37 našeho letopočtu-100 našeho letopočtu), židovským jménem Josef ben Matitjahu (hebrejsky יוסף בן מתתיהו, zřejmě z hebrejského „מֵת, met“, česky mrtvý), (tj. žid, který válčil v povstání proti Římanům ve skupině zélótů, při beznadějném obléhání Římany v židovské pevnosti, se tito zélóti dle matematického vzorce vzájemně zabili, Josef Flavius zbyl jako jeden ze dvou posledních přeživších, kteří měli dle vzájemné dohody či přísahy spáchat sebevraždu, avšak Josef Flavius přešel k Římanů, byl přijat nejvyšším římským velitelem Flaviem Vespasianem v Palestině a Izraeli, předpověděl mu, že se stane římským císařem, poté, co se Flavius Vespasianus stal římským císařem, žil Josef Flavius jako svobodný muž na císařském dvoře v Římě a získal od flaviovských císařů doživotní důchod, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Flavius_Iosephus a https://en.wikipedia.org/wiki/Josephus ), jde tzv. Testimonium Flavianum v jeho knize „Židovské starožitnosti“: „Za onoho času žil Ježíš, člověk moudrý, pakliže jej lze vůbec nazvat člověkem. Konal totiž věci nevídané a byl učitelem lidí, kteří s radostí přijímali pravdu. Přidalo se k němu mnoho Židů stejně jako pohanů. Byl to Kristus. A když na udání našich nejvýznamnějších mužů jej Pilát odsoudil k smrti ukřižováním, jeho staří stoupenci jej nepřestali milovat. Třetího dne se jim totiž ukázal znovu jako živý, jak to o něm i s mnoha dalšími ohromujícími věcmi předpověděli boží proroci. A od té doby až do dnešního dne existuje společenství křesťanů, kteří dostali název podle něho.“ (Josef Flavius, Židovské starožitnosti, kniha 18, kapitola III, 3) Tento úryvek měl být při pozdějších přepisech zřejmě neznámým křesťanským opisovačem značně zfalšován, o jeho existenci však mají svědčit i zřejmě poměrně rané jeho překlady do arabštiny. V arabském překladu této Flaviovi knihy z 10. století:„V té době žil moudrý muž jménem Ježíš. Jeho způsob života byl dobrý a byl znám jako ctnostný. A mnoho lidí z Židů i z jiných národů se stalo jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k ukřižování a ke smrti. Říkali, že se jim zjevil třetí den po ukřižování a že byl živ; podle toho byl pokládán za Mesiáše, o němž proroci předpovídali zázraky.“ (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Testimonium_flavianum a https://en.wikipedia.org/wiki/Josephus_on_Jesus )

Literatura: film: Můj Bůh a Walter, Kristus, Kurz náboženství pro mládež podle Katechismu katolické církve. V jedenácté části budeme hledat odpovědi na řadu otázek pramenící z Vyznání víry, Program televize Noe na neděli 8.5.2016, vysíláno v 17:35 hod. viz.www.tvnoe.cz/porad/muj-buh-walter-kristus

19) 10/05/2016 Milosrdné množení masa, jmenovitě mrtvých ryb k nakrmení zástupů Ježíšem z Nazaretu, zřejmě Kristem dle moderní exaktní vědy.

Lukáš 9, 12Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě.“ 13On jim řekl: „Dejte jim jíst vy!“ Řekli mu: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“ 14Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Usaďte je ve skupinách asi po padesáti.“ 15Učinili to a rozsadili je všechny. 16Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. 17A jedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů.

Vegetarian.cz: Proč jste upravil název (tj. má předchozí změna názvu masné daně na porážkovou daň) a jaké vás k tomu vedly důvody? JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Základní důvody jsou tři. Za první - zřejmě není možné vázat porážkovou (masnou) daň na každý prodej masa od jatek, velkoobchodníka, maloobchodníka až po konečného zákazníka jako v případě DPH, ale je třeba použít koncept spotřební daně. Povinnost odvést daň tak bude existovat pouze v případě prvého prodeje po porážce zvířete, proto porážková daň. Za druhé předmětem porážkové (masné) daně nebude pouze maso, ale veškeré zboží ze zabitých zvířat, s vyjímkou registrovaných léčiv při prodeji v lékárnách, proto také porážková daň. Zároveň jsem reagoval na možný vývoj současného vědeckého poznání, kdy se možná podaří vypěstovat maso uměle bez porážky a utrpení zvířat, kdy předmětem porážkové daně bude jen maso a ostatní zboží z poražených zvířat, nikoliv takovéto umělé maso (v současnosti se pro výrobu syntetického masa používá nejčastěji tzv. fetální telecí sérum, pro jehož výrobu je nutno zabít krávu, existují i neživočišná krmiva tkáňových kultur, která jsou však velmi drahá, viz http://3pol.cz/1101/print ). Filosofie rovnováhy s. 287

Ještě lepší řešení zřejmě je neživočišné sérum, protože dle sdělení MVDr. Jana Doležala jan.dolezal@merck.com z Intervet s.r.o. a subsidiary of Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, NJ, USA jako „vyživovaci medium“ při výrobě vakcíny Nobivac Rabies, která je jedna z nejúčinnějších na trhu - revakcinace každé 3 roky, není použito nic živočišného původu, protože dle sdělení technického manažera z mateřské firmy z USA: The previous medium we used for producing the rabies antigen contained various substances of animal origin; tryptose and lactalbumin hydrolysate (both contain milk derivatives) and bovine serum albumin.  The veggie medium we now use contains none of these animal-derived components. We can’t of course supply specific formulation details of the veggie medium as this is commercially confidential information. /čili předchozí médium, které jsme používali pro výrobu antigenů vztekliny, obsahovalo různé látky živočišného původu, tryptózu a hydrolyzát mléčného albuminu (oba obsahují mléčné deriváty) a albumin z bovinního séra. Vegetariánské médium, které nyní používáme, neobsahuje žádné z těchto součástí živočišného původu. Nemůžeme ovšem poskytnout podrobnosti o konkrétním složení vegetariánského média, protože v tomto případě jde o informaci chráněnou obchodním tajemstvím./. Jisté pochybnosti může vzbudit pouze to, že dle možná zastaralých odborných informací (viz literatura a níže) na druhou stranu většina kultur roste v bezsérových médiích hůře než v médiích se sérem. Často je také nutné buněčnou kulturu na pěstování v médiu bez séra „zvykat“ – buňky se nejprve kultivují v některém z klasických médií se sérem a pak se toto médium postupně nahrazuje médii s nízkým obsahem séra a bezsérovým médiem. Mimo jiné obchodní společnost Merck & Co., vyrábí rovněž vakcíny proti virům v lidské medicíně. Očkování psa u veterináře v České republice proti vzteklině stojí cca 200,- Kč, 1 dávka vakcíny Nobivac Rabies cca 35,- Kč, 1 dávka jiné milosrdné vakcíny CANVAC R –každoroční revakcinace od společnosti DYNTEC s.r.o., zřejmě vyráběná z bovinního (krevního) nikoliv fetálního (plodového) bovinního séra, stojí cca 9,- Kč. PŘÍRUČKA STRANY ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ s. 48

20) 12/05/2016 Muslimové jako bič Boží dle Abú Bakra (asi 573 Mekka – 23. srpen 634 našeho letopočtu Medína) prvního chalífa po Muhammadovi, dle Filosofie rovnováhy trestající křesťany a židy zejména za současné křesťanské a židovské porážkové průmyslové zemědělské velkochovy – současné koncentrační tábory zde mučených zvířat

Co je podstatou níže popsaných krutých pravidel islámu vyjádřil v jediném dobovém všemi muslimy ctěném životopisu MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA (viz Literatura níže, kapitola Poslední nemoc, s. 222) první nástupce po Muhammadovi emír Abú Bakr (asi 573 Mekka – 23. srpen 634 našeho letopočtu Medína) slovy: „Byl jsem vybrán, abych vám vládl, ačkoliv nejsem nejlepší z vás. Pokud budu jednat dobře, musíte mi pomáhat, a pokud budu jednat nespravedlivě, musíte mě opravit. Pravda je poctivost a nepravda je zradou! Národy, které nebojovaly za Alláha, byly potrestány pokořením, a když se zkaženost rozšířila doširoka, Alláh seslal pohromu. Poslouchejte mě, dokud budu poslouchat Alláha a Jeho proroka! Kdybych se ale vzbouřil proti Alláhovi a Jeho prorokovi, nejste mi povinni žádnou poslušností! Povstaňte k modlitbě a ať s vámi má Alláh slitování.“ Z toho plyne, že muslimy lze chápat stejně jako např. Vandaly, Huny či Mongoly, resp. Tatary a Turky (s Mongoly, resp. Tatary a Turky byli muslimové nábožensky i pokrevně spřízněni) v minulosti za jakýsi bič Boží trestající křesťany, popř. i židy za jejich velké chyby. Dle mé Filosofie rovnováhy touto velkou chybou obou křesťanů a židů v současnosti zřejmě velmi urážející všudypřítomného jediného Boha či charitu jsou zejména současné křesťanské a židovské porážkové průmyslové zemědělské velkochovy – současné koncentrační tábory zde mučených zvířat, je-li jediný Bůh všudypřítomný, tak je přítomný i v těchto zvířatech a, je-li nějaká vyšší spravedlnost, tak pachatele čeká za tuto kolosální nemilosrdnost vzbuzující kolosální nenávist zasloužený trest, jestliže se nenapraví. Lze tedy očekávat i atomovou válku ze strany muslimů jako jakéhosi biče Božího.

 

Literatura:

 

1) MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA, IBN ISHÁK, originál v arabštině: Sírat rasúl Alláh, z anglického vydání Michael Edwardes, The Life Of Muhammad, Apostle Of Allah, vydaného Royal Asiatic Society of London v roce 1898, přeložil Viktor Svoboda, vydalo v roce 2009 nakladatelství LEDA spol. s r.o. a nakladatelství Rozmluvy, vydání první, viz též https://archive.org/stream/Sirat-lifeOfMuhammadBy-ibnIshaq/SiratIbnIahaqInEnglish_djvu.txt .

 

2) Podle radikálních islamistů, je dovoleno použití násilí při šíření islámu. Islám rozděluje svět na dvě části. Darul Harb (země  války) a Darul  Islam (země islámu). Darul  Harb je zemí bezvěrců, muslimové jsou radikály žádáni, aby do  těchto  zemí pronikali, obraceli je na svou víru a sami se množili, dokud se jejich  počet nezvýší, a poté začali s válkou  a bojovali a zabíjeli lidi, ustanovili  islám jako náboženství  a připojili tuto zemi k Darul Islam. V tomto smyslu jsou  mirumilovné Súry Mekkánského období radikály vykládány jako Súry platné v období, kdy je islám slabý, a shora uvedené násilné Súry Meddinského období mají být podle radikálů uplatňovány v době, kdy muslimové jsou silní a mohou vést válku proti nevěřícím. Podle radikálů je také možno zrušit jakoukoliv smlouvu s nevěřícími, nedodržet jim dané slovo (Zproštění od Boha a posla Jeho pro ty z modloslužebníků, s nimiž jste uzavřeli úmluvu., Súra 9, 1).

 

Dvojí tvář Koránu: islámští vědci rozlišují súry, které  pochází z dob  pobytu Muhammada v Mekce (tzv. Mekkánské období) a súry z období  jeho pobytu v Medíně (tzv. Meddínské období). Súry z období  Mekky jsou  považovány za koncilové a mírumilovné. Súry z období  v Medíně, kdy Muhammad dosáhl politické moci, jsou poznamenány  džihádem mečem, podle mírumilovných muslimů však ani tyto súry neznamenají schvalování útočné války proti nevěřícím. 1. Zabíjení,  tělesné tresty, válka: Súra 5, 38: Zloději  a zlodějce utněte ruce jejich…, Súra 24, 2: Cizoložnici  a cizoložníka zbičujte, každého s nich sto ranami!, Súra  24, 4: Ty, kdo vrhají podezření na počestné ženy a pak nepřivedou  čtyři  svědky, zbičujte osmdesáti ranami…, Súra  2, 178: Vám, kteří věříte, jest předepsán zákon krevní  msty za zabití:  svobodný muž za svobodného muže, otrok za  otroka, žena za ženu. , Súra 2, 216: A je vám předepsán  také boj, i když je vám nepříjemný., Súra 2, 244:  Bojujte na stezce Boží (za Alláha).,  Súra 4, 74: A těm,  kdož bojují na stezce Boží a budou zabiti či zvítězí, těm  dáme odměnu nesmírnou. , Súra 4, 104: Neochabujte v pronásledování  těchto lidí v boji!, Súra 5, 35: Vy, kteří věříte!  Bojte se Boha a hledejte usilovně na Jeho cestě…, Súra  8, 39 [text se shoduje s obsahem súry 2, 193]: Bojujte tedy proti  nim, aby  už nebylo pokušení k odpadlictví a aby všechno  náboženství bylo jen Boží  (Alláha)., Súra 9, 36:  … nýbrž bojujte proti nevěřícím jako jeden muž, tak jako  oni  bojují proti vám jako jeden muž… , Súra 9, 111:  A oni bojují na cestě Boží – zabíjejí a jsou zabíjeni., Súra 47, 35: Neochabujte a nevybízejte k míru, když  máte převahu… , Súra 61: Bůh velice nenávidí, že  říkáte něco, co neděláte, avšak Bůh věru  miluje ty, kdož  bojují na cestě Jeho v sevřeném šiku, jako by byli stavbou  olovem spojenou. , 2. Potírání některých ostatních náboženství: Súra 8, 55: Nejhoršími tvory  před Bohem jsou ti, kdo byli zatvrzele nevěřící a  stále ještě  nevěří…,  Súra 2, 193: A bojujte proti nim, dokud nebude  konec svádění od víry a dokud  nebude všechno náboženství  patřit Bohu (Alláhovi)., Súra 2,191: Zabíjejte je všude  (tzn. nevěřící nepřátele), kde je dostihnete,  a vyžeňte  je z míst, odkud oni vás vyhnali…, Súra 8, 12: Já  vrhnu do srdcí těch, kdož nevěří, hrůzu a vy bijte je po  šíjích  a bijte je po všech, prstech!“, Súra 4, 76:  Ti, kdož uvěřili, bojují na stezce Boží, a ti, kdož neuvěřili,  bojují na stezce modlářství. Bojujte proti přátelům Satanovým., Súra 9, 5: A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte  modloslužebníky,  kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte  je a chystejte proti nim všemožné  nástrahy!, Súra  9, 123: Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm z nevěřících,  kteří jsou  poblíže! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte,  že Bůh je na straně bohabojných!, 3. Tělesné tresty: Súra 5, 38: Zloději a zlodějce  utněte ruce jejich v odplatu za to, co  provedli… , Súra  24, 2: Cizoložnici a cizoložníka zbičujte, každého z nich  sto ranami!, Súra 24, 4: Ty, kdo vrhají podezření na  počestné ženy a pak nepřivedou čtyři  svědky, zbičujte  osmdesáti ranami…, Súra 4, 34: Muži zaujímají postavení  nad ženami… A ty, jejichž neposlušnosti  se obáváte, varujte  a vykažte jim místa na spaní a bijte je!, 4. Porušování  zásad rovnoprávnosti: Súra 2, 228: …nicméně muži  jsou o stupeň výše nad ženami…, Súra 4, 34: Muži  zaujímají postavení nad ženami… A ty, jejichž neposlušnosti  se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte  je!, Súra 4, 11: A Bůh vám stanoví o dětech vašich  toto: synovi podíl rovný podílu  dvou dcer; Súra 9,29:  Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a  nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří neuctívají  náboženství  pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma –  dokud nedají poplatek přímo vlastní  rukou, jsouce poníženi., 5. Porušování všeobecných lidských práv: Súra  2, 223: Ženy vaše jsou pro vás polem; vcházejte tedy na pole  své, odkud  chcete… , Súra 4, 15: Proti těm z vašich  žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako  svědky čtyři  z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v domech,  dokud  smrt je nezavolá anebo Bůh (Alláh) pro ně nepřipraví  nějaké východisko. 6. Porušení všeobecných práv  osobnosti: Súra 33, 36 A ani nevěřícímu, ani  věřícímu není dána volba v záležitostech  jejich, jakmile  Bůh a posel Jeho věc jednou rozhodli…, Súra 33, 50:  Proroku! Dovolili jsme ti manželky tvé, jimž jsi dal obvěnění,  a  ty, jichž zmocnila se tvá pravice z těch, které ti Bůh  dal jako kořist, a dále  tvé sestřenice z otcovy strany a  tvé sestřenice z matčiny strany, které se  s tebou vystěhovaly  – a každou ženu věřící, jestliže se sama darovala prorokovi,  chce-li se sní prorok oženit – a to je výhradně pro tebe,  nikoliv pro ostatní  věřící., Súra 60, 10: …a když  zjistíte, že jsou věřící (ony), neposílejte je nazpět  k nevěřícím,  neboť jim nejsou dovoleny a ani oni nejsou dovoleni jim…, 7.  Zamítnutí svobody náboženského vyznání: Súra 2, 191:  …svádění od víry je horší než zabití., Súra 2, 217:  …svádět od víry je horší než zabíjet., Súra 47, 8:  Na ty však, kdož neuvěřili, nechť padne neštěstí a nechť  Bůh dá  zbloudit dílům jejich!, 8. Různé súry: Súra  47, 4-5: A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do  šíjí, a až jim  způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte!, Súra 48, 28: A on je ten, jenž vyslal posla Svého se  správným vedením a  s náboženstvím pravdivým, aby mu dal  zvítězit nad každým jiným náboženstvím. A  Bůh je svědkem  dostačujícím (viz také 5. 34), Súra 66, 9: Proroku,  bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď k nim  přísný!  Jejich útočištěm bude peklo – jak hnusný je to cíl konečný! , Súra 9, 123: Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm  z nevěřících, kteří jsou  poblíže! Nechť ve vás naleznou  tvrdost a vězte, že Bůh je na straně bohabojných! , Súra  8, 39: Bojujte tedy proti nim, aby už nebylo pokušení k odpadlictví  a  aby všechno náboženství bylo jen Boží. , Súra  98, 6: A věru ti, kdož jsou nevěřící z vlastníků Písma  (tzn. židé a  křesťané)…. a to jsou ti nejhorší ze všech  stvoření!, Súra 4, 89: A přáli by si, abyste se stali  nevěřícími, jako jsou oni,a abyste  byli stejní. Neberte si  mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A  jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv  je naleznete! A neberte  si z nich ani přátele, ani pomocníky…, Súra 2, 216: A je vám předepsán také boj, i když  je vám nepříjemný. Je však  možné, že je vám nepříjemné  něco, co je pro vás dobré, a je možné, že milujete  něco,  co je pro vás špatné; jedině Bůh to zná, zatímco vy to neznáte.  (Zde je  míněn boj se zbraněmi) , Súra 4, 74: Nechť  tedy bojují na stezce Boží ti, kdož kupují za život  pozemský  život budoucí! A těm, kdož bojují na stezce Boží a budou  zabiti či  zvítězí, těm dáme odměnu nesmírnou., Súra  9, 5: A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky,  kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte  proti nim všemožné  nástrahy! Jestliže se však kajícně  obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat  almužnu, nechte  je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný., Súra 9, 52: Co můžete pro nás očekávat jiného  než jedinou ze dvou odměn  překrásných (vítězství nebo mučednická  smrt, zatímco my pro vás očekáváme jedině  to, že Bůh vás  zasáhne trestem, jenž vás od Něho postihne rukama našima? Jen  čekejte, my s vámi budeme také čekat.“, Súra 2, 193:  A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud  nebude všechno náboženství patřit Bohu., Súra 9, 111: A Bůh věru koupil od věřících jejich osoby i jejich majetky  s tím, že jim budou dány zahrady. A oni bojují na cestě  Boží – zabíjejí a jsou  zabíjeni. …radujte se tedy z obchodu  svého s Ním uzavřeného – a to úspěch je  nesmírný., Súra  4, 76: Ti, kdož uvěřili, bojují na stezce Boží, a ti, kdož  neuvěřili,  bojují na stezce Tághůta. Bojuje proti nepřátelům  Satanovým, vždyť slabé jsou  proti vám úklady Satanovy!, Súra  4, 84: Bojuj na stezce Boží, vždyť neponeseš břímě jiné  než své vlastní…  Povzbuzuj věřící… , Súra 5, 17:  Věru jsou nevěřící ti, kdož říkají: „ Zajisté je Bohem  Mesiáš, syn  Mariin!“, Súra 5, 52: Vy, kteří věříte!  Neberte si židy a křesťany jako přátele… , Súra 3, 118: Vy, kteří věříte! Neberte si jako důvěrníky nikoho  kromě lidí  z vás!, Súra 9, 41: Jděte v boj lehčí  i těžší a bojujte majetky i osobami na své  cestě Boží., Súra 4, 104: Neochabujte v pronásledování těchto  lidí! A jestliže vy  strádáte, strádají i oni“, Súra  47, 35: Neochabujete a nevybízejte  k míru, když máte převahu…, Súra 5, 38 (42): Zloději a zlodějce utněte ruce jejich  v odplatu za to, co  provedli, jako varovný příklad od Boha!  A Bůh je mocný, moudrý. , Súra 4, 89: …a jestliže  se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je  naleznete! Filosofie rovnováhy s. 135-136

 

21) 13/05/2016 Pravděpodobnosti konce či záchrany Západní racionální civilizace a vítězství či naopak racionalizace primitivních pudů na Zemi.

 

Dle mé Filosofie rovnováhy, jestliže je ve světě z dlouhodobého hlediska nesilnější zákon lásky, tj. charity (definovaný samozřejmým způsobem mou Filosofií rovnováhy, že "Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti. Vše ostatní jsou více názory(spekulace).) a jestliže nebude dosaženo velkého pokroku v odstranění kolosální zbytečné smrti a bolesti, zejména pak zvířat na Zemi, pak by měla být pravděpodobnost 95-100% konce Západní racionální civilizace a opětovného vítězství primitivních pudů na Zemi, a to by mělo být v krátké době vzhledem k účinnosti existujících hromadně ničivých jaderných zbraní. Nelze však jednoznačně určit, zda to bude opětovným nástupem nacismu či válkou s muslimy či jiným způsobem.

