ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU A ÚSTAVNÍ STÍŽNOST
http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1793-20_1
Má poznámka:
Ústavní soud České republiky bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2020
ve věci mé ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 1793/20 rozhodl o odmítnutí
této mé ústavní stížnosti a s ním spojeného návrhu na zrušení ustanovení
veterinárního zákona.
Nejdůležitější je následující názor
ústavního soudu, který má povahu závazného precedentu, který je podle mne
zločinem proti lidskosti, protože de facto legitimizuje současné vraždy desítek
miliónů hospodářských zvířat za každý měsíc i na území České republiky.
Podle tohoto rozhodnutí ústavního soudu „je navíc věcí
pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na tržišti nabízeno a stanovil
podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy
žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa
zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s
veterinárními předpisy, jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu
tržiště, představuje“ údajně „ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.“
Ústavní soud prohlásil, že se údajně nejedná o jiný zásah
orgánu veřejné moci, přestože vydání tržního řádu obce je upraveno dle
veřejnoprávního paragrafu 18 zákona číslo 455/1991 Sbírky živnostenského zákona.
Podle tohoto rozhodnutí ústavního soudu „uzavření smlouvy o pronájmu tržního místa
na tržišti provozované obcí je“ (tak údajně) „záležitostí ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti)
a žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního
vztahu vstoupila.“
Výše uvedené odmítnutí města Hustopeče pronajmout mi tržní místo pro prodej
mého výše uvedeného sortimentu byl podle této mé ústavní stížnosti trvající zásah
orgánu veřejné moci jiný než je správní rozhodnutí, protože byl částečně v
samostatné a naopak částečně v přenesené (tj. správní, tj. veřejnoprávní) působnosti města Hustopeče a správce tržiště, protože přesahuje
rámec přenesené působnosti dle veřejnoprávního paragrafu 18 zákona číslo
455/1991 Sbírky živnostenského zákona (dále též „živnostenský zákon“) upravujícího
vydání Tržního řádu v nařízení obce, potažmo jej provádějícího Provozního řádu
městského tržiště na Dukelském náměstí v Hustopečích (viz jeho odstavec 1.). Při
mém pronájmu tržních místa na tomto tržišti se tudíž jednalo o protiústavní
výkon veřejné služby pouze částečně v rámci samostatné, tj. soukromé působnosti
města Hustopeče a správce tržiště. Město Hustopeče a správce tržiště jsou sice
oprávněni určit podmínky prodeje na svém tržišti v Tržním a Provozním řádu, ale
poté jsou povinni se řídit těmito svými právními předpisy a musí
nediskriminačně a nikoliv čistě v správním či soukromém uvážení plnit tuto svou
veřejnou službu dle níže uvedeného Článku 2 odstavce 3 Ústavy ČR bez protiústavní
diskriminace ve vztahu ke všem osobám na tomto tržišti během zprostředkování prodeje
mj. čerstvého, chlazeného či mraženého masa, jež je zde umožněn podle
Provozního řádu i se zde podle mé osobní zkušenosti běžně děje. Navíc můj sortiment nebyl z prodeje na
tomto tržišti vyloučen jako nevhodný (viz odstavec 1. Provozního řádu) ale pro
rozpor s veterinárním zákonem (viz odstavec 9. Provozního řádu). Odmítnutí mého
sortimentu městem Hustopeče a správcem tržiště pro rozpor s veřejnoprávním
veterinárním zákonem (viz odstavec 9. Provozního řádu) v této věci
protiústavním dle mé ústavní stížnosti je tak protiústavní výkon veřejné služby
a výkon opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu paragrafu
72 odstavce 5) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu (dále též „zákon o
Ústavním soudu“). Tudíž tento protiústavní trvající zásah orgánu
veřejné moci není ryze
soukromoprávní vztah, a tudíž je dána i příslušnost Ústavního soudu.
Protože se chci tímto prodejem mého poměrně drahého sortimentu živit a
vykonávat ho jako své hlavní povolání, tento protiústavní trvající zásah orgánu
veřejné moci je zamítnutím administrativního povolení v souvislosti s požadavky
na výkon mého povolání*, tudíž také mj. o spor o občanská práva a závazky a podstatná
újma dle Článku 6 Právo na spravedlivé řízení ve spojení s Článkem 35 odstavce
3 písmeno b) evropské ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A
ZÁKLADNÍCH SVOBOD ve znění Protokolů číslo 11 a číslo 14.
*Benthem proti Nizozemí, č. 8848/80, 23. října
1985, Série A č. 97, § 36
Potvrzuji, že jsem využil veškeré dostupné a účinné opravné prostředky v
daném státě (České republice), a to přípis datovou zprávou města Hustopeče a
správci tržiště: Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov ze dne
25. června 2020 číslo jednací: MUH/37082/20/433, značka: MPO/7131/20/433. K
vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků proti tomuto protiústavnímu
trvajícímu zásahu města Hustopeče uvádím následující. Tento trvající zásah orgánu
veřejné moci přesahuje rámec samostatné, tj. soukromé působnosti města
Hustopeče vzhledem k úpravě vydaných Tržního a Provozního řádu jeho
tržiště v rámci veřejnoprávního paragrafu 18 živnostenského zákona a je
tak protiústavním výkonem veřejné služby pouze částečně v rámci veřejnoprávní (tj.
správní působnosti). Vzhledem k částečné samostatné, tj. soukromé působnosti
města Hustopeče v této věci zde není možné postupovat podle zákona číslo
500/2004 Sbírky Správní řád a zákona číslo 150/2002 Sbírky Soudní řád správní. Proto
jde o výkon opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu
paragrafu 72 odstavce 5) zákona o Ústavním soudu, proti kterému nebyly jiné
opravné prostředky než výše uvedená ústavní stížnost a proti kterému nebyla
nepřípustná tato ústavní stížnost.
III. ÚS 1793/20
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy
Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Radovana
Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti JUDr. Dalibora Grůzy, Ph.D., bytem Mírová
1098/4, Hustopeče, zastoupeného JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem, sídlem Střední 933/10,
Hustopeče, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spojené s návrhem na
zrušení § 3 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 1 písm. h), § 18, § 21 odst. 1, § 27a
odst. 1 písm. b) a odst. 3, § 39 odst. 2 a odst. 3, § 39a až § 41 a § 42 odst.
2 a odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se
odmítají.
Odůvodnění:
1. Podáním, které
Ústavní soud obdržel dne 27. 6. 2020 a které bylo doplněno podáním ze dne
30.6.2020, stěžovatel brojí proti sdělení města Hustopeče ze dne
24.6.2020 č.j. MUH/37082/20/433, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o pronájem
tržního místa na tržišti provozovaném městem Hustopeče za účelem „prodeje
nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvého masa zdechlin drůbeže (slepic) z
vlastního chovu k lidské spotřebě“, a to z důvodu rozporu této žádosti s
právními předpisy [konkrétně se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární
péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů]. Po Ústavním soudu požaduje, aby zakázal městu Hustopeče a správci
tržiště (Správě a údržbě budov města Hustopeče, organizační složce) v bránění
mu v prodeji takového masa. V podání současně navrhl zrušení v záhlaví
uvedených ustanovení veterinárního zákona.
2. V jednání
města Hustopeče, které s ním odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa,
spatřuje stěžovatel jiný zásah orgánu veřejné moci, vůči němuž neexistuje žádný
procesní prostředek k ochraně. Přípustnost ústavní stížnosti odvozuje z § 75
odst. 2 písm. a)
zákona
III. ÚS 1793/20
č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním
soudu“), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a
byla podána ve lhůtě jednoho roku.
3. Dříve, než
Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen
zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány
podmínky jejího projednání stanovené zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Ve stávající
věci k takovému závěru nedospěl.
4. Ústavní
stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen
„Ústava“) tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a
svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem.
Podle zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo
právnická osoba proti pravomocnému rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem,
opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, jimž bylo porušeno její
základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
5. Stěžovatel
spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci v tom, že s ním město Hustopeče odmítlo
uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa. O jiném zásahu orgánu
veřejné moci (než je pravomocné rozhodnutí), který je zpravidla
interpretován tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň
protiústavní útok orgánů veřejné moci vůči ústavně zaručeným základním právům a
svobodám, však nelze v daném případě vůbec uvažovat. Uzavření
smlouvy o pronájmu tržního místa na tržišti provozované obcí je záležitostí
ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti) a
žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního
vztahu vstoupila. Je navíc věcí pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na
tržišti nabízeno a stanovil podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy
žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa
zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s
veterinárními předpisy. jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu
tržiště, představuje ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.
6. Neshledal-li
Ústavní soud v odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa jiný
zásah orgánu veřejné moci, je pak třeba jeho ústavní stížnost posuzovat právě
ve světle tohoto závěru. Podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním
soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením
návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Nepříslušností se přitom rozumí situace, kdy se stěžovatel domáhá něčeho, k
čemu není Ústavní soud oprávněn, a to tak, že vůbec není způsobilý vést takové
řízení. Domáhá-li se tedy stěžovatel vydání rozhodnutí, kterým by
bylo městu Hustopeče a správci tržiště zakázáno, aby bránili stěžovateli v
prodeji masa (zdechlin), není k projednání takového návrhu Ústavní soud
příslušný. Projednáním takového návrhu by totiž Ústavní soud vybočil z mezí své
kompetence, vyplývajících z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny
základních práv a svobod.
7. S ohledem na
to, že Ústavní soud vůbec není příslušným k projednání stěžovatelova návrhu,
není na místě ani jeho argumentace dovozující přípustnost ústavní stížnosti z §
75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
2
III. ÚS 1793/20
8. Z výše
uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků
usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní
soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu].
9. Vzhledem k
tomu, že akcesorický návrh na zrušení právního předpisu [v záhlaví uvedená
ustanovení veterinárního zákona] podaný na základě § 74 zákona o Ústavním soudu
sdílí osud ústavní stížnosti, bylo jej třeba rovněž odmítnout, a to podle § 43
odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti
usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23.
července 2020
Jiří Zemánek v.
r.
předseda
senátu
Za správnost
vyhotovení:
Monika
Zbořilová
3
Sídlo:
AK Střední 933/10, 693 01 Hustopeče
pobočka:
AK Kupkova 380/2 690 020 Břeclav
tel.: +420 605 757 673
e-mail: akmoltas@email.cz
JUDr. Miroslav Moltaš,
LL.M. ČAK: 50103, IČ:
16350715
ADVOKÁT
Ústavní soud České
republiky
Joštova 8
660 83 Brno
Spisová značka Ústavního soudu: III.ÚS 1793/20
Města
Hustopeče číslo jednací: MUH/37082/20/433, značka:
MPO/7131/20/433
Navrhovatel:
JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., nar. 29. ledna
1973, trvale bytem Mírová 1098/4, 693 01 Hustopeče, tel. 534008871, adresa
pro doručování - datová schránka ID: ztxswqa, Typ schránky: Fyzická osoba, Jméno: Dalibor GRŮZA
(Oprávněná osoba)
zastoupený:
JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem s evidenčním číslem České
advokátní komory: 50103, IČO: 16350715, adresa: Střední 933/10, 693 01
Hustopeče
Další účastníci:
1. Město Hustopeče, IČO: 00283193, se sídlem
Dukelské náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče (dále též „Město Hustopeče“)
2. správce
tržiště: Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov, se sídlem
Dukelské náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče (dále též „správce tržiště“)
Doplnění
ústavní stížnosti spolu s návrhem na zrušení ustanovení zákona podané dne
27.6.2020 bez právního zastoupení navrhovatele jeho advokátem
Trojmo
Důkazy: spisy Města Hustopeče číslo jednací:
MUH/37082/20/433, značka: MPO/7131/20/433
Přílohy:
- Má datová zpráva Městu
Hustopeče a správci tržiště z 17.května 2020 s doručenkou z 18.
května 2020 (ID zprávy 785135987 - zde jako přeposlaná příloha mé níže
uvedené datové zprávy z 19. června 2020) s přílohami:
1. JUDr. Dalibor Grůza
Ph.D., Shrnutí Filosofie rovnováhy (4 strany), copyleft
14. května 2020, viz www.spvzt.cz
2. Má žádost o pronájem jednoho tržního místa
na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích
- Má datová zpráva Městu
Hustopeče a správci tržiště z 19. června 2020 s doručenkou
z 22. června 2020 (ID zprávy 795999584) s přílohami:
3. Předžalobní výzva k plnění dle paragrafu
142a občanského soudního řádu
4. Předběžné znění mé ústavní stížnosti (na
vědomí Městu Hustopeče a správci tržiště)
5. Starý ve znění z 22. května 2012 a nový
ze 4. června 2020 Provozní řád tržiště na Dukelském náměstí v Hustopečích
Obsah stížnosti:
I. Skutkové
okolnosti stížnosti … strana 2
II. Popis právních
skutečností … strana 2
III. Základní práva
a svobody, jejichž porušení stěžovatel namítá … strana 2 až 10
IV. Splnění požadavků
přípustnosti stížnosti … strana 10
V. Požadovaná
právní ochrana, jestliže Ústavní soud rozhodne v můj prospěch … strana 10 až 11
VI. Petit ústavní
stížnosti … strana 11 až 17
VII. Doplnění mé ústavní stížnosti … strana 17 až 18
Dle mého výslovného
pokynu si přeji, aby všechna podání mého advokáta a všechna má podání obojí
v této věci a tato má ústavní stížnost byly posuzovány jako jeden celek.
I.
Skutkové okolnosti
stížnosti
1.
Jsem drobný chovatel drůbeže na své zahradě
se sklepem na Habánské ulici v Hustopečích a požádal jsem datovou
zprávou z 17. května 2020 doručenou 18. května 2020 Město Hustopeče a
správce tržiště (viz Příloha číslo 5.) o pronájem
jednoho tržního místa na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích pro
prodej v malých množstvích nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvých
(masa) zdechlin drůbeže, jmenovitě slepic z tohoto mého vlastního
drobného hospodářství (chovatelské činnosti) zejména etickým vegetariánům
(lidem i jimi zastoupeným /chovaným/ jejich zvířatům), kteří se neobejdou úplně
bez jedení masa a tak by spotřebovali minimální množství tohoto nynějšího
nejmilosrdnějšího masa (to jest zdechliny), které neohrozí jejich zdraví (viz
Příloha číslo 2.). Když rubrikovaný orgán veřejné moci
nerozhodl o mé žádosti ani ve lhůtě 30 dnů od jejího podání, tak jsem mu zaslal
předžalobní výzvu k plnění dle paragrafu 142a občanského soudního řádu
ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení tohoto řízení svou
datovou zprávou z 19. června 2020 mu doručenou 22. června 2020 (viz Příloha
číslo 3.). Na tuto vyzvu tento orgán reagoval svou datovou zprávou
z 25. června 2020 (viz Příloha číslo 7.), že je nucen
nepronajmout mi dle práva a Provozního řádu tržní místo (viz Příloha
číslo 5.) pro mnou výše uvedený sortiment zdechlin drůbeže
z důvodu mnou napadených ustanovení veterinárního zákona v aktuálním
znění.
II.
Popis
právních skutečností
2.
Podle provozního řádu tržiště po posouzení
mého výše uvedeného prodejního sortimentu správce tržiště neměl tento prodejní
sortiment nebo jeho část z prodeje vyloučit jako nevhodný a neměl mi bránit
v prodeji ad I. této ústavní stížnosti neuzavřením se mnou smlouvy o
pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má
poznámka) jednoho tržního místa na tržišti na Dukelském náměstí
v Hustopečích (viz Příloha číslo 5.)
i přes mou bezvýslednou předžalobní výzvu
ad I. této ústavní stížnosti, a to z níže uvedených důvodů a z
důvodů ústavnosti (viz níže). Jde zde o trvající jiný
zásah částečně v samostatné působnosti Města Hustopeče, než je správní
rozhodnutí.
III.
Základní práva a svobody, jejichž porušení
stěžovatel namítá
3.
Proti výše uvedenému trvajícímu opatření, respektive jinému zásahu orgánu
veřejné moci (ad II. této ústavní stížnosti) podávám ve smyslu paragrafu 72 odstavce 1.
písmena a) a paragrafu 74 zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu (dále
též „zákon o Ústavním soudu“) tuto
ústavní stížnost
spolu s návrhem na
zrušení ustanovení zákona,
kterou odůvodňuji porušením Článků
3, 6, 7, 26, 36 Listiny základních práv a svobod (usnesení číslo 2/1993
Sbírky Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních
práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky) (dále též „Listina“)
a Článku 2 ústavního zákona číslo 1/1993 Sbírky Ústava České republiky (dále
též „Ústava“).