Jestliže však je ve světě z dlouhodobého hlediska nesilnější zákon lásky, tj. charity (což odpovídá mé křesťanské víře, viz Bible, Genesis 8, 20Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. 21I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. 22Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“), tak s pravděpodobností nejméně 51% se lidé napraví a bude dosaženo v krátké době velkého pokroku v odstranění kolosální zbytečné smrti a bolesti, zejména pak zvířat na Zemi a nenastane konec Západní racionální civilizace a opětovné vítězství primitivních pudů na Zemi.

 

22) 21/05/2016 Prorok Muhammad čili živý proti křesťanskému Mahomet či Mohamed čili mrtvý

 

Obsah:

Úvod: Semitská filologie důležitých arabských slov v islámu

A/ Věrnost ortodoxních muslimů Prorokovi prostřednictvím prolévání krve

B/ Pronásledování muslimů a pokus zabít Proroka ze strany obyvatel Mekky nevěřících v islám

C/ Snaha Proroka o mírové získání židů pro islám

D/ Proč podle islámu muslimové odmítli židovství a křesťanství

E/ Zabíjení v islám nevěřících Arabů a židů muslimy v dobách Proroka

F/ Prorokovo otrávení zajatou zřejmě židovkou

G/ Deklarace částečného zproštění dodržovat jakékoliv smlouvy s modloslužebníky, islám jako náboženství Abrahámovo a další nejvýznamnější předpisy islámského práva

H/ Obětování zvířat v islámu a při Prorokově poslední pouti obojí Prorokův případný zákaz islámských poutí a samotným Prorokem zřejmé zabití obětních zvířat

I/ Nejisté nejbližší opětovné setkání muslimů s Prorokem, další nejvýznamnější předpisy islámského práva o lichvě, o ženách, o bratrství všech mužů v islámu a Prorokova poslední pouť

J/ Prorokovi společníci by mu neměli odporovat jako Ježíšovi jeho žáci

K/ Prorokova smrt, její příčiny, jeho odmítnutí léčby, jeho případná zdánlivá smrt či zmrtvýchvstání, muslimové jako bič Boží a Prorokovi manželky

 

Úvod: Semitská filologie důležitých arabských slov v islámu

 

1) MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA, IBN ISHÁK, originál v arabštině: Sírat rasúl Alláh, z anglického vydání Michael Edwardes, The Life Of Muhammad, Apostle Of Allah, vydaného Royal Asiatic Society of London v roce 1898, přeložil Viktor Svoboda, vydalo v roce 2009 nakladatelství LEDA spol. s r.o. a nakladatelství Rozmluvy, vydání první, viz též https://archive.org/stream/Sirat-lifeOfMuhammadBy-ibnIshaq/SiratIbnIahaqInEnglish_djvu.txt .

 

Svatý Jan Damašský, syrský křesťan a teolog (675-749) považoval Muhammada za falešného proroka … Na křesťanském Západě je prorok islámu nazývaný Mahomet, Mohamed … (výše uvedené viz Doslov s. 225-226 Literatury v českém jazyce). Nechávám na čtenáři následujícího mého výběru z hlediska mé Filosofie rovnováhy důležitých částí textu z jediného dobového všemi muslimy ctěného životopisu MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA, autor IBN ISHÁK, zda by jeho jméno mělo znít Muhammad (zřejmě hebrejsky „amad“ – stál čili živý) či Mahomet, Mohamed (zřejmě hebrejsky „met“ - mrtvý).

 

Slovníček: Banú Kurajza (hebrejsky „ben“ - syn), Á’iša (hebrejsky „iša“ – žena), Arab (hebrejsky „rabim/rav“ - množné číslo/mnoho, rabíni/rabín  – židovský duchovní), islám a muslim (hebrejsky „šalom“ – mír), ansárové (hebrejsky „násir“ - kníže)

 

(A/ Věrnost ortodoxních muslimů Prorokovi prostřednictvím prolévání krve)

 

5. Noční výprava

Al-Abbás promluvil první řka: „Víte, že Muhammad je náš příbuzný! Chránili jsme ho proti těm z našich lidí, kteří se stavěli proti němu. Požívá mezi svými lidmi vážnosti a ve své zemi ochrany. Nicméně straní se jich a přeje si uzavřít spojenectví s vámi. Pokud si tedy myslíte, že dokážete udržet své sliby a chránit ho proti jeho nepřátelům, můžete převzít toto břímě. Ale pokud je nějaká možnost, že se vzdáte a zavrhnete ho poté, co přešel k vám, pak ho nechte být, protože bude bezpečnější mezi svými vlastními lidmi.

Pak jsme se zeptali Proroka na jeho názor a on řekl: “Vyzývám vás k tomu, abyste mě ochraňovali, jako byste ochraňovali své vlastní ženy a děti!“

            Muž jménem al-Bara pak vzal jeho ruku a přísahal: „Budeme tě chránit proti všemu, proti čemu chráníme sami sebe. Přijmi proto naši věrnost. Jsme bojovníci, kteří zdědili právo nosit zbraň.“

            Tato řeč byla přerušena Ab dal-Hajtamem, který řekl: „Máme svazky s jinými lidmi (tím myslel Židy), které bychom měli přerušit. Pokud to uděláme a Alláh ti zajistí vítězství, nevrátíš se k vlastním lidem a nezavrhneš nás?“

            Alláhův prorok se usmál a odpověděl: „V žádném případě. Krev je krev a její prolití je její prolití, vy patříte mně a já patřím vám.“

            „Budu bojovat proti těm, proti nimž bojujete vy, a budu v míru s těmi, kteří jsou v míru s vámi. Přiveďte mi dvanáct vůdců, kteří mhou být pověřeni záležitostmi svých lidí.“ A oni přivedli devět mužů z kmene Chzradž a tři z kmene Aus.

            Alláhův prorok řek dvanácti vůdcům: „Jste zástavou za své lidi, stejně jako jimi byli Ježíšovi učedníci, a já jsem zárukou za své lidi.“ A oni souhlasili.

            Al-Abbás se ji zeptal: „Jste si vědomi podmínek, za kterých přísaháte věrnost tomuto muži? Oddáváte se mu, abyst vedli válku proti všem. Pokud by váš majetek měl být zruinován neštěstím a vaši náčelníci pobiti, a vy byste ho měli vydat, pak si v tomto světě i v tom dalším vysloužíte ostudu. Pokud si ale myslíte, že dokážete dodržet své sliby tváří v tvář všem neštěstím, pak vám to přinese užitek v tomto světě i v tom příštím.“

            Oni odpověděli: „Měli bychom ho přijmout i za cenu ztráty všeho ostatního,“ a obrátili se k Prorokovi a zeptali se ho: „Co bude naší odměnou, když dodržíme svůj slib?“

On odpověděl: „Ráj“, a oni řekli: „Napněte své ruce.“ A vzdali mu čest.“.

 

6. Povolení k vedení války

 

Když dal Alláh svému Prorokovi povolení vést válku, podmínkou slibu věrnosti islámu se stal slib ochoty okamžitě se účastnit boje. Na prvním setkání, na kterém byl složen slib věrnosti „po způsobu žen“, tomu tak nebylo. Alláh ještě nedal svému Prorokovi povolení bojovat. Nedal mu povolení ani k vedení války, ani k prolévání krve, ale pouze ke zvání lidí k Alláhovi, k trpělivému snášení urážek a k odpouštění nevědomým. Někteří z Prorokových stoupenců byli proto přinuceni utéct před pronásledováním na venkov, někteří do Habeše, jiní do Mediny a jinam. Když Kurajšovci odmítli Alláhovo milosrdenství a vyhnali Jeho proroka, trápili také nebo odháněli lidi, kteří vyhlašovali jedinost Alláha, věřili v Jeho proroka a dodržovali Jeho náboženství.

Alláh proto povolil Muhammadovi bojovat a pomáhat si proti těm, kteří je tyranizovali. První verš, kterým mu povolil vést válku a začít prolévat krev, byl: „Povolení je dáno těm, kteří bojují proti těm, kteří je utiskuji, a Alláh může pomoci těm, kteří byli vyhnáni ze svých domovů pouze kvůli tomu, že řekli „Naším Pánem je Alláh“.“ Verš pokračuje vysvětlením, že tím nepáchají žádný zločin proti lidem s výjimkou těch, kteří uctívají Alláha a dokud neučiní islám všeobecně rozšířeným, budou dodržovat nařízené časy modliteb, dávat almužnu a nařídí, aby všichni lidé konali dobro a zdržovali se zla. Pak přišel další verš: „Bojujte proti nim, dokud nevymizí všechno pokušení – dokud jsou věřící pokoušeni zavrhnout své náboženství – a dokud všechno náboženství nebude Alláhovo,“ tedy dokud nebude uctíván pouze Alláh a nikdo jiný.

            Protože nyní bylo zaručeno povolení k boji. Alláhův prorok na druhém setkání přijal věrnost pouze od těch lidí, kteří přísahali bojovat za něj a za svého Pána proti všem lidem. Jako odměnu jim slíbil ráj.

            „Poté co přísaha skončila, Satan začal řvát z vrcholku kopce tak hlasitým hlasem, jaký jsem nikdy neslyšel. Křičel k lidem z Miná: „Dávejte si pozor na tohoto ohavného proroka a jeho stoupence! Vpravdě jsou shromážděni, aby na vás zaútočili!“

            A Alláhův prorok odpověděl: „Toto je Zavrženíhodný z vrchu. Naslouchej mi Alláhův nepříteli! Přivodím tvůj konec!“

            Na kopci přísahali ansárové Prorokovi svoji věrnost, přijetí islámu, pomoc jemu a těm, kteří ho následují, a stejně tak všem muslimům, kteří u nich můžou hledat pomoc. Nařídil svým společníkům a dalším, kteří s ním byli v Mekce, aby emigrovali do Mediny, kde mohou pomáhat svým bratrům. Řekl: „Alláh vás určil pro vaše příbuzné a pro domovy, ve kterých můžete najít útočiště.“ Poté následovníci z Mekky opustili ve skupinách město. Tito byli později známi jako „muhádžirové (vystěhovalci, emigranti)“ a bylo jich přes jednu stovku.

 

(B/ Pronásledování muslimů a pokus zabít Proroka ze strany obyvatel Mekky nevěřících v islám)

           

Alláhův prorok ale zůstával v Mekce a čekal na příkaz svého Pána k jejímu opuštění a k odchodu do Mediny.

 

7. Hidžra

Když Kurajšovci viděli, že Alláhův prorok shromáždil jednotnou skupinu a získal stoupence v cizině, a když viděli jeho přátele do této země odcházet, uvědomili si, že nalezl útočiště a ochranu. Proto se začali obávat, aby se Prorok nepřidal ke svým přátelům, přičemž věděli, že nyní byl odhodlán bojovat, pokud by to bylo nezbytné. A tak se sešli, aby se poradili co dělat.

            Na smluveném místě setkání na ně čekal sám Satan v podobě starého šejka zahaleného v roušce. Když se ho zeptali, kdo je, odpověděl: „Šejk, který se doslechl o vaši plánované schůzce a přišel vám naslouchat. Moje názory a rady vám jistě budou užitečné.“ A tak byl přizván.

Nakonec vykřikl Abú Džáhl: „U Alláha, já mám plán, jaký ještě nikoho z vás nenapadl!“

            Ostatní se ptali: „Co je to, moudrý otče?“

A on řekl: „Navrhuji vzít z každého kmene jednoho mladého, silného muže dobrého původu. Každému z nich bychom dali dobrý meč, kterým by napadli Muhammada. Tak se ho zbavíme, jeho krev bude rozdělena mezi všechny kmeny a jeho následovníci nebudou mít dost sil válčit proti tolika nepřátelům.“

            Šejk na to řekl: „Nenapadá mě lepší plán.“ Návrh byl tedy schválen a lidé se rozešli.

            Avšak k Alláhovu prorokovi přišel Gabriel a varoval ho: „Dnes v noci nespi ve své posteli.“

            V noci se spiklenci shromáždili před Muhammadovým domem, kde vyčkávali s úmyslem přepadnout ho ve spánku. …

Mezitím Abú Džahl řekl posměšně čekajícím spiklencům: „Muhammad říká, že pokud ho budete následovat, stanete se vládci Arabů i Nearabů, po smrti vstanete z mrtvých a budou vám dány zahrady takové, jako jsou zahrady Jordánské. Ale když ho nebudete následovat, zabije vás, po smrti vstanete z mrtvých a budete hořet v ohni pekelném.“

            Nato Prorok vyšel ven a řekl: „Ano! To je pravda“ a Alláh je oslepil, aby ho neviděli. Muhammad jim poté vysyspal na hlavy prach, zarecitoval několik veršů z koránu a šel po svých.

Alláh nyní dovolil Prorokovi odejít ze země.

 

(C/ Snaha Proroka o mírové získání židů pro islám)

 

8. Medína

Proto uctívejte Alláha a nespojujte s Ním nic modloslužebnického! Bojte se ho strachem, který Mu náleží. Konejte vše v souladu s Alláhem a milujet jeden druhého v Alláhově duchu, protože On se rozhněvává, když je smlouva s Ním porušena. Alláhův mír s vámi a Jeho slitování!“

V Medině Alláhův prorok sepsal dokument týkající se muhádžirů a ansárů a uzavírání smluv s Židy, které by zajistily oběma stranám udržení jejich náboženství a majetku, a ustanovil určité základy spojenectví.

„Ve jménu Alláha slitovného, soucitného! Toto se týká věřících, kteří utekli z Mekky a těch v Medině. A stejně tak těch, kteří je následují. Spojte se s nimi a bojujte spolu s nimi, neboť oni jsou společností stojící nad všemi ostatními národy. Vystěhovalci z Mekky budou mezi sebou platit krvavé peníze a vyplácet své zajatce a s poctivostí a spravedlností odpovídající věřícím. Kmeny ansárů z Mediny budou dělat to samé. Věřící neodvrhnou toho ze svých, kdo je v nouzi, ale pomohou mu dary, získanými buďto z výkupného za vězně, nebo z krvavých peněz zaplacených za zabitou osobu.

Věřící budou na stráži proti těm, kteří se bouří nebo se snaží mezi sebou šířit nepřátelství nebo zkaženost. Ať je proti nim postavena ruka každého muže, i kdyby to byl syn nebo věřící. Žádný věřící nesmí zabít jiného kvůli nevěřícímu, ani nesmí pomoci nevěřícímu proti věřícímu. Alláhova ochrana je vpravdě nedělitelná a zasahuje i ty nejobyčejnější věřící. A každý z nich musí být přítelem věřících před všemi ostatními lidmi.

Židům, kteří nás následují, se dostane pomoci a rovnosti. Nebudou utiskováni ani nebude nikomu poskytnuta pomoc proti nim.

Bezpečnost věřících je nedělitelná. Nikdo nebude zachráněn na úkor někoho jiného, když budou bojovány bitvy ve jménu Alláhově. V každé náboženské výpravě musí věřící pomáhat jeden druhému při mstění krve prolité na Alláhových stezkách.

Žádný modloslužebník nesmí vzít pod ochranu žádný majetek nebo osobu patřící k nevěřícím Kurajšovcům nebo pomoci Kurajšovcům proti věřícím. Ten, kdo zabije věřícího, bude sám zabit, pokud příbuzní oběti nepřijmou krvavé peníze, a je povinností věřících vykonat trest. Ten, kdo pomůže zločinci nebo mu poskytne úkryt, si v den zmrtvýchvstání vyslouží Alláhovo prokletí a odtud nebude žádného úniku. Pokud si v něčem nejste jistí, obraťte se na Alláha nebo na Muhammada.

Židé budou sdílet náklady s věřícími, pokud bojují proti stejnému nepříteli. Židé jsou v jedné komunitě s věřícími (ale mají vlastní náboženství, stejně jako mají věřící své). To samé platí pro stoupence Židů, s výjimkou těch, kteří spáchali zločin.

Nikdo nepojede do války bez Muhammadova povolení, nikomu ale nebude bráněno pomstít se za své zranění. Ten, kdo koná zlo, přivolá na sebe a na svou rodinu pouze zlo, kromě těch, kdo jsou utiskováni. Pak Alláh ospravedlní jejich činy. Věřící a Židé si budou navzájem pomáhat, budou-li stát proti těm, kdo povedou válku proti těm, kteří podepíší tuto smlouvu, a budou se navzájem radit a poskytovat si informace. Žádný muž nezraní svého spojence a utiskovaným bude poskytnuta pomoc. Židé budou platit své vlastní výdaje, pokud budou bojovat po boku věřících. Pro ty, kdo souhlasí s touto smlouvou, bude Medina posvátným územím.

Pokud budou nějaké rozdíly v názorech na tuto smlouvu a na její význam, musejí být postaveny před Alláha a Jeho proroka Muhammada.

Kurajšovci ani ti, kteří jim pomáhají, nebudou chráněni. Věřící a Židé si poskytnou pomoc proti, těm, kdo mohou napadnout Medinu. Pokud budou Židé povolání věřícími k uzavření míru, musejí se podovolit. A pokud budou věřící povoláni Židy k uzavření míru, musejí souhlasit, s výjimkou případů vedení svaté války. Každému muži bude vyměřena odměna jeho vlastním kmenem.

Alláh požaduje, aby byl tento dokument podepsán a prosazen. Nebude ale chránit nespravedlivé nebo hříšníky. Alláh chrání spravedlivé a oddané, a Muhammad je Alláhovým prorokem.“

 

(D/ Proč podle islámu muslimové odmítli židovství a křesťanství)

 

            Nějací židovští rabíni jednoho dne přišli za Alláhovým prorokem a řekli: „Odpověz nám uspokojujícím způsobem na čtyři otázky a my ti uvěříme.“

            Prorok odpověděl: „Zavazujete se při Alláhovi? Pak se ptejte, na co chcete.“

            Oni se zeptali:“Řekni nám, jak může novorozenec připomínat matku, když semeno pochází od muže?“

            Alláhův prorok odpověděl: „Nevíte, že mužovo semeno je bílé a husté, zatímco to ženy je žluté a řídké, a to, co převažuje nad druhým má vliv na podobu?“

            Oni prohlásili: „To je pravda“, a pokračovali: „Teď nám řekni o svém spánku.“

            On řekl: „Mé oči spí, ale mé srdce je vzhůru.“

            Oni se zeptali: „Řekni nám, co si Izrael zakázal,“ a on odpověděl: „Nevíte, že jídlo, které měl nejraději, bylo mléko a maso velblouda? A když onemocněl a Alláh ho zachránil, z vděčnosti se zřekl jídla a pití, které měl nejraději, velbloudího masa a mléka.“

            Oni řekli: „To je pravda.“ Pak se zeptali: „Řekneš nám o Duchu?“

            On odpověděl: „To je Gabriel, který ke mně přichází.“

            Pak rabínové řekli: „Souhlasíme. Gabriel je ale naším nepřítelem a přichází s násilím a s krveproléváním. Kdyby tomu tak nebylo, mohli bychom tě následovat!“

            Když k Prorokovi přišli křesťané s Nadžránu, přišli také židovští rabíni a diskutovali před Prorokem. Jeden Žid řekl křesťanům: „Nejste nic!“ A popřel Ježíše a evangelia.

            Pak křesťan řekl Židovi: „Nejste nic!“ A popřel, že Mojžíš byl prorokem, a popřel tóru.

            Pak Alláh zjevil následující verš: „Židé říkají, že křesťané nesjou ničím, a křesťané říkají, že židé nesjou ničím, obě starny ale zakládají své argumenty na Písmech. Jsou nevědoucí a na den zmrtvýchvstání je bude soudit Alláh.“

            Pak židovští rabíni diskutovali s křesťany z Nadžránu a říkali: „Abrahám nebyl nikdo jiný než Žid.“

            Pak Alláh zjevil tento verš: „ Proč se dohadujete o Abrahámovi, když tóra a evangelia byly seslány až po něm. Mluvili jste o věcech, které znáte, proč mluvíte o věcech, které neznáte? Alláh zná, ale vy ne. Abrahám nebyl ani žid, ani křesťan. Byl muslimem a nebyl to žádný modloslužebník. Nejblíže Abrahámovi jsou ti, kteří následují jeho a tohoto Proroka, a ti, kteří věří. Alláh je ochránce věřících.“

            Pak se křesťané zeptali Muhammada: „Chceš, abychom tě uctívali stejně, jako uctíváme Ježíše, syna Marie?“

            Prorok odpověděl: „Alláh zakazuje uctívat někoho jiného kromě Jeho nebo dodržovat příkazy jiné než od Něj, Alláh mě neposlal, abyste mě uctívali.“

 

9. Kibla

 

            Sedmnáct měsíců poté, co Prorok dorazil do Mediny, byla změněna kibla (směr, kterým se Muhammad a jeho následovníci obraceli během modliteb) z Jeruzaléma na Mekku. Přišlo za ním několik Židů a posmívali se mu: „Muhammade! Co tě odvrátilo od kibly, v kterou jsi se obracel? Prohlašuješ, že následuješ Abrahámovo náboženství. Vrať se tedy ke kible náboženství Abrahámova, kam jsi se otáčel dříve, a my tě budeme následovat a budeme ti věřit.“ Lstivě se ho tak snažili odvrátit od jeho náboženství.

            Pak Alláh zjevil slova: „Hloupí lidé říkají: „Co je odvrátilo od kibly, kterou se modlili?“ Odpověz: „Alláh je na východě a na západě. On vede pravou cestou ty, které si vybral.“ A Alláh řekl: „Obraťte svoji tvář ke svaté mešitě (Ka’bě v Mekkce), a kdekoliv jste, obraťte tam svoji tvář.“

            Jednou se Mu’adh zeptal nějakých židovských rabínů na téma zmiňované tórou, ale oni mu odmítli odpovědět. Proto Alláh zjevil verš: „Ti, kteří zatajují, co jsem seslal, poté, co jsem to učnili jasným, budou Alláhem prokleti.“

            Alláhův prorok znovu pozval Židy vlastníky Písma, aby přijali islám, a snažil se je zahrnout do své přízně. Také jim ale pohrozil Alláhovým trestem a odplatou. Bylo mu řečeno: „Ne. Budeme následovat náboženství, které vyznávali naši otcové, protože byli vzdělanějšími a lepšími lidmi, než jsme my.“

            Alláh nejvyšší a nejskvělejší proto seslal následující verš, který říká: „A když je jim řečeno: „Následujte zjevení, které Alláh seslal“, řeknou: „Ne, budeme  následovat to, co praktikovali naši otcové.“ Proč? Vždyť jejich otcové nevěděli nic a nebyli správně vedeni!“

            Při jiné příležitosti vstoupil Prorok do židovské školy a pozval přítomné k Alláhovi. Zeptali se: „Jaké je tvé náboženství, Muhammade?“ a on odpovědl: Náboženství Abrahámovo.“

            Oni řekli: „Abrahám byl Žid.“

            Pak jim Prorok řekl: „Přineste tóru, ať mezi vámi a mnou rozhodne,“ ale oni odmítli.

            Jednoho dne vstoupil Abú Bakr do židovské školy a zjistil, že mnoho z nich je shromážděno okolo muže jménem Finhás. Byl to doktor a rabín a byl s jiným rabínem jménem Ašjá. Abú Bakr řekl Finhásovi: „Běda tobě. Boj se Alláha a přihlas se k islámu!“

            Finhás odpověděl: „Nepotřebujeme Alláha, ale on potřebuje nás! Nevyhledáváme ho, on vyhledává nás! Jsme na něm nezávislí, ale on není nezávislý na nás. Kdyby na nás byl nezávislý, nežádal by nás o naše peníze, jako to dělá tvůj pán Muhammad (na válku proti Mekkce). Zakazuje ti lichvu, ale platí nám úroky. Kdyby na nás byl nezávislý, nedával by nám žádné úroky.“

            V té chvíli se Abú Bakr rozhněval a Finháse udeřil a řekl: „Přísahám při Něm, v jehož rukou je můj život, že kdyby mezi námi nebyla žádná smlouva, useknul bych ti hlavu, ty nepříteli Alláha!“

            Poté šel Finhás za Alláhovým prorokem a řekl: „Podívej, co mi udělal tvůj společník!“ Abú Bakr vysvětlil, co se stalo, ale Finhás všechno popřel a řekl: „Neřekl jsem taková slova!“ Ale Alláh zjevil verš, který slova Abú Bakra potvrdil.

 

10. Radžm

 

Na počátku Muhammadova pobytu v Medíně se setkali rabíni, aby odsoudili ženatého muže, který spáchal nevěru se židovskou ženou, která byla také vdaná. Řekli: „Pošlete toho muže a ženu k Muhammadovi, požádejte ho o rozsouzení tohoto případu a o vynesení trestu. Pokud se rozhodne odsoudit je k tadžbíhu – zločinci jsou trestáni provazem z datlových vláken namočených v pryskyřici, pak jsou jim začerněny obličeje a jsou posazeni na dva osly tvářemi dozadu  - pak ho poslechněte, protože je princem, a věřte mu. Pokud je ale odsoudí k ukamenování, je prorokem, pak si na něj dávejte pozor, jinak vás připraví o vše, co máte.“

Zeptali se Proroka na rozsudek a on přišel tam, kde seděli kněží, a řekl jim: „Přiveďte učeného muže!“ Přivedli Abdullaha ibn Suriju, který byl nejučenější, ačkoliv byl mezi nimi nejmladší. Prorok s ním promluvil o samotě a nechal ho potvrdit přísahu, že podle tóry odsuzuje Alláh člověka, který po svatbě spáchá nevěru, k ukamenování.

            Suríja dodal: „Vědí, že jsi Prorok s božským vnuknutím, ale závidí ti!“

            Pak Prorok přišel a nařídil, aby byli viníci ukamenováni před mešitou. Když dopadl první kámen, muž zakryl svoji milou, aby ji chránil před kameny, až byli nakonec oba zabiti. To je to, co Alláh nařídil svému Prorokovi, vyžadovat trest za nevěru po vzoru těchto dvou osob.

            Prorok se zeptal Židů, co je přivedlo k zavržení kamenování za nevěru, když je jim tórou přikázáno. Oni řekli, že trest byl dodržován, dokud člen královské krve (má pozn.: zřejmě Biblický král David s manželkou svého vojáka Urijáše, kterého dal Biblický král David poté v boji zabít) nespáchal nevěru a král nezakázal jeho ukamenování. Když poté jiný muž spáchal nevěru a král požadoval jeho ukamenování, oni řekli: „Ne, dokud nepovolíš ukamenovat prvního muže.“ Pak všichni souhlasili s používáním bičování, a praxe kamenování i vzpomínka na ni vymizela.“

            Pak Alláhův prorok řekl: „Byl jsem prvním, kdo obnovil Alláhův příkaz, Jeho písmo a poslušnost k Němu.“

            Při jiné příležitosti přišla k Alláhovu prorokovi společnost Židů a zeptali se ho: „Alláh stvořil stvoření, ale kdo stvořil Alláha?“

            A Prorok se rozhněval tak, že se změnila barva jeho tváře, a vyskočil oddaností ke svému Pánovi. Gabriel ale přišel, uklidnil ho a řekl: „Uklidni se, Muhammade!“ Gabriel přinesl od Alláha na tuto otázku odpověď: „Řekni. „On je jediný bůh! Alláh je sebetvořící! On neplodí ani není plozen! A není mu žádný rovný.“

            Poté co jim toto recitoval, oni řekli: „Popiš nám Ho Muhammade! Jaký má tvar? Jeho ruce, jaká je síla jeho rukou?“

            Prorok se rozhněval ještě více a znovu vyskočil, ale Gabriel znovu přišel a přinesl od Alláha odpověď: „ Neporozuměli správně moci Alláha! Na den zmrtvýchvstání uchopí celou zemi a nebe se svine v Jeho pravé ruce! Oslaven buď On a postaven vysoko nad jejich modly.“

            Na návštěvu za Prorokem dorazila delegace křesťanů z Nadžránu …

            Když delegace dorazila do Medíny vstoupili do mešity během doby, kdy Prorok vedl odpolední modlitby. Když přišel čas pro jejich vlastní modlitby, povstali v Prorokově měšitě a vykonávali vlastní modlitby. A Alláhův prorok řekl: „To je povoleno.“ A oni se modlili s tvářemi obrácenými k východu.

            Tři vůdci, ačkoliv byli křesťané, se mezi sebou v některých věcech lišili. Říkali, že On je Bůh (nebo „Alláh“), protože vrátil mrtvé k životu, uzdravil nemocné, učinil neznámé známým, stvořil ptáka z hlíny, dýchl na něj a dal mu život. Říkali, že On je také synem Boha, protože nemá žádného známého otce, a promluvil ve své kolébce, což ještě žádný člověk před ním neudělal, a také říkali, že je třetinou Trojice, protože slovem Božím vždy bylo: „Jednali jsme, nařídili jsme …“, a kdyby Bůh byl jen jeden, Jeho slova by byla: „Nařídil jsem, stvořil jsem …“ Tudíž On je On a On je Ježíš a On je Marie.“ (pozn. překl. Autor životopisu Ibn Ishák považoval Marii za součást křesťanské Trojice, stejně jako to nepřímo činí korán ve verši 5:116)

 

11. Trojice

 

Prorok jim řekl: „Podřiďte se Alláhovi vůli,“ a oni odpověděli: „Už jsem tak udělali.“

„Lžete!“ řekl Muhammad. „Říkáte, že Alláh je syn, uctíváte kříž a jíte maso prasat, to vám brání v podřízení se.“

Pak zjevil Alláh súru známou jako „Rodina Imránova“, která začíná odmítnutím křesťanské Trojice a vyhlašuje všemocnost a jedinost Alláha. Není žádný bůh kromě Něho, Živého, Věčného, který nemůže zemřít, Ježíš ale zemřel a byl ukřižován. Alláh seslal korán, měřítko pravdivosti a lživosti v záležitostech Ježíše a jiných. Ti, kteří nevěří v Alláhova nařízení, budou trpět hrozivými tresty, neboť Alláh je mocný a mstící. Nic není před Alláhem skryto na zemi a na nebi a On ví, co křesťané zamýšlejí se svými tvrzeními, že Ježíš je Pán a Bůh. Ale Alláh stvořil Ježíše v lůně – to křesťané nemohou popřít – a On zformoval ostatní lidské bytosti. Jak by tedy Ježíš mohl být Bohem?

Je to Alláh, kdo seslal písmo s jasnými a kategorickými verši ve svém jádru. Ale další verše jsou nejasnéa mohou být vysvětleny několika způsoby. Tyto byly seslány Alláhem, aby lidi vyzkoušel. Ti, v jejichž srdcích je zatvrzelost, si je vykládají podle sebe, jako by šlo o kategorické pravdy, nebo do nejasnosti veršů zahalují vlastní výmysly. Ale pravdiví lidé vyvažují jasné verše nejasnými, a tak jednotlivé části písma vyjasňují jedny druhé, argument je jasný, smysl se stane zřejmým, faleš je odstraněna a nevíra je poražena.

Ačkoliv dal Alláh Ježíšovi moci různého druhu (na základě čehož křesťané uvěřili, že je Bohem), bylo to proto, aby byly důkazem jeho prorockého úkolu. Ale ponechal si mnoho zjevení ve své moci, jako následování dne nocí a noci dnem, přivádění mrtvých k životu a živých ke smrti. Nad žádnou z těchto záležitostí nedal Ježíšovi moc, ale všechny z nich by mu byly k dispozici, kdyby byl Bohem. Namísto toho utíkal před králi ze země do země.

Pak Alláh vysvětlil Ježíšův původ. Alláh poslal v následujících generacích Adama a Noa a postavil rodinu Abrahámovu a rodinu Imránovu nade všemi lidmi. Žena Imránova zasvětila dítě ve svém lůně Alláhovi, a když ho porodila, řekla: „Ó Pane, porodila jsme dceru. Nazval jsem ji Marie a svěřuji ji a její život pod Tvoji ochranu.“ Alláh ji laskavě přijal a nechal ji vyrůst v dobrou ženu.

Andělé ji řekli: „Alláh si tě vybral a očistil tě. Vybral si tě nade všemi ženami. Skloň se před Pánem a uctívej ho!“

Ona řekla: „Pane! Jak bych mohla mít dítě, když se mě žádný muž nedotkl?“

On řekl: „Alláh stvoří, cokoliv si přeje“, a pak řekl: „Budeme ho učit Písmo, moudrost a tóru – která s ním byla od časů Mojžíšových – a evangelium. A bude Prorokem dětem Izraele a řekne: „Přišel jsem k vám se znameními vašeho Pána. Alláh je mým Pánem a vaším Pánem a já uzdravím ty, kteří jsou od narození slepí a trpí leprou. A s povolením Alláha oživím mrtvé a řeknu vám, co máte jíst a co máte mít ve svých domech. To bude pro vás znamením, že jsem Alláhovým prorokem a že vyvěříte v tóru.“

Alláh vzal Ježíše k sobě, když se ho rozhodli zabít. „Připravili lest a Alláh připravil lest, ale Alláh je v připravování lstí nejlepší.“ Alláh ho pozdvihl k sobě a očistil ho. Podobnost Ježíšova Alláhovi je jako podobnost Adamova, kterého On stvořil z prachu řka: „Budiž.“ A on byl. Vytvořil jsem Adama z prachu, bez zásahu muže nebo ženy, a on se stal, stejně jako Ježíš, masem, krví, vlasy a kůží. Tak je stvoření Ježíše bez muže stejně nádherné jako stvoření Adamovo.

Poté co to křesťané uslyšeli, řekli Muhammadovi: „Nech nás to zvážit a nech nás vrátit se, abychom ti řekli, co hodláme udělat.“ Pak spolu v soukromí hovořili a Abdulmasíh řekl: „Víte, že Muhammad je Prorok s božským vnuknutím, a žádný národ nikdy neproklel Proroka, aniž by nezemřeli jeho vůdci a nepadlo mnoho jeho dětí. Pokud to uděláte, vyhynete, ale pokud ho neproklejete, a přesto si budete přát zůstat u svého náboženství, pak se s ním rozlučte a vraťte se do své země.“ Poté šli za Prorokem a řekli mu: „Rozhodli jsme se ponechat tě tvému náboženství a zůstat u svého. Ale pošli s námi jednoho ze svých společníků, ať mezi námi soudí v záležitostech rozdílů v majetku, které mohou nastat, neboť jsi na nás udělal dojem.“ Alláhův prorok s jejich požadavkem souhlasil.

 

(výše uvedené viz s. 65-103)

 

 

 

(E/ Zabíjení v islám nevěřících Arabů a židů muslimy v dobách Proroka)

 

12. První karavana

 

Poté co Alláh povolil loupení, nařídil, aby čtyři pětiny vždy připadly kořistníkům a jedna pětina Jemu a Jeho prorokovi, přesně tak, jak to udělal Abdulláh v případě unesené karavany.

Toto byl první případ, kdy muslimové loupili, kdy muslimové vzali zajatce a kdy muslimové zabili muže. Stalo se to osmnáct měsíců po příjezdu muhadžirů do Mediny.

 

(výše uvedené viz s. 109)

 

18. Banú Kurajza

 

… Po dvaceti pěti dnech, kdy Alláhův prorok Banú Kurajza obléhal, se nepřátelé dostali do úzkých a Alláh naplnil jejich srdce strachem.

… promluvil k nim jejich vůdce Kab: Mám tři návrhy … Můžeme tohoto muže poslouchat a věřit mu, prostě proto, že je Prorokem. V tom případě bude váš život, majetek i vaše děti v bezpečí.“ Nato odpověděli: „Nikdy se nevzdáme příkazů tóry ani je nevyměníme za jiné.“

Kab pokračoval: „Pokud tuto možnost zamítáte, můžeme zabít naše děti a ženy a jít k Prorokovi Muhammadovi a jeho druhům s vytasenými meči, pak Bůh rozhodne mezi námi a Muhammadem. Pokud zahyneme, nezanecháme po sobě sirotky, kteří by zle trpěli, avšak když zvítězíme, přísahám, že si vezmeme jejich manželky a děti!“

Nato odpověděli: „Měli bychom zabít tato ubohá stvoření? Jak bychom bez nich mohli žít?

Řekl: „Pokud toto také zavrhujete, pak zvažte následující. Dnešní noc slavíme šábes, a tak je možné, že si Muhammad myslí, že je v bezpečí. Překvapme tedy jeho i jeho muže a zaútočme na ně.“

Avšak oni odpověděli: „Měli bychom znesvětit šábes a udělat něco, co ještě nikdo před námi neudělal, kromě těch, kteří byli za svůj skutek změněni v opice?“

Nakonec Kab řekl: „Nikdo z vás od doby, co vás vaše matka porodila, nebyl schopen ani jednu jedinou noc pevně držet svých rozhodnutí.“

Ráno vyšel kmen Banú Kurajza ze své pevnosti a vzdali se Alláhovu prorokovi, a kmen Aus prosil, aby se Prorok zachoval ke spojencům jejich kmene stejně shovívavě, jako se zachoval ke spojencům kmene Chazradž. Prorok řekl: „Chtěli byste, aby o jejich osudu rozhodl jeden z vašich lidí? a oni souhlasili. Pokračoval: „Ať tedy rozhodne Sa’d ibn Mu’ad“. Sa’d byl během obrany příkopu zasažen šípem. Byl to podsaditý a pohledný muž a jeho lidé ho vysadili na kožený polštář na osla.

Nato se Sa’d zeptal: „Podřídíte se mému rozhodnutí, jež je v souladu s Alláhovou vůlí?“ Oni řekli: „Podřídíme!“

Také Alláhův prorok odpověděl. „Ano.“

A Sa’d pronesl následující: „Nařizuji zabít muže, rozdělit majetek a zajmout ženy a děti.“

Alláhův prorok uvěznil lidi kmene Kurajza v Medíně a nechal vykopat na tržišti příkopy. Pak poslal pro muže, kterým měly být sťaty hlavy, tak, aby spadly do příkopů. Byli vyvedeni ve skupinách a byl mezi nimi i Ka’b, vůdce kmene. Bylo jich šest až sedm set, někteří lidé však uvádějí osm až devět set. Všichni byli popraveni. …

Á’iša, Prorokova žena, řekla: „Byla zabita pouze jedna z jejich žen. Při Alláhovi! Povídala si se mnou a smála se, zatímco Prorok zabíjel její krajany na tržišti. A když ji zavolali, zeptala jsem se: „Proč tě volají?“

A ona odpověděla: „Budu zabita!“

Zeptala jsem se proč a ona řekla: „Kvůli něčemu, co jsem udělala!“

Pak ji odvedli a usekli ji hlavu. Nikdy nepřestanu obdivovat její humor a to, jak se smála i ve chvíli, kdy věděla, že zemře.“ Tato žena zabila věřícího, když svrhla mlýnský kámen z pevnosti Banú Kurajza.

Prorok rozdělil majetek, ženy a děti Banů Kurajza mezi muslimy a ponechal si jednu pětinu.

Potom, co byli lidé kmene Banú Kurajza pozabíjeni a jejich majetek rozdělen, se Sa’dovo zranění opět otevřelo a on zemřel jako mučedník. Uprostřed noci přišel za Prorokem Gabriel, na hlavě měl turban ze zlatého brokátu, a zeptal se: „Kdo je ten mrtvý muž, pro kterého se nebeské brány otvírají a trůn se chvěje radostí?“ Nato Prorok spěchal k Sa’dovi, ale nalezl ho již mrtvého.

 

(výše uvedené viz s. 154-158)

 

(F/ Prorokovo otrávení zajatou zřejmě židovkou)

 

20. Chajbar

 

… Poté co si Alláhův prorok odpočinul, přinesla mu zajatá žena Zajnab pečenou ovci. Zeptala se, kterou část ovce má Alláhův prorok nejraději, a když se dozvěděla, že nohu, dala do ní mnoho jedu, a otrávila i zbytek ovce. Když ji dala před Proroka, vzal si kousek, ale nesežvýkal ho. Vyplivl ho a řekl: „Tato kost mi říká, že je otrávená.“ Nechal ženu přivolat, ona se přiznala k tomu, co učinila a on se ji zeptal: „Proč jsi to udělala?“

Ona odpověděla: „Není pro tebe žádným tajemstvím, co k tobě cítí moji lidé. Řekla jsem si: „Pokud je pouhým králem, měli bychom ho být zbaveni, ale jestli je Prorokem, bude o jedu vědět a ochrání sám sebe.“ Prorok ji propustil, ale Bišr po kusu, který snědl, zemřel.

Prorok během své poslední nemoci o léta později řekl: „Cítím žílu z mého srdce bít z jídla, které jsem snědl v Chajbaru.“ Kvůli těmto slovům muslimové došli k závěru, že Prorok zemřel jako mučedník v bitvě a zároveň s důstojností svého prorockého úřadu, který mu Alláh udělil.

 

(výše uvedené viz s. 170-171)

 

(G/ Deklarace částečného zproštění dodržovat jakékoliv smlouvy s modloslužebníky, islám jako náboženství Abrahámovo a další nejvýznamnější předpisy islámského práva)

 

25. Tabúk

 

… Když Abú Bakr a muslimové, kteří ho doprovázeli, odešli, byla Alláhem seslána Deklarace zproštění. Ta prohlašovala, že Alláh a Jeho prorok jsou po této pouti zbaveni povinnosti dodržovat jakékoliv smlouvy, které dříve s modloslužebníky uzavřeli. „Provolání od Boha a posla Jeho k lidem v den velké pouti: Bůh a Jeho posel se zříkají závazků vůči modloslužebníkům. Jestliže se kajícně obrátíte, bude to pro vás lepší, jestliže se však obrátíte zády, vězte, že nejste schopni uniknout zásahu Božímu. A oznam těm, kdož neuvěřili, zvěst radostnou o trestu bolestném! Výjimku tvoří ti modloslužebníci, s nimiž jste uzavřelli smlouvu a kteří vám potom nikterak neškodili a nikomu proti vám nepomáhali. Dodržujte tedy plně vůči nim úmluvu až do vypršení lhůty její, neboť Bůh věru miluje ty, kdož jsou bohabojní.“

Když uběhly čtyři měsíce, instrukce pro Muhammada pokračovaly: „A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.

Když byla Prorokovi zjevena Deklarace zproštění, poslal pro Alího a řekl mu: … Řekni: „Žádný nevěřící nemůže vstoupit do ráje a po tomto roce a po tomto roce nebude žádnému nevěřícímu dovoleno konat pouť nebo chodit kolem Ka’by nahý. Ten, kdo s prorokem Alláha uzavřel smlouvu se na ni může spolehnout po dobu svého náčelnictví!“

...

            Pak Alláh slíbil věřícím náhradu za obchod, o který přijdou, když budou jednat tímto způsobem, a přidělil jim daň a poplatky vybírané od Židů a křesťanů. Mluvil o zkaženosti a pověrčivosti těch, kteří žili podle Starého a Nového zákona, když říkal: „Věru mnoho z učených a z mnichů pohlcuje majetky lidí způsobem podvodným a odvrací lidi od cesty Boží! A těm, kdož shromažďují zlato a stříbro a nevynakládají je na cestu Boží, těm oznam zvěst radostnou o trestu bolestném.“ Pak řekl: „Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je náboženství nezměnitelné. Proro si v nich nečiňte vzájemně zlé, nýbrž bojujte proti nevěřícím jako jeden muž, tak jako oni bojují proti vám jako jeden muž, a vězte, že Bůh stojí na straně bohabojných.“

            Pak mluvil o rozdělování majetku: “Almužny jsou pouze pro chudé a nuzné, pro ty, kdož je vybírají, pro ty, jejichž srdce se sjednotila, pro otroky a zadlužené, pro boj na cestě Boží a pro toho, kdož po ní kráčí podle ustanovení Božího, a Bůh je vševědoucí, moudrý.“

            „Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď přísný na ně! Útočištěm jejich bude peklo.

            Arabové své přihlášení k islámu zdržovali, dokud neviděli, jak jeho spor s Kurajšovci skončil, protože Kurajšovci byli vůdcové lidí, lidé Ka’by a posvátného území, a byli považováni za potomky Ismaela, syna Abrahámova. Ani jeden z arabských náčelníků to nepopíral. Když byla ale Mekka dobyta a Kurajšovci se podřídili islámu, Arabové věděli, že sami nejsou dost silní na to, aby vedli válku nebo aby byli vůči Alláhovu prorokovi nepřátelští. Proto přicházeli ze všech směrů a v davech přijímali Alláhovo náboženství.