4.
Podle Článku 2Ústavy (3) Státní moc slouží
všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které
stanoví zákon. (tedy slouží mně i /českým/ zvířatům, která mají dle českého
práva základní práva i právní osobnost, viz níže, má poznámka) Podle Článku
26 Listiny (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k
němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost., (2)
Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo
činností., (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby
prací. (což se týká i mé výše uvedené hospodářské činnosti na výše uvedeném
tržišti, když by se pro ni neměla uplatnit z důvodu mnou namítané
neústavnosti níže uvedená právní omezení ani jiná neústavní diskriminace
oproti ostatním osobám na tomto tržišti při prodeji čerstvého,
chlazeného či mraženého masa, jež je zde umožněn podle Provozního řádu
/viz Příloha číslo 5./ i se zde podle mé osobní zkušenosti běžně
děje, má poznámka)
5.
Dále jde o Listinu: Článek 3 (1) Základní
práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti,
jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo
sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku,
rodu nebo jiného postavení. Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský
život je hoden ochrany již před narozením. (4) Porušením práv podle tohoto
článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které
podle zákona není trestné., Článek 7 (1) Nedotknutelnost osoby … je
zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí
být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo
trestu. („všem“, tedy se zaručují i lidská základní práva a svobody i
základní práva a svobody zvířat, která mají dle českého práva právní osobnost
zvířat /viz níže odstavec 18. této ústavní stížnosti/, zejména mám na mysli
právo na život a na ochranu tělesné integrity lidí i zvířat vyjma výše
zmíněných zákonných omezení, má poznámka)
6. Navrhovatel je přesvědčen, že
opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ad II. této ústavní
stížnosti vybočil z mezí ústavnosti a ochrany základních práv a že jím bylo
porušeno jeho Listinou zaručené právo na spravedlivý proces, jak toto právo
vyplývá z Článku 36 a dalších ustanovení Listiny zajišťující právo na
spravedlivé řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného rozhodování
podle zákona a v souladu s ústavními principy.
Ad
Článek 2 Ústavy a Článek 26 Listiny:
7.
Jsem
si vědom toho, že dle českého zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči
v aktuálním znění
(zde též „veterinární zákon“):
Paragraf
3 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí písmeno
d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a
jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí. Paragraf 5 (1)
Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen písmeno h) dodávat na
jatky pouze jatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o
potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (Evropského
společenství) číslo 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla
pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu
III bodu 3 písmeno c) nařízení (Evropského společenství) číslo 853/2004 se
rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky. Paragraf 18,
(1) Živočišné produkty musí písmeno b) být zdravotně nezávadné a
bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem
rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, písmeno c)
vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující
látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro
zdraví lidí, (4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti
o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti
mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární
správy a za podmínek jí stanovených., (5) Potraviny živočišného původu,
které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě
poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny
živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se
posuzují jako nepoživatelné. Paragraf 21 (1) Není-li stanoveno jinak,
musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto
zákonem, zvláštními právními předpisy a předpisy Evropské unie. Paragraf 27a
(1) Chovatel může v malých množstvích prodávat písmeno b) čerstvé
drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z
drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářství a poražených v tomto
hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se
nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat
do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a
hmotnosti, (3) Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od
zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany
zdraví lidí a zvířat, zejména (jedná se o demonstrativní výčet, v podrobnostech
viz výše uvedený paragraf 18, má poznámka)nesmí být zdrojem nákaz a nemocí
přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1
provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím
zásilkového prodeje. Paragraf 39 (2) a (3), paragraf 39a až
paragraf 41, paragraf 42 (2) druhý a třetí rozvité větné předměty považují
uhynulá zvířata za kadáver a
jako taková je zahrnují pod širší pojem „vedlejší živočišné produkty“, jež na
rozdíl od živočišných produktů nejsou určeny k lidské spotřebě, ale právě
k odstranění, likvidaci či dalšímu zpracování (nikoliv zpracování na
potraviny určené k lidské spotřebě).
V rámci uvádění masa a masných výrobků do oběhu k lidské
spotřebě pracuje veterinární zákon pouze s variantou porážky,
to je usmrcení, zvířat (na jatkách). (všechny výše uvedené paragrafy
v tomto odstavci zde též „napadená ustanovení“)
Paragraf 3 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí písmeno
n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl
zvířat, zejména maso. Paragraf 12 (2) písmeno a) těla uhynulých,
nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen "kadávery").
8. Avšak u masa zdechlin zvířat po
veterinární pitvě, pokud „jsou tepelně opracovány po dobu 5 až 6 minut při
teplotě 121 stupňů Celsia, dochází ke zničení vegetativních forem
mikroorganismů, ale i spór“[1].
Toto je možno převařením v tlakovém hrnci či pod pokličkou například
v několika vodách (viz níže) nebo tepelným opracováním masových konzerv
masa zdechlin po veterinární pitvě.
Poznámky
k odstavci 8.:
[1] „Masové
konzervy a polokonzervy jsou masné výrobky hermeticky uzavřené v plechovém nebo
jiném vhodném obalu a tepelně opracované tak, aby se zajistila jejich
dlouhodobá trvanlivost. - Masové konzervy - na trhu
jsou masa ve vlastní šťávě, hotové pokrmy bez přílohy a s přílohou, paštiky a
haše. Jsou tepelně opracovány po dobu 5 až 6 minut při teplotě 121 stupňů
Celsia. Tepleným opracováním dochází ke zničení vegetativních forem
mikroorganismů, ale i spór.“, strana 9 ze 17,
Střední odborné učiliště Domažlice, Výukový materiál, Potraviny a výživa, citováno
18. května 2020, viz https://www.soudom.cz/maso-a-masne-vyrobky.html
9. Proto napadená ustanovení
veterinárního zákona považuji jako celek za protiústavní, protože v
současnosti v České republice tyto zákonné podmínky v podstatě znemožňují
volný prodej masa přirozeně zásadně na stáří uhynutých zvířat i po veterinární
pitvě. Přičemž tento prodej by umožnil chovat zvířata až do jejich přirozené
smrti, zásadně na stáří a pak jejich maso po veterinární pitvě volně prodat
lidem zejména etickým vegetariánům, protože podle všeobecně uznávaných
názorů lékařské veřejnosti v České republice se někteří lidé, zejména mám
na mysli těhotné a kojící ženy a malé děti a rovněž tak někteří domácí mazlíčci
jako psi a kočky (kromě zvířecích vegetariánských krmiv yarrah
pro psy[2], respektive amicat s nutným taurinem proti oslepnutí pro kočky, taurin je protein, který lze vyrobit bez
nutnosti zabíjet zvířata[3]) neobejdou úplně bez jedení masa a protože
tak by spotřebovali minimální množství tohoto nynějšího nejmilosrdnějšího masa
(to jest zdechliny), které neohrozí jejich zdraví[4]. Toto maso se jedlo také
ve starověku: Bible (Bible kralická), Deuteronomium 14, verš 21 Žádné umrliny (rozumněji „zdechliny“ podle Českého ekumenického
překladu) jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a
jísti ji bude (jde přímo o příkaz Biblické Tóry pro nežidy k jedení
zdechlin,
má poznámka), aneb
prodáš cizozemci (jde přímo o příkaz Biblické Tóry pro židy, má poznámka) (očividně zde obě šlo
o letitou osvědčenou praxi, jež bylo chybou zcela opouštět, má poznámka)... Romové používali také geniální
recept, jak jíst zdechliny zvířat, "zdechliny se vyvářely ve více
vodách"[5], a to v době, kdy ještě nikdo neslyšel o sterilizaci
chirurgických nástrojů.
Poznámky
k odstavci 9.:
[2]
Chovatelské potřeby bitiba.cz – Vše za nízké ceny, Yarrah
Bio vegetariánské a veganské suché krmivo pro psy [online], [citováno 21.
května 2020], Dostupné z: https://www.bitiba.cz/shop/krmivo_pro_psy/granule_pro_psy/yarrah/adult/483455
[3]AmiCat 7,5
kilogramu – Twiko, Krmivo pro kočky pouze z
rostlinných a minerálních surovin [online], Copyright© Twiko.cz, [citováno
21. května 2020], Dostupné z: https://www.twiko.cz/ami-cat-7-5kg/
[4]Od 1.