            Prorok vydal mnoho dalších příkazů. A nařídil Amrovi, aby bral jednu pětinu válečné kořisti pro Alláha, a také zákonné daně z půdy. Ty se skládaly z „jedné desetiny země zavlažované prameny a dešti, jedné dvacetiny země zavlažované vědry. Za každých deset velbloudů dvě ovce. Za každých dvacet velbloudů čtyři ovce. Za každých čtyřicet kusů rohatého dobytka jednu krávu. Za každých třicet tříleté tele. Za každých čtyřicet ovcí jednu dost starou na to, aby se mohla pást sama. To byly příkazy od Alláha věřícím jako požadovaná almužna, ale ten, kdo je štědrý, si získá výhody. Všichni Židé nebo křesťané, kteří chtějí setrvat ve svém náboženství, od něj nemají být odvraceni, musí ale platit jeden zlatý dinár nebo jeho cenu v šatech. Ten, kdo platí, bude chráněn Alláhem a Jeho prorokem, kdo ale zaplatit odmítne, je nepřítelem Alláha a Jeho proroka stejně jako všech věřících.

 

(H/ Obětování zvířat v islámu a při Prorokově poslední pouti obojí Prorokův případný zákaz islámských poutí a samotným Prorokem zřejmé zabití obětních zvířat)

 

            … Další rok, desátého roku hidžry (630), se Prorok připravoval na pouť a nařídil svým lidem, aby učinili to samé. Vzal s sebou obětní zvířata a nařídil všem (kromě těch, kteří si vzali obětní zvířata), že by se měli po návštěvě svatých míst vzdát svých poutních zvyků. Pak vstoupil do Mekky a všichni lidé, kteří nepřivedli žádná obětní zvířata, se vzdali svých poutních zvyků.

            Alláhův prorok poslal Alího do Nadžránu a Alí se vrátil do Mekky, aby se během pouti připojil k Prorokovi. Podal mu zprávu o cestě do Nadžránu a Prorok poté řekl: „Jdi a choď kolem Ka’by, a pak se vzdej svých poutních zvyků, jako to udělali tví přátelé.“

            Alí ale řekl: „když jsem přijal postavení poutníka, řekl jsem: „Vzdávám se Tobě, Alláhu, jako to učinil Tvůj prorok Muhammad“.“ Ali neměl žádná obětní zvířata, proto mu Alláhův prorok dal část svých. A Alláhův prorok je pak porazil jménem obou.

 

(I/ Nejisté nejbližší opětovné setkání muslimů s Prorokem, další nejvýznamnější předpisy islámského práva o lichvě, o ženách, o bratrství všech mužů v islámu a Prorokova poslední pouť)

 

Během této pouti objasnil Alláhův prorok … Po vzdání chvály Alláhovi řekl: „Poslouchejte má slova, protože nevím, kdy se s vámi po této příležitosti opět setkám. … Kdokoliv má na starost majetek jiného člověka, ať ho vrátí člověku, který si ho u něj uschoval. Lichva je zakázána, kapitál ale patří vám. Nečiňte špatně a nic se vám nestane.

… Máte práva nad svými ženami a ony mají práva nad vámi. Vaše práva nad nimi jsou, že nesmí povolit nikomu, koho neschválíte, aby vstoupil do vašeho domu, ani nesmí spáchat cizoložství, když ho spáchají, Alláh vám povoluje vyloučit je ze svých postelí a bít je. Zacházejte se svými ženami dobře, protože se nemůžou postarat samy o sebe. Přijali jste je s důvěrou od Alláha a jsou z Alláhovy milosti vaše.

… Vím, že každý muslim je bratrem každého muslima. Žádný člověk nemůže vzít nic svému bratrovi kromě toho, co mu bylo svobodně dáno.“

Tak Prorok zakončil svoji pouť. Ta byla poutí poučení a rozloučení, protože Alláhův prorok již na pouť vícekrát nevyšel. Byla to „Pouť na rozloučenou“.

 

(J/ Prorokovi společníci by mu neměli odporovat jako Ježíšovi jeho žáci)

 

… Řekl svým společníkům: „Neodporujte mi jako Ježíšovi jeho žáci.“

Jeho společníci se zeptali: „Jak mu jeho žáci odporovali?“

On řekl: „Poslal je, jako nyní posílám vás. Ale ti, které poslal na blízká místa, se zaradovali a poslechli, zatímco ti, které poslal daleko, šli neochotně a považovali to za těžkost. Ježíš si stěžoval Alláhovi, a každý, kdo považoval cestu za těžkost, byl druhého rána schopen mluvit jazykem národa, ke kterému byl poslán

           

(výše uvedené viz s. 106-214)

 

(K/ Prorokova smrt, její příčiny, jeho odmítnutí léčby, jeho případné zdánlivá smrt či zmrtvýchvstání, muslimové jako bič Boží a Prorokovi manželky)

 

26. Poslední nemoc

 

            … Počet Prorokových žen bylo třináct.

            … Manželství s těmito jedenácti ženami Prorok završil. Dvě zemřely před ním Chadídža a Zajnab (… jež byla ženou jeho propuštěného otroka Zajda, který se s ní rozvedl, aby si ji mohl vzít Prorok …), devět ho ale přežilo. Manželství se dvěma dalšími nezavršil, s Asmou, která měla bílou skvrnu lepry a kterou poslal zpět k její rodině, a s Amrou, která byla nevěřící a která uprchla k Alláhovi kvůli ochraně Alláhova proroka. Řekl: „Kdo k Alláhovi utíká pro ochranu, je chráněn dobře,“ a poslal ji zpět k její rodině.

… Pak řekl: „Alláh dal jednomu ze svých sluhů volbu mezi tímto světem a tím příštím, a on si vybral být s Alláhem.“

            Abú Bakr pochopil tato slova a věděl, že tím myslel sebe, proto začal plakat a řekl: „Ne. Dáme ti za tvůj život ty své a životy našich dětí.“

            … Nařídil muhádžirům, aby zacházeli dobře s ansáry, a řekl: „Další skupiny se budou zvětšovat, ansárů ale musí zůstat stejný počet a nesmí se zvětšovat. Byli mým útočištěm a poskytli mi úkryt. Buďte laskaví k těm, kdo jsou laskaví k nim, a trestejte ty, kteří je zraní.“ Pak Prorok vstoupil do svého domu a nemoc ho překonala tak, že omdlel.

            Prorokovi ženy se shromáždily, aby se poradily, a všechny se shodli, že je potřeba mu nalít do úst lék. Prorokův strýc al-Abbás se nabídl, že mu ho nalije sám.

            Když se Prorok probral z mdlob, zeptal se: „Kdo mi to udělal?“ a ony odpověděli. „Tvůj strýc.“

            Prorok řekl: „To je lék, který přinesla žena z Habeše. Proč jste to udělali?“

            Jeho strýc pak odpověděl: „Báli jsme se, že máš zánět pohrudnice,“ a Prorok řekl: „To je nemoc, kterou mě Alláh nejvyšší a nejskvělejší nepostihnul! Ať nikdo nezůstane v tomto domě, aniž by spolkl trochu toho léku, kromě mého strýce.“ Poté ho spolkla dokonce i Majmůna – ačkoliv se zrovna postila – protože Prorok je zapřísáhl, že všechny musí ochutnat jako trest za to co mu udělaly.

            Vyprávění Á’iši: „… Pak jsem zjistila, že mi v klíně těžkne, podívala jsem se na něj a viděla jsem, že obrátil oči vzhůru a řekl: „Ne! Raději společníkem v ráji!“ Často jsem slyšela Proroka říkat: „Alláh si nevezme žádného Proroka, aniž by mu dal možnost volby“, a než zemřel, jeho poslední slova byla: „Raději společníkem v ráji.“

            Pak jsem si pomyslela: „Nevybral si naši společnost.“ A řekla jsem mu: „Učinil jsi volbu a já přísahám při Něm, který tě poslal, že jsi vybral, co bylo správné.“ Pak Alláhův prorok v pondělí v poledne zemřel.

            Pak vyšel před lidi Umar a řekl: „Někteří pokrytci říkají, že Alláhův prorok je mrtvý! Nezemřel, ale odešel ke svému Pánu, stejně jako Mojžíš opustil své lidi na čtyřicet dní a vrátil se k nim, když šly zvěsti, že je mrtvý. Při Alláhovi! Prorok se vrátí stejně jako Mojžíš a ruce a chodidla lidí, kteří řekli, že je mrtvý, budou useknuty!“

            Přišel Abú Bakr a vstoupil do dveří mešity, zatímco Umar takto mluvil. Nevšímal si toho, ale šel se podívat na tělo Proroka v Á’išině domě. To bylo zahaleno do pruhovaného pláště. Stáhl ho z Prorokovy tváře, políbil ho a řekl: „Jsi pro mě jako otec a matka! Ochutnal jsi smrt, kterou ti Alláh nařídil, ale žádná další smrt tě již nepostihne.“ …

            Když Abú Bakr viděl, že mu nebude naslouchat, obrátil se k lidem sám, ti opustili Umara a přišli k němu. Pak chválil Alláha a řekl: „Ať všichni, kdo zbožňovali Muhammada, vědí, že Muhammad je mrtvý, a ať všichni, kdo uctívají Alláha, vědí, že Alláh je věčný a nikdy neumírá. Pak recitoval verš: „Muhammad je pouze poslem a před ním odešli již jiní poslové. A jestliže zemře anebo bude zabit, obrátíte se nazpět? Ten, kdo se obrátí nazpět, neuškodí tím vůbec Bohu, Bůh však odmění ty, kdož byli vděční.“ A bylo to, jako by lidé tento verš nikdy neslyšeli, dokud jim ho Abú Bakr nepřednesl.

            … Ze strachu z rozkolu jsem vykřikl na Abú Bakra, aby zvedl vlastní ruku, a slíbil jsem mu poslušnost. Pak mu slíbili poslušnost všichni.

Abú Bakr nakonec promluvil znovu. Řekl: „Byl jsem vybrán, abych vám vládl, ačkoliv nejsem nejlepší z vás. Pokud budu jednat dobře, musíte mi pomáhat, a pokud budu jednat nespravedlivě, musíte mě opravit. Pravda je poctivost a nepravda je zradou! Národy, které nebojovaly za Alláha, byly potrestány pokořením, a když se zkaženost rozšířila doširoka, Alláh seslal pohromu. Poslouchejte mě, dokud budu poslouchat Alláha a Jeho proroka! Kdybych se ale vzbouřil proti Alláhovi a Jeho prorokovi, nejste mi povinni žádnou poslušností! Povstaňte k modlitbě a ať s vámi má Alláh slitování.“

Abú Ubajda byl zvyklý kopat hroby jednoduše, podle zvyků v Mekce, Abú Talha, medínský hrobník, je ale kopal ve tvaru s klenbou. Al-Abbás proto zavolal dva muže a řekl jednomu: „Jdi za Abú Ubajdou,“ a druhému: „Jdi za Abú Talhou.“ Dodal: „Alláh vykoná volbu za svého Proroka.“ Abú Ubajda nemohl být nalezen, muž, který šel za Abú Talhou, ho ale nalezl a přivedl, hrob byl proto vykopán podle medínských zvyků.

Podle Á’iši řekl Prorok, když umíral: „Alláh proklíná národy, které kopají hroby svých proroků namísto jejich uctívání,“ věděl ale, že jeho vlastní stoupenci tak učiní. A byla to pravda, protože když Prorok zemřel, muslimy postihla velká pohroma. Á’iša, která přežila Proroka o čtyřicet sedm let, zaznamenala: „Když Alláhův prorok zemřel, mnoho Arabů se vrátilo k modloslužebnictví, judaismus a křesťanství znovu povstaly a pokrytectví se stalo běžným, takže muslimové vypadali jako stádo ovcí za zimní noci, protože ztratili svého Proroka. Pak je Alláh znovu shromáždil pod Abú Bakrem.“

 

(výše uvedené viz s. 216-224)

 

23) 28/05/2016 Proč je lepší jíst postupně pouze určité rostlinné plody a určitá rostlinná semena, a proč je lepší jíst pouze v krajní nouzi zásadně postupně pouze určitá vejce, určité chcípliny i zvířat, určitou krev či části tím neusmrcených určitých celých rostlin či pak buď jiné části určitých rostlin nebo celé určité rostliny či teprve pak určité mléko a o příčině pravděpodobného vyvraždění Kanaánců včetně jejich žen i malých dětí v knize Jozue ze strany židů a o správném zřejmě mongolském způsobu chovu mléčného dobytku.

 

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

FILOSOFIE ROVNOVÁHY

FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY:

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).

 

čl. I.

Věčná povinnost všech živých tvorů

(1) Základní povinností všech živých tvorů je působit co možná nejméně smrti a bolesti. Dokonalý živý tvor jí tedy ze všech živých tvorů pouze rostlinné plody a rostlinná semena. (dále též věčná povinnost členů)

(4) Člen je oprávněn také jíst pouze postupně v krajní nouzi (zejména z vážných zdravotních důvodů) vejce, v krajní nouzi chcípliny živých tvorů zemřelými přirozenou smrtí, zásadně na stáří, případně v krajní nouzi odebranou krev neporažených zvířat a lidí a mléko, případně v krajní nouzi rostliny, vše vždy co možná nejmilosrdněji chované a zabité, a výrobky výhradně z nich. Filosofie rovnováhy s. 23


 

Je správné jíst rostlinné plody, i když rostlinný plod obsahuje tisíce až miliony, méně pravděpodobně až miliardy živých buněk, rostlinný plod není mnohobuněčný živý organismus, tj. mnohobuněčná živá soustava, proto, i když v jeho případě působíme smrt relativně mnoha živých buněk, tak v případě jedení, tj. usmrcování rostlinných plodů z ekologického zemědělství či ze zemědělské integrované produkce (při tomto pěstování rostlin se omezuje na nejvyšší možnou míru zabíjení, zejména zabíjení hmyzu obojím postřiky, zejména chemickými postřiky a hnojením, zejména chemickým hnojením) nepůsobíme jejich téměř žádnou bolest, protože bolest je spíše schopen cítit pouze živý mnohobuněčný organismus, čím evolučně dokonalejší organismus je, tím více cítí bolest. Dále postupně je správné jíst rostlinná semena, rostlinné semeno obsahuje zřejmě méně živých buněk než rostlinný plod, ale rostlinné semeno je už o zárodečný, tj. nejjednodušší živý mnohobuněčný organismus relativně jednoduchého živého mnohobuněčného organismu, kterým je dospělejší rostlina, proto při jedení, tj. usmrcování rostlinných semen z ekologického zemědělství či ze zemědělské integrované produkce nepůsobíme jejich téměř žádnou bolest, i když rostlinné semeno zřejmě cítí více bolest než rostlinný plod.

 

Dále postupně v krajní nouzi je správné jíst slepičí vejce z mého domácího chovu, kde neporáží ani nedávají porážet žádné slepice ani žádné kohouty, vejce obsahuje zřejmě méně živých buněk než rostlinný plod a rostlinné semeno, jedná-li se o neoplozené vejce, pak podle exaktní biologie toto vejce obsahuje pouze jedinou živočišnou živou buňku, avšak často jde již o oplozená slepičí vejce v nejranějším zárodečném stádiu jejich vývoje z důvodu přítomnosti kohouta v mém slepičím hejnu, pak toto vejce může obsahovat několik živočišných buněk, v případě vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje jde tak o nejjednodušší živočišný živý jednobuněčný či mnohobuněčný organismus, který zřejmě cítí trochu více bolest než rostlinný plod či rostlinné semeno.

 

Dále postupně v krajní nouzi je správné jíst mrtvolu živého tvora i zvířete, jestliže ji pojídající živý tvor podle mé dosavadní životní zkušenosti pravděpodobně s výjimkou Satana (tj. Ďábla ztělesňujícího dle Filosofie rovnováhy všechnu smrt v našem Vesmíru a v konečném důsledku co možná nejdokonalejší vakuum, tj. co možná nejdokonalejší nic v našem Vesmíru) tohoto pojídaného živého tvora úmyslně nezabil ani tohoto pojídaného živého tvora úmyslně nenechal zabít, zásadně tento pojídaný živý tvor zemřel přirozenou smrtí, zásadně na stáří (dále též „chcíplina“), tato chcíplina obsahuje často miliardy až v případě chcípliny zvířete biliony živých buněk, i zvíře po smrti však netvoří samostatný živý organismus, protože smrt mozku vede k rozpadu živého organismu zvířete a ostatních živočichů a vzniku chaosu v těle těchto živých tvorů, i když přežijí nějakou dobu po mozkové smrti tohoto živého tvora jednotlivé živé buňky jeho těla, proto mrtvola živého tvora i každého živočicha cítí bolest v obdobné míře jako výše uvedený rostlinný plod, rostlinné semeno či výše uvedené slepičí vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje. Získání výše uvedené chcípliny zemřelé přirozenou smrtí, zásadně na stáří je velmi obtížné a vyžadující relativně mnoho financí, já získávám tyto chcípliny z mého útulku pro brojlery (tzn. slepice a kohouty lidmi oba vyšlechtění pro získávání masa), kteří nebyli zabiti úmyslně žádným člověkem, zemřelí zásadně na stáří (tyto chcípliny brojlerů jím v krajní nouzi po veterinárně pitvě a převařené v několika, zásadně ve dvou vodách).

 

Dále postupně v krajní nouzi je správné jíst odebranou v rámci zdraví dobře doplnitelnou krev živých zvířat či i lidí, tuto krev však v současnosti nejím, krev obsahuje tisíce, miliony až miliardy, v případě velkého množství krve o váze nejméně v desítkách gramů až biliony živých buněk, avšak krev netvoří žádný samostatný živý organismus, tudíž krev cítí bolest v obdobné míře jako výše uvedený rostlinný plod, výše uvedené rostlinné semeno, výše uvedené slepičí vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje či výše uvedená chcíplina živého tvora. Případně ve stejném stupni v krajní nouzi je správné jíst část tím neusmrcené celé rostliny zásadně z ekologického zemědělství či ze zemědělské integrované produkce, tyto části rostlin postupně sami dorostou, tato obnovitelná část rostliny obsahuje tisíce, miliony až miliardy, v případě velkého množství rostlinného materiálu o váze nejméně v desítkách gramů až biliony živých buněk, avšak tato obnovitelná část rostlin netvoří žádný samostatný živý organismus, proto při odebrání této obnovitelné časti z rostliny tato rostlina či tato obnovitelná část rostliny cítí bolest v obdobné míře jako při odebrání výše uvedené krve z těla živého tvora.

 

Dále postupně v krajní nouzi je správné jíst celou rostlinu či jinou část tím usmrcené celé rostliny obojí zásadně z ekologického zemědělství či ze zemědělské integrované produkce než výše uvedený rostlinný plod či výše uvedené rostlinné semeno či výše uvedenou jinou část tím neusmrcené celé rostliny, protože celá rostlina zřejmě obsahuje až biliony živých buněk, např. v případě dospělého stromu, a celá rostlina je evolučně dokonalejší živý (mnohobuněčný) organismus než rostlinné semeno či slepičí vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje, a proto z výše uvedených důvodů usmrcení celé rostliny působí větší obojí smrt a bolest rostliny, než jsou smrt a bolest způsobené v případě jedení výše uvedeného rostlinného plodu, výše uvedeného rostlinného semene, výše uvedeného slepičího vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje, výše uvedené chcípliny, výše uvedené krve či výše uvedeného mléka či výše uvedené části tím neusmrcené celé rostliny.  

 

Případně teprve pak je správné jíst mléko (tj. mléko zvířecího savce) z chovu, kde zásadně úmyslně nezabíjí (tj. neporáží) ani úmyslně nedávají zabíjet žádného samce ani žádnou samici, mléko zřejmě zásadně neobsahuje žádnou živou buňku, a proto mléko netvoří ani žádný živý organismus, avšak pro pravidelné získání mléka je nutné, aby samice zvířecího savce byla pravidelně těhotná a pravidelně rodila mláďata, přičemž velké množství mléka vyžaduje stálé rození velkého množství mláďat savců, z nichž však polovina jsou samci, kteří nedávají žádné mléko, a jeden samec savců může oplodnit až sto a možná i více samic savců, proto v současnosti je a i v minulosti byla naprostá většina samců savců zabita velmi brzo po svém narození, takže je není nutné krmit (proto zřejmě židé, tj. semitsky kmen, tj. pastevci ovcí, kteří se usadili v krajní nouzí smrti hladem v Egyptě u Egypťanů, tj. oráčů, /tito židé/ rovněž v Egyptě působili velkou smrt a bolest tím, že se pokusili zotročit Egypťani prostřednictvím lichvy rádce faraona žida Josefa a Egypťani posléze naopak na několik staletí zotročili židy, kteří se v Egyptě velmi rozmnožili, a zřejmě proto, když Mojžíš osvobodil zotročené židy z Egypta, tito židé vyvraždili včetně jejich žen a i velmi malých dětí jiné zřejmě semitské kmeny Kanaánců, zřejmě rovněž pastevce, kteří zřejmě rovněž jako židé před svým odchodem do Egypta chovali ve velkém množství zejména ovce pro mléko a proto zřejmě tito Kanaánci rovněž vraždili velké množství samečků ovcí, zásadně beránků ve velmi mladém věku, tj. v podstatě velmi malých dětí ovcí, ani to však nebylo pro židy bez následků a němečtí nacisté způsobili zřejmě jako pomstu za toto vyvraždění Kanaánců a za židovské předchozí pastevecké vyvražďování beránků obdobné vyvražďování židů včetně jejich žen a i velmi malých dětí v čase zhruba o 3300 let později), proto i mléko v současnosti působí a i v minulosti působilo z výše uvedených potravin největší smrt a bolest než výše uvedený rostlinný plod, výše uvedené rostlinné semeno, výše uvedené slepičí vejce v nejranějším zárodečném stádiu jeho vývoje, výše uvedená chcíplina či výše uvedená krev (správné řešení problému mléka a chovu mléčného dobytka je řešení zřejmě používané do současnosti mongolskými pastevci, to je místo mléka zásadně jíst výše uvedenou krev mléčného dobytka, to jest krev jak jeho samic tak i jeho samců, tomuto mléčnému dobytku je možno bez jeho porážky pravidelně pouštět žilou a proto je možno chovat nejen jeho samice ale i jeho samce do jejich přirozené smrti, zásadně na stáří a teprve poté je sníst), i když mléko není vůbec živý tvor, avšak zcela zakázat samicím živých tvorů i savců mít mláďata by zase způsobilo značnou duševní bolest zejména těmto samicím i savců, protože pro tyto samice je rození potomstva ve skutečnosti nejdůležitějším smyslem a posláním jejich života.

 

Vše, co dle výše uvedeného jím, by mělo být vždy co možná nejmilosrdněji chované a zabité, a dále jím výrobky výhradně z toho všeho. Člověk, zvíře, ostatní živočich či rostlina jsou dle exaktně vědecké biologie tvořeni stejnými živými buňkami, tzv. eukaryotickými živými buňkami.