července 2003 byl do krmivářské legislativy zapracován (vyhláška číslo 544/2002
Sbírky, kterou se mění vyhláška číslo 451/2000 Sbírky, kterou se provádí zákon
číslo 91/1996 Sbírky o krmivech) zákaz zkrmování kadáverů
(zdechlin), respektive zvířecích mrtvol pro výživu hospodářských zvířat.
Viz Masokostní moučka – Wikipedie, [online], [citováno 17. března 2019],
dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masokostní_moučka. Tuto
právní úpravu, pokud se týká zkrmování masa po veterinární pitvě případně
převařené v několika vodách za zákonných podmínek nikoliv býložravcům, ale
I všežravcům, respektive masožravcům například prasatům či drůbeži,
považuji „obiter dictum“
rovněž za protiústavní ze stejných důvodů.
[5] „Maso
se na stole objevilo zřídka. Ženy ho získávaly trojím způsobem, a to koupí v
obchodě, krádeží nebo koupí podřadnějšího masa na jatkách. Někdy vyhrabávaly i
zdechliny. (Zdechliny se vyvářely ve více vodách. Podle starých Romů jsou
zdechliny čistší maso, protože zvíře nezemřelo násilnou smrtí.)“, strana 30
až 31 ze 142, Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola, MILLS, s. r.
o., Čelákovice, Vypracovala: Tereza Rosecká, Vedoucí práce: ThDr. et Mgr.
Ladislava Marešová, Čelákovice, 2010, Život romské menšiny -
PDF Free Download. Documents
Professional Platform – PDF Download
Free - ADOC.TIPS [online], Copyright © 2020 ADOC.TIPS,
All rights reserved,
[citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://adoc.tips/ivot-romske-meniny.html
Ad Články 3, 6, 7 Listiny:
10. Toto mé
stanovisko o protiústavnosti znemožnění volného prodeje i po veterinární pitvě
masa přirozeně uhynutých zvířat opírám o současný trend v českém právu, který
zásadně mění pohled na práva zvířat v naší společnosti. Římské právo
řadilo zvířata, stejně jako otroky, do právního režimu věci. Toto postavení
zvířete jako otroka ve smyslu římského práva definovaného zásadou „servus nullum caput habet“
(otrok nemá žádnou „hlavu“, nemá právní osobnost, to jest otrok je živá věc) se
mění na postavení zvířete jako hebrejského otroka ve smyslu Bible, Starého
zákona, Tóry. V židovském právu zůstával otrok lidskou bytostí a byl
subjektem práva, to jest byl nositelem práv. Mojžíšův zákon chránil otroka
proti svévolnému mrzačení a stíhal jeho usmrcení otrokovým pánem (Exodus 21,
verše 20 až 21, má poznámka). Pokud pán poškodil zrak nebo chrup otroka,
byl povinen ho jako kompenzaci propustit (Exodus 21, verše 26 až 27).[6] (viz
níže uvedená ustanovení novely trestního zákoníku, má poznámka) Také
aristotelská filosofie vymezila jasný rozdíl mezi zvířetem a člověkem. Zvíře je
v ní pouhou vegetativní a smyslovou živou bytostí obdařenou schopností pohybu,
člověk bytostí rozumnou a společenskou, duchovní, morální, a proto má i
nesmrtelnou duši. Od vrcholného středověku si tuto koncepci plně osvojilo
křesťanství.
11. Některé
přístupy přiznávají zvířatům způsobilost mít práva (v
současnosti v českém právu jde o právní osobnost, má poznámka), avšak
nikoliv způsobilost k právním úkonům (v současnosti v českém právu
jde o svéprávnost, má poznámka), což je postavení obdobné
malému dítěti, případně je řadí do kategorie „cítících věcí“[7], což obojí je i
současný trend v českém právu (viz níže). Viz například Článek 20a německé
ústavy, Článek 80 a Článek 120 švýcarské ústavy, paragraf 285a
rakouského občanského zákoníku ABGB, paragraf 90a německého občanského zákoníku
BGB, Článek 641a švýcarského občanského zákoníku, Článek 137 nového ruského občanského
zákoníku a stejné pravidlo v Článku 1 odstavci 1 polského zákona na ochranu
zvířat nebo i americký tak zvaný abolicionistický /historicky ve Spojených
státech amerických protiotrokářský/ přístup v konceptu "osvobození
zvířat" /viz například Peter Singer v jeho stěžejní knize Osvobození
zvířat/ snaha pomocí soudního příkazu „habeas
corpus“ dosáhnout ochrany zvířat právě tím, že soud přesvědčí o tom, že
pojem osoba zahrnuje nejenom člověka ale i určité zvíře[8], viz i důvodová
zpráva k paragrafům 494, respektive 487 českého Nového občanského zákoníku,
která také uvádí, že toto „ustanovení … se podle vzoru dalších evropských úprav
vymaňuje z dogmatu římského práva o „bučících nástrojích“ a z právního pojetí
zvířat jako věcí v právním smyslu“. Jako římskokatolický křesťan jsem vděčný
za snahu o nápravu výše uvedeného aristotelovského křesťanského bludu o
zvířatech ve světle ekologické encykliky Laudato
Si (Buď pochválen) z roku 2015 (viz zde „Modlitba za naši Zemi“ a „Modlitba křesťanů a celého stvoření“,
strany 151 až 153, Nakladatelství Paulínky, 2015, má
poznámka) současného papeže Františka.
12. Nelidské osoby. Existuje několik
případů, kdy soud rozhodoval o uznání statusu osoby zvířatům s vyvinutou
inteligencí, tak zvaným nelidským osobám: V červenci 2013 rozhodlo indické ministerstvo životního
prostředí a lesů povýšit status inteligentních kytovců na nelidské osoby a
zakázalo aquacentra, vodní show a podobná zařízení, kde by měli být kytovci
chováni v zajetí a ryze pro zábavu.[9][10] V prosinci 2014 soud v New York City
rozhodl negativně o přidělení statusu osoby šimpanzovi Tommymu, který byl
vycvičen k jednoduchým úkolům a dokonce si zahrál v několika filmech, potažmo
pak šimpanzům obecně. Argumentace soudu se opírala zhruba o to, že tito primáti
nemohou nést povinnosti ani zodpovídat za své činy (jde zde spíše o otázku
svéprávnosti než otázku právní osobnosti, avšak například i pes je si dle mé
osobní zkušenosti vědom povinností a i odpovídá za své
činy, má poznámka). O přidělení statusu se snažila organizace The Non human Project ve
státě New York.[11] V březnu 2015 došel soud v argentinském Buenos Aires k
rozhodnutí udělení statusu nelidské osoby (s právem na svobodu) samici
sumaterského orangutana, která svých posledních 20 let strávila v zoo, a současně
rozhodl přesunout ji do brazilského národního parku.[12][13]
13. V případě
rozhodnutí Ústavního soudu o protiústavnosti zákazu volného prodeje masa
zdechlin zvířat za zákonem garantovaných podmínek by se jednalo o další,
ale zřejmě zlomový praktický krok v boji proti otroctví zvířat
v případě, že není jejich porážka nezbytně nutná, a tato ústavní stížnost
je jeden z kroků v tomto boji, který v případě boje proti
otroctví lidí trval prakticky od starověku (dynastie Čchin
vládnoucí v Číně od roku 221 do roku 206 před Kristem poprvé zrušila
otroctví lidí) prakticky až do roku 1865, kdy byl přijat 13. dodatek Ústavy
Spojených států amerických, který zakázal otroctví lidí v celých Spojených
státech amerických[14].
Poznámky
k odstavcům 10. až 13.:
[6] Otrokářství
– Wikipedie, [online], [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokářství
[7] Zvíře –
Wikipedie, [online], [citováno 21. května 2020], Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvíře
[8] strany
13 až 14, 28 až 31, Houdek, Pavel. Přínosy a rizika zavedení právní
subjektivity zvířat v českém právu. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita
Karlova, Právnická fakulta, Katedra práva životního prostředí. Vedoucí práce
Stejskal, Vojtěch. [online], [citováno 26. května 2020], Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/1860
[9] India Declares Dolphins „Non-Human Persons“, Dolphin shows BANNED /překlad viz
následující poznámka této ústavní stížnosti/. Daily Kos [online]. Jason Hackman,
Community, úterý 30. července 2013, 17 hodin 29
minut. Copyright © Kos Media, LLC [citováno 22. června
2020]. Dostupné z: https://www.dailykos.com/stories/2013/07/30/1226634/-India-Declares-Dolphins-Non-Human-Persons-Dolphin-shows-BANNED
[10] Indie
vyhlašuje delfíny za „nelidské osoby“, show s delfíny zakázány | Dôležite.sk , důležité informace, denní zprávy, aktuální
zpravodajství. Wayback Machine
[online]. Jason Scott Hackman,
překlad: Miroslav Pavlíček, zdroj: dailykos.com, Asie, 25. února 2020. Autor:
ac24 # HaqeVimo24 [citováno 22. června 2020]. Dostupné v
archivu pořízeném dne 5. března 2014 z: https://web.archive.org/web/20140305092621/http://www.dolezite.sk/Indie-vyhlasuje-delfiny-za-nelidske-osoby-show-s-delfiny-zak-ydX.html
[11] Apeus corpus. Chimps not human, says New York court /Tělo opice. Šimpanzi nejsou lidé, říká soud v New
Yorku, můj překlad/, RT USA News. Rt
Breaking news, shows, podcasts [online]. Barbara
J King (@bjkingape), 4. prosinec 2014, 09 hodin 27 minut / Update před 5 lety.
Copyright © Autonomous Nonprofit
Organization [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://www.rt.com/usa/211639-chimpanzee-court-rights-newyork/
[12] Argentine court extends human right
to freedom to orangutan /Argentinský soud rozšířil
lidské právo na svobodu na orangutana, můj překlad/, Rt
WorldNews. RT Breakingnews,
shows, podcasts [online]. Lyndsay Farlow (@LyndsayFarlow),
22. prosinec 2014, 03 hodiny 27 minut / Update před 5 lety. Copyright © Autonomous Nonprofit Organization [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://www.rt.com/news/216551-orangutan-argentina-human-right/
[13] Osoba –
Wikipedie. [online], [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Osoba
[14] Slavery – Wikipedia, [online], [citováno 20. května 2020],
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Slavery
14. Ohledně
tohoto nového právního přístupu ke zvířatům jde o zákon číslo 114/2020
Sbírky, to jest Zákon, kterým se mění zákon číslo 40/2009 Sbírky, trestní
zákoník, podle této novely trestního zákoníku paragraf 302 Týrání zvířat
(3) a způsobí-li tento čin týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo
smrt, bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až šest let
(Zvýšení dosavadní horní trestní sazby z pěti na šest let nově
znamená, že v tomto případě vyjma mladistvých pachatelů
není možné podmíněné zastavení trestního stíhání ani schválení narovnání
v trestním řízení. Tento trestný čin se zpřísněným trestem by dopadal
možná i na nedůvodnou porážku zvířete., má poznámka) a podle této novely
trestního zákoníku zcela nového paragrafu 302a Chov zvířat v nevhodných
podmínkách (4) a způsobí-li tento čin trvalé (zdravotní) následky či smrt
většímu počtu zvířat, bude pachatel potrestán odnětím svobody na pět až
deset let.
15. Poslanec
ODS Marek Benda uvádí, že „bude tendence některých aktivistů začít používat
nové ustanovení“ trestného činu úmyslného chovu zvířat v nevhodných podmínkách
s desetiletým trestem odnětí svobody možná „proti ... velkochovům“ (protože
většina chovů v České republice, jimiž jsou velkochovy pro porážku zvířat,
je velmi nespravedlivá, například je zde hospodářským zvířatům omezen od jejich
narození volný pohyb na velmi malý prostor, aby tímto svým pohybem neztrácela
svou získanou hmotnost, zde jsou krmena takovým způsobem, aby po svém narození
získala co možná nejrychleji porážkovou hmotnost, a kde krátce, to jest
nejpozději za několik měsíců po svém narození jsou po tomto svém od narození
velkém utrpení způsobeném takto člověkem rovněž krutě zabita, to jest poražena
na jatkách, například v České republice s asi 10 miliony obyvatel je
asi půl milionu vražd brojlerů (to znamená slepičích kuřat /mláďat/) denně,
má poznámka[15]). Tato novela trestního zákoníku primárně postihuje
tak zvané množírny psů a koček. Pro přijetí návrhu hlasovalo 133 z přítomných
159 poslanců a zákon měl masivní podporu napříč politickými stranami v
Parlamentu. „Je to velká chvíle,“ řekla předsedkyně Top 09 a spoluautorka
zpřísnění trestního zákoníku kvůli týrání zvířat Markéta Pekarová Adamová.
„Jsem rád, že ti, kteří budou týrat zvířata, budou vice potrestáni,“ řekl v
Poslanecké sněmovně předseda SPD Tomio Okamura. „Právě jsem hlasoval pro
výrazné zpřísnění trestů za týrání zvířat. Mám totiž rád zvířata a nesnáším,
když se jim ubližuje,“ okomentoval na Twitteru přijetí zákona premiér a předseda
Ano Andrej Babiš.[16]
Poznámky
k odstavcům 14. a 15.:
[15] čas 30
až 60. sekunda záznamu, datum vysílání: 29. srpna 2018, 22 hodin 45 minut,
Týden podle Jaromíra Soukupa | Barrandov.tv, Televize Barrandov
- baví nás bavit [online], Copyright © 2008 [citováno 20. května 2020],
Dostupné z: https://www.barrandov.tv/video/134367-tyden-podle-jaromira-soukupa-29-8-2018
[16] Za chov
zvířat v nevhodných podmínkách bude hrozit až deset let vězení, datum článku 3.
března 2020, [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/snemovna-tyrani-zvirat-trestni-zakonik-chov-v-nevhodnych-podminkach-mnozirny.A200303_182737_domaci_kop : Autor Josef Kopecký
16. Dále jde
o zákon číslo 89/2012 Sbírky /Nový/ občanský zákoník(dále též „NOZ“).
17. Podle paragrafu
8 NOZ Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. (jde o tradiční
principy a principy moderního práva "neminem laedere" /nikomu neškodit/ a kritérium svobody
jednotlivce, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, což by
se mohlo týkat také „abusus iuris“ /zneužití práva/
porazit zvíře, to jest týrání zvířat jejich bezdůvodnou porážkou, podle mne jde
o delikt dle paragrafu 2909 NOZ Porušení dobrých mravů či paragrafu 2910 NOZ
Porušení zákona /jmenovitě trestný čin Týrání zvířat dle trestního zákoníku,
viz výše/, má poznámka)
18. Podle paragrafu
494 NOZ Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý
tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí
obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. (z tohoto
ustanovení podle mne plyne právní osobnost zvířat, protože zvíře není
věcí, to jest NOZ zde stanoví, že zvíře je smysly nadaný živý tvor a
platí-li všeobecně uznávaná přírodovědecká evoluční teorie je rozum zvířat jen
vývojovou otázkou v čase /podle této vědecké teorie je člověk pouze více
evolučně dokonalé zvíře/, a proto jakýsi hraniční statut zvířete mezi věcí
a právní osobností jako by byla definice přesného právního statutu zvířete
platný NOZ ani demonstrativně na rozdíl od původní osnovy NOZ neobsahuje, avšak
fakticky má zvíře velmi omezenou /opice[17]/ nebo téměř žádnou
/had/ svéprávnost /to jest rozum/ a potřebuje opatrovnictví a
zastoupení člověkem jakoby malé dítě (viz výše) při výkonu svých povinností a
dále práv mu přiznaných v rámci českého právního řádu /například viz výše
uvedená ustanovení trestního zákoníku/, přesto však platí, že všichni živí
tvorové by měli mít v naší společnosti práva uznaná spravedlivým
způsobem zákony státu, má poznámka)
Poznámky
k odstavci 18.:
[17] Bohatě
rozvinutý společenský život, jaký vedou opice, sebou nese nutnost vzájemné
komunikace. Opice se spolu prostě musí umět domluvit. Seznam lidoopů, kteří
se naučili znakovou řeč. Šimpanzi: Washoe, Chimp Nimsky, Sarah, Loulis, Panzee, Lucy Temerlin (všichni se naučili znakovou řeč), Lana (používala
k dorozumívání s lidmi tak zvané lexigramy – klávesy
se symboly), Ai (používala počítač). Bonoba (jiný druh šimpazne): Panbanisha a její syn Nyota, Kanzi. Orangutani: Chantek, Azy. Gorily: Koko, Michael. Jak se opice naučily mluvit |
Ábíčko.cz. Zábava, příroda, věda a technika | Ábíčko.cz [online]. Copyright ©
2001 [citováno 21. května 2020]. Vyšlo v ABC 23/2009. 18. listopadu 2009, 06:00
hodin Autor: Zdena Martinová, dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/9425/jak-se-opice-naucily-mluvit.html
19. Jsou to
také paragraf 2 NOZ (3) zákaz krutosti (i ke zvířatům má
poznámka), paragraf 3 NOZ (1) zákaz působit bezdůvodnou újmu
druhým (to znamená i zvířatům, má poznámka), (2) písmeno a) každý
má právo na ochranu svého života a zdraví, písmeno f) nikomu nelze
odepřít, co mu po právu náleží (viz výše i práva zvířat například dle
trestního zákoníku, má poznámka), (3) Soukromé právo vyvěrá také z
dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti (to jest zřejmě dobrých mravů,
má poznámka) a práva.