 

24) 04/06/2016 Má Ďáblologie podle mé osobní dosavadní životní zkušenosti, tj. starozákonní Jahve jako Satan, tj. Satan jako obojí pokušitel a kat všech živých tvorů i židů (tj. i vůči židům mluvící částečně pravdu a částečně lži) a ve všem tomto zcela sloužící novozákonnímu charitnímu jedinému Bohu, komunismus, o ženách jako nástroji Ďábla, tj. Satana či proč např. i hinduisté pravděpodobně veřejně lžou o zabíjení zvířat.

 

quoted:


Jób 2: 1A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina. … 4Satan však Hospodinu odpověděl: „Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má.  5Ale jen vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do očí zlořečit.“  6Hospodin na to satanovi odvětil: „Nuže, měj si ho v moci, avšak ušetři jeho život.“ 7A satan od Hospodina odešel a ranil Jóba od hlavy k patě ošklivými vředy.  Bible viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Job&no=2

 

Matouš 4:  8Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu  9a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ 10Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ 11V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho. Bible viz http://www.biblenet.cz/b/Matt/4#v9

 

V židovské tradici, Smrt byla označována jako Anděl života a smrti (Malach HaMavet) nebo Anděl tmy a světla vycházející z Bible a Talmudické tradice. Bible sama o sobě odkazují na " Anděl života a smrti ", když zabíjí egyptské prvorozené, ale není připojen k Satanovi. K dispozici je také odkaz na "Abaddon" (ničitel), anděla, který je známý jako "anděl propasti". V Talmudické tradici je charakterizován jako Archanděl Samael./ In Jewish tradition, Death was referred to as the Angel of Life and Death (Malach HaMavet) or the Angel of Dark and Light stemming from the Bible and Talmudic lore. The Bible itself does refer to the "Angel of Life and Death" when he reaps Egypt's firstborns, but he is not connected to Satan. There is also a reference to "Abaddon" (The Destroyer), an Angel who is known as the "Angel of the Abyss". In Talmudic lore, he is characterized as archangel Samael. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Death_(personification)&oldid=576001771

 

Samael (hebrejsky: סמאל) (také Sammael a Samil) je důležitý archanděl v Talmudické a post-Talmudické tradice, osoba, která je žalobcem, svůdcem a ničitelem a byl považován za dobrého i zlého. Říká se, že byl anděl strážný Ezaua a patronem římského impéria./ Samael (Hebrew: סמאל‎) (also Sammael and Samil) is an important archangel in Talmudic and post-Talmudic lore, a figure who is accuser, seducer and destroyer, and has been regarded as both good and evil. It is said that he was the guardian angel of Esau and a patron of the Roman empire. http://en.wikipedia.org/wiki/Samael

 

Česko-řecký slovník: matka-μητέρα (mitéra), slunce- ήλιος (ílios, helios), látka- ύλη (ýli, hylé), hmat (malé množství)- μικρή ποσότητα (mikrí posótita, μικρό- mikró-malý), Česko-latinský slovník: hmota-materia, matka-mater


 

Z mé Filosofie rovnováhy plyne, že Satan či Ďábel ztělesňuje co možná nejdokonalejší absolutní vakuum v našem Vesmíru, a protože nicota čili absolutní vakuum nemůže nikoho zabít, ale svým podtlakem může přitáhnout hmotu, aby se srazila a vzájemně roztříštila touto srážkou, tak Satan také ztělesňuje veškerou smrt živých tvorů v našem Vesmíru. Podle shora uvedené Biblické citace Satan je zároveň pokušitel a zároveň kat zřejmě ve službě jediného Boha, proto Satan pokouší a zároveň poté zřejmě pouze s Božím souhlasem trestá živé tvory, tak Satan zřejmě učí živé tvory stále dokonaleji rozlišovat dobré a zlé, tedy charitu od ne-charity, což je základem evoluce čili dějinného zdokonalování všech živých tvorů, Satan částečně lže a částečně mluví pravdu, Satana zřejmě nelze přemoci ne-charitou, tedy např. ne-charitním násilím, lstí, lží apod., protože v oblasti násilí, lstí, lží apod. je Satan zřejmě nepřemožitelný, protože vším tím zřejmě nejdokonaleji ze všech živých tvorů slouží jedinému Bohu čili charitě, tudíž Satan je nejméně v našem Vesmíru nejdokonalejší násilník, podvodník či lhář, Satan se pravděpodobně podřizuje pouze jedinému Bohu čili charitě, proto lze Satana zřejmě přemoci pouze charitou, avšak Satana však zřejmě nelze zabít (bez smrti by totiž zřejmě téměř všichni živí tvorové umřeli hlady), Satan však zřejmě nikdy nemůže jednat v rozporu s Boží vůlí a musí vždy jediného Boha poslouchat, proto i když podle mne Satan sám lže či on sám zabíjí obojí co možná nejméně (v případě, že Satan ztělesňuje co možná nejdokonalejší avšak přesto nedokonalé absolutní vakuum v našem Vesmíru) či podle mne pouze nechává lhát či pouze nechává zabíjet obojí co možná nejméně (v případě, že Satan ztělesňuje dokonalé absolutní vakuum v našem Vesmíru), tak zřejmě vždy jako Boží obojí pokušitel a kat zřejmě jedná v souladu s Boží vůli a proto je jediným Bohem zřejmě vždy chráněn. Nejsilnějšími pokušeními ze strany Satana jsou pýcha a slavomam, kdy živému tvoru, zásadně člověku před smrtí Satan a živí tvorové, zejména lidé po smrti, kteří Satanovi patří, nabídnou, že tento živý tvor díky údajným velkým či svým údajným dokonalým vědomostem či schopnostem tohoto živého tvora před smrtí může Satana nahradit jako ztělesnění smrti čili anděla smrti ostatních živých tvorů (avšak Satan nemá zřejmě žádné jiné přesvědčení než, že musí plnit svou úlohu danou mu jediným Bohem pokoušet živé tvory a tyto pokušením podlehnuvším živé tvory trestat a přitom vždy musí doslova poslechnout jediného Boha čili charitu), viz výše uvedená nabídka Satana Ježíšovi, že mu Satan dá všechna pozemská království, a jestliže na to nedokonalý živý tvor, zásadně nedokonalý člověk před smrtí přistoupí, tak ho čeká velká prohra, protože nedokonalý živý tvor není schopen bez pomoci Satana, resp. jediného Boha správně (tj. v rámci působení co možná nejméně smrti a bolesti) rozhodnout, že nějaký živý tvor by měl zemřít, aby ho ostatní živý tvorové snědli (protože v současnosti živí tvorové mohou jíst pouze ostatní živé tvory) a ostatní živí tvorové, možná podle mé Racionální mystika po smrti (ale ani oni nejsou zřejmě zcela mrtví a také oni musí zřejmě něco jíst) začnou čím dál více velmi nenávidět tohoto nedokonalého živého tvora, tomuto pýše a slavomamu podlehnuvšímu živému tvoru, jehož zároveň velmi trápí jeho svědomí, pak nezbude nic jiného než uznat svou bezmocnost a zřejmě požádat Satana čili anděla smrti, kterého se tento pyšný a slavný živý tvor často předtím sám pokusil zabít, aby Satan znovu nastoupil na své místo, a poté tento živý tvor ztrácí většinu své svobody, kterou měl v době, kdy se ještě nepokusil zabít Satana, a poté pro tohoto živého tvora je mnohem těžší a riskantnější plně se nepodřídit příkazům Satana, tedy rozlišovat dobro a zlo v příkazech Satana a sloužit jedinému Bohu čili charitě a tedy nesloužit absolutně příkazům Satana jako svému nejvyššímu vůdci, ačkoliv sloužení jedinému Bohu čili charitě, čili dle mé Filosofie rovnováhy stálé působení co možná nejméně smrti a bolesti Ďábel čili Satan i ostatní podobní poddaní Satana (tj. dle mé Racionální mystiky živý tvorové po smrti v pekle) od nového potrestaného živého tvora v pekle ve skutečnosti stále očekávají a čímž se tento poddaný Satana může jedině zachránit a vysvobodit se ze Satanova pekla.

 

Komunismus židovského Karla Marxe či jinak jím nazývaný vědecký materialismus ve své podstatě ve skutečnosti řeší starobylou otázku, jestli první živý tvor či člověk byli stvořeni Bohem z neživé hmoty či se první živý tvor či člověk narodili z matky (viz latinské slovo „materia“-hmota /v češtině původně zřejmě ze dvou řeckých slovních kořenů h-mota/ odvozené od výše uvedených zřejmě latinského slova „mater“-matka či řeckého slova mitéra-matka a v češtině zřejmě i od řeckého slova „ilios“ či „helios“ /“h-elios“/ - slunce). Protože každá matka považuje jako hlavní úlohu otce obstarat pro její potomky jídlo a hmotné zázemí ale na druhou stranu zároveň i jejich bezpečí, avšak jídlo představuje zásadně mrtvoly živých tvorů a zázemí pro dětí má rovněž zásadně hmotnou podobu postavenou buď z mrtvol živých tvorů nebo neživé hmoty, protože nehmotné věci se nedají zásadně jíst a nedá se z nich stavět hmotné zázemí pro jejich společnou rodinu, proto zásadně každá matka chápe muže především jako lovec či bojovník či řezník, jehož úkolem je zabíjet či nechat zabíjet jiné živé tvory, což však, není-li to v rámci působení co možná nejméně smrti a bolesti, působí zbytečnou nenávist těchto zabitých živých tvorů vůči tomuto muži - řezníkovi a rovněž tak vůči matčiným, resp. otcovým dětem, v posledně jmenovaném případě tak z pohledu matky takovýto muž - řezník ohrožuje zbytečně bezpečí jejích dětí a žena ho proto odmítne. Proto všechny nehmotné věci mají pro matku dětí, příp. všechny ženy důležitost zásadně pouze z pohledu, zda tyto nehmotné věci zajistí pro její děti věci hmotné, tak z tohoto pohledu ženy zřejmě posuzují všechny výtvory a i objevy vytvořené zásadně mužů v záležitostech náboženství, filosofie, společenských i přírodních věd. Jedinou výjimkou je pak sluneční světlo, které je dle moderní exaktní fyzikální přírodovědy tvořeno výlučně fotony, které mají nulovou klidovou hmotnost, tzn. tyto fotony jsou ve svém nehybném stavu nehmotné, tedy nehmotné věci nemůžeme v současnosti zásadně jíst, avšak bez tohoto v klidovém stavu nehmotného slunečního světla by nemohl existovat pravděpodobně žádný život na Zemi, tzn. na Zemi by nebyly rostliny, které získávají svou energii ze světla pomocí fotosyntézy, bez rostlin by na Zemi nebyli žádní býložravci a hmyz, kteří jedí rostliny, bez býložravců a hmyzu by na Zemi nebyli ani žádní masožravci. Komunismus židovského Karla Marxe to vyjádřil jednoduchou avšak zřejmě chybnou myšlenkou, „nejdříve je třeba naplnit lidem žaludky a teprve poté se můžeme zajímat o jakékoliv nehmotné věci jako náboženství, filosofii, lidská práva, práva ostatních živých tvorů apod., výsledkem této jeho zřejmě chybné materialistické ideologie posléze bylo, že postupně se zmenšoval v komunistických, resp. socialistických státech výběr jídla a množství jídla tam bylo také méně a méně až cca do roku 1990, kdy po cca 70 letech své existence komunismus, resp. socialismus Karla Marxe pojatý jako lidský třídní boj a boj proti ostatním živým tvorům na život a na smrt (jehož důsledkem byla velká smrt a bolest, resp. nenávist jiných živých tvorů než lidí podle Filosofie rovnováhy, avšak ve velkém množství velká nenávist i lidí, kteří s touto komunistickou politikou nebo jejím vůdcem nesouhlasili) v téměř všech státech světa ztratil svou politickou moc. Přesto z hlediska Filosofie rovnováhy, resp. její charitologie stojí za úvahu následující korigovaná komunistická myšlenka, kterou lze vyjádřit „každému živému tvoru podle jeho přítomných a i předpokládaných budoucích charitních potřeb“, dle této Filosofií rovnováhy korigované komunistické myšlenky nemůžeme odmítnout a Stát musí chránit i velké bohatství určitých jednotlivců a také dědění jejich i velkého bohatství např. jejich dětmi, pokud tito boháči využívají toto i velké bohatství nebo lze rozumně předpokládat, že v budoucnosti budou využívat toto i velké bohatství k působení charity (např. charitní obživě velkého množství zaměstnanců těchto charitních boháčů), to vše platí pouze pod podmínkou, že toto i velké bohatství působí co možná nejméně (tzn. zřejmě i nikoliv o hodně více než co možná nejméně) smrti a bolesti, jinak by bylo dle této korigované komunistické myšlenky nutno toto velké bohatství těchto boháčů státem znárodnit resp. vyvlastnit avšak pouze charitním způsobem, tj. při dodržení působení co možná nejméně smrti a bolesti i při tomto znárodnění státem.

 

Tak každá dosavadní zásadně mužská ideologie musela především svým stoupencům zajistit potřebné nebo více nebo lepší jídlo, tedy mrtvoly živých tvorů, protože samotných slov se žádný nedokonalý živý tvor nemůže najíst. Jestliže se nějací lidé či jiní živí tvorové připojovali ve větším množství k nějaké v dějinách úspěšné zásadně mužské ideologii, tak ve skutečnosti očekávali především, že jim tato ideologie zajistí jídlo čili mrtvoly živých tvorů, a to bylo na úkor jiných lidí, resp. jiných živých tvorů, kteří proto vždy pokládali každou takovouto novou ideologii za nejméně větší nebezpečí pro svou vlastní obživu či dokonce za nebezpečí, že budou sami zabiti stoupenci této nové ideologie a snědeni, proto se každá nová ideologie setkává s obrovskou nedůvěrou dosavadních ideologií. Nutnost vůdce každé úspěšné ideologie zajistit pro z počátku stále rostoucí množství svých stoupenců dostatek jídla, tedy dostatek mrtvol živých tvorů zásadně dosud znamenala, že každá dosavadní ideologie dříve nebo později musela říkat velké lži a činit velké manipulace, proto např. i hinduisté říkají pravděpodobně veřejně velké lži o zabíjení zvířat. Poté nastoupil Satan a jeho lidé a jeho ostatní živí tvorové a pokoušeli tyto vůdce takovéto nové ideologie k ještě větším lžím a k působení ještě větší smrti a bolesti, na což tito noví vůdcové pod hrozbou ztráty jídla, tedy zásadně mrtvol živých tvorů pro své stoupence v případě nedokonalosti své nové ideologie (podle mne nejedná-li se o dokonalou Boží čili dokonale charitní ideologii) museli dříve nebo později vždy přistoupit, poté následoval odpovídající trest Satana a členů jeho pekla za tuto způsobenou velkou smrt a bolest, tj. lidé a ostatní živí tvorové, jímž tato nová ideologie způsobila velkou zbytečnou smrt a bolest, začali tuto novou ideologii nenávidět a bojovat proti ní, začali odhalovat a zveřejňovat její velké lži a tato nová ideologie začala pozvolna ztrácet a nezískávat další nové stoupence, proto se snížil přísun jídla, tedy mrtvol živých tvorů, a když vnější i vnitřní odpor a nedostatek jídla byl pro tuto novou ideologii neudržitelný, pak jejím stoupencům (dle mé Racionální mystiky lidem a ostatním živým tvorům po smrti), kteří již velmi těžko mohli změnit svou ideologii pro svou velkou víru a zapojení do této nové ideologie, nezbylo nic jiného než více či méně trvat na svých velkých lžích zakrývajících omyly jejich ideologie v jejich působení velké zbytečné smrti a bolesti a buď v prvém případě působit stále větší a větší smrt a bolest (tzn. působit ještě větší nenávist živých tvorů vůči této své skupině stoupenců, v jejímž důsledku mohou očekávat v budoucnosti dle Filosofie rovnováhy odpovídající ještě větší Satanův trest, resp. odpovídající ještě větší pomstu živých tvorů, jímž způsobili velkou zbytečnou smrt a bolest), v důsledku čehož stoupenci této nové ideologie ve velkém rozporu se svým svědomím často přestanou usilovat o pravdivé poznání ale začnou ve velkém strachu bojovat o pouhé snížení svého utrpení v Satanově pekle, nebo v druhém případě činit své pokání, např. žebrat a usilovat o svou nápravu.

 

K výše uvedenému cituji z islámu: Jednoho dne vstoupil Abú Bakr do židovské školy a zjistil, že mnoho z nich je shromážděno okolo muže jménem Finhás. Byl to doktor a rabín a byl s jiným rabínem jménem Ašjá. Abú Bakr řekl Finhásovi: „Běda tobě. Boj se Alláha a přihlas se k islámu!“ Finhás odpověděl: „Nepotřebujeme Alláha, ale on potřebuje nás! Nevyhledáváme ho, on vyhledává nás! Jsme na něm nezávislí, ale on není nezávislý na nás. Kdyby na nás byl nezávislý, nežádal by nás o naše peníze, jako to dělá tvůj pán Muhammad (na válku proti Mekkce). Zakazuje ti lichvu, ale platí nám úroky. Kdyby na nás byl nezávislý, nedával by nám žádné úroky.“ V té chvíli se Abú Bakr rozhněval a Finháse udeřil a řekl: „Přísahám při Něm, v jehož rukou je můj život, že kdyby mezi námi nebyla žádná smlouva, useknul bych ti hlavu, ty nepříteli Alláha!“ Poté šel Finhás za Alláhovým prorokem a řekl: „Podívej, co mi udělal tvůj společník!“ Abú Bakr vysvětlil, co se stalo, ale Finhás všechno popřel a řekl: „Neřekl jsem taková slova!“ Ale Alláh zjevil verš, který slova Abú Bakra potvrdil. MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA, IBN ISHÁK, originál v arabštině: Sírat rasúl Alláh, z anglického vydání Michael Edwardes, The Life Of Muhammad, Apostle Of Allah, vydaného Royal Asiatic Society of London v roce 1898, přeložil Viktor Svoboda, vydalo v roce 2009 nakladatelství LEDA spol. s r.o. a nakladatelství Rozmluvy, vydání první, viz též https://archive.org/stream/Sirat-lifeOfMuhammadBy-ibnIshaq/SiratIbnIahaqInEnglish_djvu.txt , s. 95-96

 

K výše uvedenému cituji z Bible, podle které starozákonní jediný Bůh Jahve měl osobně zabít řadu lidí (viz např. Exodus 12, 29Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Exod&no=12 ) či podle které starozákonní jediný Bůh Jahve měl osobně zabít i řadu mu odporujících Izraelců (viz např. Numeri 16, 16Mojžíš potom Kórachovi nařídil: „Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete , ty, oni i Áron. 17Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici.“ 18Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron. … 35Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Num&no=16 ) či podle které podle příkazu obou starozákonního jediného Boha Jahveho a Mojžíše měl vojevůdce izraelského národa Jozue  a jeho izraelská armáda zabít jako prokleté zřejmě kolem roku 1500-1300 před naším letopočtem při dobývání Kanaánu, tj. současných obou Palestiny a Izraele s výjimkou trocha jednotlivců všechny kanaánské tehdejší obyvatele, tj. všechny muže, ženy i děti (viz např. Leviticus 27, 28Jenom nic klatého, co někdo jako takové oddal Hospodinu z čehokoli, co má, z lidí, z dobytka i z polností, jež má ve vlastnictví, nesmí být prodáváno ani vypláceno. Všechno klaté je velesvaté a náleží Hospodinu. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Lev&no=27 . Deuteronomium 2, 34V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=2 . Jozue 10, 40Tak vybil Jozue celou zemi, pohoří i Negeb, Přímořskou nížinu i srázy, a všechny jejich krále. Nikoho nenechal vyváznout, vše, co dýchalo, vyhubil jako klaté, jak přikázal Hospodin, Bůh Izraele. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Josh&no=10 . Jozue 11, 12Dobyl i všechna města těchto králů; všechny jejich krále Jozue zajal a pobil ostřím meče. Vyhubil je jako klaté, jak přikázal služebník Hospodinův Mojžíš. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Josh&no=11 .), obdobně na jiných místech Bible ve Starém zákoně (viz např.: Numeri 21, 3, Deuteronomium 3, 6, Deuteronomium 7, 2, Deuteronomium 13, 16, Deuteronomium 20, 17, Jozue 2, 10, Jozue 6, 17, Jozue 6, 18, Jozue 6, 21, Jozue 10, 28, Jozue 10, 35, Jozue 10, 37, Jozue 10, 39, Jozue 11, 11, Jozue 11, 20, Jozue 11, 21 . Viz http://www.biblenet.cz/ .) či oběti obrovského počtu zvířat dle Bible Starého zákona také nařízených Izraelcům jediným starozákonním Bohem Jahvem, které způsobily možná neméně smrti a bolesti než tato smrt obrovského počtu lidí.

 

Z výše uvedeného plyne, že zásadně ani současní židé nemohou vůbec věřit, že starozákonní jediný Bůh Jahve je charita, tedy, že tento starozákonní jediný Bůh je totožný s Ježíšovým novozákonním jediným Bohem, který by měl být dle výše uvedeného charitou, což se projevilo v dějinné a projevuje rovněž v současné převládající světové ideologii podstatně ovládané židy. Na základě mé dosavadní životní zkušenosti se domnívám, že tento starozákonní jediný Bůh by mohl být Satan ze shora uvedené biblické knihy Jób (viz výše), tj. Satan jako obojí pokušitel a kat všech živých tvorů i židů (tj. i vůči židům mluvící částečně pravdu a částečně lži) a ve všem tomto zcela podřízený, poslouchající a sloužící starozákonnímu a novozákonnímu jedinému Bohu, kterým je láska čili v latinském překladu Bible od Sv. Jeronýma Vulgátě „caritas“ čili česky charita (1. Janův 4, 16Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. V latinské Vulgátě Sv Jeronýma Epistola B. Joannis Apostoli Prima 4, 16 et nos cognovimus et credidimus caritati quam habet Deus in nobis Deus caritas est et qui manet in caritate in Deo manet et Deus in eo). Podle Racionální mystiky mé Filosofie rovnováhy Biblický vůdce Izraelců Mojžíš zřejmě z období kolem roku 1500-1300 před naším letopočtem, který osobně zabil příslušníka Egyptského národa (viz Bible Starý zákon, Exodus 2, 11 a násl.), další Biblický vůdce Izraelců král David z období kolem roku 1000 před naším letopočtem, který osobně zabil příslušníka Pelištejského národa Goliáše (viz Bible Starý zákon, 1. Samuelova 17, 48 a násl.), či římský císař Nero, který osobně zabil svou těhotnou manželku Poppaeu Sabinu atd. (podle mé Racionální mystiky i všichni lidé po smrti náležející Satanovi, zřejmě s výjimkou Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista) by mohli být shora uvedení lidé, kteří podlehli před svou smrtí pokušení obou Satana a jeho živých tvorů a kteří se neúspěšně pokusili zabít Satana a nahradit ho jako ztělesnění smrti čili anděla smrti ostatních živých tvorů a poté se museli velmi moc podřídit moci Satana. Josef Flavius, žid s hebrejským jménem Josef ben Matitjahu atd. by mohl být dějinným ztělesněním co možná nejdokonalejšího vakua, tj. co možná nejdokonalejší nicoty v našem Vesmíru, resp. ztělesněním veškeré smrti živých tvorů v našem Vesmíru, resp. Satanem čili Andělem smrti. Ježíš z Nazareta, zřejmě obojí Bohočlověk a Kristus zřejmě jako jediný nepodlehl před svou smrtí pokušení obou Satana a jeho živých tvorů a nepokusil se osobně zabít v rozhodující okamžik Satana (Matouš 26, 51Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. 52Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. 53Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? 54Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“ 55V té hodině řekl Ježíš zástupům: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. 56Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci.“ A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. 57Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.).

 

Všechny výše uvedené citace v českém jazyce z Bible, český ekumenický překlad viz http://www.biblenet.cz/ .

 

25) 19/06/2016 O základní metafyzické otázce, zda je možno zabít Satana čili Ďábla čili smrt, a dále o vyvlastnění bez náhrady čili komunismu a o novodobém Státu Izrael a o muslimských Palestincích a dále o nejpopulárnějších současných českých politicích Miloši Zemanovi, Andreji Babišovi a Karlu Schwarzenbergovi a o vyhnaných českých sudetských Němcích a o možná židovským Andrejem Babišem ovládnuté české politické Straně zelených a o rakouských prezidentských volbách v roce 2016.

Odpověď na výše uvedenou základní metafyzickou otázku z hlediska mé Filosofie rovnováhy z hlediska jejího zřejmě jediného samozřejmého dogmatu (viz FILOSOFIE ROVNOVÁHY, FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY: "Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).) je, že Satana si zcela jistě můžeme podrobit či ho zcela jistě můžeme porážet, jestli však Satana mohou živí tvorové zabít či jestli Satana nakonec zabije jediný Bůh, má Filosofie rovnováhy neřeší s konečnou platností, jinými slovy výše uvedené „co možná nejméně smrti a bolesti“ z jejího výše uvedeného zřejmě jediného dogmatu může znamenat, jak minimální avšak přesto stále nějakou existující smrt a bolest, tj. trvalé přežití a potřebu Satana, k čemuž se v současnosti přikláním i já osobně na základě mé dosavadní osobní životní zkušenosti, tak i žádnou obojí smrt a bolest, tj. může to znamenat také trvalou smrt Satana.

 

Jak tuto otázku řeší jednotlivá světová náboženství, můžeme prakticky poznat ze skutečnosti rozšíření vlády komunismu ve státech, ve kterých převládá toto náboženství. V křesťanství jsou možné zřejmě obě řešení (viz Biblický Nový zákon, Lukáš 8,18Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má.“ nebo naopak Biblický Nový zákon, 1 Janův „4:8Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“, nebo Biblický Nový zákon v překladu sv. Jeronýma (tzv. Vulgata) do latiny ze 4.-5. století Joannis I „4:8 qui non diligit non novit Deum quoniam Deus caritas est“), přesto se domnívám jako obojí křesťan a římský katolík, že v současnosti v křesťanství, zejména v západním křesťanství převládá názor, že jediný Bůh definovaný Biblickým Novým zákonem jako láska či charita nakonec nezabije Satana, avšak výjimkou v nedávné době ze zřejmě na Západě převládajícího názoru o nezabití Satana byla zřejmě doba Hitlerovy Německé nacistické říše, protože její vůdce Adolf Hitler zřejmě pokládal a označil za takovéto ztělesnění Satana, resp. Ďábla, resp. všeho zla ve světě židy a rovněž i zejména sovětské, resp. ruské a židovské komunisty. Názor o nutnosti zabít Satana však rovněž zřejmě převládá v menšinovém východním, pravoslavném křesťanství, jehož největší patriarchát tvoří ruský patriarchát, jemuž podléhají dvě třetiny pravoslavných křesťanů, neboť v Rusku, resp. v bývalém Sovětském svazu se zrodil a dlouhou dobu vládl komunismus, jehož ideologie je založena na vyvlastnění státem bez náhrady. V islámu zřejmě převládá názor o nemožnosti zcela zabít Satana, tj. veškerou smrt a bolest, protože na vyvlastnění bez náhrady by šlo totiž z hlediska islámu nahlížet jako na určitý druh krádeže či loupeže a protože každý muslim je vázán přísným zákazem Koránu okrást, resp. zabít jiného muslima, výjimkou jsou zřejmě odpadlíci či bludaři (např. šiítové zřejmě mohou zabít, resp. oloupit, resp. okrást sunnity a naopak), avšak každému muslim v případě nouze je však dovoleno či přímo přikázáno okrádat nevěřící, což činil rovněž prorok Muhammad, když po svém útěku z Mekky do Mediny nařídil svým stoupencům okrádat, resp. olupovat také v té době nejčastější obchodní karavany obyvatel Mekky, tj. svých příbuzných, při těchto loupežích měli jeho stoupenci Muhammadem povoleno a museli rovněž zabíjet tyto obyvatele Mekky, tedy často své příbuzné (viz kapitola 12. První karavana. … Poté co Alláh povolil loupení, nařídil, aby čtyři pětiny vždy připadly kořistníkům a jedna pětina Jemu a Jeho prorokovi, přesně tak, jak to udělal Abdulláh v případě unesené karavany. Toto byl první případ, kdy muslimové loupili, kdy muslimové vzali zajatce a kdy muslimové zabili muže. Stalo se to osmnáct měsíců po příjezdu muhadžirů do Mediny., viz s. 109, MUHAMMAD ŽIVOT ALLÁHOVA PROROKA, IBN ISHÁK, originál v arabštině: Sírat rasúl Alláh, z anglického vydání Michael Edwardes, The Life Of Muhammad, Apostle Of Allah, vydaného Royal Asiatic Society of London v roce 1898, přeložil Viktor Svoboda, vydalo v roce 2009 nakladatelství LEDA spol. s r.o. a nakladatelství Rozmluvy, vydání první, viz též https://archive.org/stream/Sirat-lifeOfMuhammadBy-ibnIshaq/SiratIbnIahaqInEnglish_djvu.txt) ), většinu islámských i arabských států komunismus neovládl zřejmě s výjimkou Libye, Iráku a turkotatarských (čili bývalých území ovládaných Čingischánovou, rodným jménem Temüdžinovou mongolskou kavkazskou Zlatou hordou) republik bývalého Sovětského svazu (jako např. Kazachstán, Ázerbájdžán, Tádžikistán, Uzbekistán, Čečensko atd.). V židovství zřejmě převládá názor o nemožnosti zabít Satana, tj. veškerou smrt a bolest, protože převládajícím starozákonním biblickým ideálem světa je biblický ráj, který jediný Bůh nestvořil zřejmě dokonale dobrý, ale zřejmě pouze velice dobrý, ale protože biblický jediný Bůh by měl být dokonalý a neměl by tudíž stvořit nic nedokonale dobré, proto by zřejmě veliké dobro mělo zároveň být dokonalé dobro (viz Bible, Genesis 1, 31Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.), v biblickém ráji bylo dobro a zlo dokonale spojeno v jediném stromu poznání dobrého a zlého v rajské zahradě (viz Bible, Genesis 2, 16A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“), tento strom poznání dobrého a zlého na jedné straně měl zřejmě nejlákavější plody (viz Bible, Genesis 3, 6Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.), avšak na druhé straně prvním lidem Adamovi a Evě bylo biblickým jediným Bohem zakázáno z tohoto stromu jíst pod trestem smrti, když Adam s Evou tento zákaz porušili, nebyli potrestáni podle Bible tímto Bohem bezprostřední smrtí, ale byli tímto Bohem vyhnáni z ráje (viz Bible, Genesis 3, 22I řekl Hospodin Bůh: „Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky.“ 23Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života) a Adam a zřejmě také Eva zemřeli až později na stáří (viz Bible, Genesis 5, 4Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery. 5Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel.) (všechny tyto citace z Bible viz http://www.biblenet.cz/ ), většina židů nepřijala komunismus, i když jeho autory byli židé Karel Marx a Bedřich Engels a carské Rusko komunismem ovládl Vladimir Iljič Uljanov, který přijal přezdívku Lenin, a Lenin byl zřejmě rovněž po dědečkovi z matčiny strany částečně židovského původu (viz http://relax.lidovky.cz/vudce-revoluce-lenin-byl-zid-dokazuje-dopis-jeho-sestry-pjh-/zajimavosti.aspx?c=A110524_093101_ln-zajimavosti_pks ), největší židovská komunita ve světě zřejmě v současnosti žije ve Spojených státech amerických (USA), třetí největší židovská komunita ve světě zřejmě v současnosti žije v novodobém Státě Izrael, tyto státy nikdy komunismus neovládl, v minulosti druhá největší židovská komunita ve světě žila v Rusku, resp. bývalém Sovětském svazu, který v té době ovládl komunismus, v současnosti po druhé světové válce velké množství židů z území bývalého Sovětského svazu emigrovalo do novodobého Státu Izraele.  V buddhismu zřejmě převládá názor o možnosti zcela zabít Satana, tj. veškerou smrt a bolest (viz buddhistické učení o konečném vyvanutí všech živých tvorů v nicotě, tj. nirváně, která pro buddhismus znamená doslova přeloženo „stav plamene, který zhasl.“, viz s. 48 STORIG, H.J.: Malé dějiny filosofie. Praha, Zvon, 1991), největší světové buddhistické státy, jako jsou Čína a Mongolsko v minulosti ovládl či dosud ovládá komunistická ideologie. Co se týká hinduismu, tak v hinduismu zřejmě převládá názor o nemožnosti konečného zabití Satana, protože na jedné straně smrt a bolest každého živého tvora je důsledkem minulé smrti a bolesti způsobené a zřejmě podle hinduismu i zaviněně tímto živým tvorem a jeho předky (viz tzv. „špatná karma“), avšak na druhé straně individuální existence spaseného člověka po smrti „zaniká ve velké duši světa“ (viz s. 39 STORIG, H.J.: Malé dějiny filosofie. Praha, Zvon, 1991), rozplyne se v Bráhma, což je však zřejmě dle hinduismu z hlediska všech živých tvorů úkol, který lze uskutečnit zřejmě až v nekonečném čase, Indii rovněž komunismus nikdy neovládl.

 

Současné ústavní právo české republiky nechává tuto otázku vyvlastnění bez náhrady rovněž otevřenou, dle č. 2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky Čl. 11, odstavec 3 „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“, a dále Čl. 11, Odstavec 4 „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ (2016 - 2017 Copyright © Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r. o., http://www.fulsoft.cz/ ). V současnosti se výše uvedený článek ústavního práva uplatnil zejména v běžných, tj. nikoliv ústavních zákonech České republiky o restitucích, resp. navracení vlastnictví bývalým vlastníkům, kteří byli vyvlastněni bez náhrady komunisty ovládajícími český stát po druhé světové válce do roku 1989, protože po pádu komunismu v České republice došlo k restituci, resp. navrácení vlastnictví některých vlastníků, avšak tato restituce vlastnictví se však zásadně nevztahovala zejména na tzv. sudetské Němce, kteří se během okupace českého státu Hitlerovým Německem v letech 1939 až 1945 našeho letopočtu přihlásili a přijali německé občanství, resp. občanství této Hitlerovy okupační Německé říše, protože tato Hitlerova Německá okupační říše vyvraždila včetně žen a všech dětí jakéhokoliv věku a pohlaví během let 1939 až 1945 našeho letopočtu téměř všechny Rómy mluvící českou romštinou z území současné České republiky, takže česká romština jako jazyk prakticky zanikla, a protože tato Hitlerova Německá okupační říše rovněž vyvraždila velké množství židů z území české republiky včetně jejich žen a dětí jakéhokoliv věku a pohlaví. Sudetští Němci přicházeli na české území od začátku středověku na pozvání českých panovníků, kteří byli často částečně německého původu (např. na pozvání největšího českého krále Karla IV., jehož matka byla Češka z rodu Přemyslovců a otec byl Němec z rodu Lucemburků) a od těchto králů, resp. jejich vazalů přijímali do léna (české slovo odvozené zřejmě z francouzského slova „lien“, což v češtině znamená „spojení, souvislost, pouto, svazek rodinný ap., svěrka, železná páska, odkaz, link na webovou stránku ap.“, viz https://slovnik.seznam.cz/cz-fr/?q=iien ) českou zemědělskou i nezemědělskou půdu, na niž tito sudetští Němci hospodařili, avšak po vzniku České republiky v roce 1918 po pádu habsburské monarchie (rakouští, tj. němečtí Habsburkové byli zvoleni českými králi od roku 1526, děti těchto Habsburků byli částečně českého původu, manželkou prvního českého krále z rodu Habsburků Ferdinanda I. byla totiž česká a uherská princezna Anna Jagellonská, Jagellonci byli původně polský královský rod, tito manželé měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce Maxmiliána II., viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_I._Habsbursk%C3%BD a rakouští, tj. němečtí Habsburkové pak vládli na území českého státu do roku 1918) se tito sudetští Němci stali vazaly demokratické České republiky, proto výše uvedené přijetí a přihlášení se k občanství Hitlerovy Německé říše v letech 1939 až 1945 bylo českými občany zřejmě chápáno jako velmi hrubé, resp. zásadní porušení či zrada této vazalské povinnosti sudetských Němců k českému státu a proto po pádu Hitlerovi Německé říše a osvobození českého území komunistickým Sovětským svazem, jehož armáda však po osvobození české území opustila, bylo v letech 1945 až 1946 na základě rozhodnutí demokratického předválečného prezidenta českého státu Edvarda Beneše vrátivšího se z jeho emigrace v Anglii vlastnictví na českém území všech sudetských Němců, kteří se za druhé světové války přihlásili k občanství Hitlerovy Německé říše, vyvlastněno bez náhrady a zároveň tito sudetští Němci byli odsunuti, resp. vyhnáni zpět do Německa, a to ještě před ovládnutím českého státu českými komunisty podporovanými sovětskými komunisty v roce 1948 našeho letopočtu. Pozůstatkem tohoto středověkého lenního práva v současném ústavním právu České republiky je tak dodnes výše uvedené ustanovení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Čl. 11 , odstavec 3 „Vlastnictví zavazuje. …“. Na spravedlivost vyvlastnění bez náhrady a odsunu sudetských Němců z českého území existují dodnes v České republice i ve světě rozporné názory, i když v České republice většina obyvatel je v současnosti přesvědčena o spravedlivosti tohoto postupu, tak dodnes jde v České republice o velmi diskutovanou a živou otázku. V prezidentských volbách v roce 2013 našeho letopočtu v jejich druhém kole proti sobě soutěžili vzdálený příbuzný výše uvedeného největšího českého krále Karla IV., významný český a německý šlechtic kníže Karel Schwarzenberg, který získal 2 241 171 hlasů, tj. 45,198 % všech odevzdaných hlasů, a komunisty podporovaný kandidát Miloš Zeman, který získal 2 717 405, tj. 54,802 % všech odevzdaných hlasů, rozhodujícím okamžikem těchto prezidentských voleb bylo prohlášení Karla Schwarzenberga o nespravedlivosti výše uvedeného vyvlastnění bez náhrady a odsunu sudetských Němců z území českého státu a jeho plán na restituci sudetských Němců, když k tomuto otevřenému prohlášení přinutil Karla Schwarzenberga v debatě ve státní České televizi druhý prezidentský kandidát Miloš Zeman, který rovněž tyto prezidentské volby relativně těsně vyhrál na základě odporu většiny českých občanů k tomuto prohlášení Karla Schwarzenberga. Z českého území odsunutí sudetští Němci dodnes usiluji o navrácení svého majetku a o svůj návrat na české území a dodnes neuznali spravedlivost tohoto svého vyvlastnění bez náhrady a svého odsunu zpět do Německa. Já osobně jsem v druhém kole výše uvedených prezidentských voleb nešel k volbám, i když jsem členem Strany zelených, jejímž významným členem byl v minulosti i Karel Schwarzenberg a jehož volbu v těchto prezidentských volbách Strana zelených svým voličům doporučila, a nevolil jsem ani Miloše Zemana, který, ačkoliv zřejmě sám není žid, protože ve velkém množství osobně jí vepřové maso, což mají židi Biblickým Starým zákonem, resp. Tórou zakázané (viz „Zabijačková“ směrnice Evropské unie, která značně omezuje, koho v domácnosti po porážce prasete pohostit, vyvolala díky článkům v Blesku velkou diskusi. Zapojil se do ní i prezident Miloš Zeman. … Pan prezident je znám jako milovník dobrého jídla a pití. A rád si samozřejmě pošmákne i na všech laskominách, které se na zabijačce vyrábí. Proto si samozřejmě nemohl odpustit trefně se k „výplodu“ unijních úředníků vyjádřit. „V tomto případě bych doporučoval rozšířit pojem domácnosti na všechny, kdo se zabijačky, která je krásnou slavností, účastní. Mimochodem Evropská komise už nám před časem doporučila, abychom vyhazovali guláš po čtyřech hodinách, třebaže každý ví, že guláš je nejlepší druhý den,” řekl včera Miloš Zeman Blesku.“ Více na http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/298016/zeman-bojuje-za-zabijacky-je-to-krasna-slavnost-a-vsichni-jsou-domaci.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy , dále viz Biblický Starý zákon, Leviticus 11, … 7vepře, který sice má rozdělená kopyta tak, že jsou úplně rozpolcená, ale nepřežvykuje; bude pro vás nečistý, či viz Biblický Starý zákon, Deuteronomium 14, 8Ani vepře; má sice kopyta rozdělená, ale nepřežvykuje; bude pro vás nečistý. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete., oba citáty z Bible viz http://www.biblenet.cz/ ), přesto je však Miloš Zeman českou krajní pravicí označován za největšího českého sionistu, resp. českého přítele židů /viz „…USA a Izrael žijí v tak úzké politicko-hospodářské symbióze, že podle mnohých pozorovatelů a analytiků (viz například studie John J. Mearsheimer - Stephen M. Walt) je to dnes vpodstatě Izrael, kdo ovládá Spojené státy (a ne naopak). Jinými slovy to, co vidíme i v České republice a co kritizuji často ve svých textech (sionistická kontrola všeho a všech), má svůj předobraz v USA, kde sionisté ovládají veškerý veřejný prostor, což je realita fungující už od přelomu 19. a 20. století, kterou konstatoval i náš tolik vychvalovaný Tomáš G. Masaryk. Ten ostatně přesně do této myšlenkové líhně sám patřil - se svým sionismem a se svou orientací na USA vlastně sionistický charakter naší republiky založil. … Až potud by nás vše výše řečené nemělo překvapovat. Vždyť USA jsou centrem světového sionismu. Kamenem úrazu je ale skutečnost, že i to málo kandidátů, kteří v současné prezidentské volbě slibují nevyhrocený vztah k putinovskému Rusku (na rozdíl od těch proamerických, kteří nevynechají jedinou příležitost, aby si na bratrský slovanský národ plivli), patří - světe div se - zase k sionistům. Abych byl konkrétní, Miloš Zeman, jeden z mála ryze českých kandidátů a také jeden z mála těch, kteří by mohli zajistit kontinuitu s dosavadní zahraniční politikou Václava Klause (a kterého bych i já sám byl za jistých okolností ochoten volit), je opět a zase sionista. Neříkám tu žádnou novinku, jeho dobrý vztah k Izraeli je už tradičně znám a minimálně od chvíle, kdy v Knessetu“ (má pozn. v parlamentu současného Státu Izrael) „použil svůj příměr s Arafatem“ (má pozn.:. Jásir Arafat byl v roce 2004 našeho letopočtu zemřelý vůdce ozbrojeného boje Palestinských muslimů proti Státu Izrael, protože území Palestiny je dnes ovládáno současným Státem Izrael vzniklým v roce 1947 našeho letopočtu, protože území současných Státu Izrael a starověkého Jižního Izraele čili Judeje jsou v podstatě shodná s územím středověké a novověké muslimské Palestiny a posléze starověkého Kanaánu, přičemž ve starověku mezi roky 1500 až 1300 před naším letopočtem zřejmě téměř všechny obyvatele starověkého Kanaánu včetně jejich žen a všech dětí jakéhokoliv věku a pohlaví vyvraždily kmeny Izraelců, tj. většinou židů jako potomků největšího izraelského kmene odvozujícího svůj původ od Judy pravnuka údajného prapředka všech židů a muslimů Abrahama, v arabštině Ibrahíma, a zřejmě proto podle mé Filosofie rovnováhy muslimští Palestinci a ostatní okolní islámské státy v roce 1947 našeho letopočtu nepřijali návrh světového společenství národů, zastoupeného v OSN, tj. Organizací spojených národů na rozdělení území Palestiny na židovský Stát Izrael a muslimskou Palestinu, a to přestože židé za Hitlerova Německá nacistická říše uplatnila proti židům genocidu, obdobnou jako zřejmě byla výše uvedená genocida Kanaánců popsaná v Bibli, v knize Jozue, při které mělo být pod německými nacisty pod jejich vedením zavražděno cca 6 miliónů židů včetně jejich žen a dětí každého věku a pohlaví  viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Holokaust , a dále přestože údajně 75 % území, které mělo připadnout Státu Izrael, měli být pouště, když v době vzniku novodobého Státu Izrael po skončení druhé světové války v roce 1945 žilo na tomto území spravovaného od roku 1918 našeho letopočtu Velkou Británii po porážce několik předchozích století v Palestině vládnoucí islámské Osmanské turecké říše celkem 1,2 miliónu Arabů a 650 tisíc židů, a zřejmě také proto tyto muslimské státy a tito Palestinci v roce 1948 ihned po vyhlášení nezávislosti židovského Státu Izrael na území tehdejší Palestiny zahájili první z řady následujících arabsko-izraelských válek, v nichž byli muslimové židy až doposud vždy poraženi a v současnosti žijí zejména muslimští Palestinci pod ozbrojeným útlakem a zabíjením ze strany Izraelských židů, které se radikální muslimští Palestinci snaží rovněž ze všech svých sil zabíjet, protože radikální muslimové, tj. i radikální muslimští Palestinci podle Koránu věří v neomezenou krevní mstu vůči nemuslimům, tj. v zásadu smrt za smrt vůči nemuslimům, tj. smrt každého muslima, resp. muslimského Palestince ze strany nemuslimských židů musí být pomstěna zabitím stejného počtu nemuslimských židů ze strany muslimů. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Izrael  a dále „… napříč Dánskem. „Kdo zabije muslima, musí být sám zabit,“ pokračoval z televizních obrazovek radikální imám Abu Bilal.“, viz http://zpravy.idnes.cz/dansko-muslimove-radikalizace-mesity-d8u-/zahranicni.aspx?c=A160331_143822_zahranicni_mlb )“, Hitlerem a kdákající kachnou, by se dalo říci, že je Zeman v Jeruzalémě po Havlovi, Schwarzenbergovi a Vondrovi čtvrtým nejvíce oblíbeným českým politikem.“ http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/sloupky/pristi-prezident-bude-sionista/ , autor představitel české krajní pravice Adam. B. Bartoš, což by zřejmě být „Adam Benjamin Bartoš“, narozen „15. ledna 1980 Rychnov nad Kněžnou“, „český novinář, aktivista, politik a spisovatel, známý svými antisemitskými a extremistickými názory a podporou některých konspiračních teorií.“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Barto%C5%A1 /, a zároveň je Miloš Zeman jedním z největších obhájců zvířecího holocaustu, resp. zemědělských průmyslových porážkových velkochovů zvířat, resp. současných koncentračních táborů masově vraždících a mučících zvířata, podle mne v současnosti největšího světového hříchu a zla (které, jestliže existuje nějaká vyšší spravedlnost, musí podle mne tato vyšší spravedlnost velmi potrestat, nedojde-li v tomto k nápravě lidstva) obdobnému největším jatkám starověku, jimiž byl starověký židovský chrám v Jeruzalémě („Když prezident Miloš Zeman při oceňování vinařů na Hradě pronesl slova „Smrt abstinentům a vegetariánům“, narážel tím podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka na masového vraha Adolfa Hitlera, který byl rovněž abstinent a vegetarián.“, viz: http://zpravy.idnes.cz/slovy-smrt-abstinentum-a-vegetarianum-zeman-miril-na-hitlera-pt8-/domaci.aspx?c=A150227_114556_domaci_kop , Publikováno: 27. února 2015  11:46, nebo jiný článek „Své pověsti přímého politika, který se nebojí označovat věci bez vytáček, Zeman dostál, když reagoval na dotaz, zda se v něcem zcela shoduje se současným prezidentam Václavem Klausem. „Ano, jsem s ním zcela za jedno v tom, že největšími zemskými škůdci jsou zelení. Nikoli skuteční ekologové, ale Strana zelených, která ani neví, co je biomasa a protlačuje nesmysly, jako solární energii, zákaz jaderných elektráren a protestuje proti záchraně Šumavy od kůrovce," řekl bez okolků.“ http://euserver.parlamentnilisty.cz/Articles/698-milos-zeman-oznacil-nejvetsi-zemske-skudce-a-varoval-pred-popravou-ministra.aspx , Autor: Radim Panenka | Publikováno: 31.10.2012).