20. Tento
přístup ke zvířatům sdílí také česká odborná komentářová literatura,
která se z větší části věnuje paragrafu 494 NOZ poměrně podrobně
a zakotvení tohoto paragrafu 494 vysvětluje jako „projev legislativního jevu,
který se nazývá dereifikace (odvěcnění)
zvířat a souvisí s reflexí celkové změny vztahu člověka k přírodě
(podmaňující vztah se mění na vztah symbioticko-užívací)“ a respektuje
východiska naznačená důvodovou zprávou. K tomu srovnej P. Lavický a kolektiv: Občanský
zákoník 1., Obecná část (paragraf 1 až
654), Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2014, strana 1746 a následující a
dále srovnej F. Melzer, P. Tégl
a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář, svazek 3., paragraf 419 až 654, Leges,
Praha 2014, strana 228 a následující. Část komentářové literatury naproti tomu
přistupuje k těmto otázkám velmi stručně, k tomu srovnej J. Švestka, J. Dvořák,
J. Fiala a kolektiv: Občanský zákoník, Komentář, svazek 1., Wolters
Kluwer, Praha 2014, strana 1166 až 1167.
21. Tato
odborná literatura uvádí, že v českém právu došlo u zvířat k výraznému
hodnotovému posunu, který je ztělesněn právě paragrafem 494 NOZ.
„Ustanovení má především hodnotový význam a vytýká před závorku živé
zvíře jako společníka člověka, přiznává existenci emocionální vazby mezi
nimi a chrání elementární principy humanity.“ (Srovnej J. Křiváčková, K. Hamuľáková, T. Tintěra a kolektiv: K pojetí člověka a věci
v novém soukromém právu, C. H. Beck, Praha 2015, strana 197.)
22. „Rozsah,
ve kterém aplikace ustanovení o věcech neodporuje povaze zvířete (sc. jako živého tvora), bude vždy nutně individuální. Pro
účely pochopení pravidla lze příkladmo ukázat na
určité obecné skupiny typových případů, v nichž půjde skutkově o totéž, a bude
tedy odůvodněn stejný hodnotový závěr. Zásadně jde o to, aby v důsledku
mechanické aplikace ustanovení o věcech nebylo živé zvíře vystavováno pocitům
úzkosti či strachu, aby mu nebyla působena bolest, aby u něj nevznikal stres
(například odloučením od svého pána – vlastníka), aby nedocházelo k jeho
poškození, či dokonce uhynutí a podobně ...“ (Viz F. Melzer,
P. Tégl a kolektiv: Občanský zákoník – Velký
komentář, svazek 3., paragraf 419 až 654, 1. vydání, Leges,
Praha 2014, strana 233, 234.)
23. „Význam
a hodnota zvířete souvisí s tím, že živé zvíře je tvor nadaný smysly a schopný
vnímat bolest. Z tohoto důvodu není možné s ním zacházet stejně jako s jinými
hmotnými předměty. Je tedy třeba respektovat povahu zvířete jako živého tvora a
zvířecí integritu.“ [Srovnej P. Koukal in P. Lavický a kolektiv:
Občanský zákoník, Komentář, Obecná část (paragraf 1 až 654), C. H. Beck, Praha
2014, strana 1748.]
24. „Na
rozdíl od neživých a necítících předmětů nelze nadále disponovat zvířaty bez
uvážení jejich pocitů a povahy. Majitel zvířete musí strpět odpovídající zásahy
do práva na užívání vlastnictví, jež sledují pohodu a zájmy zvířat. Omezení v
právním nakládání byla autory zamýšlena především s ohledem na zvířata, která
se silně citově váží na člověka – ačkoli jsou v důvodové zprávě výslovně
uvedeni psi, lze očekávat, že tato pravidla dopadají i na méně obvyklé druhy, u
nichž se prokáže existence silného vzájemného vztahu a emoční vazby.“ (Srovnej
I. Prouza: Zvíře na rozhraní mezi osobou a věcí, Právní rozhledy číslo 1/2017,
strana 13.)
25. Blíže viz
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2019, spisová značka 22 Cdo 1722/2018. Při posuzování důvodnosti žaloby na
vydání zvířete (psa) je nutné přihlédnout i k povaze zvířete jako živého tvora;
i žalobu na vydání psa podanou jeho majitelem lze zamítnout pro zneužití práva.
V této věci však naopak byl závěr o zneužití práva založen na vztahu zvířete a faktického
pána – žalovaných.[18]
Poznámky k odstavci 20. až
25.:
[18] Úvodní
stránka | Česká advokátní komora [online]. Bulletin advokacie 5/2020, strana 51
až 53. Copyright ©, [citováno 11. června 2020]. Dostupné z: https://www.cak.cz/assets/komora/bulettin-advokacie/ba_5_2020_web.pdf
Ad
Článek 36 Listiny:
26. Bránění
mému výše uvedenému prodeji čerstvých (masa) zdechlin drůbeže vyloučením tohoto
mého sortimentu z prodeje a i neuzavření se mnou soukromoprávní smlouvy o
pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má
poznámka) tržního místa (viz Přílohy číslo
5. a 7.), proti kterým nejsou jiné opravné prostředky než
ústavní stížnost, jsou ze zde uvedených důvodů výrazem podstatné libovůle
obce jako orgánu veřejné moci, kdy jsem dodržel všechny zákonné lhůty a poskytl
ji předběžné znění této mé ústavní stížnosti a filosofické důvody proti tomu (viz
Přílohy číslo 4.,6. a 1.).
IV.
Splnění
požadavků přípustnosti stížnosti
27. Mnou vyčerpané
procesní prostředky dle paragrafu 75 odstavce 2) písmeno a) zákona číslo
182/1993 Sbírky o Ústavním soudu jsou mé výše uvedené žádost o pronájem tržního
místa ze dne 17. května 2020 a bezvýsledná předžalobní výzva ze dne 19. června
2020 (viz Přílohy číslo 2. a 3.).
28. Bránění
mému výše uvedenému prodeji čerstvých (masa) zdechlin drůbeže vyloučením tohoto
mého sortimentu z prodeje a i neuzavření se mnou soukromoprávní smlouvy o
pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má
poznámka) tržního místa (viz Přílohy číslo 5. a 7.), to vše očividně z důvodu výše
uvedených podle mne neústavních veřejnoprávních napadených ustanovení
veterinárního zákona přesahuje rámec přenesené působnosti dle paragrafu 18
zákona číslo 455/1991 Sbírky živnostenského zákona a jedná se o nezákonný výkon
veřejné služby částečně v rámci samostatné (nikoliv jen správní)
působnosti Města Hustopeče a správce tržiště, proto jde o výkon opatření,
respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu zákona o Ústavním soudu
paragrafu 72 odstavce 5) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu, proti
kterému nejsou jiné opravné prostředky než ústavní stížnost a proti
kterému není nepřípustná tato ústavní stížnost.