 

Tento zvířecí holocaust je veden na území České republiky Andrejem Babišem, jímž založená a vedená česká politická strana ANO má v současnosti největší podporu mezi obyvateli České republiky kolem 25,5% všech obyvatel české republiky (viz https://www.novinky.cz/domaci/406365-volby-by-vyhralo-ano.html ) a dále společnost Agrofert vedená tímto Andrejem Babišem je největším českým zemědělcem, tj. největším chovatelem zvířat ve výše uvedených zemědělských porážkových průmyslových velkochovech a největším oráčem na území České republiky, přičemž přinejmenším partnerka, resp. manželka tohoto Andreje Babiše je možná židovka, protože se za svobodna zřejmě jmenovala Herodesová (viz „Babiš tvrdí, že anonymní akcie v době udělení unijní dotace patřily jeho dětem a bratrovi Babišovy partnerky Martinu Herodesovi“, viz http://www.novinky.cz/domaci/403981-skoro-se-mi-tomu-nechce-verit-prohlasila-jourova-o-ztracenych-dokumentech-k-capimu-hnizdu.html ), a tento Andrej Babiš zřejmě ovládl rovněž českou Stranu zelených prostřednictvím Matěje Stropnického, syna člena své výše uvedené politické strany ANO a ministra obrany za výše uvedenou českou politickou stranu ANO Martina Stropnického, zřejmě jednoho z nejbližších spolupracovníků tohoto Andreje Babiše. Výše uvedený Matěj Stropnický je od ledna 2016 našeho letopočtu předsedou české politické Strany zelených (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mat%C4%9Bj_Stropnick%C3%BD ) a pod vedením tohoto Matěje Stropnického se česká poltická Strana zelených ve velkém rozsahu vzdává své politiky na ochranu zvířat a životního prostředí (tzv. zelená politika) a zaměřuje svou politiku hlavně na ochranu vysoce nesourodých a vzájemně nepřátelských českých menšin, jako jsou homosexuálové, anarchisté, narkomani, resp. kuřáci marihuany, Ukrajinci, Rómové a muslimové v České republice. Výsledky takovéto krátkozraké politiky se projevili v rakouských prezidentských volbách v roce 2016, kde se rakouští voliči ve druhém kole prezidentských voleb rozhodovali mezi fašisty, resp. nacisty z rakouské politické Strany svobodných a bývalým předsedou rakouské politické Strany zelených, protože křesťanské a socialistické rakouské poltické strany nepostoupili do druhého kola těchto rakouských prezidentských voleb  /„V rakouských prezidentských volbách“ (má pozn.: uskutečněných v Rakousku v květnu v roce 2016) „zvítězil expředseda Zelených Alexander Van der Bellen. Favorizovaného haiderovce“ (má pozn.: stoupenců fašistických, resp. nacistických myšlenek výše uvedené Německé říše Adolfa Hitlera sdružených v současné rakouské politické Straně svobodných založené Jörgem Haiderem zemřelým v roce 2008, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%B6rg_Haider ) „Norberta Hofera porazil ovšem jen o 31 tisíc hlasů z 5,5 milionu. Jak hodnotíte takový výsledek … V českých reakcích se úleva mísí – navzdory vítězství progresivnějšího z kandidátů – i se skepsí: těsné vítězství Van der Bellena se nahlíží spíše jako velmi těsná prohra Hofera, která prý není žádným důvodem k radosti.“, viz http://denikreferendum.cz/clanek/23025-spolupracovnice-dr-z-vidne-byly-to-volby-ve-kterych-opravdu-o-neco-slo , dále má analýza a můj postoj k rakouským prezidentským volbám z hlediska mé Filosofie rovnováhy viz můj článek z 25.4.2016 „12) 25/04/2016 Počátek spásy nebo konce světa při prezidentských volbách v dnešním Rakousku dle Filosofie rovnováhy. Nacismus jako důsledek křesťanské a židovské hereze?“, viz http://www.spvzt.cz/Charitologie.htm#ch12 /.

 

26) 30/06/2016 (Matematická definice Biblického Boha)

 

(Oslovení jménem),

omlouvám se za mnou včera v hospodě poněkud nepřesně ústně položenou otázku tvému manželovi panu (jméno), nyní ji upřesňuji písemně, což je nezbytné vzhledem k složitosti této otázky, jak jistě uznáš i ty sama, čili jak říkají česká přísloví "Co je psáno, to je dáno." nebo jiné české přísloví "Řeč se mluví a voda teče.", jestli chce něco matematicky vyjádřit, je třeba matematicky vyjádřit níže uvedené:

V současnosti jsem římskokatolický křesťan, podle mne z hlediska křesťanství o jediném Biblickém Bohu čili Hospodinu (tj. Starozákonním i Novozákonním ve smyslu BIBLE PÍSMO SVATÉ STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA |včetně deuterokanonických knih|, Český ekumenický překlad, ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST, 1995, viz
www.biblenet.cz ) platí následující definice, nemusí však jít o vyčerpávající definici:

Jediný Bůh čili Hospodin je láska ve smyslu caritas, slovo caritas je latinského původu a do češtiny se překládá nejčastěji slovem charita.

Upřesňující poznámka: Modloslužebnictví čili proč je jediný Bůh čili Hospodin láska ve smyslu caritas a nikoliv pouze láska. Jak může Satan z jediného Boha udělat pouhou modlu či obrázek či předmět a ten si podřídit a zneužít k působení velkého zla, tedy dle Filosofie rovnováhy k působení o hodně větší než co možná nejmenší smrti a bolesti. Příkladem jsou např. nacisté. Německý Wehrmacht měl ve výstroji svých vojáků na opasku heslo „Gott mit uns“, tedy v překladu do češtiny „Bůh s námi“, mohli si tam klidně napsat i „Ježíš z Nazaretu s námi“, jak to propagovali např. středověcí katoličtí křižáci či středověká římskokatolická inkvizice. Podle Bible Nového zákona je však jediný Bůh totožný s charitou. Zneužít stejným způsobem slovo „charita“ je zřejmě velmi těžké, ne-li v současnosti dokonce zcela nemožné, jestliže by např. výše uvedení nacističtí vojáci Wermachtu měli na opasku napsáno „charita s námi“, nikoliv „Bůh s námi“ a stejně tak katoličtí křižáci či římskokatolická inkvizice, tak by zřejmě měli zřejmě těžko překonatelné, ne-li v současnosti nepřekonatelné zábrany páchat válečné zločiny, jako např. zejména zabíjet bezbranné ženy a děti, jak to dělali v rozsáhlém měřítku výše uvedení vojáci Wehrmachtu za druhé světové války, či ve středověku katoličtí křižáci i římskokatoličtí inkvizitoři. Přesto v minulosti k výše uvedenému zneužití Satanem slova „láska“ již došlo, v latině ve starověkém Římě se pro slovo „láska“ používalo původně slovo „amor“, slovem „Amor“ čili česky „láska“ byl posléze starověkými Římany nazván jeden z mnoha bohů jejich polyteismu, tento starověký římský bůh lásky Amor nabyl poté spíše významu jako bůh sexu, který obsahoval a schvaloval či doporučoval rovněž různé sexuální deviace jako např. pedofilní či homosexuální sex, které byly ve starověkém Římě posléze četnými a společensky doporučovanými způsoby sexu. Proto, když sv. Jeroným překládal v Biblickém Novém zákoně (tzv. Vulgata) do latiny ve 4.-5. století našeho letopočtu větu z Bible, Nový zákon, 1 Janův „4:8Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“, v jeho latinské Vulgatě Joannis I „4:8 qui non diligit non novit Deum quoniam Deus caritas est“, tak nepoužil pro slovo „láska“ ve starověkém Římě velmi zdiskreditované latinské slovo „amor“, ale vytvořil pro toto slovo „láska“, kterou má být Biblický jediný Bůh (viz výše), v latině zcela nové slovo „caritas“ v češtině „charita“ (odvozené od latinského slova „carum, caro“, tj. v češtině „drahý“ či „cenný“, ve francouzštině „cher“, v italštině „caro“). Se znalostí této historické zkušenosti je výše uvedené slovo láska ve smyslu „caritas“ či „charita“ dle mého názoru Satanem prakticky nezneužitelné.

Literatura: http://janbarton.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=441864 , http://www.biblenet.cz/app/b?book=John1&no=4 , http://vulsearch.sourceforge.net/html/1Jo.html , https://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgata , http://www.vira.cz/otazky/Caritas-vyznam-slova.html

Láska ve smyslu caritas podle mé Filosofie rovnováhy znamená (nemusí však jít o vyčerpávající definici):

FILOSOFIE ROVNOVÁHY
FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY:
"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou více názory (spekulace).


Má otázka ve vztahu k jedinému Bohu čili Hospodinu ve smyslu Starého zákona tedy přesně zní:


O jediném Starozákonním Bohu čili Hospodinu BIBLE PÍSMO SVATÉ STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA |včetně deuterokanonických knih|, Český ekumenický překlad, ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST, 1995, viz
www.biblenet.cz uvádí mimo jiné: cituji z tohoto překladu Bible, podle kterého  Starozákonní jediný Bůh čili Hospodin měl osobně zabít řadu lidí (viz např. Exodus 12, 29 Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Exod&no=12 ) či podle kterého Starozákonní jediný Bůh čili Hospodin měl osobně zabít i řadu mu odporujících Izraelců (viz např. Numeri 16, 16 Mojžíš potom Kórachovi nařídil: „Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete , ty, oni i Áron. 17 Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici.“ 18 Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron. … 35 Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Num&no=16 ) či podle kterého podle příkazu obou Starozákonního jediného Boha čili Hospodina a Mojžíše měl vojevůdce Izraelců Jozue  a jeho izraelská armáda zabít jako prokleté zřejmě kolem roku 1500-1300 před naším letopočtem při dobývání Kanaánu, tj. současných obou Palestiny a Izraele s výjimkou trocha jednotlivců všechny kanaánské tehdejší obyvatele, tj. všechny muže, ženy i děti (viz např. Leviticus 27, 28 Jenom nic klatého, co někdo jako takové oddal Hospodinu z čehokoli, co má, z lidí, z dobytka i z polností, jež má ve vlastnictví, nesmí být prodáváno ani vypláceno. Všechno klaté je velesvaté a náleží Hospodinu. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Lev&no=27 .  Deuteronomium 2, 34 V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=2 . Jozue 10, 40 Tak vybil Jozue celou zemi, pohoří i Negeb, Přímořskou nížinu i srázy, a všechny jejich krále. Nikoho nenechal vyváznout, vše, co dýchalo, vyhubil jako klaté, jak přikázal Hospodin, Bůh Izraele. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Josh&no=10 . Jozue 11, 12 Dobyl i všechna města těchto králů; všechny jejich krále Jozue zajal a pobil ostřím meče. Vyhubil je jako klaté, jak přikázal služebník Hospodinův Mojžíš. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Josh&no=11 .), obdobně na jiných místech Bible ve Starém zákoně ve shora uvedeném překladu (viz např.: Numeri 21, 3, Deuteronomium 3, 6, Deuteronomium 7, 2, Deuteronomium 13, 16, Deuteronomium 20, 17, Jozue 2, 10, Jozue 6, 17, Jozue 6, 18, Jozue 6, 21, Jozue 10, 28, Jozue 10, 35, Jozue 10, 37, Jozue 10, 39, Jozue 11, 11, Jozue 11, 20, Jozue 11, 21. Viz http://www.biblenet.cz/ .), či podle tohoto překladu Bible Starého zákona také Izraelcům jediný Starozákonní Bůh čili Hospodin měl Izraelcům nařídit oběti obrovského počtu zvířat (židovský, resp. izraelský chrám v Jeruzalémě byl údajně největšími jatkami zvířat ve starověku). Je takovýto popis Starozákonního jediného Boha čili Hospodina zcela neslučitelný s výše uvedenou definicí Biblického jediného Boha čili Hospodina jako láska ve smyslu caritas za podmínky, že "láska ve smyslu caritas" je definována ve shora uvedeném smyslu?

Blíže viz:
www.spvzt.cz , www.spvzt.sweb.cz , www.filosofierovnovahy.sweb.cz

S pozdravem

V Hustopečích 30.6.2016        JUDr. Dalibor Grůza Ph.D. tvůj kamarád a kamarád tvého manžela

 

 

 

 

 

27) 06/07/2016 Zřejmě jediná možná (i Biblická) spravedlivá filosofie masožravců, resp. i všech ostatních predátorů a dále o správném výkladu židovských a křesťanských Biblických zákonů spravedlivého boje aneb o jediné skutečné křesťanské církvi, tj. o jediném skutečném křesťanském společenství dle Filosofie rovnováhy a zřejmě i dle Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista aneb pokračování č. 2 mého článku: „Počátek spásy nebo konce světa při prezidentských volbách v dnešním Rakousku dle Filosofie rovnováhy. Nacismus jako důsledek křesťanské a židovské hereze?“

 

Z hlediska masožravců (mezi které řadím i lidi před smrtí, kteří podle mé životní zkušenosti musí alespoň v nejmenší možné míře jíst dosud vždy maso, protože jsou všežravci) existují následující 4 logické možnosti, jak mohou zaujmout stanovisko, resp. řešit k problému jejich masožravosti:

 

1) Může (chtít) lovit, resp. bojovat a všechny živočichy sežrat (viz např. islám, nacismus, resp. sociální darwinismus jako přímý důsledek přenesení darwinismu do lidské společnosti či pravověrný judaismus, tito pravověrní židé věřící absolutně v Biblický Starý zákon, zejména v jeho Pět knih Mojžíšových, židy nazývané Tórou, vše viz Literatura bod 3) níže), Otázkou však je, zda se mu tato možnost podaří uskutečnit či zda je to vůbec možné.

2) Může se (chtít) nechat ulovit a sežrat, např. častá současná, zřejmě nesprávná představa křesťanského Boha, že toho, koho křesťanský Bůh miluje, tento křesťanský Bůha nechá krutě obětovat, resp. zemřít, stejně jako tento křesťanský Bůh zřejmě nechal krutě obětovat, resp. zemřít svého zřejmě jediného syna Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista. Problémem tohoto řešení však je, že téměř žádný člověk před smrtí není tak duševně silný, jako zřejmě byl Ježíš z Nazaretu, zřejmě Kristus, a, i když může na začátku příjmout stanovisko, že se nechá krutě obětovat, tak posléze dostane nesmírný strach a přestane být hrdina a začne utíkat a vyhýbat se tomuto svému obětování a doprošovat se, aby ho jeho vrazi či popravčí ušetřili.

3) Může volit nějakou cestu mezi extremní možností ad 1) a extremní možností ad 2), tj. může občas nějakého živočicha sežrat a nakonec podle mé Filosofie rovnováhy musí být vždy dříve nebo později jiným živočichem uloven a sežrán. Příkladem takové možnosti je tzv. zdravý praktický rozum či ve filosofii tzv. eklekticismus, tj. vybírání si ze všech existujících filosofií, co náhodně považuji za nejlépe použitelné v dané chvíli.

4) Může celý svůj život doufat, že někdo např. Bůh či nějaký vědec či on sám vyřeší tento jeho problém masožravosti. Příklady této možnosti jsou víra v Poslední soud v křesťanství, po němž má následovat spása vyvolených a peklo pro zatracené, či jiná podoba spásy v ostatních náboženstvích, jako např. nirvána v buddhismu, mókša v hinduismu či ráj v islámu. Jednu z těchto možností představuje i můj pokus, jak stále opakujícím se řešením otázky, jak stále působit co možná nejméně smrti a bolesti v každé určité životní situaci, dosáhnout nakonec světa, kde se budou mít všichni rádi. Toto řešení je rovněž zřejmě jediná možná i Biblická spravedlivá filosofie masožravců, resp. i všech ostatních predátorů („Predátor, též dravec je živočich, který loví živé živočichy a živí se jimi. Predátor v ekologii je brán buď v úzkém slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického potravního řetězce, nebo v širokém slova smyslu jako kterýkoliv živočich, který při konzumaci vyřadí celého jedince kořisti z populace“, zřejmě tedy i jediný živý mikroorganismus. „Příkladem prvního typu je např. jaguár … příkladem druhého typu jsou … i kur domácí, živí se semeny, která požírá celá a tím vyřazuje potenciálního budoucího jedince z populace.“ Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pred%C3%A1tor ), viz např. část základní židovské modlitby: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.“ (tedy např. nikoliv jiný bůh lidí a jiný bůh zvířat a jiný bůh rostlin a jiný bůh ostatních živočichů a jiný bůh ostatních živých tvorů, jako jsou např. viry či živé buňky, nebo např. jiný bůh masožravců a jiný bůh býložravců, nebo např. jiný bůh židů a jiný bůh křesťanů a jiný bůh muslimů a jiný bůh buddhistů a jiný bůh hinduistů a jiný bůh ateistů, nebo např. jiný bůh římských katolíků a jiný bůh protestantů a jiný bůh pravoslavných křesťanů atd.) „Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.“ (viz Bible, Starý zákon, Deuteronomium 6, 4-7 na http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=6 )

 

Dle Filosofie rovnováhy o spravedlivém boji platí následující zásady:

 

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

FILOSOFIE ROVNOVÁHY

FILOSOFIE LÁSKY ANEB ŘÁD VÍTĚZNÉ ARMÁDY:

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti nejvíc chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý stále povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti."

Vše ostatní jsou více názory(spekulace).


1.) Člověk nesmí nikdy zabít žádného živého tvora, zejména člověka (ani sebe). (tj. podle mne při pravděpodobnosti 0-5% zabití člověka člověkém musí ten druhý člověk začít zachraňovat tohoto prvého člověka, v nejhorším případě pouze ustupovat)
2.) Člověk má povinnost zabít co možná nejméně (tj. při ochraně života) živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest. (tj. podle mne člověk může zabít živého tvora jen při nejméně 95-100% pravděpodobnosti, že tím zachrání život jiného živého tvora, tak aby tím způsobil co možná nejméně smrti a bolesti).

3.) Z toho plyne, že pro mě jako člověka je zdravé (tj. pokud nezvracím a nemám podváhu či alergický šok) jíst ze všech živých tvorů pouze nevzklíčená rostlinná semena (dále jen rostlinná semena, vzklíčená semena jsou už mladé rostliny) a rostlinné plody se semeny, jejichž oddělení od rostliny ji nemůže usmrtit a zároveň jde o způsob rozmnožování těchto rostlin s maximálním zdraví nepoškozujícím množstvím soli, popř. příslušným množstvím jiných minerálů a vody (tj. např. pro dospělé a děti ve věku nad 11 let maximální denní dávku šesti gramů soli, pro menší děti pět gramů, pro kojence jediný gram soli). Mělo by zřejmě jít o semena rostlin (sója, hrách, fazole, obilí apod.) a plody rostlin se semeny, zejména stromů (např. jablka, hrušky, datle).  

 

Základní 3 zákony, které zaručují ráj na Zemi pro všechny, vzniknou zobecněním mých tří výše uvedených pravidel. Tyto 3 základní zákony ráje, kterým by se měli řídit všechny živé organismy, které chtějí ráj na Zemi pro všechny, jsou:

 

1.) nikdy nezabít žádného živého tvora (ani sám sebe) a

2.) zabít co možná nejméně (tj. při ochraně života) živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest, 

3.) z toho plyne, že pro člověka je zdravé jíst ze všech živých tvorů  pouze rostlinné plody a rostlinná semena a pro ostatní živočichy je zdravé jíst pouze rostliny, houby, samostatné živé buňky, bakterie a viry (tj. pokud nezvrací a nemají podváhu či alergický šok) spolu s příslušným zdraví nepoškozujícím množstvím minerálů a vody. Filosofie rovnováhy s. 24

Použijeme-li pro vysvětlení shora uvedených fyzikálně matematických definic obecného českého jazyka lze říci následující:

 

ad 1.)

1.1. V případě útoku na určitého jedince ze strany společnosti živých tvorů nutí tento útok ze strany společnosti živých tvorů tohoto určitého jedince k ústupu vůči této společnosti živých tvorů.

1.2. V případě ústupu společnosti živých tvorů nutí tento ústup ze strany společnosti živých tvorů jedince k útoku vůči této společnosti živých tvorů.

 

ad 2.) Rozumné jednání:

2.1. V případě útoku ze strany společnosti živých tvorů na určitého jedince je rozumné, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.1. nikoliv ústupem nýbrž přiměřeným útokem vůči této společnosti živých tvorů (Např. při svádění osobou stejného pohlaví je možno odpovědět vlastní představou jejích pohlavních orgánů) a

2.2. V případě ústupu ze strany společnosti živých tvorů vůči určitému jedinci je rozumné, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.2. nikoliv útokem nýbrž přiměřeným ústupem vůči této společnosti živých tvorů.

 

ad 3.)

3.1. Přiměřený útok určitého jedince jako odpověď na útok společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto útoky dříve nebo později (tedy výchovně, nikoliv ničivě) neutralizuje (resp. nuluje).

3.2. Přiměřený ústup určitého jedince jako odpověď na ústup společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto ústupy dříve nebo později neutralizuje (resp. nuluje).

 

Výsledkem tohoto postupu je dříve nebo později stabilní vývoj společnosti všech živých tvorů.

 

Pozn.: Výše uvedený model chování těles při srážce jsem ověřil pokusem, kdy jsem proti sobě vyslal dvě kuličky o stejné hmotnosti stejnou rychlostí, ty se krátce po čelní srážce po krátkém pohybu opačným směrem zcela zastavily. Jestliže jsem vyslal kuličku proti nehybné kuličce o stejné hmotnosti, tak se pohybující kulička zcela zastavila a druhá nehybná kulička se začala vzdalovat zřejmě se stejnou rychlostí jako prvá kulička před srážkou opačným směrem.

 

V případě přiměřeného útoku jako odpověď na útok ze strany společnosti živých organismů je třeba vždy zvážit, jestli:

 

1.) jsme schopni daný útok ze strany společnosti živých organismů dříve nebo později zastavit sami bez toho, aby nám útočník závažně ublížil, a abychom způsobili co možná nejmenší smrt a bolest živých tvorů (viz proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu), nebo

2.) jsme schopni útok ze strany společnosti živých organismů pouze zbrzdit (viz proměnná vektoru hybnosti p2 v mém shora uvedeném nákresu) bez toho, aby nám útočník vážně ublížil, a abychom způsobili co možná nejmenší smrt a bolest živých tvorů, zastavení útoku ze strany společnosti živých organismů v tomto případě poté musíme ponechat na jiném živém organismu (viz proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu).

 

S téměř jistotou víme, že se jedná o útok, cítíme-li tlak (stres) a o příměřený protiútok, dojde-li k trvalému zmenšení tlaku. Filosofie rovnováhy s. 47


 

Dle Biblického Starého zákona, resp. židovské Tóry platí o spravedlivém boji následující hlavní zákony:

 

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

Exodus 21, 22Když se muži budou rvát a udeří těhotnou ženu, takže potratí, ale nepřijde o život, musí pachatel zaplatit pokutu, jakou mu uloží muž té ženy; odevzdá ji prostřednictvím rozhodčích. 23Jestliže o život přijde, dáš život za život. 24Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, 25spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, jizvu za jizvu. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Exod&no=21 .

Leviticus 24, 19Když někdo zmrzačí svého bližního, bude mu způsobeno, co sám způsobil: 20zlomenina za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; jak zmrzačil člověka, tak ať se stane jemu. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Lev&no=24 .

Deuteronomium 19, 21Nebudeš ho litovat. Život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=19 .


Výše uvedený židovský zákon „oko za oko, zub za zub“ je nutno dle mé Filosofie rovnováhy vyložit v tom smyslu, že vzít oko či zub je možno pouze tomu, kdo sám je v té chvíli schopen zdravotně, resp. i jinak nebezpečný nám vzít oko nebo zub. Jinými slovy dle mé Filosofie rovnováhy není možno např. se mstít těžce nemocnému či těžce zraněnému bezbrannému nepříteli, s pomstou je třeba vyčkat, až tento nepřítel bude natolik zdravý, resp. natolik nebezpečný, že bude schopen nám rovněž vzít oko nebo zub. Není možno tudíž dle výše uvedených zákonů Bible, Starého zákona vzít oko nebo zub umírajícímu bezbrannému nepříteli, který není schopen rovněž nám vzít oko nebo zub, zřejmě protože by to nebyl spravedlivý boj, ale nelidská ohavnost. Příkladem takové nelidské ohavnosti je např. zabít bezbranné nepřátelské malé dítě či bezbrannou nepřátelskou ženu.

Dle Biblického Nového zákona o spravedlivém boji platí následující hlavní zákony za současné platnosti výše uvedených zákonů Biblického Starého zákona, resp. židovské Tóry (Matouš 5, 17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Matt&no=5 ):

quoted:


Post of Dalibor Grůza

 

Matouš 5, 38Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ 39Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; 40a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. 41Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. 43Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ 44Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Matt&no=5 .

Matouš 25, 34Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. 35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ 37Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘ 40Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘ 41Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! 42Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, 43byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ 44Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ 45On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘ 46A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“ Viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Matt&no=25 .


Výše uvedený křesťanský zákon „Milujte své nepřátele“ je nutno tedy dle mé Filosofie rovnováhy vyložit ve smyslu, že je nutno jej chápat pouze jako určitou korekci výše uvedeného židovského zákona „oko za oko, zub za zub“, cílem této korekce Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista je, abychom vždy vedli spravedlivý boj, tedy vždy boj za účelem charity, vždy co možná nejcharitnějším způsobem/ tedy cílem tohoto našeho spravedlivého boje dle mé Filosofie rovnováhy by mělo vždy být „žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi“ (tedy my i tento náš nepřítel), proto jsme stále povinni i při tomto boji za účelem charity „působit co možná nejméně smrti a bolesti."/ Jinými slovy ve smyslu exaktně-vědecké fyziky to podle mé Filosofie rovnováhy zřejmě znamená, že by mělo vždy v případě spravedlivého boje jít o srážku, resp. srážky, které trvale co možná nejvíce omezují celkovou sílu srážek za účelem organizovaného pohybu všech a všeho s co možná nejméně srážkami.

Toto by mohlo být v rozporu s výše uvedeným křesťanským zákonem: „… kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou …“. V tomto případě jsou možné dva výklady:

1) Podle Filosofie rovnováhy je buď věta: Bible, Nový zákon, Matouš 5, 38 „…, ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou …“ či obdobně Lukáš 6,29 z evangelií v rozporu se základem učení Ježíše Nazaretského možná Krista, kterým je láska. Jde podle mne z 51-60% o pozdější přídavek nějakého masochisty. Správné pojetí této situace dle lásky představuje Universální etika mé Filosofie rovnováhy, I. kniha. Správnou odpovědí na tuto situaci by měl být podle mé etiky vždy výchovný (tedy s láskou vedený), nikoliv zničující protiútok. Dám ti příklad, představ si dítě, které uhodí svého rodiče do jedné tváře, jestliže by mu rodič nastavil i druhou tvář a neučinil by žádné výchovné protiopatření, tak by z dítěte nakonec mohl vyrůst masový vrah. Láska rodiče k takovému dítěti se projeví především v podobě tohoto výchovného protiopatření, které je učiněno s láskou, tedy aby opravilo tuto chybu v chování dítěte, nikoliv dítě za trest zničilo.

2) Nebo podle výkladu, který jsem slyšel od mého biřmovacího kmotra, je podstata věty: Bible, Nový zákon, Matouš 5, 38 „…, ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou …“ skryta v jejím slově „pravé“, protože většina lidí jsou praváci a tento tazatel může být svým nepřítelem, který bude tedy vysoce pravděpodobně pravák, uhozen do pravé tváře tohoto tazatele jen levou rukou tohoto své nepřítele či tento tazatel může být svým nepřítelem uhozen do pravé tváře tohoto tazatele nikoliv dlaní pravé ruky, nýbrž jen opačnou stranou pravé ruky než dlaní pravé ruky, tj. hřbetem pravé ruky tohoto svého nepřítele. To znamená, že v případě, že tohoto tazatele uhodí jeho nepřítel do pravé tváře tohoto tazatele, tak tento nepřítel nemůže tímto svým úderem tomuto tazateli vysoce pravděpodobně vážně ublížit, tudíž tento nepřítel tazateli tímto úderem do jeho pravé tváře vysoce pravděpodobně nepoškodí ani zub ani oko. Tedy podle tohoto výkladu se výše uvedené věty: „Bible, Nový zákon, Matouš 5, 38Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ 39Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; 40a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. 41Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.“ týkají pouze nepřítele, který nám vysoce pravděpodobně nemůže svým útokem vážně ublížit, případně ještě spíše nepřítele, který nám svým útokem spíše více pomůže než více ublíží (tj. v posledně jmenovaném případě jde ve smyslu exaktní fyziky v případě tohoto tazatelova nepřítele o shora uvedený spravedlivý boj čili o srážku, resp. srážky, které trvale co možná nejvíce omezují celkovou sílu srážek za účelem organizovaného pohybu všech a všeho s co možná nejméně srážkami).

Výše uvedený křesťanský zákon: Bible, Nový zákon, Matouš 25, 40Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘, pak vykládá dle mé Filosofie rovnováhy výše uvedený židovský zákon „oko za oko, zub za zub“ tak, že že vzít oko či zub je možno pouze tomu, kdo sám je v té chvíli schopen zdravotně, resp. i jinak nebezpečný nám vzít oko nebo zub, tedy zásadně pouze v rovnocenném boji. V tomto smyslu je možno rovněž chápat teologický výklad římskokatolického kněze Marka Orko Váchy, který je mimo jiné přednostou Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který usiluje v rámci římskokatolické tradice Sv. Františka z Assisi /Sv. František z Assisi, "Věřil, že příroda sama o sobě je Božím zrcadlem. Nazval všechny živé tvory jeho "bratryi "a" sestrami" a dokonce kázal ptákům a údajně přesvědčil vlka, aby zastavil útočení na některé místní obyvatele, když souhlasili nakrmit tohoto vlka. Ve svém "chvalozpěvu tvorům" ("Chvála Tvorům" nebo "Píseň (bratra) Slunce"), zmínil "bratra Slunce" a "sestru Měsíc," vítr a vodu, a "Sestru smrt."" Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_of_Assisi "Ve františkánských kostelech mnich v hnědém rouchu a s bílou šňůrou často vítá každé zvíře zvláštní modlitbou. Požehnání domácích zvířat obvykle vypadá takto: „Požehnaný jsi, Pane Bože, tvůrce všech živých tvorů. Povolal jsi ryby v moři, ptáky ve vzduchu a živočichy na zemi. povzbudil jsi Sv. Františka, aby nazval všechny z nich jeho bratry a sestrami. ..." Viz http://www.americancatholic.org/Features/francis/blessing.asp "AmericanCatholic.org, místo internetového vydání „St. Anthony Messenger“ (Posla Sv. Antonína) a dalších katolických zvláštních článků je služba františkánského masmédia (dříve známého jako „St. Anthony Messenger Press“/ Tisk Sv. Antonína), v Cincinnati, Ohio. ... Františkánské masmedium provozuje svou publikační službu s oficiálním církevním schválením římskokatolické arcibiskupa Cincinnati. Naše poštovní adresa je 28 W. Liberty St., Cincinnati, Ohio, 45202. Telefon: (513) 241-5615" Viz http://www.americancatholic.org/About/default.aspx / o reformu římskokatolické teologie, aby zvířata považovala za naše „menší bratry a sestry“, viz https://www.i17-11.cz/marek-orko-vacha . S tím souvisí i můj návrh zákona o porážkové dani za účelem chovat zvířata až do jejich přirozené smrti, zásadně na stáří a pak jíst po lékařské pitvě jejich mršiny, tj. hebrejsky „nevelot“ pro člověka zásadně převařené v několika vodách.

Toto je v rozporu s převládající současnou křesťanskou, resp. římskokatolickou teologií dodnes setrvávající na zřejmém bludu Sv. Tomáše Akvinského (viz Literatura bod 1) níže), podle kterého jediný Biblický Bůh necítí k jiným živým tvorům než lidem lásku přátelskou nýbrž lásku dychtivou (v češtině je toto slovo „dychtivou“ odvozeno od slova „chtít“), tedy jakýkoliv člověk např. zvířata nechová, protože je má rád jako přátele, ale protože je chce zřejmě obdobně jako jakoukoliv jinou neživou, resp. mrtvou věc, jako např. stůl apod., nemělo by tudíž platit staré české přísloví, že „pes je nejlepší přítel člověka“, ale toto přísloví by se tak údajně mělo chápat, že „pes ve skutečnosti není vůbec jakýkoliv náš přítel, nýbrž pes je jen nejlepší pouhá věc člověka“, druhá nejlepší věc člověka by tak např. mohl být jeho dům či jeho auto či jeho jiná obdobná neživá, resp. mrtvá věc, a teprve potom by mohli následovat jeho další nejlepší věci člověka jako např. živé prasata, krávy či drůbež apod.).

Důsledkem výše uvedeného bludu Tomáše Akvinského je, že většina křesťanských církví, např. římskokatolická církev tvrdí na jedné straně, že jediný Bůh je láska (tj. charita), na druhé straně jim však většinou vůbec nevadí a většinou vůbec nijak neprotestují proti zemědělským porážkovým průmyslovým velkochovům – dnešním koncentračním táborům zvířat v současnosti ve velkém rozsahu mučícím a zabíjejícím hospodářská zvířata. Tato herese je zřejmě v rozporu s elementárním citem živých tvorů, zejména s elementárním lidským citem, a také v rozporu s evoluční teorií exaktní přírodovědy, podle které i zvířata a ostatní živí tvorové mohou postupně zdokonalit svůj rozum (viz Literatura bod 2) níže), a to zřejmě rychleji než lide, protože se mohou od lidí učit, a je to také v rozporu s nejméně s jednou Biblickou částí, např. viz Bible, Starý zákon, Genesis 3, 1Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ (viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Gen&no=3 ), kde had, tedy zvíře mluvilo a mělo zřejmě tudíž i rozum, a je to také v rozporu s Biblickými verši Nového zákona, v evangeliu: viz Bible, Nový zákon, Lukáš 10, 29Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“ 30Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. 31Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. 32A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. 33Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;  34přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. 35Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘  36Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“  37Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ (viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Luke&no=10 )

Výše uvedený zřejmý blud Sv. Tomáše Akvinského navazuje na židovský zákon viz Bible, Starý zákon, Deuteronomium 14,21: Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Buď ji dáš bezdomovci, který žije v tvých branách, aby ji jedl, nebo ji prodáš cizinci. Vždyť jsi svatý lid Hospodina, svého Boha., viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=14 , avšak bezprostředně následující věta Bible, Starého zákona toto bezprostředně předchozí ustanovení do značné míry popírá viz Bible, Starý zákon, Deuteronomium 14,21: … Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky. viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Deut&no=14 , podle mé Filosofie rovnováhy zřejmě jde o zkoušku židů, jestli se pak z výše uvedených důvodů vzdají své touhy obnovit židovský chrám v původní podobě, která představovala největší a možná tudíž i nejkrutější jatka starověku, protože dle křesťanství, resp. Ježíše z Nazaretu, zřejmě Krista židé již nejsou svatý lid Hospodina, nýbrž tímto lidem jsou nyní křesťané.

{Dalším obdobným příkazem je příkaz Bible, Starého zákona, Exodus 23,19: … Nebudeš vařit kůzle v mléku jeho matky., viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Exod&no=23 , což je velmi podobné dalšímu příkazu Bible, Starého zákona, Leviticus 22,28: Kus skotu nebo bravu neporazíte v týž den s jeho mládětem, viz http://www.biblenet.cz/app/b?book=Lev&no=22 , tj jde o zákaz zabíjet mláďata ve stejný den jako jejich rodiče, či v jejich přítomnosti, protože pohled na zabíjení matky nebo mláděte působí emoční utrpení i zvířatům, jak tento verš podrobně a s lékařskou expertízou vysvětlil Maimonides, dále viz např. Bible, Starý zákon, Numeri 22,32 a Deuteronomium 12,20, mé české zdroje: Benjamin Kuras, Zakázané ovoce vědění, Bible jako drama a terapie, G plus G, s.r.o., Praha 2003, s. 190 a násl. a s. 216 a násl., a Hana Mayerová, Článek Cedaka ekonomický systém a etická micva, Časopis Maskil, s.8, číslo 8, ročník 5769, http://www.maskil.cz/5769-8/index.htm  , originální zdroj Moše ben Majmon (hebrejsky רַבִּי מֹשֶׁה בֶּן מַיְמוֹן‎‎, zkráceně רַמְבָּ״ם‎‎ Rambam, v Evropě známý jako Maimonides, v arabském světě znám jako Músá ibn Majmún; narozen 30. března 1135 n.l. v Córdobě – zemřel 13. prosince 1204 n.l. v Káhiře, rabín, židovský filosof a lékař, jedna z největších postav středověké židovské filosofie) jmenovitě jeho dílo More nevuchim, původně v arabštině Dalálat al-hirín, v češtině „Průvodce zbloudilých“ či „Průvodce tápajících“; kolem 1190 našeho letopočtu, v němž byla završeno spojení aristotelské filosofie a biblického výkladu světa, toto dílo vychází myšlenkově z arabského filozofa Averroa a ovlivnilo křesťanské scholastiky Alberta Velikého, Tomáše Akvinského, ale i pozdější myslitele, např. Mikuláše Kusánského, setkalo s kladným i záporným přijetím v židovských kruzích (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maimonides ), níže uvedené citace tohoto díla pochází z jeho anglickém překladu: THE GUIDE OF THE PERPLEXED OF MAIM0NIDE8, TBANSLATED FBOM THE ORIGINAL AND ANNOTATED BY M. FRIEDLANDER, Ph.D., VOL. III., LONDON: TBUBNER & CO., LUDGATE HILL. 1885. [All right* raened.] BALLANTYNK, HANSON AND CO. EDINBURf.H AND LONDON, viz https://archive.org/stream/guideperplexedm04friegoog/guideperplexedm04friegoog_djvu.txt : (PART HI.— CHAPTER XVII. 77) … There is a rule laid down by our Sages that it is directly prohibited in the Law to cause pain to an animal, and is based on the words : " Wherefore hast thou smitten thine ass ? " ' &c. (Num. xxii. 32). But the object of (78 GUIDE OF THE PERPLEXED.) this rule is to make us perfect ; that vtq should not assume cruel habits ; and that we should not uselessly cause pain to others; that, on the contrary, we should be prepared to show pity and mercy to all living creatures, except when necessity demands the contrary : " When thy soul longeth to eat flesh " (Deut xil 20). We should not kill animals for the purpose of practising cruelty, or for the purpose of play./ (ČÁST HI.— KAPITOLA XVII. 77) … Existuje pravidlo stanovené našimi mudrci, že je přímo zakázané v Zákoně způsobit bolest zvířeti, a to je založené na slovech: "„Proč jsi svou oslici už třikrát bil?" " ' &c. (Numeri 22. 32). Ale účelem tohoto pravidla (78 Průvodce zbloudilých), je, abychom se stali dokonalí; že vtq bychom neměli přijímat kruté zvyky; a že bychom neměli zbytečně působit bolest druhým; že bychom naopak měli být připraveni ukázat soucit a milosrdenství ke všem živým tvorům kromě případů, kdy nezbytnost vyžaduje opak: "Když tvá duše zatouží jíst maso" (Deuteronomium 12,20). Neměli bychom zabíjet zvířata za účelem praktikování krutosti, nebo za účelem hry., nebo stejný zdroj viz:  (PABT III.— CEAJPTKB XLVIII, 253) … The commandment ' concerning the killing of animals is necessary, because the natural food of man consists of vegetables and of the flesh of animals ; the best meat is that of animals permitted to be used as food. Ko doctor has any doubts about this. Since, therefore, the desire of procuring good food necessitates the slaying of animals, the Law enjoins that the death of the animal should be the easiest. It is not allowed to torment the animal by cutting the throat in a clumsy manner, by poleaxing, or by cutting off a limb whilst the animal is alive. It is also prohibited to IdU an animal with its young on the same day (Lev. xxiL 28), in order that people should be restrained and prevented from killing the two together in such (254 GUIDB OF THE PERPLEXED) a manner that the young is slain in the sight of the mother ; for the pain of the animals under such circumstances is very great. There is no difference in this case between the pain of man and the pain of other living beings since the love and tenderness of the mother for her young ones is not produced by reasoning, but by imagination, and this faculty exists not only in man but in most living beings. This law applies only to ox and lamb, because of the domestic animals used as food these alone are permitted to* us, and in these cases the mother can be distinguished from her young. The same reason applies to the law which enjoins that we should let the mother fly away when we take the young.* The eggs over which the bird sits, and the young that are in need of their mother, are generally unfit for food. When the mother is sent away she does not see the taking of her young ones, and does not feel any pain. In most cases, however, this commandment will cause man to leave the whole nest untouched, because [the young or the eggs], which he is allowed to take, are, as a rule, unfit for food. If the Law provides that such grief should not be caused to cattle or birds, how much more careful must we be that we should not cause grief to our fellowmen. When in the Talmud * those are blamed who use in their prayer the phrase," Thy mercy extendeth to young birds," it is the expression of the one of the two opinions mentioned by us, namely, that the precepts of the Law have no other reason but the Divine will. We follow the other opinion./ (ČÁST III.— KAPITOLA XLVIII, 253) …Přikázání "týkající se usmrcování zvířat je nutné, protože přirozená potrava člověka se skládá