29. Tato ústavní
stížnost rovněž ve smyslu paragrafu 75 odstavce 2) písmena a) zákona o Ústavním
soudu svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána
ve zde předepsané lhůtě 1 roku, protože v případě povolení volného
prodeje masa zdechlin zvířat za zákonem garantovaných podmínek by zřejmě
šlo o zlomový praktický milník v boji proti otroctví v současnosti
v porážkových velkochovech nejvíce masově vězněných, mučených a vražděných
hospodářských zvířat, to jest výše uvedených nelidských osob (v České
republice je například asi půl milionu zavražděných brojlerů denně, což činí
jenom v České republice s asi 10 miliony obyvatel příšerné číslo asi
30 miliónů vražd brojlerů, to znamená slepičích kuřat /to jest mláďat/ za dva
měsíce /porážených ve velkochovech ve věku asi 1 měsíc
od narození dle zkušenosti z mého „útulku“ pro brojlery/ a naši státní
moc to zřejmě nezajímá, což je jakýsi nový holocaust[15],
má poznámka). Proto není tato ústavní stížnost nepřípustná, i kdyby
Ústavní soud došel v této věci k názoru, že jsem nevyčerpal
všechny procesní prostředky.
V.
Požadovaná
právní ochrana, jestliže Ústavní soud rozhodne v můj prospěch
30. Napadená
ustanovení veterinárního zákona ze všech výše uvedených důvodů
v zásadním rozsahu negují jádro mého ústavně garantovaného hospodářského
práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a za touto zjevnou
zákonnou regulací hospodářského práva se ukrývá zásah do základních práv zvířat
(základních práv ochrany života a zdraví zvířat a na jejich rovnost před zákonem
a na spravedlivý proces, přičemž zvířata mají dle Listiny základní práva a také
dle platného NOZ právní osobnost, viz výše, má poznámka), která jinak s
tímto hospodářským právem zjevně nesouvisí (mělo by jít o důvod pro
přísnější ústavní test proporcionality nikoliv jen racionality, má
poznámka). Proto napadená ustanovení veterinárního zákona jsou neústavní, a
protože jejich uplatněním očividně nastala skutečnost (to jest bránění mému výše uvedenému prodeji čerstvých /masa/
zdechlin drůbeže), která je předmětem této ústavní stížnosti, a jimi zavedený
systém neumožňující prodej masa zdechlin zvířat nemůže být tolerován, měla
by být Ústavním soudem České republiky pro rozpor s ústavní pořádkem jako
celek zrušeny. A to uplynutím doby 12 měsíců od vyhlášení tohoto nálezu ve
Sbírce zákonů, aby měl Parlament ČR čas přijmout změnu těchto zákonných
ustanovení umožňující volný prodej masa zdechlin zvířat za zákonem
garantovaných podmínek.
31. V případě
umožnění tohoto volného i podnikatelského prodeje masa zdechlin zvířat by šlo o
jakýsi druh precedentu. Viz paragraf 11 zákona o Ústavním soudu (2) v
plénu Ústavní soud rozhoduje písmeno (i) o stanovisku k právnímu názoru senátu,
které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného
v nálezu. A také viz paragraf 13 NOZ Každý, kdo se domáhá právní ochrany,
může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný
právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem
shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý,
kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této
odchylky.
VI.
Petit
ústavní stížnosti
Jsem proto nucen dovolávat se právní
ochrany před Ústavním soudem a tomuto soudu navrhnout, aby
Nálezem:
1) vyhověl této mé ústavní stížnosti a ve
smyslu paragrafu 82 odstavce 3 písmena b) zákona číslo 182/1993 Sbírky o
Ústavním soudu zakázal Městu Hustopeče, IČO: 00283193 a správci tržiště:
Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov, oba se sídlem Dukelské
náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče, aby mi bránili v prodeji
v malých množstvích nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvých (masa)
zdechlin drůbeže, jmenovitě slepic z mého vlastního drobného hospodářství
(chovatelské činnosti), a to nepronajmutím dle starého Provozního řádu ve znění
z 22. května 2012, respektive nerezervací dle nového Provozního
řádu účinného od 1. července 2020 mi jednoho tržního místa či vyloučením tohoto mého
prodejního sortimentu z prodeje dle obou těchto Provozních řádů, to vše na
tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích, PSČ 693 01 v České
republice.
2) vyhověl
této mé ústavní stížnosti a ve smyslu Článku 87 odstavce 1) písmena a) Ústavy
ve spojení s paragrafem 74 zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu zrušil
části zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním
znění (to znamená aktuální znění 15. ledna 2020 až 30 června 2020), a to část
ustanovení paragrafu 3, jmenovitě celý jeho odstavec 1 písmeno d),
část ustanovení paragrafu 5, jmenovitě celý jeho odstavec 1 písmeno
h), celé ustanovení paragrafu 18, část ustanovení paragrafu 21, jmenovitě celý jeho odstavec
1, část ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě celý jeho odstavec 1
písmeno b) a celý jeho odstavec 3, část ustanovení paragrafu 39,
jmenovitě celý jeho odstavec 2 a celý jeho odstavec 3, celá ustanovení paragrafu 39a až
paragrafu 41 a část ustanovení paragrafu 42,
jmenovitě jeho odstavce 2, druhý a třetí rozvité větné předměty, vše
uplynutím doby 12 měsíců od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 3, jmenovitě
celého jeho odstavce 1 písmeno d) zákona číslo 166/1999 Sbírky o
veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze
jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež
jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě
lidí,“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 5, jmenovitě
celého jeho odstavce 1 písmeno h) zákona číslo 166/1999 Sbírky o
veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze
jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířata s
pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s
přílohou II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní
hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu
přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60
dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky,“
-
Přesný text celého
tohoto ustanovení paragrafu 18 zákona číslo 166/1999
Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního
soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„§18
(1) Živočišné produkty musí
a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu,
zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným tímto zákonem,
zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie14d),
b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska
ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a
nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
c)
vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující
látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro
zdraví lidí14e),
d) být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo
předpisy Evropské unie jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní
nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti
stanoveno, identifikační značkou14f).
(2) Živočišné produkty, které jsou určeny k
lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která
a)
splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto
zákonem, zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropské unie14d),
b)
nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá
omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná
zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto
zákonem nebo zvláštními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a
kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru
prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární
influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních
živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h),
c) nebyla poražena, jde-li o maso a masné
výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna
zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně
opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření
vyloučeno,
d) jsou v souladu, jde-li o vodní živočichy a
živočichy pocházející z akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním
předpisem14i).
(3) Krajská veterinární správa může při dodržení
opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za
stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny na trh
živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části
území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným
v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá
z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové
nákazy.
(4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné
pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní
nezávadnosti, a potraviny živočišného původu15), jež byly z tohoto
důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen
se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.
(5) Potraviny živočišného původu, které jsou
zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po
zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného
původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.
(6) Prováděcí právní předpis
a) stanoví
1. veterinární a hygienické požadavky na zvláštní
úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a
určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po
zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování,
2. způsob označování masa, které pochází z území
nebo části území, uvedených v odstavci 3,
3. které potraviny živočišného původu jsou
poživatelné a které jsou nepoživatelné,
b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty
Evropské unie, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě
dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných
výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků.“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 21, jmenovitě
celého jeho odstavce 1 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči
v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona
měl být takto zrušen, je následující:
„(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná
zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními
právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c).“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě
celého jeho odstavce 1 písmeno b) zákona číslo 166/1999 Sbírky o
veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze
jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso
nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z
vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství,
v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to
přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso
nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti52),“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě
celého jeho odstavce 3 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči
v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto
zrušen, je následující:
„(3) Živočišné produkty
uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně
nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být
zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty
uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh
prostřednictvím zásilkového prodeje.“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 39, jmenovitě
celého jeho odstavce 2 a celého jeho odstavce 3 zákona číslo
166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem
Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„(2) Veterinární asanační činnosti uvedené v
odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správy.
(3) Vedlejší živočišné produkty, které
nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů
neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě
neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b)
stanoveným způsobem.“
-
Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 39a zákona číslo 166/1999
Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního
soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
㤠39a
(1) Zásady klasifikace vedlejších
živočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování
(sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití
a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů jednotlivých kategorií,
stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich na trh, pro
obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy
Evropské unie9b).
(2) Jestliže předpisy Evropské unie9b)
vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále
zpracovány, je provozovatel schváleného podniku, závodu, popřípadě jiného
zařízení povinen, není-li stanoveno jinak, neškodně odstranit nebo dále
zpracovat tyto vedlejší živočišné produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném
zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších
živočišných produktů příslušné kategorie schválen Státní veterinární správou a
registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schválení
a pozastavení, popřípadě odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropské
unie9b).
(3) Provozovatelé schválených podniků,
závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při
neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a
při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a
předpisů Evropské unie9b).
(4) Úřední veterinární lékaři ve schválených
podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2,
postupují při výkonu státního veterinárního dozoru podle tohoto zákona a
předpisů Evropské unie9b).“
-
Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 40 zákona číslo 166/1999
Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního
soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
㤠40
(1) Chovatelé a osoby zacházející se
živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších
živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v
jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a
jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty,
popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropské unie21)
a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních
prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni
a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších
živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a
přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se
živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární
asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů
živočišného původu,
b) třídit, označovat, bezpečně ukládat a
podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k
neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární
správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a
zvířat nebo k poškození životního prostředí,
c) uchovávat obchodní a jiné doklady,
týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu
nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat
individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d),
zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k
přepravě včetně identifikačních prostředků,
d) předávat vedlejší živočišné produkty
osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí
k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při
jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další
zpracovávání vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu.
(2) Chovatelé a osoby zacházející se
živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují konfiskáty živočišného
původu, jsou dále povinni
a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné,
dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání konfiskátů
živočišného původu, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění,
b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z
hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska
nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktů.
(3) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo
nálezu vedlejších živočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce
1 písm. a) v případě, že není znám chovatel nebo osoba zacházející se
živočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady
neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktu obec, v jejímž
katastrálním území je místo nálezu.
(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa
z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně
odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud
tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi
přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo
podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí
zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany
životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních
prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může
chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské
veterinární správy a za podmínek jí stanovených; chovatel je dále povinen místo
zahrabání kadáveru koně označit způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem a toto označení zachovávat po dobu 10 let.
(5) Podnikatel, který zachází se živočišnými
produkty, může se souhlasem okresní veterinární správy a za podmínek
stanovených předpisy Evropské unie9b) zpracovávat ve vlastním
zařízení vedlejší živočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho
činností.“
-
Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 41 zákona číslo 166/1999
Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního
soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
㤠41
(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární
asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení
zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí.
Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné
odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen
"asanační podnik"), je povinna dále
a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o
výskytu vedlejších živočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla
o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného
zájmu neprodleně,
b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále
zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určeného územního obvodu
(svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a
předpisy Evropské unie9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány
jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního
předpisu24),
c) postupovat při zdolávání nebezpečné
nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s
nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,
d) vypracovat provozní řád a předložit jej
před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,
e) dodržovat veterinární a hygienické
požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), jakož
i postupy založené na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech
(HACCP),
f) provádět vlastní kontroly dodržování
veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další
zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a
předpisy Evropské unie9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol,
uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání úřednímu
veterinárnímu lékaři,
g) vytvořit podmínky včetně bezplatného
poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen "veterinární prosektorská
činnost") krajskou veterinární správou,
h) jde-li o kadávery
zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d),
nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k
vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů.
(2) Konfiskáty živočišného původu převzaté
asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již
opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy,
nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku.
(3) Místo určené pro neškodné odstraňování
vedlejších živočišných produktů zahrabáním (dále jen "zahraboviště"),
zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších
živočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření
krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární
správy na místě,
a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na
nichž jsou chována hospodářská zvířata,
b) kde touto činností nebude narušováno
životní prostředí.
(4) Zařízení určené pro neškodné
odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů musí být
vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné
zneškodňování a zpracovávání těchto produktů, popřípadě uvádění na trh takových
výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních
mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě
lidí.
(5) Prováděcí právní předpis může stanovit,
vyžadují-li to právní akty Evropské unie,
a) podrobnější veterinární a hygienické
požadavky na označování, shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné
odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na
uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro
neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo
spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud
tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropské unie,
b) podrobnosti týkající se provádění vlastní
kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání
vedlejších živočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných
zařízení, uvedených v § 39a odst. 2.“
-
Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 42, jmenovitě
jeho odstavce 2, druhý a třetí rozvité větné předměty zákona číslo
166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem
Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:
„jakož i sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu,“
Doplnění
mé ústavní stížnosti
Jako doplnění odstavce 18. ve spojení s odstavcem 11. mé výše
uvedené ústavní stížnosti o uzákonění spravedlivých práv živých tvorů
státem uvádím například Projekt Lidoop (anglicky The
Great Ape Project, GAP) (viz Home - GAP Project [online].
[citováno 29. června 2020] Dostupné z: https://www.projetogap.org.br/en/) representovaný zde zmíněným Peterem Singerem (který je profesorem
univerzity v Melbourne a Princetonské university a zabývá se především
bioetikou a jehož zde zmíněná kniha Osvobození zvířat z roku 1975 se stala
impulsem celosvětového hnutí).
1) Jmenovitě tímto Projektem
Lidoop inspirovaný rakouský zákon o pokusech na zvířatech (Tierversuchsgesetz) z roku 2012 spolkové
právo, konsolidované znění z 28. června 2020:
Můj český překlad:
Nezákonné pokusy na zvířatech
paragraf 4. V každém případě není povolen pokus na zvířatech,
když:
5. pokus na zvířatech na
(a) všech druzích a poddruzích šimpanzů (Pan troglodytes),
bonobos (Pan paniscus) a
goril (Gorila gorila spp),
stejně jako všech druzích a poddruzích čeledi Orangutanů (Pongidae)
a Gibbonů (Hylobatidae),
má být proveden,
Originální znění:
Unzulässige Tierversuche
§ 4. Ein Tierversuch
ist jedenfalls unzulässig, wenn
... 5. der Tierversuch an
a) allen Arten und
Unterarten der Schimpansen
(Pan troglodytes), Bonobos
(Pan paniscus) und Gorillas (Gorilla gorilla spp), sowie
an allen Arten und Unterarten der Familien OrangUtans (Pongidae) und Gibbons
(Hylobatidae) ...
durchgeführt werden soll, ...
(viz https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20008142 )
2) Dále jmenovitě tímto
Projektem Lidoop inspirovanou ale naopak pokusy na lidoopech zcela
nevylučující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne
22. září 2010 (Stávající konsolidované znění z 26. června 2019) o
ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (18) Používání lidoopů, tedy
živočišných druhů, které jsou člověku nejbližší a mají nejvyvinutější sociální
a behaviorální schopnosti, by mělo být povoleno pouze pro účely výzkumu
zaměřeného na zachování těchto druhů, pokud je zaručeno, že se jedná o opatření
související se stavy, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují a tím
jej ohrožují, a pokud pro dosažení cílů daného postupu nepostačuje použití
jiných druhů zvířat nebo alternativní metody. Členský stát, který tvrdí, že taková
potřeba nastala, by měl Komisi podat informace nezbytné k tomu, aby mohla
učinit příslušné rozhodnutí. (viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1593342693962&uri=CELEX:32010L0063 )
Podle mne není možné lékařské
pokusy na živých tvorech zcela vyloučit, pokud půjde o působení co možná
nejméně smrti a bolesti. To jest v lidské i veterinární medicíně zásadně
připouštím jen jediný, to jest neopakovaný nutný pokus na jednom evolučně co
možná nejméně dokonalém zdravém zvířeti, respektive na zdravém člověku během
jeho života, pokud možno nikoliv dítěti, respektive mláděti, za účelem vývoje a
výroby léčiv závažných lidských, respektive zvířecích nemocí který by však měl
být vždy podepřen soudním rozhodnutím ve sporném řízení za účasti obhájce nebo
i obhájců lidských, respektive zvířecích práv, které by mělo vždy stanovit
počet, druh zvířat, respektive lidí, způsob provedení pokusu a spravedlivou náhradu
za utrpěnou škodu zásadně v penězích určenou pro pokusného člověka, respektive
pokusné zvíře, jmenovitě na jejich následnou léčbu a další život tohoto
člověka, respektive chov tohoto zvířete. (viz strana 354 a tak dále mé knihy
Filosofie rovnováhy na: http://www.spvzt.cz/Filosofierovnovahyknihacela.pdf ).
S uctivým pozdravem a doufaje ve
spravedlnost
V Hustopečích 30. června 2020 JUDr. Dalibor Grůza
Ph.D.
zastoupený
JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem